Vlákno názorů k článku Francie zakáže mobily ve školách, řešení je to ale nedomyšlené od martin1397 - Nechápem k čomu je to dobré. Pokiaľ to...
-
Nechápem k čomu je to dobré. Pokiaľ to nijako neruší ostatných (vypnutý zvuk a neruší suseda) nech si žiaci derú prsty na mobiloch. Výuka má byť pre tých čo majú záujem a tí ostatný kľudne môžu skončiť pri lopate.
Z osobnej skúsenosti môžem povedať že keď ma raz výklad nebavil tak mozog proste nezaznamenával a nezaznamenával by ani keby som bol spútaný k stoličke a naliaty kofeinom.
A keď sa rodičom nebudú páčiť známky nech s tým robia niečo oni. Pripadá mi už choré ako sa školy stále snažia zasahovať do tak osobných záležitostí človeka.
-
K> (neregistrovaný)
"Výuka má byť pre tých čo majú záujem " - samozrejme. Protoze nastesti zijeme ve svete, kde si kazde jednotlive desetilete dite perfektne uvedomuje jak je pro neho vyuka dulezita a co mu to prinese v jeho budoucim zivote, a proto nadsene hlta vsechnu vyuku. Pockat, nebo to je jinak?
-
MartinX (neregistrovaný)
Ak niekoho nieco nebavi, tak sa tomu v buducnosti venovat nebude a vedomosti ziskane v skole (ak vobec nejake ziskal) aj tak zabudne.
Jedinym riesenim je Komenskeho "skola hrou", kde deti nebudu mat pocit, ze sa ucia nieco nasilu a budu vyukou zaujate viac, ako ich teraz zaujima "tukanie" do telefonov. (zakaz pouzivanie telefonov tak nebude potrebny). -
K> (neregistrovaný)
Mne v 10 letech historie nebavila. Dnes si milerad prectu leckterou knihu o historii, a dokonce cast toho pouzivam ve sve praci a prednaskach. A bavi me to. A jsem rad ze aspon neco do mne na zakladce nacpali i pres to, ze me to tehdy nebavilo.
Ale ty jsi urcite chytrejsi a vis jak to ve svete chodi. Proto zahodim svoji osobni zkusenost a budu hlasat tvuj nazor.
(sorry, vim ze posledni odstavec neni zrovna podle desatera diskutera, ale na ty hefty o vzdelani co tady v tehle diskuzi ctu se neda reagovat jinak) -
anonymni student (dosadtenahodnecislo) (neregistrovaný)
Mě osobně historie také nebaví (bavila mě 3 roky ve škole, od té doby žádný učitel můj zájem nevzbudil) a po znechucení ve škole se jí věnovat prostě nechci. Školní historie (s mými učiteli) je pamatování si dat a událostí. To mě nebere, od toho mám disk v počítači. Co mě ale vyloženě štve je, kolik času jsem tímto promarnil. Stovky hodin jsem mohl dělat téměř cokoliv jiného, více konstruktivního, než učení se stovek dat a jmen, z nichž si po 10 letech pamatuji 3 (a to ani ne ta důležitá, protože se v té záplavě utopila na dně). Povinná školní docházka mě tímto připravila o obrovské množství drahocenného času, kdy jsem se mohl učit něco, co v životě budu používat.
-
jimi2000 (neregistrovaný)
<ironie>Jo přesně, do mě pořád hustili anglická slovíčka. Tolik dat. Promarnil jsem s tím tolik času. A navíc jsem jich hodně nepoužil, jako třeba "chignon" (francouzské slovíčko, užívající se i v angličtině). Povinná školní docházka mě tímto připravila o obrovské množství drahocenného času, kdy jsem se mohl učit taková slovíčka, co v životě budu používat. </ironie>
-
KateStříbrný podporovatelTak ono to memorování musí proběhnout v každém případě, rozdíl je jen ve formě kterou se to dělá. Přístup „tady máš seznam slov a nauč se je jako básničku“ taky považuju za jeden z těch nejhorších (a to nemluvím o učení se frází nazpaměť, to už je totálně mimo). Žáci pak překládají a mluví jako google translate, to je opravdu výhra :)
-
MartinX (neregistrovaný)
Pokial ucitel dokaze predmet nezujimavym vykladom "znechutit", tak na to aby to cloveka zacalo zaujimat vo vyssom veku treba na prekonanie ziskanej "nechuti" pouzit viac energie, ako keby sa s danym predmetom nikdy predtym nestretol.
Mna historia zaujimala uz ako dieta (precital som si vzdy cez prazdniny ucebnicu dejepisu) ale prave "vdaka" tomu, ze vyuka nebola zaujimava (spocivala hlavne v citacii datumov a ich ucenia naspamat) ma to odradilo od dalsieho studia uz v detstve (zacal som sa venovat technike) a ku kniham o historii som sa vratil az neskor v dospelosti po skonceni VS (momentalne mam rozcitany zivotopis Oktaviana),. -
Doporučuju se podívat na některé povídání od Ondřeje Šteffla. Ten v podstatě přesně vystihuje to, co si skromně myslím také.
Já nevím, jestli mě bavila historie, ale vím, že i ten nejmenší plamínek zvědavosti, který ve mě možná byl, totálně zabila jedna kráva na zš. Stejně jak vztah ke klasické hudbě jsem si musel najít sám až někdy dávno po zš, protože jakýkoliv zájem totálně pohřbily tzv. výchovné koncerty (tj. možná výchova k nenávisti hudby). Stejně tak poezie, ve školách se děti nutí recitovat totální sračky, které jim navíc v daném věku nic neřeknou. Přitom existuje tolik krásné poezie. Ale je třeba si k ní najít vztah a to nelze dosáhnout přinucením.
