Názory k článku Fotograf amatér: jakým sklem se dívat na svět?
-
Chjo. Analýzou již pořízených snímků a použité ohniskové vzdálenosti jsem nakonec dospěl k tomu, že pořídím jen jeden objektiv, a to Tamron 28–75mm f2,8 Di III VXD G2. Je skoro totožný s tím, který mám u Pentaxe.
Tak trochu nejsou stejné, s pentaxem fotíte na objektiv 42-112mm.
Být vámi zvážím pevnou světelnou padesátku.Ty setové objektivy mívají hlavně horší optické vlastnosti, nejsou ze skla, horší kresbu, jednodušší clonu - myslím ty lamely uvnitř, nebo pomalejší ostření....
Druhá baterie je k foťáku v podstatě povinnost, to že sony nedodává nabíječku je smutný :-(
Škoda, čekal jsem víc. Jediný přínos tohoto dílu pro mě je ten německý bazar. díky za něj :-)
-
1. To, že je možné koupit tělo v setu s objektivem, neznamená automaticky, že je ten objektiv nekvalitní. U těl střední a vyšší třídy jsou běžně v nabídce i sety s velmi kvalitními objektivy, většinou ale nejsou o tolik levnější a pokud zrovna běží nějaká akce, může být výhodnější koupit tělo a objektiv samostatně a využít tu akci.
2. APS-C režim se hodí hlavně při (nouzovém) použití APS-C objektivu, který nevykreslí obraz přes celý snímač. Pokud chci ořezávat proto, abych simuloval větší ohniskovou vzdálenost (za cenu ztráty rozlišení), je praktičtější to udělat až v postprocesu. Při focení rychlého pohybu stejně ořezávám skoro vždy, protože nejsem takový machr, že bych v pohybu dokázal zároveň komponovat tak, abych ořezávat nemusel.
3. Co se popruhu týká, zkusil jsem ten od Peak Designu (Slide Lite, tj. střední šířka), abych zjistil, co na nich všichni mají, a původní putoval do krabice a už jsem ho nevyndal. Většinu času ho sice na foťáku nemám, ale o to právě jde.
4. Dilema, jestli originál 70-200 f/2.8 nebo f/4, jsem vyřešil tak, že jsem koupil 70-200 f/2.8 od Tamronu. Vyšel levněji než RF f/4 a jen o něco dráž než bazarová EF f/2.8 Mark II.
-
Souhlas ,přepinaní na APS-crop kromě ztráty 1EV světla i zdržuje (i když to mam na zkratku dvěma stisky) , myšleno řešit to pro každou fotku tam a zpět adhoc. Hodí se to ,když konzistentně budu fotit něco, "kam nedosáhnu" .
Ale i když je crop v plánu , bere to svobodu/jistotu;headroom ve většim pokrytí, což u wildlife a sportu (míčový hlavně) múže vést k průseru,že objekt budy useklý
12. 3. 2025, 08:36 editováno autorem komentáře
-
Ad 3: Zajímá mne ten popruh. Samozřejmě jsem na tenhle narazil, ale nikde jsem se kloudně nedočetl nějakou recenzi a zatím jsem se na něj nebyl ani nikde podívat. Jak moc praktické to je? A jak v souvislosti s dalšími komponentami systému - rychloupínací ploškou? Beru to tak, že se dá popruh rychle odepnout a rychle nastavit délka pro situaci - více přitáhnout k tělu apod.
Ad 4: Více méně mi z toho vychází, že "alternativní" výrobci jako Tamron a Sigma a další, jsou schopni nabídnout za příznivou cenu poměrně dost kvalitní objektivy a to je to cesta, kterou jsem se vydal i já.
A kombinace těla A7 III + Tamron 28-75 f2,8 je asi ta nejprodávanější kombinace těch, kteří toto tělo pořídí. -
ten popruh díky odepínání je skvělý, mám ho všude, na stativu, na tělu, na objektivu, zpravidla je ale při focení dávám pryč do kapsy a používám jen když potřebuji.
Mechanismus je dost odolný a pevný, ještě se mi za ty roky nepovedlo ani jednu upínací destičku zničit a to chodím na treky, do hor, do mrazu.
Mimochodem, orientovat se podle toho, co je nejprodávanější může být dost krátkozraké, ale jak chceš.
-
Mimochodem, orientovat se podle toho, co je nejprodávanější může být dost krátkozraké, ale jak chceš.
V tomto případě to asi nejde jinak. Sama A7 III byla velkým hitem v době uvedení na trh, Všichni o ní mluvili, všichni ji pořizovali. Najdete spoustu materiálů o ní, recenze atd. A také informace o tom, s jakým objektivem ji kdo a na co používá. I v dlouhodobých recenzích. Jasně, masové nákupy pořád nic neříkají o kvalitě, ale dlouhodobě to vychází na velmi slušný stroj.
Kouzlo tohoto modelu je v tom, že i po letech od uvedení je stále docela konkurenceschopná a oblíbená jako základní/první bezzrcadlovka i v kombinaci právě s tímto konkrétním objektivem. Přesně zapadám do toho typu uživatele, který si A7 III koupí. To, co je na tomto fotoaparátu zajímavé je, že samozřejmě má své mouchy, které souvisejí i s dobou uvedení na trh, ale nejde o nějaké super zásadní věci. Cílová skupina kupujících ví co si pořizuje a proč si to pořizuje. A jeden z nejsilnějších argumentů zní - za tu cenu nic lepšího, nového, neseženete.
