1. To, že je možné koupit tělo v setu s objektivem, neznamená automaticky, že je ten objektiv nekvalitní. U těl střední a vyšší třídy jsou běžně v nabídce i sety s velmi kvalitními objektivy, většinou ale nejsou o tolik levnější a pokud zrovna běží nějaká akce, může být výhodnější koupit tělo a objektiv samostatně a využít tu akci.
2. APS-C režim se hodí hlavně při (nouzovém) použití APS-C objektivu, který nevykreslí obraz přes celý snímač. Pokud chci ořezávat proto, abych simuloval větší ohniskovou vzdálenost (za cenu ztráty rozlišení), je praktičtější to udělat až v postprocesu. Při focení rychlého pohybu stejně ořezávám skoro vždy, protože nejsem takový machr, že bych v pohybu dokázal zároveň komponovat tak, abych ořezávat nemusel.
3. Co se popruhu týká, zkusil jsem ten od Peak Designu (Slide Lite, tj. střední šířka), abych zjistil, co na nich všichni mají, a původní putoval do krabice a už jsem ho nevyndal. Většinu času ho sice na foťáku nemám, ale o to právě jde.
4. Dilema, jestli originál 70-200 f/2.8 nebo f/4, jsem vyřešil tak, že jsem koupil 70-200 f/2.8 od Tamronu. Vyšel levněji než RF f/4 a jen o něco dráž než bazarová EF f/2.8 Mark II.
Souhlas ,přepinaní na APS-crop kromě ztráty 1EV světla i zdržuje (i když to mam na zkratku dvěma stisky) , myšleno řešit to pro každou fotku tam a zpět adhoc. Hodí se to ,když konzistentně budu fotit něco, "kam nedosáhnu" .
Ale i když je crop v plánu , bere to svobodu/jistotu;headroom ve většim pokrytí, což u wildlife a sportu (míčový hlavně) múže vést k průseru,že objekt budy useklý
12. 3. 2025, 08:36 editováno autorem komentáře
Ad 3: Zajímá mne ten popruh. Samozřejmě jsem na tenhle narazil, ale nikde jsem se kloudně nedočetl nějakou recenzi a zatím jsem se na něj nebyl ani nikde podívat. Jak moc praktické to je? A jak v souvislosti s dalšími komponentami systému - rychloupínací ploškou? Beru to tak, že se dá popruh rychle odepnout a rychle nastavit délka pro situaci - více přitáhnout k tělu apod.
Ad 4: Více méně mi z toho vychází, že "alternativní" výrobci jako Tamron a Sigma a další, jsou schopni nabídnout za příznivou cenu poměrně dost kvalitní objektivy a to je to cesta, kterou jsem se vydal i já.
A kombinace těla A7 III + Tamron 28-75 f2,8 je asi ta nejprodávanější kombinace těch, kteří toto tělo pořídí.
ten popruh díky odepínání je skvělý, mám ho všude, na stativu, na tělu, na objektivu, zpravidla je ale při focení dávám pryč do kapsy a používám jen když potřebuji.
Mechanismus je dost odolný a pevný, ještě se mi za ty roky nepovedlo ani jednu upínací destičku zničit a to chodím na treky, do hor, do mrazu.
Mimochodem, orientovat se podle toho, co je nejprodávanější může být dost krátkozraké, ale jak chceš.
Mimochodem, orientovat se podle toho, co je nejprodávanější může být dost krátkozraké, ale jak chceš.
V tomto případě to asi nejde jinak. Sama A7 III byla velkým hitem v době uvedení na trh, Všichni o ní mluvili, všichni ji pořizovali. Najdete spoustu materiálů o ní, recenze atd. A také informace o tom, s jakým objektivem ji kdo a na co používá. I v dlouhodobých recenzích. Jasně, masové nákupy pořád nic neříkají o kvalitě, ale dlouhodobě to vychází na velmi slušný stroj.