-
MMN (neregistrovaný)
Mne taky dějepis na základce a na střední moc nebral a začal jsem se o historii zajímat až v dospělosti. Nicméně nesouhlasím s tím, že „bych byl rád, že do mne něco na základce nacpali i přes to, že mě to tehdy nebavilo“ – tehdy to byl zkrátka 100% ztracený čas s prorežimní nacionalistickou propagandou (zlí Němci a hodní Češi).
Mnohem lepší by bylo, kdybychom měli na základce místo dějepisu něco užitečného – třeba čínštinu nebo jiný jazyk, ty se totiž narozdíl od dějepisu v dospělosti mnohem hůř dohánějí.
-
Unknown (neregistrovaný)
"Mnohem lepší by bylo, kdybychom měli na základce místo dějepisu něco užitečného....
.....tehdy to byl zkrátka 100% ztracený čas s prorežimní nacionalistickou propagandou (zlí Němci a hodní Češi)."Dnes uz nemame "rezim" ktery by narizoval co a jak se smi ci nesmi ucit v hodinach historie (slovo dejepis nemam rad, prilis mi evokuje bezduche memorovani dat). Krome toho ze bychom meli byt maximalne pripraveni na soukromy zivot (vydelek, rodina, bydleni, atd..) bychom meli byt idealne pripaveni take na to, ze je treba resit i veci verejne / obcanske (volby, mistni referenda, atd..) a ze jsme obcane CR coz nam prinasi nejaka prava ale i nejake povinnosti. Meli bychom vedet proc jsme se (tyka se mladsich) narodili jako obcane CR. Jak ten statni utvar vznikl (geneze CSR -> CSSR -> CSFR -> CR), proc nasi predkove pri rozpadu Rakouska vytvorili CSR a na jake hodnoty pri tom navazovali, atd... Pokud nejsme ukotveni v historii jeji znalosti, nedokazeme ve vecech obcanskych spravne navazovat a kontinuita existuje at chceme ci nikoliv.
Vyznam vyuky historie pro nas (nejen) obcansky zivot je NAPROSTO ZASADNI, jakkoliv tez nepopiram vyznam exatnich ved, financni gramotnosti, logiky... Jsem si take vedem omezeneho rozsahu vyucovacich hodin, ale historii bych si i pres to dovolil vytknout pred zavorku. Mam pocit ze lide kteri znaji historii jsou mene manipulovatelni svymi vudci a jsou odolnejsi proti mesiasum hlasajici jim z plakatu: Nas volte, my Vas zachranime... Treba v Holandsku maji ctyri hodiny historie tydne a presto jsou tam hlasy ktere by jeste pridaly.
-
Vyznam vyuky historie pro nas (nejen) obcansky zivot je NAPROSTO ZASADNI,
....
Mam pocit ze lide kteri znaji historii jsou mene manipulovatelni svymi vudci a jsou odolnejsi proti mesiasum hlasajici jim z plakatu: Nas volte, my Vas zachranime...Jo, to ale zalezi na tom, jak je ta historie vyucovana a tady se me zmocnuje zle tuseni. Memorovani letopoctu odolnost proti manipulaci nezvysuje. Krome toho tu odolnost lze ziskat jen za predpokladu, ze jedinec je obdaren jistym IQ, ktere bohuzel nelze koupit v supermarketu a zde mame dalsi problem. Kolik asi bylo lidi, kteri volili za koblihu nebo burta s pivem? Ostatne vysledky voleb zname a zda se, ze IQ vetsinou emigrovalo v jedne z cetnych emigracnich vln po Bile hore a zbyla nam ta manipulovatelna vetsina.
-
Ano otázka proč k nějaké historické události došlo je podle mne daleko zásadnější, než který rok se přesně stala. Bohužel i já se ve škole učil jen dějepis a to mě nebavilo. Na gymplu jsem byl v třídě sei zaměřením matematika fyzika, takže jsme měli dějepis jen do druháku nebo třeťáku, každopádně k událostem dvacátého století (jako je třeba první světová válka) jsme se nikdy nedostali. Možná i proto, že nám to biflování datumů moc nešlo.
-
Kiwi (neregistrovaný)
Jenže život není jen o tom, co tě baví. Je to mnohem horší - většinu toho, co v životě děláme, děláme kvůli tomu, že musíme, a ne, že by nás to bavilo. Pokud se nenaučíš zvládat i to, co musíš, ačkoliv tě to nebaví, už na základní škole, tak budeš mít dost těžký problém v životě. A tento problém taky skutečně čím dál víc mladých má. Všelijaká ta vyhoření, frustrace, závislosti, neschopnost dotáhnout věci do konce, utíkání před problémy apod. jsou jen důsledkem toho.
"Škola hrou" je sice vděčné zaklínadlo - zejména těch, kteří o Komenském nic nevědí, ale všechno se jen hrou zvládnout nedá. Asi bys musel něco o školství v Komenského době tušit, abys pochopil, co měl tou školou hrou vlastně na mysli.
-
já jsem si to třeba zařídil tak, že skoro všechno co v životě dělám mě opravdu baví, resp. existuje v mém životě jen málo věcí, které bych nechtěl dělat, ale přesto je dělám, protože *musím*.