Ano, vybral bych si třeba jinde nebo jen jiný model. Jenže ne za takovou cenu. Proto pro mne parametr hojně prodávaného modelu a objektivu dává smysl a neděsí mne možná "slepota".
-
čím je ale věc více prodávaná a diskutovaná, tím více musíš třídit informace o ní, protože má každý snahu o tom něco napsat a jak víme, ne každý je tak erudovaný, aby o tom psát mohl.
U foto mě zajímají zejména technické recenze z nějakých labů na věci, které si sám jednoduše nevyzkouším (odolnosti proti vodě, prachu atd.).
Na ostatní věci se mi osvědčilo si to prostě půjčit, ošahat a podívat se na to. Přeci jen to je zařízení, které musím používat, ergonomie je důležitá a málokdy recenzovaná. Schopnost automatického ostření je jedná velká magie, taková Sony A7IV ostří skvěle (se dočteš), ale pak si chceš vyfotit pejska a zjistíš, že z 10 fotek ho jen 2x chytla ostrého, to moje stařičké OM má úplně opačné výsledky. Můj tip je, prostě si to vyzkoušej na to co fotíš, vybírat foťák podle technických parametrů je prostě divné.
-
Souhlasím s tím, že technické (alias papírové) předpoklady jsou jedna věc a bezmezně jim věřit, je cesta do pekel.
Troufám si však tvrdit, že konkrétně A7 III je natolik profláklý kus a na trhu natolik dlouho, že se dá najít spousta materiálu i od erudovaých lidí. O tom ale diskuze není. Já jsem o A7 III mluvil s několika uživateli a třeba ten Tamron objektiv jsem používal na Pentaxu. Takže s ním mám nějakou zkušenost. A aparát A7 III jsem měl v ruce, osahal si jej a pár fotek zkusil, přímo na závodech. Nebylo to ale nic trvalejšího. V rámci Sony světa jsem nakonec váhal mezi dvěma typy a vlastně 4 modely - A7 III, A7 IV, A7C a A7C II. Z mého pohledu mi nabízely podobný komfort. měl jsem je v ruce a hodnotil.
A každý z těchto 4 modelů je prostě o řád jinde, než původní Pentax a vždy budu mít "výkonnostní" skok v porovnání s Pentaxem. -
Proč je odepínací popruh skvělý? Já nikdy neměl potřebu při focení z ruky popruh z krku sundávat, při pobíhání po place se vysloveně hodí, tu požeru chlebíček, tu sklenku vínka, foťák nikde neválim. Mám pocit bezpečné manipulace. Na tripod stativu je mi to šumák.... Jediné co mě napadá tak by mohl být na obtíž na monopodu, ale ten nepoužívám.
-
když fotím na delší časy ze stativu, popruh zbytečně dělá vybrace a otřesy. Když uklízím foťák do přenosného boxu, popruh mi tam vadí. Kombinuji popruh s úchytem na pás nebo postroj na těle, tam mi také vysící popruh vadí. Při chození v hustém prostředí (les, křoví, dav) je popruh věc, která se mi zbytečně může zachytit.
Hodně prostě záleží co a jak fotíš, někdy ti nevadí mít na foťáku pořád popruh, někdy ho prostě dáváš často pryč.
-
Tak já to mám jinak, v davu chci mít možnost mít obě ruce volné, ve křoví taky tam dokonce dávám foťák do pouzdra, kde mám na popruh místo. Vlastně často chodím i s brašnou přez rameno, mám tam další baterku, kartu, hadřík, nebo třeba druhej objektiv, filtry, vše po ruce.
Jedině snad s tím stativem, když fouká vítr tak bych si dokázal představit že mi může hýbat s foťákem, ale to se mi nějspíš často neděje. Nebo mám kvalitní stativ :-) no offence, mám jich několik, nejvíc tahám nějakej hliníkovej velbon, takže lowend. ;-) -
on to má každý jinak, což je správně, nechci nikomu vnucovat svoje zvyky.
Fotím převážně architekturu a krajiny, chodím s objektivy, které váží víc než kilo (Sigma ART se holt pronese), kdykoliv mohu, věsím foťák na tělo nebo na pas (používám peak design capture), ono se s tím i lépe chodí, protože nemusím řešit kde se jak houpe na popruhu foťák a do čeho může bouchnou, stejně tak není příjemné když mi ty 2kg pořád naráží do stehna nebo břicha. Popruh je užitečný, když čekám na místě a nechci foťák držet a mít ho v pohotovosti.
Kvalitní foto stativ, to je snad oxymorón, nejlepší jsou ty geodetické stativy bez teleskopickej nohou a s 20 kg váhy, a nestojí to ani tolik. Problém s popruhem je, že se dlouho kýve a je uchycen přímo na těle, jestli do toho zafouká vítr, tak to je úplně v háji. Když fotím krajinu, jsem převážně na kopci, tam fouká. Když náhodou fotím portrét, tak mi ten popruh je vlastně jedno.
