Byl to bezstavovy protokol pro prenaseni souboru zalozeny na UDP. Invence autoru spocivala v tom, ze do nekolika byte hlavicky dokazali usporne nacpat informaci o souboru na serveru i o poloze fragmentu v nem. Bohuzel v dobe, kdy se objevil, uz v podstate nebyl zapotrebi. Hlavni problem: principialne omezena rychlost na 1 UDP packet/round trip time. Tohle mohlo skutecne stacit jen zoufalym modemistum.
Jinak autor se dopustil hrube nepresnosti srovnanim FSF a protokoly jako je pop2,talk nebo telnet. FSF NENI oficialne registrovano organizaci IANA. Byt to vzdy jen experimentalni protokol, obvyle bezel na stejnem portu jako ftp.
Ze to byl jenom experimentalni protokol byl prave duvod proc se stal legendou:-)
Tou se stal proto, ze ho zacali ve velke mire pouzivat pirati. Sledovace trafficu se v te dobe zamerovali vyhradne na TCP. Dokonce i sharpery a ruzne omezovace trafficu (protoze v te dobe byli slabe i paterni linky) se zamerovali na TCP a sajta bezici na FSP mela casto mnohem vyssi rychlosti prenosu. Nektere blbe routery dokonce ICMP a UDP traffic uprednostnovali pred TCP, pravdepodobne proto, ze predpokladali ze po UDP pujdou hlavne dns dotazy.
Treba v Cechach bezela uplne prvni velka mezinarodni piratska sajta (ciste Inetova bez BBSky) prave na FSP. I kdyz Cechy tenkrat meli mnohem pomalejsi linky nez Zapad, tak presto se tato sajta stala Euro HQ (HeadQuarters) pro Razor (myslim ze pro Razor, nejsem si jistej, zas takovej kamos sem s nima nebyl).
Ovsem stalo se to, co v historii mnohokrat, kdyz je neco dobre, tak to zacnou pouzivat vsichni a dusledkem je, ze to pak svou vyhodnost ztraci.
Nemluve o tom, ze pri masivnim pouzivani si tohoto protokolu zacali vsimat i admini a vyborci routeru a behem 2 let uz byl plne pod kontrolou. Tim ztratil vsechny sve vyhody a sel do kytek.
Klobouk dolu, neco tak pekneho na zavzpominani na vslib a spol nepamauju :) Fakt cupr ! Doufam, ze se k pokracovani dostanu ve stejne melanchonicke nalade jako dnes (cti: po 9 pivech a nejakum panaku)... Ne, opravdu pekne, ikdyz to asi malo lidi oceni... Po pravde, na rootu byh to uz dnes necekal...
Congrat autorovy a silu ignorovat stupidni prispevky 'je to o hovne', vsak oni tomu prd rozumi... :)
R.
Jenze ten clanek je opravdu o nicem. Tim nechci rict, ze mi to nejak zvlast vadi, protoze takovych se tu moc nevyskytuje (*), rozhodne bych ale nebyl nadsen vyznamnym rozsirenim tohoto typu prispevku.
Vase nadseni pravdepodobne plyne z toho "duchodcovsky" optimistickeho vnimani zaslych casu, kdy vsichni byli jeste mladi a vse tak jednoduche. Protoze jsem v teto dobe modem jeste nemel, nemam na co vzpominat. Mohl bych ale snadno pritakavat: "Jo, jo, to byly casy, kdyz jsem cekal na nahrani hry do ZX Spectra 5 minut, aby to nakonec skoncilo loading errorem..." jenze kdyz odhrnu ten nesmyslne pozitivisticky oblak, v nejz se tato doba hali, zjistil bych, ze tehdy jsem mel taky spoustu problemu a cekat 5 minut s, rekneme, 50 % sanci na uspesne nahrani je ve skutecnosti pekna pruda.
* Nesmyslne tvrzeni, ze pokud se mi clanek nelibi, tak ho nemusim cist, neuznavam. Ocenil bych, kdyby mi prvni chytrak, co se pokusi takto argumentovat, poradil, jak mam zjistit, ze se mi clanek nelibi, aniz bych si ho precetl.