Nemyslím, že učit se už v dětství dělat nudné věci a žít nudný život je nějaká ctnost, kterou by stálo za to
nějak systematicky trénovat, spíš naopak; je fajn vědět, že nemusím dělat věci, které nechci. -
K> (neregistrovaný)
kezby. ale mam pocit, ze umele inteligence a roboti jeste nejsou tak navysi, aby vsichni mohli delat jen to co je bavi. nekdo holt asi musi i cistit zachody, a pochybuju ze se najde dost lidi, ktere by to bavilo.
" je fajn vědět, že nemusím dělat věci, které nechci." - to si opravdu muze dovolit jen hornich malo procent. zbytek lidi proste musi, jinak chcipnou bez penez a hlady.
a podobne jsou hezke kecy ze ucitel ma umet zaujmout, ale kde najit tolik dobrych ucitelu?
-
MartinX (neregistrovaný)
V dnesnej spolocnosti sa da velmi dobre minimalizovat, aby som robil to co ma nebavi a sustredit sa na to, co ma bavi. Vo vacsine pripadov staci len ignorovat niektore spolocenske trendy (sused ma velke auto, ja si musim kupit este vacsie, MHD jazdia len "socky", kolega bol na dovolenke v Chorvatsku, ja musim ist minimalne do Karibiku, ak si neobleciem nieco "znackove", ludia ma nebudu brat vazne....) a clovek sa stane ovela slobodnejsim.
-
Karel (neregistrovaný)
Tak ono je zřejmé, že většinu toho, co do dětí tlačíme, nikdy potřebovat nebudou. Akorát není u každého jasné, které ty věci to jsou. Víme, že těžko ze všech budou analytici, historikové, lékaři, konstruktéři atd. Jenže v deseti letech ještě nevíte kdo bude kdo, takže holt geometrii tlačíme do všech bez ohledu na to, zda z nich bude jednou stavař, který to ocení, nebo programátor, kterému to bude prd platné. Pokud skončí u pokladny v supermarketu, tak mu bude vlastně na prd skoro všechno, včetně čtení a psaní. Vystačí se znalostí čísel, ani nemusí umět sčítat nebo násobit, to pokladna spočítá sama.
-
j (neregistrovaný)
Prave ze je realita takova, ze 80-90% toho nebude potrebovat knicemu nikdy nikdo.
Ty trebas zjevne nedokazes zit bez toho, abys vedel, co je to epizeuxis, a stejne tak bez toho nemuzou zit kokoti, ktery vymejslej maturitni otazky. Vsichni ostatni to nikdy nanic nebudou potrebovat.
Onehda sem poslouchal peknej rozhovor s jistym profesorem. A prisla rec na vyuku vetneho rozboru. A on, pan profesor jazyka ceskeho, prohlasil, ze je to picovina (doslova) protoze v cely republice sou mozna 3 lidi na ustavu pro jazyk cesky, ktery zajima, jestli je neco citoslovce, predlozka nebo sloveso, a jakej to ma rod, pad, zivotnost ....
A to se prave touhle kokotinou zabije ve skolach nejmin nekolik stovek hodin vyuky.
Uplne stejna hovadina je ucit se nejaky letopocty, kdo kdy kde vladnul a koho kde zabil. Protoze pokud to nekoho bude zajimat, tak si to zjisti.
Ovsem vyplnit i jen prdlou slozenku, je pro spoustu absolventu naseho vzdelavaciho systemu skorem neresitelnej problem. Spocitat si urok ... je pak naprosty scifi. Mno hlavne ze z hlavy jak kdyz bicem melduje vzorce pro objemy a obsahy vsemoznych kosodelniku.
A jako zivy vidim predsebou tu ..celku co detem zacne vykladat ... mejme mnozinu vsech mnozin.
Vis co bych trebas ja ocekaval od absolventa ZS? Ze ma predstavu o poctech a cislech, se kterejma se bezne setka = vi neco o urocich, danich odvodech a ma predstavu kolik to asi tak je. Ze umi cist a psat, a rozumi tomu co napsal. Je mi zcela u rite, jestli nekdo misto s napize z, protoze to stejne i podle tech debilu z toho ustavu bude za rok nebo dva spravne jinak. Ocekaval bych, ze slusne aspon vsema trema pise na klavesnici a ne ze 5 minut hleda kde je enter. Ze zvlada zakladni praci a upravu textu, ze si umi do tabulky dat nejakej vzorec.
Jasne, vsichni nebudou sedet u pocitace v praci, ale vsichni budou pocitace pouzivat. Stejne tak by bylo fajn, kdyz bude mit predstavu o tom jak fuguje vodovod, elektrina ... proste veci, se kterejma se denne potkava.
Jenze na to neni cas, je treba aby se naucil ten epizeuxis.
-
Ravise (neregistrovaný)
> Je mi zcela u rite, jestli nekdo misto s napize z, protoze to stejne i podle tech debilu z toho ustavu bude za rok nebo dva spravne jinak.
Číst tohle od člověka co nenapíše háček ani čárku je výsměch češtině. Jako vono stačí ňák se vymáčknout, hlavně dyš řeknu co chci, ne, ale plavky nejsou vhodné oblečení do divadla.
Pořád vidím epizeuxis epizeuxis, ale u maturity nedostanu pět otázek a co chyba stupeň dolů, takže když někdo dostal horší známku (nedejbože neuspěl), není to problém epizeu-tentonc.