-
Při focení ze stativu jsem měl vždycky neodbytný pocit, že je jen otázka času, kdy o něj něčím zachytím a celé to poletí k zemi. Sice to nikdy nedošlo tak daleko, ale párkrát jsem o něj opravu zachytil, jen naštěstí nikdy tolik, abych stativ převrátil.
Ale je i spousta jiných situací, kdy je praktičtější foťák bez popruhu. Třeba na té konferenci mám během přednášky radši foťák bez něj položený na stole - a když pak půjdu o přestávce "mezi lidi", tak se právě hodí mít možnost ho tam rychle a jednoduše nacvaknout.
-
Ad 3: to jsou dvě různé věci. Jedna je popruh, což je klasický popruh k foťáku, kterým se nahradí ten od výrobce; existují tři varianty - Slide (šířka 4.5cm), Slide Lite (šířka 3.2cm) a Leash (šířka 1.9cm). Hlavní výhoda jsou rychloupínací kotvičky, které se dají do stejných oček jako klasický popruh, a na ně se pak snadno připne ten popruh. (Snadno znamená, že i nešika jako já ho zvládne prakticky okamžitě jak nasadit, tak sundat.) Další příjemná vlastnost je, že pogumování (vroubkované) je jen z jedné strany, takže ho můžu nasadit i obráceně a pak po oblečení krásně klouže. Často to používám při focení akcí, kdy chci mít foťák na popruhu (protože do mne může kdykoli někdo nečekaně vrazit), ale připravený k co nejrychlejšímu použití; pooužívám pak polohu "křížem" (foťák vlevo u pasu, popruh přes pravé rameno). S popruhem se dodávají čtyři kotvičky, druhý pár jsem si dal na triedr, takže můžu popruh používat i s ním.
Rychloupínací destička s popruhem souvisí jen tak, že má stejného výrobce. Skládá se ze základny, kterou připevníte např. na popruh od batohu nebo na pásek, a destičky, která se našroubuje do stativového závitu. Vypadá podobně jako rychloupínací destička ke stativu a s některými by měla jít tak i používat (určitě se stativy od PD, ale mělo by to jít s jakýmkoli kompatibillním s Arca Swiss). Připnutí na základnu a odepnutí z ní chce trochu nacvičit, ale pak už to jde rychle a pohodlně. Ukázky použití např. viz video od Foto Škoda.
Ad 4. Ze zkušenosti bych řekl, že se to liší případ od případu. Třeba Tamron 17-50 f/2.8 dodnes považuju za ideální základní zoom pro APS-C a když jsem pořizoval 70-200 f/2.8, padla nakonec volba taky na Tamron (Sigma taky vypadala dobře, ale těch půl kila navíc nakonec rozhodlo). Ale někdy ty originální prostě opticky lepší jsou, takže 24-70 f/2.8 jsem koupil od Canonu, i přes tu cenu.
-
L.Stříbrný podporovatel
Ad APS-C režim: Osobně ho považuji za ne moc užitečný. Mnohem lepší je fotit normálně na FF a ořezávat sám, protože mám větší volnost ořezu. Mimochodem, tohle je jedna z mála věcí, která mě štvala na Z6 oproti D750 - zatímco na D750 šlo fotit FF i s APS-C objektivem, tak Z6 se prostě s APS-C objektivem do APS-C režimu přepne natvrdo a už jsem nemohl fotit lomo-fotky s APS-C 35mm f/1.8 ve FF režimu :-(
Jinak je samozřejmě potřeba si uvědomit, že ořezem (ať už přes APS-C režim, nebo v postprocesu) ztrácím nejen rozlišení, ale i zhoršuji šum. A když vyfotím objekt v APS-C režimu, tak budu mít větší hloubku ostrosti, než když přijdu blíž a vyfotím se stejným objektivem na FF na stejnou clonu (tak, aby zabíral na fotce stejně bez dalšího ořezu).
Právě kvůli možnosti ořezu mi přijde, že kombinace 50mm a 85mm není moc užitečná, respektive od doby, co jsem si koupil 50mm f/1.2, tak 85mm prakticky nepoužívám, protože proč - když tak to vyříznu z 50mm a ještě mám lepší efektivní světelnost (počet pixelů mě netrápí). K té mé 50mm by bylo vhodné delší sklo tak 105mm, odhaduji. 35mm (f/1.8) občas používám, když potřebuji širší ohnisko. Nebo pak zoomy, ale dost zřídka.
Na závěr by mě zajímalo (a ostatní dost možná taky), za kolik autor svoji starou Pentax sadu nakonec prodal. Když si vezmu, že se z toho ještě musel zaplatit kurýr do Německa... Ale možná je důvod, proč to není v článku uvedeno.
12. 3. 2025, 08:01 editováno autorem komentáře
-
Velmi mne zajímají názory na pevná skla, tedy spíše jejich kombinace. Patrně nejvíce se všude zmiňuje pevná padesátka. A asi to bude i můj případ - pokud zkusím pevné sklo, bude to 50 mm.
Ad odprodej - cena není tajemství. Kompletní balík tj. fotoaparát + 3 objektivy byl odkoupen za 458,85 EUR. Tohle mi přistálo na účtu a nic dalšího jsem neplatil. Kurýr byl zdarma..
