Hlavní navigace

Firefox nabídne překlad webů, prémiová videa a lepší odezvu

11. 6. 2014
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

Webový prohlížeč Mozilla Firefox čekají v dohledné době zajímavé novinky. Bude schopen překládat cizojazyčné weby či přehrávat tzv. prémiová videa. Lepší odezvu slibuje nová disková cache, za níž stojí čeští vývojáři. Chystá se též „promítání“ webového obsahu na televizní obrazovku přes Chromecast.

Firefox se v nadcházejících měsících dočká několika zajímavých novinek. V poslední době na sebe strhával pozornost zejména přepracovaným uživatelským prostředím, do kterého se Mozilla navzdory dřívějším slibům o stabilizaci chystá dál zasahovat. Kromě hrátek s uživatelským prostředím však pracuje i na dalších novinkách.

Firefox bude nabízet strojový překlad webů

Mozilla dlouhodobě tvrdí, že chce bořit bariéry. Teď se chystá na demolici jazykové bariéry. Firefox totiž bude nabízet okamžitý strojový překlad cizojazyčných webových stránek. Google Chrome stejnou funkci podporuje již několik let. K vidění je také v některých okrajových prohlížečích.

Překlad cizojazyčných webů je k dispozici rovněž i pro Firefox díky nezávislým rozšířením. Nově však bude okamžité strojové překládání webových stránek základní funkcí prohlížeče. Když tuto funkci zaváděl ve svém prohlížeči Google, tak uživatele spíše obtěžovala. Trvalo několik měsíců, než se ji podařilo jakžtakž vyladit.

Mozilla se evidentně z chyb svého konkurenta poučila a rozpracovaná implementace nabídky strojového překladu vypadá nadějně. Při navštívení webové stránky, na kterém převládá jiný jazyk než je výchozí jazyk prohlížeče, se pod hlavní lištou prohlížeče v horní části jeho okna zobrazí lišta s nabídkou přeložení dotyčné webové stránky. 

Lišta nabízející okamžitý strojový překlad cizojazyčných webů je již od samého začátku navržena tak, aby se z praktické funkce nestal prvek, který bude uživatele spíše iritovat.

Uživatel bude moci přímo z této lišty jednorázově odmítnout překlad, trvale zakázat překlad toho konkrétního jazyka anebo zablokovat překlad právě prohlížené stránky. Například tak bude možné zakázat překlad z angličtiny, ale využívat funkci třeba pro weby v čínštině, jejichž obsah je pro většinu našinců jen příslovečným rozsypaným čajem.

Rovně půjde zakázat překlad pro konkrétní webové služby, kde na rozdíl od obsahových webů překlad někdy nadělá více škody než užitku, protože služba pak po zásahu do svého front-endu velmi často nefunguje tak jak by měla. V neposlední řadě bude možné překlad vypnout úplně v běžném nastavení prohlížeče. 

V nastavení prohlížeče půjde překládání webových stránek zcela vypnout, takže se již nikdy nezobrazí nabídka překladu cizojazyčného webu, pokud uživatel opět nezmění nastavení.

Vývoj nové funkce je ovšem teprve na samém začátku. Firefox zatím umí nabízet překlad, ale nedovede jej poskytnout. Zatím není jasné, jak bude překlad zajišťován. Například využití API služeb Google Translate či Bing Translator v předpokládaném rozsahu by si Mozilla jen těžko mohla finančně dovolit, pokud by si nevyjednala nějakou zvláštní dohodu o spolupráci.

Mozilla nehodlá bojkotovat DRM v HTML 5

Firefox bude podporovat připravovaný standard Encrypted Media Extensions (MSE). De facto se jedná o Digital Rights Management (DRM) pro HTML 5. Firefox tak bude podporovat prémiová videa, jak Apple alibisticky, ale chytlavě nazval videa chráněná pomocí výše uvedeného standardu. S jeho nasazením se totiž počítá u služeb, které streamují videa za poplatek.

Zatím Firefox nepodporuje DRM pro HTML 5, ale to se má v budoucnu změnit. Mozilla nechce, aby uživatelé kvůli přehrávání chráněného obsahu přecházeli ke konkurenci.