-
j (neregistrovaný)
2Ravise: Jasne predvadis, ze patris presne k tem dementum, protoze problem a to zcela zasadni je uz to, ze se takova picovina vubec v otazkach objevi. Potvrzujes to tema kecama o mych nabodenickach.
qiRz T: Ne nehodi, je to uplne knicemu, kdyz se ucis cizi jazyk potrebujes mluvit a mluvit a mluvit a pak jeste 10000x mluvit a teprve pak vsechno ostatni. Jinak se naucis leda velky prdlajs (coz je presne vysledek nasich skol). Mas snad pocit ze by se decka rodila se znalosti jazyka? Vazne? A potrebujou znat vetnej rozbor na to, aby se naucila mluvit? Fakt? A ze se neco pise jinak nez se to rika? No a? Tak se to proste zmeni. Ono se to zmeni at uz soudruzi chtej nebo nechtej, protoze musseum taky dneska nikdo nepise. Kdyby napsala muzeum moje babi, tak dostane rakoskou pres ruce.
Jinak se bez podivat do libovolny online gamesy, cesi, slovaci, nemci, italove, francouzi ... vsichni pouzivaj to cemu se u nas rika czenglish. A voiala ... oni se domluvej. Divny. Melo by se jim to zakazat, takhle mrvit jazyk.
-
Ravise (neregistrovaný)
K jakým dementům? Jenom proto, že si myslím že k vyjadřování patří taky úroveň? Já si prostě myslím že ke slušnému chování patří nenosit kšiltovky uvnitř budov, zdravit, a psát s háčkama a čárkama, pokud nesedíš u čínský klávesnice. </thread>
To že je něco píčovina lze říct o jedné a každé otázce. Daleko víc mi vadilo psát na povel slohovku, na povel prostě každý psát neumí.
-
SB (neregistrovaný)
Nick:
Pane Nicku (a někteří další v diskusi), je třeba si uvědomit, že lidi se dělí právě podle toho, jaký postoj mají ke vzdělání, přičemž se vzájemně nemůžou přesvědčovat, protože se ze své podstaty nechápou.
Když jsem byl mladší, taky jsem si myslel, co všechno, co se učíme, je na hovno. Nakonec jsem zjistil, že jsem většinu toho využil - když už na nic jiného, tak alespoň pro rozšíření obzorů, chápání souvislostí či přehled. Horší pak byly rozhovory s někým, kdo se v životě učil „jen to, co bude potřebovat“. -
qiRz T (neregistrovaný)
Ano potřebuješ mluvit a mluvit a mluvit a pak jeste 10000x mluvit. To ale vůbec není v rozporu s tím, co jsem napsal. Když jsem se učil německy, tak se hodily pojmy jako podstatné jméno, podmět, pád, vedlejší věta a další. Ten jazyk mě to nenaučilo (a ani mě ho to naučit nemohlo), ale pomohlo to. A podbně je to se spoustou dalšího na první pohled zbytečného učiva. Jiná otázka, jestli je na to potřeba dávat takový důraz, jako si ze školy pamatuju.
Ano lidé se zvládnout domluvit i s poměrně nízkou znalostí cizího jazyka, setkávám se s tím skoro každý den - to má být argument pro změnu výuky?
-
KateStříbrný podporovatel
Tomu není problém uvěřit, mám známého rodilého australana, měl po návartu rodiny do ČR obdobný problém s angličtinou :)
-
KateStříbrný podporovatel
Tohle je prostě blbě, no.
> Onehda sem poslouchal peknej rozhovor s jistym profesorem. A prisla rec na vyuku vetneho rozboru.
Přesně. Dritit se nazpaměť pravidla pro správný pravopis je k ničemu, protože při psaní prostě není čas dělat si rozbory všeho možného. Ještě tak vyjmenovaná slova mají možná smysl (protože toho není tolik a dají se naučit), ale většinou se dobrý pravopis prostě musí vžít čtením. A pokud jde o to, nutit dětem ať čtou předem daný seznam knih je taky na hlavu a skvělý způsob jak čtení znechutit všem.
> Uplne stejna hovadina je ucit se nejaky letopocty, kdo kdy kde vladnul a koho kde zabil.
Zrovna tady jsem měla obrovské štěstí na dějepisáře. Na letopočty kašlal, i ty nejdůležitější události ve středověku stačilo vědět +- půl století. Co pro něj bylo důležité byl výklad o tom, jak v té které době fungovala společnost, přibližná znalost historické posloupnosti událostí a hlavně, „o co šlo“.
Je hezké když dovede člověk z paměti vysypat všechny důležité letopočty v daném rozsahu, když je otázka vteřin najít je na internetu. Ale že ten člověk řekne „1212 - zlatá bula sicilská“, ale vůbec netuší co to bylo, to je to znalost úplně k ničemu.> Ovsem vyplnit i jen prdlou slozenku
Tak zrovna tohle jsme měli na základce a na střední (průmyslovce) i jak si založit živnost nebo sro. Ale je fakt že zvlášť na základce se tomu zas až tolik času nevěnovalo. Dneska už je to ale celkem znalost k ničemu, spíš by se měla učit obecná finanční gramotnost, jak si nastavit e-banking, základy bezpečnosti…> Mno hlavne ze z hlavy jak kdyz bicem melduje vzorce pro objemy a obsahy vsemoznych kosodelniku.