Kouzlo tohoto modelu je v tom, že i po letech od uvedení je stále docela konkurenceschopná a oblíbená jako základní/první bezzrcadlovka i v kombinaci právě s tímto konkrétním objektivem. Přesně zapadám do toho typu uživatele, který si A7 III koupí. To, co je na tomto fotoaparátu zajímavé je, že samozřejmě má své mouchy, které souvisejí i s dobou uvedení na trh, ale nejde o nějaké super zásadní věci. Cílová skupina kupujících ví co si pořizuje a proč si to pořizuje. A jeden z nejsilnějších argumentů zní - za tu cenu nic lepšího, nového, neseženete.
Ano, vybral bych si třeba jinde nebo jen jiný model. Jenže ne za takovou cenu. Proto pro mne parametr hojně prodávaného modelu a objektivu dává smysl a neděsí mne možná "slepota".
čím je ale věc více prodávaná a diskutovaná, tím více musíš třídit informace o ní, protože má každý snahu o tom něco napsat a jak víme, ne každý je tak erudovaný, aby o tom psát mohl.
U foto mě zajímají zejména technické recenze z nějakých labů na věci, které si sám jednoduše nevyzkouším (odolnosti proti vodě, prachu atd.).
Na ostatní věci se mi osvědčilo si to prostě půjčit, ošahat a podívat se na to. Přeci jen to je zařízení, které musím používat, ergonomie je důležitá a málokdy recenzovaná. Schopnost automatického ostření je jedná velká magie, taková Sony A7IV ostří skvěle (se dočteš), ale pak si chceš vyfotit pejska a zjistíš, že z 10 fotek ho jen 2x chytla ostrého, to moje stařičké OM má úplně opačné výsledky. Můj tip je, prostě si to vyzkoušej na to co fotíš, vybírat foťák podle technických parametrů je prostě divné.
Souhlasím s tím, že technické (alias papírové) předpoklady jsou jedna věc a bezmezně jim věřit, je cesta do pekel.
Troufám si však tvrdit, že konkrétně A7 III je natolik profláklý kus a na trhu natolik dlouho, že se dá najít spousta materiálu i od erudovaých lidí. O tom ale diskuze není. Já jsem o A7 III mluvil s několika uživateli a třeba ten Tamron objektiv jsem používal na Pentaxu. Takže s ním mám nějakou zkušenost. A aparát A7 III jsem měl v ruce, osahal si jej a pár fotek zkusil, přímo na závodech. Nebylo to ale nic trvalejšího. V rámci Sony světa jsem nakonec váhal mezi dvěma typy a vlastně 4 modely - A7 III, A7 IV, A7C a A7C II. Z mého pohledu mi nabízely podobný komfort. měl jsem je v ruce a hodnotil.
A každý z těchto 4 modelů je prostě o řád jinde, než původní Pentax a vždy budu mít "výkonnostní" skok v porovnání s Pentaxem.
Proč je odepínací popruh skvělý? Já nikdy neměl potřebu při focení z ruky popruh z krku sundávat, při pobíhání po place se vysloveně hodí, tu požeru chlebíček, tu sklenku vínka, foťák nikde neválim. Mám pocit bezpečné manipulace. Na tripod stativu je mi to šumák.... Jediné co mě napadá tak by mohl být na obtíž na monopodu, ale ten nepoužívám.
když fotím na delší časy ze stativu, popruh zbytečně dělá vybrace a otřesy. Když uklízím foťák do přenosného boxu, popruh mi tam vadí. Kombinuji popruh s úchytem na pás nebo postroj na těle, tam mi také vysící popruh vadí. Při chození v hustém prostředí (les, křoví, dav) je popruh věc, která se mi zbytečně může zachytit.
Hodně prostě záleží co a jak fotíš, někdy ti nevadí mít na foťáku pořád popruh, někdy ho prostě dáváš často pryč.
Tak já to mám jinak, v davu chci mít možnost mít obě ruce volné, ve křoví taky tam dokonce dávám foťák do pouzdra, kde mám na popruh místo. Vlastně často chodím i s brašnou přez rameno, mám tam další baterku, kartu, hadřík, nebo třeba druhej objektiv, filtry, vše po ruce.