A pokud se podíváte na stránky, tak tam najdete tělo za 299, Pentax objektiv za 209 a Tamron objektivy na Pentax už tam nejsou (takže asi se prodaly). Ale podle toho, co jsem monitoroval, tahle sada by tam vyšla na nějakých 750 EUR. V ČR to bazary odmítly, že to neprodají.
-
L.Stříbrný podporovatel
Tak to je pořád slušná cena. Ono by to možná nakonec prodali, ale leželo by jim to tam buhví jak dlouho. Ten Německý bazar tipuju bude známější a prodává do několika zemí, takže se nějaký kupec přeci jen najde a když to dělají ve velkém, mají lepší představu, jak je co prodejné za jakou cenu, takže podstupují menší riziko... ale tady jen hádám.
Já osobně jsem si velmi oblíbil tu 50mm f/1.2. To ohnisko je přirozené a díky velké světelnosti se dá dosáhnout oddělení subjektu od pozadí i při zachování kontextu (pozadí není tolik zvětšené, jako je tomu u delších ohnisek). Je to trochu specifické a nedivil bych se, kdyby to měl někdo jinak. Dělám tím cca 95% fotek co vyfotím, fotím tím i reportáže včetně například plesů. Mimo to používám 35mm f/1.8 když potřebuji širší světelné ohnisko, nebo 24-70mm f/2.8 pro ještě širší ohnisko / na reportáže kde se nemohu volně pohybovat / potřebné ohnisko se mění moc rychle / je potřeba některé momenty zachytit 100% (svatební obřad). Pro některé speciální případy mám i 70-200mm f/2.8 co mi zbyla z předchozího vybavení, ale tu používám opravdu jen velmi zřídka.
-
osobně fotím už jen pevnými skly (výjma nějakých hooodně dlouhých). Mám k tomu ryze dva praktické důvody,
jsou odolnější, menší, levnější, nemají vnější pohyblivé části. Mají konstatní zkreslení, nemusím řešit, že v okrajových ohniscích mají nějaké neduhy.
Lépe se mi fotka plánuje, když si dokáže jasně představit jakým ohniskem fotím, podle toho změním stanoviště aniž bych musel to kontrolovat pořád v hledáčku. Když jdu fotit se zoomem, tak pořád zkouším posouvat ohnisko a koukat jak to vypadá, ve výsledku nemám lepší fotky, jen s tím trávím víc času.
-
Lépe se mi fotka plánuje, když si dokáže jasně představit jakým ohniskem fotím, podle toho změním stanoviště aniž bych musel to kontrolovat pořád v hledáčku.
S trochou sebekázně se dá zoom používat jako sada pevných objektivů. Tedy místo toho, že si někam stoupnu a nazooomuju tak, aby to vyšlo, to udělat naopak: řeknu si, že na tohle bych chtěl použít 35mm, tak si to tam nastavím a pak se chovám, jako bych měl "pětatřicítku". Většinu fotek sice fotím s 24-70 zoomem, ale většinou se ho snažím používat tímhle způsobem (s ohniskovými vzdálenostmi 24-35-50-70, občas 28) a jen tam, kde s ohledem na okolnosti nemám možnost výběru, odkud budu fotit, zoomuju klasicky podle své pozice a scény.
-
Šlo by trochu rozvést to zhoršování šumu? Fotím přece stále stejně, ne? Proč by měl být při ořezu horší šum? Napadá mě jedině, kdybyste pak fotky dodával všechny ve stejném rozlišení, že že z plného formátu byste je zmenšoval a tím by se šum ztrácel, ale to je už postproces a ne přímo focení. nebo mně něco uniká?
-
S rychlostí nabijení pozor na staré USB jinak si nedovedu představit 16Wh/5h=3W... Může hrát roli, jestli použijete zdroj který umí Power Delivery, vyšší než 5V napětí. Nikony Z se nabíjí 9V × 1.8A z USB-C ,ale ze "starého USB" 5V*1A(?2A nevím¿). Ale prý canony vyloženě vyžadují PD..
Objektivy tamrin pro sony vychazí levněji než stejnmý model pro ostatní bj., ptozože Sony ma' akcciový podíl.
Focení na APS-C zredukuje půlku(1.5^-²) světla,
12. 3. 2025, 08:15 editováno autorem komentáře
-
Nevím, jak je to přesně u Sony (a konkrétně u tohoto modelu), ale třeba u Canon R6 Mark II je nabíjení přes USB podobně rychlé jako s nabíječkou (dodávanou s foťákem). Asi ne úplně stejně, ale rozdíl není takový, abych měl potřebu měřit, co je rychlejší. Takže doma sice používám nabíječku, ale když někam jedu, už si ji s sebou ani neberu.
Beru to jako jedno z těch drobných vylepšení, kvůli kterým se upgrade nedělá, ale když už ho po letech udělám, tak mi zpříjemní život. Stejně jako třeba to, že při připojení k počítači přes USB se dá foťák přepnout do režimu, kdy se chová jako standardní UVC zařízení ("webkamera").