Mozilla sice trvá na svých výhradách, které jsou jak technického, tak principiálního rázu. Na druhou stranu však nechce, aby uživatelé Firefoxu v budoucnu kvůli přehrávání webového videa na stránkách různých video-on-demand služeb přecházeli ke konkurenčním prohlížečům. Zmíněný standard se totiž zřejmě tak jako tak prosadí do běžné praxe.

Proč? Protože je třeba nahradit technologii Silverlight, na jejímž využití trvají velké filmové a televizní společnosti při streamování svého obsahu ve webovém prohlížeči. Silverlight má totiž podle názoru zábavního průmyslu z jeho pohledu přijatelný Digital Rights Management (DRM), zatímco běžné HTML 5 nemá žádný. Zkrátka zábavní průmysl stále trvá na tom, že „pirátství“ lze předcházet technickými prostředky. 

Microsoft však již Silverlight dál nerozvijí, protože sám vidí budoucnost online videa ve webových technologiích. Silverlight bude podporovat do roku 2020, ale faktickou stopku by tato technologie mohla dostat již v příštím roce. Její plug-in totiž patří mezi ty, které má Google Chrome od začátku příštího roku přestat podporovat. Již teď funguje jenom díky udělení výjimky.

Pokud Microsoft plug-in nepřepracuje nebo Google necouvne, tak zhruba za půl roku nejrozšířenější prohlížeč na trhu přestane Silverlight podporovat. Zdá se ale, že by to nemusel být fatální problém díky v úvodu zmíněnému standardu Encrypted Media Extensions, na němž na půdě W3C spolupracují právě Microsoft a Google s přední video-on-demand službou Netflix.

Netflix se jako lídr mezi internetovými videopůjčovnami zapojil do přípravy DRM pro HTML 5 na půdě W3C.

Internet Explorer a Google Chrome již rozpracovaný standard Encrypted Media Extensions předběžně podporují. Apple před několika dny oznámil jeho podporu v nové verzi Safari, které bude uvedeno spolu se systémem OS X Yosemite. Zábavní průmysl je přechodu na HTML 5 s DRM nakloněn, takže se zdá, že nakonec bude moci jeden plug-in upadnout v zapomnění, ale nelze se zbavit dojmu, že jde o vyhánění čerta ďáblem.

Problém je v tom, že navržené DRM pro HTML 5 vyžaduje Content Decryption Module (CDM), který nelze šířit jako open source. Firefox tak bude nabízet dodatečnou instalaci tohoto dešifrovacího modulu. Uživatelům Firefoxu jej má dodávat Adobe, na jehož web Firefox uživatele odkáže, pokud si budou chtít poprvé přehrát chráněné video.

Internet Explorer a Google Chrome potřebným modulem disponují, aniž by se uživatelé museli o cokoliv starat. Totéž bude platit pro Safari, v němž ovšem Apple využívá jiný dešifrovací modul. Podle dostupných zdrojů jednotlivé moduly nebudou navzájem kompatibilní, takže Netflix a další podobné služby budou muset zajistit podporu pro každý modul zvlášť.

Navíc se rozjíždí nové kolo souboje kodeků. Microsoft a Apple protlačují licenčně zatížený kodek H.265. Google prosazuje otevřený kodek VP9 z vlastní dílny, který podporuje také Mozilla, ale přesto by sám rád vytvořil další otevřený kodek jménem Daala. To je ale téma na samostatný článek. Vraťme se k tomu, co se ve Firefoxu objeví v dohledné době.

Dvě novinky slibují lepší odezvu prohlížeče

Mozilla a lidé okolo ní v poslední době hodně mluví a píší o odezvě prohlížeče. Například odezvu uživatelského prostředí Firefoxu měla být příznivě ovlivněna sérií nedávných změn známých pod kódovým označením projekt Australis, ale jestli se povedlo naplnit sliby o svižnějším uživatelském prostředí, raději nechť posoudí každý sám.