Do duchodu mam opravdu hode daleko, byl jsem v te dobe v prvaku na stedni :) Linku mam parmegovou, ztratovost nulovou,... Tak proc si clovek nemuze zavzpominat - treba uz jen proto, ze 'bych nemenil' ? Ta doba mela i sve velke klady - prakticky neexistovali BFU :)
A pokud si neumite zavzpominat, ci nemate na to, tak je mi vas lito, o moc prichazite.
Kazdy extrem je spatny - jak 'neohlizet' se zpet, ci se ohlizet neustale. Cas od casu je to vec uzitecna.
R.
Ale existovali BFU:-))) At uz na starem Robotronu janevimkolik anebo na tech XTeckach... Jo jo, kde jsou doby CP/M a dBase... A prenos dat z patra do patra, to to trvalo, nez se uznalo, ze to muze bezet po dratech:-)))
Ne, ze bych touzil vratit se zpet, ani slzu snad nezamacknu, ale prece...:-)))))))
Nevim co je tak špatného připomenout si trochu historie. Zvlášť když dneska má každej pocit, že svět vlastně vždycky vypadal tak jak vypadá teď a nepamatuje si ani jak vypadal před deseti lety.
A taky bych nesrovnával nas*anou českou důchodcovskou nostalgii typu "za Husáka/ hitlera/ stalina/ františka josefa bylo všechno lepší" s tím, když si člověk připomene tu radost z dob, kdy byl naprosto fascinován prostě jen tím, že něco takového vůbec (aspoň občas) může fungovat.
A vůbec, proč pod každým článkem musí vždycky být hromada nadávek na to, že "někoho tohle nezajímá" a hnidopišských tahanic o tečky, čárky a pomlčky? Tak zrovna vás to třeba nezajímá, no a co, je třeba s tím ještě prudit ostatní? Třeba to zajímá jiné. Jistěže to člověk zjistí až po přečtení, ale proč se s tim ještě roztahovat? Kdybych měl kňourat kvuli všemu, co mě nezajímá... Nemůžu si pomoct, ale nasr*aný důchodcovský přístup bych viděl spíš v těchhle reakcích.
letos mi bude teprve 30, ale i pres me mladi, muzu zodpovedne prohlasit: "uz ani ta nostalgie, neni co byvala"
kdyz nemate chut/naladu/obcasnou potrebu ohlednout se zpet (je jedno jestli jako ja na fidoNET, nebo spolecne na ZX Specrum), tak nejen ze nema cenu aby jste cetl tento clanek, ale nema ani cenu aby jste cetl root.cz, nebo aby jste se vubec narodil....
no, ja tomu verim. kdyz se ja ucil na sinclairu programovat, tak me basic prestal rychle bavit a jelikoz jsem nemel po ruce asembler, tak jsem ty programy psal primo ve strojaku. pak prisla lenost a s ni i asemblerovej kompilator no a dneska jsem na tom uz tak spatne, ze na x86 pouzivam cecko z gcc.
treba na sinclairovi byly zase finty s refreshem pameti (z80 si sama refreshovala dramku) nebo s bugem v ula (asic, co delal vsechno co nedelal cpu :-)
dneska se bohuzel clovek nedostane k poradne dokumentaci hw boardu, nebo grafaren, nebo hdd, takze se s tim neda moc pohrat. :-(
Joooj ja delal to same na PMD 85 a nasledn Consulu 2427 nebo co to bylo za čislo!!
Ale ten už byl nabušenej byla sit, jedna disketova mechanika a CP/M... je kde jsou ty casi! Basic, sestnactkovej kod... Kdepak tyhle veci sou kde mohou byt!
A kdo nechce vzpominat je truba protoze dneska uz se nic z toho nema sanci ani poradne naucit... chtel bych ty dnesni "Geeky a IT Analyst" videt jak se ctvereckovanym papirem, propiskou a dveste strankovim navodem k pocitaci (v jehoz horni casti byli pricvakle nahradni pojistky ;-) neco delaji. Jen at si brblaji ze ten clanek je o nicem stejne vi houby ;-)
Grovik
die with smile
http://gph.wz.cz
Přesně tak!
PMD byla klasa! Dodnes si pamatuji kódy některých instrukcí. Měl jsem k tomu Pascal, ale ten jsem nepoužíval, protože to bylo pomalý...
