Čerstvě vydaný Mozilla Firefox 24 přichází jen s velmi krátkým seznamem novinek. O té dost možná nejzajímavější se překvapivě poznámky k vydání nezmiňují, přestože v ostré verzi je k dispozici. Řeč je o sledování spotřeby operační paměti ze strany jednotlivých rozšíření, které mnozí uživatelé netrpělivě vyhlížejí již několik let. Mozilla totiž tvrdí, že vysoké paměťové nároky a s nimi související celková neobratnost prohlížeče jsou z podstatné části vinou nainstalovaných rozšíření.
Nyní si každý uživatel může v praxi na své konkrétní instalaci prohlížeče ověřit, jak se to má ve skutečnosti. Nejde však o kdovíjak uživatelsky přívětivé řešení. Aktuální spotřeba operační paměti jednotlivých rozšíření je uváděna na diagnostické obrazovce about:memory. Po nalezení patřičné větve (add-ons) ve stromové struktuře nejsou rozšíření jednoduše identifikovatelná. Namísto názvu rozšíření se zde objevuje cesta k němu v uživatelském profilu.
Sledování paměťových nároků jednotlivých nainstalovaných rozšíření není zrovna uživatelsky přívětivé, ale konečně alespoň něco.
Jestliže (některá) rozšíření mají obecně tak zhoubný vliv na výkon prohlížeče, jak Mozilla dlouhodobě tvrdí, informace o jejich paměťových nárocích by měl poskytovat v laikovi srozumitelné přímo Správce doplňků (Add-on Manager). V tomto ohledu si Mozilla může vzít příklad z Microsoftu, který již před několika lety ve Správci doplňků svého prohlížeče Internet Explorer začal zobrazovat vliv jednotlivých doplňků na výkon prohlížeče.
Chybová konzola nahrazena, podpora SVG vylepšena
Chybová konzola (Error Console) již není standardní součástí balíčku dostupných nástrojů pro webové vývojáře. Nahrazuje ji Webová konzola (Browser Console), která si též usurpuje vývojářům jistě dobře známou klávesovou zkratku Ctrl + Shift + J. Mozilla tvrdí, že jde o snahu sladit dostupné vývojářské nástroje tak, aby tvořily jeden velký celek, který bude mít v prohlížeči své pevné místo, jednotný design a napříč dílčími prvky maximálně podobnou logiku ovládání.
Webová konzole nahrazuje Chybovou konzolu mezi nástroji pro webové vývojáře.
Jak se tento cíl daří naplňovat, jistě nejlépe posoudí sami weboví vývojáři. Obecně lze říci, že se Webová konzole zobrazuje v liště při spodním okraji hlavního okna prohlížeče. Přepínat lze mezi dalšími nástroji pro vývojáře, jejichž počet se postupně rozšiřuje. V minulé verzi přibyl Network Monitor (v české lokalizaci Síť) pro sledování co, jak a odkud web načítá.
Webové vývojáře by též mohla zajímat četná vylepšení renderování grafiky ve formátu SVG. Tento otevřený vektorový formát založený na XML se na běžných webech příliš neprosadil, přestože můžeme zde nyní touto formou oslavit téměř na den přesně tříleté výročí jeho podpory ve všech klíčových prohlížečích. SVG zřejmě bude mít velmi světlou budoucnost ve webových hrách nové generace využívajících například WebGL, WebRTC a další čistě webové technologie.
Drobné úpravy v uživatelském rozhraní
Co by to bylo za novou verzi Firefoxu, kdyby opět něco neměnila v uživatelském rozhraní, že? Ale konec nadsázky a ironie, protože tentokrát nejde o žádné zásadní, natož kontroverzní úpravy. Například při kliknutí pravým tlačítkem na „ouško“ panelu se otevřeném kontextovém menu objevuje nová volba pro zavření všech jiných panelů od něj napravo na liště panelů. Obdobnou funkci pro zavření panelu nalevo Mozilla nepřidala, protože prý by v praxi nebyla tak často potřeba.
Kontextové menu „ouška“ panelu nově obsahuje volbu pro zavření všech panelů napravo od něj.
Firefox 24 by také měl lépe zapadat do uživatelského rozhraní systému OS X ve verzi 10.7 a novější, protože respektuje Applem nově zavedený design posuvných lišt. Napříč podporovanými platformami by se pak měla projevit optimalizace výkonu při otevírání nového prázdného panelu s odkazy na nejčastěji navštěvované weby. Řešení problémů s generováním náhledu, které do značné míry ubírají na kráse této variaci na Speed Dial z konkurenčního prohlížeče Opera, se má objevit ve Firefoxu 25.