Výuka matematiky je špatně prakticky všude. BIflovat se nazpaměť vzorečky, když dítě vůbec nechápe co se s těmi čísly děje, drtit se nazpaměť učebnicové postupy řešení rovnic které sice hezky funguje, ale bez znalosti principů je v životě úplně k ničemu…Výuka by se měla radikálně změnit. Neučit všechno nazpaměť, ale učit jak si dané informace opatřit a jak pracovat s jejich zdroji. Neučit vzorečky, učit jak si je vymyslet (u těch co se dají spočítat jen integrálem aspoň kde je najít :) ). Neučit dějepis, učit o historii. Prý se něco v tomhle ohledu začíná hýbat, ale ta setrvačnost školství je hrozná.
-
> Výuka by se měla radikálně změnit. Neučit všechno nazpaměť, ale učit jak si dané informace opatřit a jak pracovat s jejich zdroji. Neučit vzorečky, učit jak si je vymyslet (u těch co se dají spočítat jen integrálem aspoň kde je najít :) ). Neučit dějepis, učit o historii. Prý se něco v tomhle ohledu začíná hýbat, ale ta setrvačnost školství je hrozná.
Do kamene tesat toto.
Ucit lidi PREMYSLET, ne z nich delat spatnou parodii na Wikipedii :-) -
Karel (neregistrovaný)
K těm vzorečkům bych nebyl až tak radikální. Některé je dobré znát už proto, aby člověk pochopil souvislosti. Například že průřez roste s druhou mocninou průměru, ujetá vzdálenost je přímo úměrná času a rychlosti atd. My jsme si tou školou prošli, tyhle vzorečky známe a tak nám to přijde samozřejmé. Jenže ono to samozřejmé vůbec není a my to známe jen proto, že nás učili ty vzorečky a poučky.
Takže pozor, když vám někdo začne tvrdit, že něco nění potřeba učit, protože je to přeci logické. Když je to tedy tak strašně logické, tak proč třebas na Newtonovy zákony přišel až Newton? My, kteří si tím vzděláním prošli, prostě máme problém rozlišit mezi "to je zřejmé" a "to dává smysl".
-
KateStříbrný podporovatel
Ehm… Oba uvedené příklady jsou naopak krásná ukázka věcí, které je lepší ukázat názorně a až na základě pochopení vztahu veličin z nich odvodit vzoreček.
Ostatně, předvádíš to sám. Říct „Ujetá vzdálenost je přímo úměrná času a rychlosti“ a ideálně ukázat to experimentálně je rozhodně lepší výklad, než napsat na tabuli „s = v * t“. Průřez rostoucí s druhou mocninou průměru se dá třeba krásně ukázat na ploše průřezu jehlanu. Zrychlení pak na nakloněné rovině.
Důležité je učit chápat vztah veličin jako vztah veličin, ne jako vzoreček.
-
Karel (neregistrovaný)
Vzoreček je jen forma zápisu. U "s=v0*t + a*t^2" mnohem přehlednější než slovní přepis. Nebo vás snad něco trefného a jednoznačného napadá?
Za "neučit vzorečky" tedy já osobně vidím názor, že by se neměly učit vztahy veličin.
Asi tak jako bych tvrzení "neučit číslice" chápal jako "neučit počítat". Určitě ne jako "měli bychom učit chápat počítání, ne číslice".
-
KateStříbrný podporovatel
Ano, je to přehlednější zápis. A pokud se ho student naučí jako básničku, bude mu to k čemu? Pokud nezná vztah mezi těma veličinama, vůbec nechápe co si pamatuje. A naopak. Pokud ten vztah mezi veličinama pochopí, vzoreček se vůbec učit nemusí, odvodí si ho v případě potřeby sám.
-
j (neregistrovaný)
2Karel: Omyl, vzorce si panatujes proto, ze je pouzivas, ne proto, abys necemu rozumel, na to zadny vzorce nepotrebujes.
Priklad ... myslis si ze si pamatuju trebas ... obsah kruhu? Mno nepamatuju, naposled sem to potreboval mozna pred 20 lety. Ale vim, ze kruh = o pi zmensenej ctverec. 99% lidi ktery se memorujou vzroce tohle vzivote neda, a ten vzorec ti nereknou, protoze ho zapomeli, ja si ho sestavim jednoduse proto, ze to vidim prave takhle. A samo, kdyz budu denne ten vzorec pouzivat, tak si ho budu pamatovat. (a nepotrebuju na to ani hledat, jak se to integruje, coz opet vetsina lidi ani netusi co vlastne je)
Vis jak se urcucuje jak i nebo y se pise? Byly to TY matky nebo to byli TI otcove. Je mi uplne urite jestli je to rodu/padu/casu 128myho ... Tohle naucis 3lety dite za dve odpoledne. Vazne na to nepotrebuju zadnej vetnej rozbor.
A takhle je to se vsim.
Viz Kate (kupodivu se v necem shodnem), k cemu ti je informace ze 1212 = Zlata bula sicilska (coz si pamatuje kazdej koho oslovis na ulici) kdyz 99% tech lidi nema ani nejmensi paru co to vlastne je. A potrebuje vubec nekdo (krome historiku) vedet, ze nejaka takova vec existuje? Netvrdim ze tu informaci nema trebas dostat, ale tvrdim, ze je naprosto chory po detech pozadovat, aby si to pamatovaly. Jestli si neco maji odnyst tak informaci ze nekdy (najdem na netu ze 1212) vznikla listina (ktera se jmenuje ...) a ze to znamenalo ... xyz.