Pod Váš příspěvek se rád podepíšu, protože to cítím stejně. Dneska je tu samá Jáva, dotAss a další kraviny, u kterých lidi nemusej myslet...
Pěkný den!
No jasne, kdo si pri pohledu na assembler neucvrkne nadsenim je blbec, ze ? Pak se clovek nema divit, ze se kdekdo diva na programatory jako na magory se socialni inteligenci sutru u cesty. Podle hesla "my jsme elita, protoze oni, rozumejte plebs, prece neumi assembler, tak proc se s takovyma tupcema vubec zahazovat, ze" ?
Clanok je dobry fejton. To, ze je to fejton, mi nevadi, ved ,,preco nie fejton?''. Trochu mi vadi, ze som si precital cely dlhansky clanok, a zial som sa nedozvedel, co to ten legendarny protokol FSP je.
,,File echa dodnes nemají na Internetu žádný ekvivalent - alt.binaries bych s nimi rozhodně nesrovnával, což je docela škoda.''
Tu asi mala byt namiesto ciarky pomlcka, vsak? Tak by bol vyznam vety, ze ,,je skoda, ze file echa nemaju na internetu ziadny ekvivalent''. Takto ma veta vyznam, ze ,,je skoda, ze alt.binaries by som s file echami neporovnaval''.
Btw, pomlcky: v HTML mame na pisanie pomlciek –. V celom clanku su pouzite spojovniky namiesto pomlciek, ktore maju v texte ine pouzitie. (Napriek tomu, ze ,,i'' a ,,y'' zvicajne cytame rovnako, tyez ych zamenu povazujeme za chibu.) Johankin pokus o LaTeXovsku pomlcku pomocou dvoch spojovnikov tiez nevyzera najlepsie, i ked aspon svedci o znalosti rozdielu medzi pomlckou a spojovikom.
Ked uz rypem do upravy clanku, este jedna pripomienka k jednotkam fyzikalnych velicin: autor niekde jednotky prenosovej rychlosti od ciselneho udaja oddeloval medzerou (aspon ze sa jedna o tvrde medzery), niekde nie. Pre sekundy niekde pouzival spravne znacku s, inde sec. Kilobajty maju znacku kB, nie K ani KB.
Linuxova komunita sa rada pysi tym, ze na rozdiel od inych dodrziava standardy. I napisanie kratkeho clanku ma svoje standardy.
Toto je troska mimo. Na zakladnej skole sme sa ucili, ze je 7 zakladnych jenotiek SI (+2 doplnkove) a ostatne su z nich odvodene. Je bit ako jednotka informacie pridana medzi tie zakladne a teda teraz sa uci ze ich je 8, alebo je to od niecoho odvodene (tuto alternativu si ale vazne neviem predstavit)?
Ahoj,
dve pomlcky nebyl muj pokus, ale autoruv (teda pokud si dobre pamatuju, ten clanek uz mam v bufferu dlouho, cekalo se na dalsi dily (BTW uplne stejne napinave jako tento :) )). Priznam se bez muceni, ze na pomlcky, spojovniky apod. dost kaslu - ano, rozdil znam, a kdyz smolim neco v (La)TeXu, tak dodrzuju prislusne mnozstvi pomlcek, ale v html mi prijde, ze to vypada skoro stejne, resp. mnozstvi prace na nahrazeni pomlcek prislusnejma dashema (ne vsude je to spojovnik, ze) neodpovida prinosu (ktery neni temer zadny, krom dobreho pocitu typografickych fetisistu). Jo, taky bych mela psat uvozovky skrz quot, ja delam ", jsem proste barbar; pokud by vetsina ctenaru prohlasila, ze tim trpi, zacnu si davat pozor i na tohle, ale tim se unavim a urcite pak prehlidnu par gramatickych chyb :)
Tak do me, supi :)
Toto tvrzeni "delam neco blbe, ale nevadi mi to" se parafrazovat i na jinou oblast, protoze kdyz se takhle vyjadruji BFU-webmasteri, tak se nam to nelibi, ze:
Priznam se bez muceni, ze na DOM, W3C apod. dost kaslu - ano, rozdil znam, ale prijde mi, ze mnozstvi prace na dodrzovani standardu neodpovida prinosu (ktery neni temer zadny, krom dobreho pocitu tech par lidi z Mozillou). Jo, taky bych mela psat document.all jako document.getElementById, jsem proste barbar.