Poslední významnější novinka se týká Social API, které uživatelům komunikačních služeb nově umožňuje tažením myši přemístit okno s konverzací kamkoliv mimo hlavní okno prohlížeče, aby nepřekáželo při surfování po webu. Je ale škoda, že dosud jedinou konverzační službou, která Social API podporuje, je Facebook Chat. Obecně nabídka služeb podporujících Social API je zatím tristní, ale to je zase jiné téma.
Firefox 25 bude na novinky ještě skromnější
Pokud vše půjde dobře, tak přibližně za šest týdnů by se měl objevit Firefox 25. Kromě již výše zmíněného řešení problémů s generováním náhledů na často navštěvované stránky v prostoru nového prázdného panelu přinese opět jen hrstku úprav. Tvůrci prohlížeče například slibují, že resetování prohlížeče uživatelé již nikdy nepřijdou o předchozí relaci, což při větším množství otevřených panelů je vždy k vzteku (slušně řečeno).
Změny čekají lištu pro prohledávání obsahu webové stránky. Zatím se sice nestěhuje od spodního okraje prohlížeče do jeho horní části, kde mají prohledávání zobrazeného webu situované konkurenční prohlížeče Google Chrome či Internet Explorer. Uvidíme, jestli Mozilla od záměru jejího přesunu upustí. Každopádně již ve Firefoxu 24 prodělává menší redesign, ale hlavně již není sdílena mezi jednotlivými panely. Může tak být zobrazena jen v jednom z několika otevřených panelů a pro různé panely lze souběžně používat různé vyhledávání.
Lišta pro prohledávání obsahu stránky zatím zůstává u spodního okraje okna prohlížeče, ale prodělala menší redesign a nově není sdílena mezi různými panely.
Nabídka importu dat z jiných nainstalovaných prohlížečů se nově nebude objevovat jen při instalaci prohlížeče, ale také při jeho spuštění po delší době. Zatím se hovoří o několika měsících, ale to je ještě předmětem diskuse. Mezi novinkami pro webové vývojáře je širší podpora ECMAScript 6. Novivnkou též bude podpora atributu srcdoc u značky iframe. Více viz whatwg.org. Z ranku CSS 3 přibude podpora background-attachment:local pro ošetření pozadí při posunu stránky.
Hon na plug-iny znovu aktuálním tématem
Mozilla se dlouhodobě vymezuje vůči plug-inům pro webové prohlížeče. Tvrdí, že jsou častým zdrojem problémů s bezpečností, výkonem a stabilitou prohlížeče. S tím lze obecně souhlasit, ale uživatelé Firefoxu zatím marně vyhlížejí slibovanou novou správu plug-inů, která by jejich problematičnost tlumila, dokud je nebude možné plně nahradit webovými technologiemi. Nová správa plug-inů je tématem již přibližně tři poslední roky.
Čerstvě vydaný Firefox 24 měl přinést možnost aktivování plug-inů až na vyžádání, kterou sice nabídl již Firefox 14 vydaný loni v červenci, ale v nejjednodušší možné podobě, která není běžně dostupná. Jedná se o experimentální funkci vyžadující aktivaci přes about:config, která se velmi pomalým tempem průběžně upravuje, takže nová správa plug-inů se jeví jako stále znovu otevírané téma, ale Mozilla se mu věnuje již hodně dlouhou dobu. Chtělo by to však již nějaké výraznější výsledky.
Správce doplňků ve Firefoxu 24 měl všem uživatelům u jednotlivých nainstalovaných plug-inů nabídnout vedle prostého aktivování a deaktivování také aktivování až na vyžádání. Nakonec tomu tak není. Plug-iny lze bez zásahu na obrazovce about:config opět jen aktivovat a deaktivovat. Pro zpřístupnění aktivace plug-inů na vyžádání je nadále nutný zásah na obrazovce about:config. Podle posledních informací by předmětnou změnu výchozího nastavení měl přinést Firefox 25.
Možnost přes Správce doplňků (bez zásahu na obrazovce about:config) nastavovat spouštění plug-inů až na vyžádání byla opět přeložena do další verze. Tentokrát by ji měl přinést Firefox 25.
S jeho příchodem má být aktivace plug-inů na vyžádání nabídnuta již jako neexperimentální funkce koncovým uživatelům. Firefox 26 by pak mohl přinést navazující úpravu politiky podpory plug-inů, kterou Mozilla deklarovala také již před nějakým tím pátkem. Ve výchozím nastavení bude automaticky vždy povolen jen nejnovější Flash Player jako obecně nejpoužívanější a nejpotřebnější plug-in. Ty ostatní se ve výchozím nastavení budou aktivovat až na vyžádání. Jak?
Pokud se na stránce vyskytne viditelný element, který potřebuje jiný plug-in než Flash Player, tak jej nahradí tmavě šedý blok. Po kliknutí na něj se pak pro jeho zpracování předmětný plug-in spustí (click-to-play). Ostatní plug-iny zůstanou nadále neaktivní, přičemž aktivace plug-inu nezpůsobí opětovné načtení stránky. Horší to bude s aktivací plug-inů, které na webové stránce nevyžaduje žádný viditelný element.