-
Hm... tak to budu muset otestovat, to by byla docela škoda. Zatím jsem to zkoušel jen dvakrát, jednou doma, jen abych si ověřil, že to opravdu funguje, jednou když jsme potřebovali streamovat přednášku a nebylo čím (klasické webkamerky se na to moc nehodí a notebookové kamery už vůbec ne).
Na druhou stranu mám temné podezření, že i v tom rozlišení 1024x768 by obraz mohl pořád vypadat o něco lépe než obraz z běžné webkamery. :--)
-
Názor už nešel upravit,ale rada: fullframe mirrorless maji ostrici body přes 100% cropu a přes 80% fullframe plochy, to je taky potřeba si vštípit ,že už není potřeba se (v auto area AF) stresovat s umistenim mista zaostreni k stredu kde byl shluk těch bodů
A jinak stejné modely tamron obj. jsou levnější v sony variantě baj., protože sony má akcie v Tamron
A pokuud mam doporucit , tak youtube kanal Simon d'Entremont, je to wildlife ,ale ffakt tomu rozumi, ale jede Canon
12. 3. 2025, 08:27 editováno autorem komentáře
-
"A pokuud mam doporucit , tak youtube kanal Simon d'Entremont"
Sleduji ho, načerpal jsem spoustu informací, je tam i hodně obecných doporučení a postupů, nepřijde mi, že by vyloženě propagoval Canon.Pokud mám zmínit něco k Sony foťákům, nejvíce mi sedl Jason Vong (https://www.youtube.com/@JasonVong), líbí se mi jeho styl i styl výkladu, ale je hodně zaměřen v podstatě na Sony fotoaparáty. Občas u něj najdete i obecné "nadznačkové" postupy.
A taky mám rád výklady od Jareda Polina (https://www.youtube.com/@froknowsphoto)
-
Určitě bych doporučil kanál Mika Milmana o event photography; není to sice přímo sport, ale spousta toho, o čem tam mluví, bude IMHO užitečná i tam. Poslední dobou bohužel není moc aktivní, ale stojí za to projít si starší videa. Tenhle žánr bohužel moc prezentovaný není, většinou jsou to spíš krajináři nebo street, případně ateliérové žánry (ať už produktová fotografie nebo lidi).
-
Ti dva, Jason Vong i Jared Polin jsou podle mě reklamní šašci. Ano pár obecných plků zhudebnili, ale nic převratného. Já bych se tím moc důsledně neřídil, melou podle toho, co jim kdo pučil na review.
Simon d'Entremont" i Mik Milman mi příjdou v pohodě, tam bych hledal nějakou inspiraci a něco se i naučil.
-
Produkci Jason Vonga jsem sledoval hlavně proto, protože mi pomohl zorientovat se v menu A7 III a navedl mne k dalšímu testování, co foťák umí. Taky jsem získal přehled o tom, co Sony ve foťácích nabízí. Z tohoto pohledu jsou jeho videa hodně popisná a přehledná, proto ho doporučuji.
A souhlasím s tím, že pro obecnější foto tipy musí člověk jinam.
-
Jako clovek, co vi o feceni a hlavne technice vice nez vetsina profiku, prodejcu a casto i servisaku ;-) muzu s klidnym svedomim rict, ze to sklo je smejd, ale tak co cekat od Tamronu ze ;-) - zlata Sigma art
https://opticallimits.com/sony/tamron-28-75mm-f-2-8-di-iii-vxd-g2-review/
Takze na sirokem konci to skolo jeste kresli, na dlouhem uz je to katastrofa, jako bonus silena chromaticka aberace - chromaticka aberace neni veci hran v protisvetle, jak jste cetli u amateru na webech, nastudujte si co je to apochromaticke sklo a proc ma tak vybornou kresbu a co je to LEICA-SL na FF a jejich skvele skla ;-) - cili chrom. aberace vam mrvi celou kresbu, projevuje se to napr. tim, ze cerna na papire (a ne jen tam) je mimo DOF jiz fialova a tak vam to mrvi cely kontrast, barvy a vse.
Mereni a grafy mluvi za vse - zde pan fotograf co si vybere je malem katastrofa ;-) - jeste ze sahl aspon po SONY a ne zas po nejake polofunkcni exotice
-
:-) Bude článek Socka foťák v roce 2025? Něco na tenhle způsob? :-) ...Těším se...
-
Nene, bude to digitální éra, ale nechte se překvapit. Jinak k té nitce o Miroslavu Tichému jen krátce dodám, že mám už X let (jo, jsou jiné priority, třeba dvě malé děti mají přednost :-)) rozprojektovánu/rozestavěnu kamerku na svitkový film ze špejlí a vlnité lepenky. Původně to začlo jako idea na dírkovou komoru 6x9, ale pak jsem objevil fenomén X-panového formátu 65:24, což by ve svitku dávalo negativy cca 150×56mm. Nojo, ale co teď s tím? Udělat to jako pinhole, tak ... asi jo, to mě prostě nedá nemít to jako dírkovku a rvát do toho Fomapan s brutálním Schwarzschildem :-). Ale co takhle vymyslet špejlo-lepenkovou konstrukci ala Kodak Panoram, na bázi nějakého toho Belaru od Meopty z Flexarety? To mě láká ještě víc. Nechci jít srabáckou cestou, že na to osadím nějakej starej Rodenstock či Schneider pro 13x18, co se čas od času objevují i na aukru. Primárně si tohle říká o dírku, ale zatím nebyl čas se tomu víc věnovat.