V tomhle je velmi vyrazny rozdil.
Ja si pri vydavani clanku na roota davam sakra pozor, aby byly validni (a vetsina mych osobnich stranek je dokonce strict validnich, root je jen transitional :)).
Protoze validita je pozadavek browseru a vyrazne mu pomuze stranku zobrazit spravne, stejne tak spravna shoda a interpunkce pomuze ctenari dobre zparsovat jinak viceznacnou vetu, takze na to davam taky bacha. Proste od toho tu jsem - aby html bylo validni a obsah byl gramaticky spravny.
Ale nikdy jsem se nesetkala s tim, ze by mi pomlcka delsi o pul ctverciku napomohla v porozumeni textu, proste mi to odjakziva prislo jako hnidopisstvi.
Souhlasim,
at uz se nekde objevi jak chce zajimavy a treba i velice prinosny odborny clanek, vdycky se najde par expertu (nenarazim tady na kolegu, mluvim zcela obecne), kteri naprosto ignoruji pointu clanku a vubec nerozvadi diskuzi o aspektech problematiky, ale vytykaji autorovi, ze nekde napsal K misto k, ze to a to nevzniklo v roce raz, ale o rok pozdeji a podobne. Z me vlastni zkusenosti vim, ze se VETSINOU jedna o lidi, kteri nemaji paru o problematice, ale chteji prispet do diskuze a tohle je jejich jedina moznost...
Jinak redaktor se ma snazit, aby v clanku nebyly gramaticke chyby nebo evidentne spatne formulovane vety. Z hlediska publikacniho by mela byt dodrzena nejaka obecna konvence, ale vytykane chyby jsou celkem o nicem. Korektor by kazdy clanek musel cist 3x, aby je vsechny nasel. Ano, bylo by lepsi, kdyby tam nebyly, ale za to, abych psal takove Off-topic komentare mi to nestoji. Jen se tim zas a zas zabiji misto...
Vytýkané chyby rozhodně nejsou "o ničem". Větu s čárkou místo pomlčky jsem si musel přečíst dvakrát, abych pochopil, že autorovi nepřipadá škoda to, že by nesrovnával alt.binaries s file echy, nýbrž to, že file echa nemají ekvivalent ...
(Zajímalo by mě, co z té věty má někdo, kdo ani neví, co to je "alt.binaries" ...)
Co se týče nadpisu "FSP protokol" a ani slůvka, wo co go, to snad radši no comment ...
Jo, jsem z té skupiny lidí, kteří o problematice "modemení" nemají prakticky páru, a k sítím se dostali až v době, kdy "frčely" věci jako telnet, irc, http a Doom. A právě proto jsem rád, že někdo na chyby v článku upozorňuje, protože nemám zájem baštit s otevřenou hubou nějaké nesmysly - např. rozdíl mezi "k" a "K" (případně "Ki") možná někomu připadá jako off-topic a nestojí mu to za komentář (a co tu tedy ten předchozí komentář dělá???), ale až bude muset někomu vysvětlit, jaktože se mu na 200 GB disk vejde jen 186 GiB dat, pak snad pochopí, že měl rozdíl mezi jednotkami respektovat vždy a neříkat, že je to jedno a nadávat do hnidopichů každému, kdo řekne, že to jedno není. :-/
Čengliš mi tak nevadí, "packety" apod. se též dají snést, v ojedinělých prohřešcích se též nechci rýpat.
S rostoucím množstvím výskytů mě ale mlátily do očí výrazy jako "Internet protokoly" a "Internet linky".
Rád bych připomenul, že čeština stále ještě užívá odvozování a skloňování. Kromě toho tam máte nesprávné "I" (a to i v případě, že se mluví o konkrétním pokračovateli Arpanetu).
Jinak velmi pěkný článek. Při vzpomínce na ZModem se dnešní starosti zdají člověku triviální. Na popis FSP se těším.
Ano, podobně jako Jinglish je angličtina s částečně japonskou gramatikou ;-) a místy i slovní zásobou ;-). Osobně jsem zastáncem postupu, kdy se přes anglická slova nepouští česká gramatika, tedy Internet protokol, místo Internetový protokol. Ta druhá varianta je prostě hrozná.