V tomto případě bude možné plug-in spustit na vyžádání prostřednictvím ikonky v podobě kostičky lega, kterou Mozilla dlouhodobě používá jako symbol pro plug-iny. Ikonka se při zablokování stránkou vyžadovaného plug-inu bude zobrazovat v adresním řádku nalevo od webové adresy. Tam se vyskytuje již nyní, pokud Firefox zablokuje zastaralý plug-in, který lze spustit jen na vyžádání, protože obsahuje známé bezpečnostní chyby.
Pokud webová stránka bude potřebovat plug-in s přednastaveným spouštěním až na vyžádání, uživatel se to dozví formou zobrazení kostičky lega vedle webové adresy. Po kliknutí na ni může plug-in spustit. Tak je tomu alespoň v experimentální verzi.
Podobnou úpravu spouštění plug-inů na vyžádání mohou znát uživatelé prohlížečů Google Chrome a Opera, která jí nabídla ještě před resetem svého vývoje. Zásadní rozdíl je však v tom, že Mozilla Firefox na rozdíl od zmíněných konkurentů bude ve výchozím nastavení takřka u všech plug-inů trvat na jejich aktivaci až na vyžádání uživatele. Existují obavy, že to pro mnoho uživatelů bude matoucí. Zvláště, když na stránce nebude žádný viditelný element pro click-to-play.
Z plug-inů by podle Mozilly měl být ve výchozím nastavení vždy povolen jen Flash Player. Ostatní se pak mají spouštět až na vyžádání – uživatelem.
Mozilla si to ovšem nemyslí. Nejnovější Flash Player bude ve výchozím nastavení aktivní vždy. To je bezesporu obecně nejrozšířenější a nejpotřebnější plug-in. Pro zobrazování PDF dokumentů v okně prohlížeče má Firefox již nějaký ten pátek vlastní jednoduchý prohlížeč založený čistě na webových technologiích, který nahrazuje plug-iny PDF prohlížečů jako jsou Adobe Reader či Foxit Reader. Otevřít PDF soubor v externím programu je možné na jedno kliknutí.
Tvůrci Firefoxu jsou toho názoru, že tak klíčové plug-iny mají podchycené. Java je dlouhodobě problematická, takže speciálně v jejím případě si Mozilla zřejmě opt-in mechanismus obhájí. Navíc se dnes už nepoužívá tak často jako v minulosti. Další plug-iny jsou spíše okrajové. Správce doplňků samozřejmě umožní přenastavit u jednotlivých plug-inů výchozí nastavení tak, aby byly opět vždy k dispozici.
Poněkud krkolomnější to bude se zpřístupňováním plug-inů jen pro konkrétní stránky. K tomu půjde použít okno s Informacemi o stránce, jenže už z názvu okna je dle mého názoru zřejmé, že zde intuitivní uživatel bez hlubších znalostí Firefoxu a jeho vrtochů bude hledat potřebné volby na první pokus jen těžko. Otázkou je, proč není stále běžně zpřístupněn Správce oprávnění (about:permissions), který bez instalace rozšíření pořád zůstává před zraky široké veřejnosti skryt.
Jak bude nová politika fungovat v praxi, ukáže až její nasazení, kdy ji prověří nejširší uživatelská veřejnost. Osobně například vidím problém v tom, že se sice zobrazí kostička lega, ale neinformovaný uživatel vůbec nemusí tušit, že webová stránka (marně) čeká na aktivaci plug-inu anebo něco na ní správně nefunguje právě proto, že plug-in nebyl ručně aktivován.
Internetové bankovnictví Raiffeisenbank na zablokovanou Javu čeká a čeká. Pokud si uživatel nevšimne kostičky lega a neklikne na ni, může spolu s internetovým bankovnictvím čekat pořád…
Domnívám se, že je třeba lepší řešení s důraznějším upozorněním na zablokovaný plug-in v v podobě aktivních dotazů (viz třeba dotaz na uložení hesla), jednoduchého nastavování výjimek a jejich správy. Dlužno dodat, že výše popisované úpravy mají na cestě do ostré verze ještě hodně daleko. Jde stále o experimentální záležitost, která může, měla by a snad i dozná změn. Osobně jsem tedy dost skeptický k tomu, že se nové politiky podpory plug-inů dočkáme ve Firefoxu 26.
Poznámka autora: citlivějším čtenářům, které iritují screenshoty z Windows, se omlouvám, ale při psaní článku jsem počítač s jiným systémem neměl k dispozici. Zachycené funkce jsou či budou v totožné podobě k dispozici na všech podporovaných platformách včetně Linuxu.
ČLÁNKY DO MAILU