Každopádně na odezvě prohlížeče se obecně dál pracuje. V pre-alpha verzi Firefoxu byla aktivována nová disková cache. Oplývá prý řadou předností, ale obecně hlavním benefitem má být právě lepší odezva. Za zmínku stojí, že autory jsou čeští vývojáři Jan Bambas a Michal Novotný, které si možná pamatujete z projektu AllPeers, jenž byl svého času velmi ambiciózní.

Dále Mozilla v pre-alpha verzi aktivovala sestavování načítané stránky mimo hlavní vlákno prohlížeče. Změna se tentokrát týká Windows Vista a novějších, ale je v přípravě rovněž pro starší Windows XP a konkurenční platformy OS X a Linux. Hlavním cílem oddělení sestavování načítané stránky od hlavního vlákna prohlížeče je opět vyšší odezva.

Zároveň je tato úprava nezbytná pro chystaný přechod na multiprocesovou architekturu, kterým Mozilla podmiňuje i nasazení bezpečnostního sandboxu. V pre-alpha verzi již lze testovat okna prohlížeče i jednotlivé panely běžící v samostatných procesech, ale před vývojáři je ještě mnoho práce, takže i na poměrně potřebný sandbox si uživatelé ještě počkají.

Drobné krůčky směřují k dotykovému ovládání

Firefox Touch pro Windows 8 a vyšší byl sice po cca dvou letech vývoje nečekaně odpískán pro údajný nezájem uživatelů, ale desktopový Firefox prodělává dílčí změny, které přejí ovládání dotykem. Projekt Australis přinesl nový tvar „oušek“ otevřených panelů, díky kterému se s nimi přesněji pracuje na dotykovém displeji. O velkých tlačítkách v novém menu nemluvě.

Australis podpořil možnost ovládat Firefox dotykově.

Další chystaná úprava, která dotykovému ovládání rozhodně nebude překážet, se týká kontextové nabídky webových stránek. V ní by se příkazy pro navigaci již neměly zobrazovat jako textové položky, nýbrž coby tlačítka se symboly známými z hlavní lišty prohlížeče. Nejenže se tak pohledem snadno najdou, ale zároveň jsou dosažitelná prsty tančícími po dotykovém displeji.

Klíčové položky z kontextové nabídky dostanou podobu větších tlačítek se známými symboly. Na první pohled se lépe najdou a zároveň budou dostupnější pro prsty na dotykovém displeji.

Již delší dobu se ví, že nastavení prohlížeče bude přestěhováno ze samostatného okna do panelu, který se bude otevírat v hlavním okně prohlížeče. Je to součást dlouhodobé strategie již dříve uplatněné na správu doplňků. Se stěhováním do panelu ovšem přijde také nový vzdušnější design voleb nastavení, který rovněž přeje dotykovému ovládání.

Nastavení prohlížeče přesunuté ze samostatného okna do panelu dostane vzdušnější podobu, která přeje dotykovému ovládání.

Mozilla o dotykovém ovládání mluví jen velmi opatrně, takže je možné, že popsané změny přispívají k možnosti dotykového ovládání pouze mimoděk. Nicméně před lety, kdy se začaly objevovat první zmínky o projektu Australis, byla optimalizace pro dotykové ovládání jedním z diskutovaných bodů. Navíc myšlenka ovládat dotykem desktopový prohlížeč není nová.

Kdysi dotykové ovládání v desktopovém prostředí přinesla Opera (ještě před resetem vývoje). Stejnou cestou se vydává i Google Chrome. Je to výhodné, protože vedle Windows 8 a vyšších lze dotykové ovládání nabídnout i v oblíbených Windows 7 a na konkurenčních platformách. Třeba Dell se teď chystá prodávat počítače s Ubuntu a dotykovým displejem.

Mezi nástroji pro vývojáře se objeví kapátko

Drobnost, který potěší. Mezi nástroji pro webové vývojáře se ve Firefoxu brzy objeví kapátko. S jeho pomocí půjde určit konkrétní barvu použitou na webové stránce. Respektive její hexadecimální kód. V pre-alpha verzi jiné způsoby zápisu, resp. specifikace barvy nepodporuje. Vývojářům určitě dobře známé rozšíření ColorZilla tak sice nová funkce nepřekoná, ale přesto lze kapátko hodnotit jako dobrý počin.