No prostě to je ještě hodně předběžné.
-
3D tisk by se pochopitelně nabízel jako řešení, nicméně ... pan Průša a spol mě asi budou nenávidět ... já v tom rozmachu 3D tisku, kdy si člověk dnes může doma tisknout hromady úžasných věcí a zalevno, nevidím ta pozitiva - já se prostě raději bez věci obejdu / nebo jí opravím jinou cestou ("postaru"), než abych měl doma zařízení, které živí trh plastových drátků a bůhvíkolik toho končí ne-optimálně recyklováno atd atd atd. Vím, že to teď nastiňuji blbě a riskuji, že budu pochopen zcela jinak, než to myslím, ale já prostě v rozmachu desítek miliónů zařízení zpracovávajících plasty v nějaké výtvory nevidím to kouzlo. Stejně jako nevidím kouzlo Vánoc v tom, když paní na trzích prodávají adventní věnce vytvořené tavnou pistolí. Chápu úžasnost domácího 3D tisku. Ale já ji domů nechci.
-
Pro nás amatéry postačuje legendární Dirkon z ABC....
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dirkon
No a o použití zde - https://www.pinhole.cz/cz/pinholecameras/dirkon_01.html
-
Takhle, pokud srovnáme dva stejné objektivy, kupodivu dostaneme skoro stejné hodnocení (viz https://opticallimits.com/category/sony/sony-fe-full-format/)
Sigma 24-70mm f/2.8 DG DN ART
https://opticallimits.com/sony/sigma-24-70mm-f-2-8-dg-dn-art-review/
Celkové hodnocení 6,5Tamron 28-75mm f/2.8 Di III VXD G2
https://opticallimits.com/sony/tamron-28-75mm-f-2-8-di-iii-vxd-g2-review/
Celkové hodnocení 7Z tohoto pohledu je hodnocení Sigmy pro prakticky stejný objektiv (z hlediska parametrů) o trochu horší a to i v ART řadě...
Jasně, odkazovaná Sigma 70-200mm f/2.8 DG DN OS Sports má vysoké hodnocení 9, a srovnatelný Tamron 70-180mm f/2.8 Di III VXD má hodnocení 7.5. Nicméně v sekci konkurence pro Sigmu je věta o tom, že rozdíl mezi Tamronem a Sigmou není veliký...
Za mne: v kategorii, ve které jsem vybíral jsem asi zvolil dobře, protože Tamron 28-75 je oproti Sigma ARTu 24-70 o 10 000 levnější a dle hodnocení z vaší stránky o trochu lepší než Sigma, nicméně prý je Sigma vyváženější (píše se v její recenzi).... Ale cenový rozdíl je značný za skoro stejné objektivy.
Proto není Tamron takový propadák, jak se snažíte říct.
-
Mrkni raději na novější revizi Sigma 24-70 mm f/2.8 DG DN II a ne tu původní, ta opravdu není moc dobrá, jedná se o jeden z prvních ART objektivů a ještě to nebylo ono.
Ta původní Sigma 24-70 mm ART již není v prodeji, tu cenu si zase taháš z té novější verze II a podsouváší jí kvalitu 15 let starého objektivu. To je trochu nefér, ne?
-
Pokud je to takto, omlouvám se, nebyl to záměr. O verzi II jsem nevěděl, respektive nevšiml, že je to ona při hledání ceny.
Poslední Sigma v tomto rozsahu pro Sony na těch stránkách, je Contemporary verze (z roku 2023), která je za stejnou cenu, ale dle recenze říká, že je horší. Ale protože jsme se bavili o ART řadě, chtěl jsem najít ART verzi téhož a ta vyšla také hůř. A je z roku 2020, takže chápu podstatu toho, že je nesrovnáme. Ale i tak nemá 15 let.
Nicméně pokud budeme srovnávat stejný rozsah za stejnou cenu (Tamron G2 vs Sigma Contemporary, oba jsou za +- 25 000) není volba Tamronu katastrofa.
-
pardon, 5 let a ne patnáct, překlep v hlavě.
On ten Tamron není takový problém, pokud teda ti nevadí ten nefungující fokus na plnou díru, nejsem proti němu, jen jsem chtěl doplnit ty rozpory u Sigmy.
Nějak nerozumím té honbě za co nejlepší papírovou kvalitou. Fotím prostě s tím, kde produktuji pěkné fotky a s čím se mi dobře fotí.
Lepší technika může ušetřit čas na přípravu a postprocessing, teda pokud ten čas nevěnuješ jejímu výběru, pak je to nula nic a jen si o pár tisíc chudší :).
-
Spíše jde o to, že člověk svádí vnitřní boj. Protože má dcera dělá nějaký sport a kdysi jsem skončil u toho, že jsem se pokusil ji vyfotit. A vzbudilo to ve mně zvědavost. Vždycky jsem byl a vždycky budu člověk, který má doma fotoaparát a umí s ním něco vyfotit. Je to úroveň koníček.