Apropos, existuje studie, ktera zkoumala, kde a kdy vznika problem ve vyuce matematiky = proc 80+% deti na ZS matiku doslova nesnasi. A zjistilo se, ze pred nastupem do skoly zadny takovy odpor k matice u deti neexistuje, ale ze se to razantne meni uz po prvnim pololeti v prvni tride.
-
j (neregistrovaný)
Ne nevysvetluju to blbe, to jen ty to nechapes.
A pro ty co to nechapou jako ty, tak Pithagoras dosel k pi tak, ze si nakreslil kruh do ctverce. A kdybys do toho ctverce naskladal hromadu mensich ctvecku (cemuz se jinak rika taky integrace), A pak vyhodil ty, ktery se nevejdou do kruhu ... vyjde ti ... 3,14 (pri polomeru kruhu = 1) misto 4(coz je obsah toho ctverce).
Jinak receno, obsah toho ctverce je 2x2 = 4, a kruh je zrovna pi = je o pi zmensenej proti tomu ctverci.
Kdybych napsal ze je zvetsenej = obsah kruhu by musel bejt vetsi nez obsah toho ctverce a to by jaksi nebyla pravda ze?
-
k (neregistrovaný)
Hele nechci se do tebe navážet, ale všechny tyhle názory jsou známkou úpadku společnosti.
K češtině - já teda když vidím jak někdo v mezifiremní komunikaci píše něco o "klientovy" a neumí správně složit větu, tak si říkám proč a jak se dostal na tu pozici a proč mu raději ty maily nepíše sekretářka. Bohužel faktem je že typické dnešní desetileté dítě nesnáší knihy - a jinak než čtením česky psané literatury se česká gramatika efektivně naučit nedá. Dítě které stráví roky psaním smsek kde je jedno jestli i/y s/z nebo i v/w potom v dospělosti nebude schopné sestavit rozumný formální dopis, smlouvu a podobně. A diakritika? Ta mě tolik netrápí jako (pro minimálně sečtělého člověka) příšerné hrubky, které místy rovnou mění význam věty. Čemu se divit, když ten význam dodají smajlíci... za chvíli se bude psát jen ve smajlících a skončíme jako ve filmu Idiocracy....
S "empirickými" pravidly ohledně vzorečků souhlasím, a určitě by se to tak mělo učit, ale psát že "kruh je o pi zmensenej proti tomu ctverci" je poněkud kryptické a pro kolemjdoucího nepochopitelné, nebylo by přesnější že je to "pomerna pi cast toho ctverce" ? Nakonec opravdu něco zmenšit o (cokoliv) znamená obvykle v češtině to (cokoliv) odečíst, nikoli to tím (cokoliv) vynásobit. A tím se vracím k tomu vyjadřování se v češtině (a nakonec i v angličtině, každý internetový brouzdač asi zná "knowing your shit and knowing you're shit", a vlastně v jakémkoli jazyce).
Drtivá většina problémů při spolupráci lidí stojí a padá s neschopností správně se vyjádřit - říct co vlastně chci a co za něco chci. A ovládat češtinu či matematiku je jako ovládat jakýkoliv jiný jazyk - a tak jako je třeba umět namalovat správně technický výkres jinak to nikdo nevyrobí/nepostaví, tak je potřeba umět formulovat své přání tak aby to nevypadalo jako že jsem lopata která se náhodou dostala k (českou) psanou komunikaci vyžadující pozici a že vlastně potřebuju pomoct s tím co vlastně chci a že hrozí že když to dodavatel dodá tak budu naštvaný že to co "opravdu chci" z mého lámaného textu nikdo nevyčuchal.
-
anonymni student (dosadtenahodnecislo) (neregistrovaný)
Teď jsem si uvědomil asi další chybu systému, která mě do teď nenapadla. Neučí souvislosti. Systém mě naučí větný rozbor (nebo se o to pokusí), ale neřekne mi, k čemu kromě maturity bude. Totéž matematika, dějepis/historie, pro mnohé angličtina, zeměpis, .....
-
bflmpßwẓ (neregistrovaný)
"Onehda sem poslouchal peknej rozhovor s jistym profesorem. A prisla rec na vyuku vetneho rozboru. A on, pan profesor jazyka ceskeho, prohlasil, ze je to picovina (doslova) protoze v cely republice sou mozna 3 lidi na ustavu pro jazyk cesky, ktery zajima, jestli je neco citoslovce, predlozka nebo sloveso, a jakej to ma rod, pad, zivotnost .."
Tak to je profesor sám pěkně na píču, protože umět porozumnět syntaxi věty je zásadní pokud se učím jakýkoliv cizí jazyk, obzvlášť pokud se jej chci naučit jako lingvista, tj. pokud chci dokázat analyzovat stavbu nějaké věty logicky si dovotit, proč je věta postavena tak či onak. Jako někdo, kdo se v rámci studia učil asi 5 mrtvých jazyků, vím, o čem mluvím...
"Uplne stejna hovadina je ucit se nejaky letopocty, kdo kdy kde vladnul a koho kde zabil. Protoze pokud to nekoho bude zajimat, tak si to zjisti."
Letopočty sice kokotina jsou, ale nás se tedy i nejhorší dějepisářky snažily naučit alespoň nějaké historické souvislosti. Letopočty, to je jen kostra, na kterou je navlečen vlastní „příběh“. Ano, říkám „příběh“, protože vyprávět dějiny nelze objektivně, aniž by je člověk neinterpretoval. Jenže tato interpretace je to nejcennější, na čem se děti učí myslet!