Kapátko zjistí hexadecimální kód barvy použité kdekoliv na webu.

Kapátko se v ostré verzi se objeví během koncem léta, pokud se bude Mozilla striktně držet postupu od jednoho vývojového milníku k dalšímu. Ještě by bylo dobré, kdyby si rozpomněla, že zhruba před třemi lety vývojářům slíbila nástroj na pořizování screenshotů webových stránek (celých, nejen viditelné části), ale zatím je k tomu stále potřeba rozšíření.

Firefox bude podporovat populární Chromecast

Firefox v budoucnu umožní prohlížení webových stránek na televizní obrazovce pomocí zařízení Chromecast. Mozilla tak využije, že Google letos uvolnil SDK pro další vývojáře. Má to však jeden podstatný háček. Chromecast bude podporovat jen Firefox pro Android, v jehož případě Mozilla již delší dobu hledá řešení pro zapojení druhé zobrazovací plochy.

Desktopový Firefox zatím Chromecast podporovat nebude, pročež se mnoho lidí na Mozillu zlobí, ale Google neuvolnil SDK pro desktop. S tím se potýkají i autoři programu VLC Media Player, kteří by rádi podporovali Chromecast napříč platformami. Google Chrome tak má prozatím exkluzivitu na „promítání“ webových stránek z počítače do televizoru přes Chromecast.

Bude oživena 64bitová varianta pro Windows?

64bitový Firefox je pro Linux samozřejmostí. Uživatelé Windows ovšem mají oficiálně k dispozici pouze jeho 32bitovou variantu. Mozilla dříve 64bitový Firefox pro Windows vyvíjela, ale vývoj ukončila s lakonickým konstatováním, že uživatelům by 64bitový prohlížeč způsobil více škody než užitku. Google je ovšem jiného názoru.

64bitový Firefox je pro Linux samozřejmostí, ale na jeho vývoj pro Windows se Mozilla vykašlala. Přitom dle některých statistik až 75 % uživatelů PC používá 64bitová Windows.

Google Chrome se dočká 64bitové varianty pro Windows. Výkon prohlížeče má podle jeho vývojářů vzrůst zejména při zpracování grafiky a multimédií. Prý díky optimalizaci pro 64bitové procesory až o čtvrtinu. Stabilita by se měla zvýšit až o polovinu. Bezpečnost má vylepšit zpřístupnění nových systémových funkcí jako je High Entropy ASLR ve Windows 8 a vyšších.

root_podpora

V tomto světle se ozývají hlasy, že by se Mozilla měla k vývoji 64bitového Firefoxu vrátit. Samozřejmě se mísí s již tradičními nářky, že se místo 64bitové varianty či multiprocesové architektury Mozilla věnuje mnohem méně podstatným věcem. Faktem je, že navzdory zkrácení vývojového cyklu na pouhých šest týdnů zásadní technologické změny mají velmi plíživé tempo.

Mozilla zatím oficiální cestou nekomentovala chvalozpěv Googlu na 64bitový prohlížeč. Nicméně 64bitový Firefox pro Windows by se obecně neměl považovat za uzavřené téma. Vždyť třeba podle statistik herního tržiště Steam používá 64bitová Windows přes 75 % jeho uživatelů. Navíc se v novějších verzích systému objevují technologie dostupné jen pro 64bitové aplikace…

Uvítali byste 64bitový Firefox pro Windows?

  • Ano, určitě by nebyl od věci.
    50 %
  • Ne, nemyslím si, že je potřeba.
    5 %
  • Ne, nepoužívám 64bitová Windows.
    3 %
  • Ne, vůbec nepoužívám Windows.
    32 %
  • Neumím posoudit, záleželo by na přínosu.
    9 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je nezávislý novinář a publicista věnující se informatice, elektronice a telekomunikacím. V těchto oborech i podniká, přičemž mezi open source projekty nachází atraktivní řešení pro své zákazníky. Pro Root.cz pravidelně píše od roku 2012.