Rozdíl je v tom, že naprosto logicky je ten hlavní parametr množství peněz, které můžete utratit. Ne kolik byste chtěli, ale kolik reálně máte v ruce. A ten boj pak spočívá v tom, jak ty peníze efektivně utratit. Vždycky to bude v tom, že kdybyste utratili jen o něco více, nemusíte teď dělat kompromis v tom a tom. A ten můj osobní boj je v tom, jaký kompromis chci udělat, co má nebo nemá význam. A proto studuju papír.
Když to vztáhnu k tomu, co znám. Když si koupím notebook za 10 000 Kč, nemůžu uvěřit tomu, i když se prodejci snaží, že na něm sestříhám video z dovolené. Takže vytáhnu 20 000 Kč. Za tomhle už patrně pořídím něco, kde vše půjde o dost lépe. Pořád to nebude z pohledu profesionála použitelný stroj, jenže takové video z dovolené už tam asi "nějak" sestříhám. Samozřejmě, že vím, že když koupím notebook za 40 000 Kč, tak už to půjde snáz. A na těch 40 000 by profesionál nejspíše třeba začínal.
Z mého pohledu je těch 20 000 naprosto mrtvých. Nikdy je nedostanu zpět. Nikdy mi nikdo nebude za video z dovolené platit.
A pak se dostáváme k tomu - jak efektivně utratit těch 20 000? Koupit nový stroj nebo třeba 3 roky starý, který ale třeba původně stál těch 40 000? No a pak slyšíte - musíš si koupit notebook s OLED displejem, jinak to prostě nemá smysl. Ale jak moc je dobře udělat to, že budu mít "jen" LCD a ušetřené peníze nacpu do grafické karty? Jako profesionál si prostě koupíte OLED displej, slušnou grafickou kartu. Jenže já stojím před volbou, kterou profesionál neřeší. Můžu mít to či ono.
A přesně tak to je u mně. Já jsem se rozhodl, že nějaký upgrade provedu. Cokoliv, co v tuto chvíli pořídím, bude na míle daleko od toho, co mám teď. Je to kompletní změna generace. Tak jak tady už zaznělo - i lowend bezzrcadlovka dnes nabízí tolik jiných možností, než zrcadlovka, kterou mám teď. Pokud se pro bezzcadlovku rozhodnu, řeším ne jakou si pořídím, ale na jakou mám peníze. A jak moc dobrá nebo špatná za ty peníze bude. A vím, že kompromisy budu muset dělat. A opět poněkolikáté - kolik a jak velké budou? A kolik by případně stálo, aby to nebylo tak strašné?
Problém je v tom, že třeba i testy aut se nikdy nezaměřují na modely v nejnižší výbavě. A ten, kdo dělá recenze fotoaparátů je člověk, který je buď profesionál nebo s tím statusem koketuje. To, co mám já, je to, že mám kopu tvrdě získaných zkušeností a motám se na opačné straně spektra zařízení, kterými by někdo chtěl fotit. Jasně pořídit model A1 nebo třeba A9 III a udělat recenzi asi není problém. Kolem vás se točí hodně lidí, kteří vám řeknou, že by si nikdy nekoupili A7 III, protože je to výběhový typ a určitý objektiv je otřesný, že s ním nejde ani fotit. Protože profesionál by si ho nekoupil. Jenže mne zajímá, jaký levný a použitelný přístroj a objektiv si pořídit? Jasně, má fotografická kategorie je natolik specifická, že těch kompromisů moc dělat nelze, ale potřebuji znát hranice toho, kam lze zajít. Co ještě ano a co už ne. A na tohle obvykle nenarazíte, protože všichni fotí tou A9 nebo A1 se sony objektivy, protože jsou prostě dobré.
A já jsem si sedl, a svou cestu a argumenty jsem dal na papír. A přichází reakce. Různé. A to je dobře. A občas se objeví někdo, kdo řekne, že ho můj článek přinutil přemýšlet nebo že se snad hodil k tomu, že se inspiroval. A o to jde. Protože takových textů není moc.
A i z reakcí tady vidím, že se čtenáři najdou. A o to jde taky.
-
L.Stříbrný podporovatel
Já bych si ten profesionalismus tak neidealizoval. Pro profíka je to business a musí se zabývat efektivitou investice a focení zas tak lukrativní obor není (obecně, výjimky existují), takže často mají "amatéři" lepší vybavení než "profesonálové".
-
Jenom nadhodím jednu věc, doufám, že není trapné o tom psát veřejně :)
Podle mě, když člověk opravdu chce a umí se odvděčit (což u vás je automatické, viz níže), tak do cca 20000 se dá říct, že je to "nula peněz". Samozřejmě mě berte s rezervou, nastřelil jsem přibližné číslo. Jde spíš o ten argument: proč? Jak jsem na to přišel? Jednoduše: jsme tu všichni dospělí a to s sebou nese jisté věci... Např. kolikrát jste si lámali hlavu, co komukoli jinému dospělému koupit k narozeninám, Vánocům apod.? A kolikrát, ruku na srdce, jste za poměrně dost peněz koupili de facto "blbůstku", co třeba chvilkově potěší oko, ale jinak dlouhodobě ji ten dotyčný užije chvíli nebo jednou za rok atp.? A kolikrát jste byli ve skutečnosti strašně rádi, když se o dotyčné(m) ví, co by rád(a)? Takže moje zkušenost je, že složit se někomu z rodiny na nový foťák je VÍTANÁ věc, protože všichni konečně vědí, co pořídit. Pak už se musí jen vydat nenápadná "ostrá prosba" (pro znalce Cimrmana), aby se necítili trapně, že k tomu musí každý dát rádobyvtipný hrníček apod. Nemusí. Ať děti či vnoučata namalují obrázek a bude fajn.