"Ocekaval bych, ze slusne aspon vsema trema pise na klavesnici a ne ze 5 minut hleda kde je enter."
Je prokázáno, že skrze psaní na klávesnici se člověk učí hůře, než když píše rukou (logicky, protože se při psaní na klávesnici třetina hlavy zodpovědná za motoriku nudí)...
-
jano (neregistrovaný)
V škole sedíš preto, aby si sa čosi naučil a máš dávať bacha, aby sa Ti do hlavy toho natlačilo čo najviac - či sa Ti to páči alebo nie. Učia ťa tí, čo už vedia, majú nejaké osnovy a Ty im do toho nemáš kafrať, nie ešte rozhodovať, čo sa budeš a čo nebudeš učiť (také experimenty tu už boli - Holandsko a pod. a výsledkom bolo stádo totálnych tupcov, ktorí sa bnevedeli v 15-tke ani podpísať). To si nechaj na výšku, keď budeš prípadne študovať masmediálnu komunikáciu, tam nemusíš ani chodiť do školy. Keď sa decká na hodine bavia a nedávajú bacha, tak to učiteľa prestane baviť tak isto, hodinu odflákne, odkecá čo treba a basta. Ak rodič nevie zasiahnuť voči vlastnému decku, ktoré vyrušuje na hodine (učiteľa a ostatných) a hrá sa napr. na mobile, tak to jeho debilné decko je po ňom a nemá v škole čo hľadať - rovno by som ho pri (opakovanom) porušení školského poriadku vyrazil - rovnako ako vo firme pri porušení pracovnej disciplíny.
-
anonymni student (dosadtenahodnecislo) (neregistrovaný)
Toto jde aplikovat na maximálně základní školu (a nejsem si jistý, že celou). Od střední školy už to neplatí. V tu chvíli si už většina žáků uvědomuje, jestli se třeba hodlá věnovat sociálním vědám, nebo vědám. Proč se má dítě učit historii, když se chce věnovat matematice a informatice? Proč má umět derivovat, když z něj bude právník/kadeřnice? Nedává to smysl. Jsou to přežitky z doby, kdy bylo možné mít univerzální vzdělání. To už několik set let neplatí, učí se ale stejně. Proč?
-
jano (neregistrovaný)
Úlohou vzdelania je naučiť sa učiť sa. Od toho je potrebný aj dejepis, aj matika, aj fyzika, aj latinčina ... Pokiaľ chceš vychovávať živé roboty bez vlastného názoru za bežiaci pás, tak potom tá Tvoja metóda absolútne vyhovuje. A vyhovuje aj všetkým politikom, ktorí sa postarali o totálnu deštrukciu vzdelávacieho systému, pretože pre nich je každý, kto nemá v hlave nasranuô, vie sa samostatne rozhodovať a je nezávislý vo svojich postojoch a názoroch, prípadne aj ekonomicky nevydierateľný, tak takýto jedinec je pre každý režim nebezpečnejší ako ten najhorší terorista.
-
Od toho je potrebný aj dejepis, aj matika, aj fyzika, aj latinčina
To jo, ale je taky k diskusi, jakou formou by se to mělo dělat. Bohužel se to dělá zcela odděleně a třeba učitel fyziky často potřebuje naučit matematiku pro svou oblast, zatímco v hodinách matematiky se učí něco zcela jiného. Přitom by to klidně mohlo navazovat a alespoň by žáci hned viděli, že to je k něčemu praktickému. (Tohle třeba vede až tak daleko, že prof Kulhánek během kursu kvantové teorie na počátku sdělí studentům: "zapomeňte všechno co víte a udělá si to od nuly" (konkrétně od vektorů, protože vektory jsou ve skutečnosti něco zcela jiného, než co se běžně blbě učí už na SŠ)).
Stejně tak se do toho dá napasovat ten dějepis. Já jsem získal vztah k dějepisu třeba až během studia fyziky, kdy učitelé naprosto nenuceně probrali celou historii vědy od doby kamenné až po Einsteina. A cestou se dá ukázat, že i znalost latiny je fakt docela důležitá.
Ne, bohužel se to učí totálně odděleně, ani příbuzné předměty na sebe nijak nenavazují a historie se učí jako telefonní seznam stylem jméno - datum bez jakéhokoliv zasazení do souvislostí.
-
jano (neregistrovaný)
Ano, suhlasim v celom rozsahu, jednotlive predmety by mali byt previazane aspon do nejakej miery, aby sa ucivo neduplikovalo a davalo to nejaky uceleny mysel. Nerozumiem preco napr. na informatike (stredna skola) sa decka ucia vyfarbovat pismena v nejakom editore, kym na fyzike sa ucia pohybove rovnice a toto sa da vyuzit ako zaklad pre tvorbu elementarnych programov v akomkolvek jazyku a pod. V Japonsku napr., ked idu decka na vylet, tak sa berie ako sucast vyucovania a o cieli vyletu sa musia pripravit, po ceste to s nimi ucitelky preberaju ... Na to, kolko mame kadejakych statnych pedagogickych ustavov, skolskych uradnikov na okresoch, krajoch, zupach a bohvie kde este je ten vysledok velmi ubohy ...
-
Unknown (neregistrovaný)
"Kecy, precti si ZAKON hosane, je tam vyslovene napsano, ze vzdelavani je pripravou na vykon povolani."
Zdaleka ne na prvnim miste....
===========================================
ZÁKON 561/2004 Sb. ze dne 24. září 2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)§ 2 Zásady a cíle vzdělávání
(2) Obecnými cíli vzdělávání jsou zejména
a) rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi,
mravními a duchovními hodnotami pro osobní a občanský život, výkon povolání nebo
pracovní činnosti, získávání informací a učení se v průběhu celého života, -
NN (neregistrovaný)
Áno, ale učiť sa učiť, nie memorovať. Škola má napríklad na histórii a geografii učiť súvislosti. Decká nemajú vedieť len holé fakty a presne dátumy udalostí. Musia sa naučiť chápať, aké dôsledky mala daná udalosť, prečo nastala, ako nás ovplyvňuje aj v našej dobe a podobne. Toto je ozajstné učenie, ktoré sa ale NEDEJE! Také učenie, kde sa veci z jedného predmetu vzťahujú aj na iný predmet, objavujú sa súvislosti a práve vtedy to dáva zmysel. Podobne matematika, fyzika, geometria - väčšinou ide o bohapusté memorovanie a bifľovanie postupov bez pochopenia základných princípov. Toto v deckách fixuje nesprávny spôsob učenia. Žiadny zákaz mobilov zákonom nič na vzdelávaní nezlepší. Decká mobilmi jednoducho žijú, treba to vo vzdelávaní rozumne využiť, nie to zakázať.
-
jano (neregistrovaný)
Ano, bohuzial mas pravdu, to co sa tu deje poslednych 30 rokov je cielavedoma destrukcia vzdelavacieho systemu. Kedysi na dedine boli tri autority, farar, richtar a ucitel, dnes je ucitel posledna handra, do korej si dovolije kopat kazdy idiot. Dnes ide na zakladnu a strednu skolu ucit len totalny idealista alebo zufalec, o platoch ako spolocenskom ohodnoteni je skoda hovorit.
-
Karel (neregistrovaný)
Na SPŠ strojní byl dějepis jen jeden rok a byl zaměřen na historii vědy a techniky. Tedy věci jako výroba a zpracování železa a oceli, parní stroj, dynamit. Lidé jako Edison, Tesla, Volta, Pascal atd.
Důvod? Aby děcka věděla, že se technika nějak vyvíjela. Že to, co víme, někdo vyzkoumal. Můžeme se sice přít, nakolik je dneska důležité vědět, co to byly vysoké pece, ale učitelé si myslí, že je to dobré vědět.
Pokud jde někdo na gympl, tak holt platí daň za to, že je to univerzální škola připravující na 80% vysokých škol. Výsledkem těžko může být cokoliv jiného, než univerzální vzdělání. Gympl neví, zda chcete programovat, stavět mrakodrapy, dělat reportéra, být soudcem, šéfovat nadnárodní korporaci nebo léčit lidi. Proto vás tak nějak připraví na všechno. Pokud vy to už víte, tak najděte školu, která se na to specializuje. I ty gymply jsou různé, například přírodovědné.
-
Na druhou stranu ne každý si tady může úplně vybrat, například já jsem byl na gympl více méně dotlačenej rodičema, kteří nic jiného (např. můj návrh jít na víc specializovanou střední školu) vůbec nechtěli uvažovat. Gympl nakonec problém nebyl, ale už tam jsem nějakou dobu věděl, že se chci zaměřit na IT a kdybych
dostal možnost se tehdá některých nudných a pro mě neatraktivních předmětů zbavit, vzal bych to všema deseti. -
j (neregistrovaný)
2anonymni student:
"To už několik set let neplatí, učí se ale stejně. Proč?"
Aby bylo co ucit.Zazil sem ucitele, kterej vymejslel ulohy. A vzdycky rikal, vemte si vsechny ucebnice, knizky, tabulky ... kalkulacky a klidne od sebe opisujte. Dobre totiz vedel, ze umet != zpameti psat nejaky vzorce, ale vedet, kde se to da najit a znat postup. Kdyz si netusil, tak si stejne nemel sanci to dat dokupy.
A dokonce naprosto neresil, ze ti neco nekde vyslo blbe, zajimal ho postup. Ze ses nekde upsal a pak uz se to vezlo s bohorovnym klidem ignoroval, jen na to upozornil. Extremni vyjimka samo. Protoze daleko jednodussi je rozdat nejakou typizovanou ulohu a rozdat kule za to, ze si zacek nepamatuje vzorec.
Taky sem naprosto nechapal, proc se jakozto technik mam ucit Homera ... nejvetsi tragedie toho ale je, ze sikovnyho automechanika vyhodej z ucnaku proto, ze nezvladne napsat diktat. Pak ti auto spravuje ten retard, kterej sice netusi kde ma motor (nedelam si rit ani trochu), ale zato ten diktat aspon za 4 dal.
-
jan (neregistrovaný)
Pokud byste to chtěl mít na vůli dětí pak byste měl z třicetičlenné třídy třídu desetičlennou.
Ale nevidím problém v tom, mít mobily vypnuté nebo mobily zakázané a v nutných případech se bude volat od učitele.
U nás ve škole to tak je a děcka mobily zapínají po vyučování. Buď jsem ve škole a učím se - nepotřebuji mobil nebo nemá cenu do školy chodit a hrát si s mobilem.
Je to myslím o přístupu a zodpovědnosti - respektive o tom, že bychom měli děti k té zodpovědnosti a správnému přístupu ke škole vést.
