Moc se mi nelibi ta deska zdroje. Pokud je tam pro kazdou desku pouzity linearni stabilizator s chladicem, tak to bude asi dost topit. Krome spotreby to bude mit vyrazny vliv na zivotnost elektrolytickych kondenzatoru, ktere jsou primo u chladice.
Pokud to jsou pouze spinaci tranzistory, tak by mely mit maly odpor v sepnutem stavu
a nemely by vubec hrat. Chladice take zbytecne prodrazuji konstrukci.
Zvolil bych spis reseni jednoho spolecneho snizujiciho DC-DC menicem ktery by premenil -48VDC beznych v datacentru na +5V a spinani pomoci MOS tranzistoru
k jednotlivym deskam, pokud je to potreba.
No můj první dojem byl taky "boha jeho, to tam nas... LM317 pro každej RPi?"
Když tam bude obyč MOSFET řekněme 40mOhmů v sepnutý stavu a půjde skrz něho 1A, je to úbytek 40mV. A výkonově 40mW. Proč tam, sakra, mají chladiče min. 25K/W pro každej (hodnota je od oka, nehodlám hned hledat katalog od Fischera)? Každý chladič téhle velikosti by se ohřál proti okolí o nepřijatelných 0.0016°C!!! Dělal jsem spínání mnohem, mnohem větších výkonů a uchladil to plát mědi na laminátu úplně s přehledem.
Teda za předpokladu, že se MOSFET dobře budí... Spíš než chladič se vyplatí monitorování napájení (stačí optočlen s tou LEDkou v sérii + PISO) a pořádně udělaný řízení.
Prostě tenhle zdroj je těžký amatérismus už od pohledu a ani nemusím zkoumat, jak je zapojený.