Jedině snad s tím stativem, když fouká vítr tak bych si dokázal představit že mi může hýbat s foťákem, ale to se mi nějspíš často neděje. Nebo mám kvalitní stativ :-) no offence, mám jich několik, nejvíc tahám nějakej hliníkovej velbon, takže lowend. ;-)
on to má každý jinak, což je správně, nechci nikomu vnucovat svoje zvyky.
Fotím převážně architekturu a krajiny, chodím s objektivy, které váží víc než kilo (Sigma ART se holt pronese), kdykoliv mohu, věsím foťák na tělo nebo na pas (používám peak design capture), ono se s tím i lépe chodí, protože nemusím řešit kde se jak houpe na popruhu foťák a do čeho může bouchnou, stejně tak není příjemné když mi ty 2kg pořád naráží do stehna nebo břicha. Popruh je užitečný, když čekám na místě a nechci foťák držet a mít ho v pohotovosti.
Kvalitní foto stativ, to je snad oxymorón, nejlepší jsou ty geodetické stativy bez teleskopickej nohou a s 20 kg váhy, a nestojí to ani tolik. Problém s popruhem je, že se dlouho kýve a je uchycen přímo na těle, jestli do toho zafouká vítr, tak to je úplně v háji. Když fotím krajinu, jsem převážně na kopci, tam fouká. Když náhodou fotím portrét, tak mi ten popruh je vlastně jedno.
Při focení ze stativu jsem měl vždycky neodbytný pocit, že je jen otázka času, kdy o něj něčím zachytím a celé to poletí k zemi. Sice to nikdy nedošlo tak daleko, ale párkrát jsem o něj opravu zachytil, jen naštěstí nikdy tolik, abych stativ převrátil.
Ale je i spousta jiných situací, kdy je praktičtější foťák bez popruhu. Třeba na té konferenci mám během přednášky radši foťák bez něj položený na stole - a když pak půjdu o přestávce "mezi lidi", tak se právě hodí mít možnost ho tam rychle a jednoduše nacvaknout.
Ad 3: to jsou dvě různé věci. Jedna je popruh, což je klasický popruh k foťáku, kterým se nahradí ten od výrobce; existují tři varianty - Slide (šířka 4.5cm), Slide Lite (šířka 3.2cm) a Leash (šířka 1.9cm). Hlavní výhoda jsou rychloupínací kotvičky, které se dají do stejných oček jako klasický popruh, a na ně se pak snadno připne ten popruh. (Snadno znamená, že i nešika jako já ho zvládne prakticky okamžitě jak nasadit, tak sundat.) Další příjemná vlastnost je, že pogumování (vroubkované) je jen z jedné strany, takže ho můžu nasadit i obráceně a pak po oblečení krásně klouže. Často to používám při focení akcí, kdy chci mít foťák na popruhu (protože do mne může kdykoli někdo nečekaně vrazit), ale připravený k co nejrychlejšímu použití; pooužívám pak polohu "křížem" (foťák vlevo u pasu, popruh přes pravé rameno). S popruhem se dodávají čtyři kotvičky, druhý pár jsem si dal na triedr, takže můžu popruh používat i s ním.
Rychloupínací destička s popruhem souvisí jen tak, že má stejného výrobce. Skládá se ze základny, kterou připevníte např. na popruh od batohu nebo na pásek, a destičky, která se našroubuje do stativového závitu. Vypadá podobně jako rychloupínací destička ke stativu a s některými by měla jít tak i používat (určitě se stativy od PD, ale mělo by to jít s jakýmkoli kompatibillním s Arca Swiss). Připnutí na základnu a odepnutí z ní chce trochu nacvičit, ale pak už to jde rychle a pohodlně. Ukázky použití např. viz video od Foto Škoda.
Ad 4. Ze zkušenosti bych řekl, že se to liší případ od případu. Třeba Tamron 17-50 f/2.8 dodnes považuju za ideální základní zoom pro APS-C a když jsem pořizoval 70-200 f/2.8, padla nakonec volba taky na Tamron (Sigma taky vypadala dobře, ale těch půl kila navíc nakonec rozhodlo). Ale někdy ty originální prostě opticky lepší jsou, takže 24-70 f/2.8 jsem koupil od Canonu, i přes tu cenu.