A když pak uvidí, že v rámci toho nového koníčka taky uděláte něco zase zpátky pro rodinu jako když vy fotíte dceru a v rámci toho ještě pár set dětí k tomu :) tak to se setká s ještě nadšenější odezvou. Tolik má zkušenost.
Jo, a videa pro rodinu jsem dlouhé roky stříhal na ntb za 5000. Slovy "pět tisíc". A jak byli všichni nadšení.
-
Podle mě je to úplně jinak, profesionál se od amatéra odlišuje tím, že dokáže i na horším vybavení odvést dobrou práci. Protože to umí.
A hlavně ví co má být výsledek a k tomu umí vybrat jak a čím toho dosáhnout. Ví kde si může dovolit kompromis a kde ne.
To jsem bohužel z vašich článků nevyčetl.
Pouze mám dojem, že teď máte vysněný aparát, který vám nebude překážet fotit to co chcete a jak chcete vy.
-
Hlavně profík neobměňuje výbavu moc často. Za mě naučit se dobře exportovat RAWy z konkrétního stroje je tak na půl roku sžívání se. A nevidím jediný důvod, proč by třeba svatební fotograf nemohl odvádět perfektní práci třeba s 9 let starou zrcadlovkou 1DX MarkII, zejména pokud je s ní dokonale sžitej.
-
Profesionál si za práci bere peníze. To je hlavní rozdíl. Zbytek z toho plyne. Profesionál si koupí drahé vybavení, pokud se mu to vyplatí. Například když fotím vánoční focení, koupím si nové bílé pozadí a nemusím pak trávit čas retušováním šlápot. Pokud fotím sport, koupím tele s dobrou světelností, protože musím dodat výsledek. Když ho nedodám nebo bude špatný, nedostanu zaplaceno nebo si mě příště nezavolají.
Já jsem třeba amatér. Neřeším, jestli se mi něco vyplatí nebo ne, techniku pořizuju podle toho, co si můžu dovolit a s čím se mně dobře pracuje. Skončil jsem u Nikon Z8 a 85/1.8 + 24-70/4 + 40/2. Tele si pořád neumím obhájit, nějakých 60 KKč nebo kolik stojí slušné sklo se mně dávat nechce, navíc je nehorázně těžké.
Potřebuju takhle drahou výbavu? Ale jistě že ne... Dokázal bych vyfotit stejné fotky něčím v poloviční ceně? Možná ano, ale nebavilo by mě to. Z8 má opravdu skvělé ostření a díky tomu mám minimální odpad a focení mě s ní opravdu baví. Podobně dobrý pocit jsem měl naposledy z Canonu 6D.
-
A abych jen nekritizoval, tak reknu ze tohle sklo je uplne jiny vesmir:
https://opticallimits.com/sony/sony-fe-full-format/sigma-70-200mm-f-2-8-dg-dn-os-sports/
Ostre to je i na plnou diru v celem rozashu, chrom aberace velmi nizka ... takove fajn sklo za fajn cenu
-
Hmm, zlatá Sigma, jasně... Myslíte třeba to, že i občas na zrcadlech zaostřila a bylo to vše tak 2x těžší než konkurence? Opticky některá jejich skla byla zajímavá, ale co z toho, když to bylo těžky a nespolehlivý...
Ten Tamron a OpticalLimits apod., tomuto se říká syndrom "brick wall", kde se řeší teorie místo praktických focení. Že 70-200 je lepší než 28-75, to si děláte legraci, ne? Dlouhý zoomy jsou mnohem jednodušší než široký, to ví malý dítě ;) -
Třeba zrovna u těch halových sportů je focení 70-200 z ruky naprosto běžné (stejně prakticky použitelné časy obvykle začínají někde na 1/500s) a z tripodu si to ani moc nedovedu představit. Z monopodu asi ano, ale i ty bývají spíš k vidění tam, kde se fotí z pevného místa a delší ohniskovou vzdáleností (fotbal, atletika, ...).
-
Focení v hale: Pro "pevnější" ruku je dobrý monopod. I tak, jak bylo řečeno, fotí se obvykle z ruky, není čas na pevnou pozici, protože se pohybujete, ale časy 1/500+ to umožní celkem dobře. Já s monopodem bojuju s jinou věcí - přeskoky obvykle fotím "na výšku" a proto musíte mít na monopodu hlavu s možností rychle jí otočit. Nebo vám bude tyč monopodu trčet do strany :)
Takže monopod spíše nepoužívám. -
a proto musíte mít na monopodu hlavu s možností rychle jí otočit
Na tripodu se obvykle používá L-bracket. Ale u monopodu asi bude jednodušší použít rozumnou kulovou hlavu.