Dále špatně snáším, pokud někdo používá nestandardizovanou českou terminologii namísto standardizované anglické, či standardizované české. Pokud nějaký termín nemá v českém jazyce odpovídající ekvivalent, nebo pokud jej autor nezná, pak by měl použít původní anglický namísto pokusu o amatérský překlad. Těmito pokusy se čeština zapleveluje hrůznými nesmyslnými termíny v čele s památným ,,spínaným zdrojem'', což tuším vzniklo na ČVUT a dodnes to znesnadňuje mladým zájemcům o elektroniku chápání podstaty uvedeného zařízení. (Pro zájemce. Switching PSU - ,,spínající zdroj'' by byl otrocký překlad a dal by se používat. Ovšem ten, kdo to poprve překládal neudělal ani otrocký překlad a zaplevelil češtinu termínem ,,spínaný zdroj'', což bych zpět přeložil jako Switched PSU, což má pochopitelně úplně jiný význam, jak v češtině, tak v angličtině. Česká terminologie začíná zvolna povolovat, ale pořád to ještě není ono.)
Nechápu co je špatného na slovním spojení "internetový protokol"... používáte snad "data rozhraní" místo "datové rozhraní"? nebo "link vrstva" místo "linková vrstva"? To jsou pouze dva příklady slov prokazatelně převzatých z cizího jazyka na které každý normální Čech českou gramatiku aplikuje.
A co se týká českého překladu Switching PSU - český překlad není správný, ale pokud by jste "spínaný zdroj" přeložil do angličtiny jako Switched PSU, dopustil by jste se hrubé chyby - jediný alespoň trošku slušný překlad pro "spínaný zdroj" je "PSU being switched"... Switched PSU totiž znamená "přepnutý/sepnutý zdroj"...
Jaaaaj, to boli krasne casy, ked som v '94 sediac pred CM-5212 prvykrat videl gopher :-)
Ale spomenul som si na to aj nedavno (2 mesiace dozadu), ked pri pokuse o domace pripojenie modemom cez Slovak Telecom som sa pripajal 4 hodiny, spojenie zilo max. 15 minut a rychlost linky bola v ramci slovenska max. 700B/s a priemerna 100B/s. Linky z IT praveku prezivaju stale...
Jo ftpmail, to byly casy. V praci jsme primou IP-konektivitu nemeli a jedine spojeni se svetem byl mail pres UUCP.
To si clovek dvakrat rozmyslel nez posle GET (a nestahoval kazdou pi*ovinu jako dneska :-). Ale to rozdelovani SPLITEM nemelo chybu, kdyz Vam sef dusil velikost schranky a na MTA byly brutalni limity ...
Taky dekuju za moc hezky clanek. Bohuzel jsem taky nemel az tak uplne na co vzpominat, ale dodnes si pamatuju ten uzas, kdyz jsem se nekdy v roce 9[0123] poprve, necim co se jmenovalo telnet, prihlasil na nejaky server, kde byl magicky program lynx, a poprve jsem si stahnul stranku odnekud pres ocean, aniz bych tusil jak to funguje.
A musim uznat, ze z budovani CZFree.Net jsou pocity opravdu podobne, prijdte si je taky vyzkouset - za tu srandu to stoji, i kdyby ten packetloss mel bejt 80%, ne? :-)
V článku chybí pointa se souborem /etc/passwd. Ve skutečnosti to bylo /networking/ftp/etc/passwd obsahující obvyklé údaje (ale bez hesel) o účtech správců FTP serveru, aby bylo na výpisech pomocí dir vidět, kdo se o jakou část serveru stará.
FTP archív byl na svých 400 MB (později asi 2 GB) neuvěřitelně intenzívně používán. Byla to doba, kdy téměř na všech serverech běžel fingerd, talkd, "malé" služby jako TCP a UDP echo, discard, daytime a chargen, nepoužívala se ochrana proti relayingu v SMTP, takže bylo běžné mít pro jednu doménu 6 MX záznamů různě po Internetu, bylo možné poslat sám sobě dopis kolečkem přes několik SMTP serverů, antiviry se updatovaly jednou za 1-3 měsíce, OS vůbec ne...
Internet Info Root.cz (www.root.cz)
Informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2021 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena.