Vlákno názorů k článku George klíč končí, bankovnictví George Česko už v emulaci nespustíte od občasný počítačový údržbář - Jak se chovají tyhle bankovní šaškárny na Androidu...

MojeID ma hardwarovy token od rijna 2019, takze take sotva ctyri roky. Ja vim, ten cas leti strasne rychle... ale zas tak dlouho to take neni. V pripade MojeID je to svym zpusobem benefit, ze s tim prisli az v tom roce 2019 - mohli rovnou implementovat novejsi standard. Vsak proto tu zminuji ten Firefox - tam prave z FIDO2 v kombinaci s Linuxem byl i u MojeID v urovni "vysoka" problem az do vydani Firefoxu 114 (tedy do cervna 2023), kdy aspon cast veci kolem FIDO2 se nekam posunula.

To byste se divil.

Vy na to koukáte skrz to "městské" paradigma, kde zákazníci jsou jen jakési peněženky s nožičkama, o kterých hospodský může přemýšlet jenom statisticky. Tohle ale vychází z počtu hospod a lidí.
Vztah hospodský-štamgast ale může fungovat trochu jinak. Když se můžou domluvit jako lidi, tak se najednou otvírají až nečekané možnosti. V pozici ber nebo nech jsem spíš někde na výletě, ne když se do té hospody vracím pravidelně.

Ehm ... v mistni hospode nam !servirky! (protoze kuchar uz nebyl) delaly v 1 ranu (zaviracka v 10) palacinky. A kdyz sme si druhy den vymysleli jidlo co nebylo na jidelnicku, sly se zeptat a za cca hodku sme to meli na stole.

Takze hospodsky to fakt resi, kdyz chce aby zakaznik byl spokojeny.

Omyl. Zrovna na vesnické hospodě, když nějaký štamgast chtěl chlastat třeba griotku, tak se prostě při příštím výletu na nákup vzaly 2 flašky té griotky, aby byla.

Případně se (když ještě bylo otevřeno) pro ní zaběhlo do COOPu.

12. 12. 2023, 15:17 editováno autorem komentáře

Možná Vás překvapí (ale spíš ne...), že někdy ty banky sáhnou i k řešení: je levnější klientovi pořídit mobil, než to řešit jinak.
Zrovna nedávnou běžela u jedné banky akce, kdy oslovili klienty z kategorie senioři s ověřováním po SMS a za přechod k ověřování mobilním klíčem jim věnovali nový smartphone...

Ono je to logicke, kdyz si uvedomite kolik stoji cas vyvojaru, co by meli pokryt nejake jine reseni - a navic lidi jsou v tomhle oboru chronicky nedostatkove zbozi. Aneb potvrzujete co pisu uz na zacatku - je to o penezich :-) I u tech SMS to neni jen o cene za odeslani kusove zpravy, ale take o udrzbe toho cirkusu okolo, co vam ty ruzne komunikacni kanaly obhospodaruje, vc. nakladu personalnich s tim spojenych.

Spíš banky šetří i na těch vývojářích, takže nakonec tam nemají team, který by byl schopný tolik požadavků splnit a je rád, že zbastlí appku pro základní zadání a otestuje pro pár nejběžnějších zařízení. ;o(

Zrovna ta výše zmiňovaná KB mě chtěla na nějakou pozici. Nezdála se mi špatná, navíc, říkal jsem si, banky by měly slušně platit. Ovšem po otázce, kolik mi tedy plánují zaplatit jsem se málem dotázal, jestli to myslí vážně, i když jsem se nakonec naštěstí ovládl. Odmítl jsem a šel jsem do malé firmy, kde mám o třetinu víc za zajímavější projekt.

A to je pak těžký.

Musíte si uvědomit, že to je banka a nikoliv IT firma.
Veškerá ajťařina je jen nákladová položka zralá k optimalisaci. Jejich představa je, že peníze se vydělávají finančními operacemi, případně prodejem méně důležitých služeb.
Ano, chápou, že ICT potřebují, ale sakra, proč by to mělo bejt tak drahý!?

a myslíš, že IT firmy mají svoje systémy lepší a že to pro ně není náklady?

A jak by jinak banka měla vydělávat peníze? Zákon dost striktně omezuje to, v čem může banka podnikat a kam může vložit peníze.

Banky jsi na ty odborné věci najímají externí lidi, rozpočty na to mají obrovské a spíše je zvyšují než omezují. Pro ně jsou teď největší koulí na noze právě fyzické pobočky a produkty, které jsou pro ně vysoce ztrátové (třeba směna devizí je snad pro každou banku červená položka).

Jasně, že jsou, ale v IT firmě je to tak nějak jejich business, takže lze předpokládat, že vědí, kdy, jak a na čem tu mohou ušetřit.
Banky mají své podnikání v úplně jiné sféře a veškeré informační a komunikační technologie jsou jen nutné zlo.
Dobře je to vidět i na Vašem příkladu: na ty odborné věci najímají externí lidi, rozpočty na to mají obrovské a spíše je zvyšují než omezují - to je totiž poměrně trefný příklad. O veškerém IT rozhodují manageři, kteří to posuzuji nikoliv z odborného pohledu, ale čistě finančně. Ano, nechají si poradit, ale zcela typicky nastává jedna ze dvou situací:
* neporozumí tomu, co jim odborník říká a rozhodují se nahodile,
* mají poradce, který mluví jejich jazykem, ale během překladu se ztratí smysl a rozhodnutí jsou nahodilá.
(Navíc je obměna managerů příliš častá na to, aby se dodržela nějaký jednotná dlouhodobá strategie.)
A pak jsou věci, které banka prostě dělat musí (směna deviz...), byť na nich prodělává - a ztrátu snadno sníží škrty v ICT... (Máme vysoký rozpočet, aby se dal snadno hodně seškrtat.)

to netuším teda o kterých bankách mluvíš, ale v našich největších bankách hraje IT velký prim. Nové banky typu Airbank zaměstnávají nejvíce lidí právě v IT.

Vem si kolik bank začalo dělat osvětu v IT, dělají meetupy, účastní se komunitních setkání, předávají znalosti dál.

Naše velká pětka už před mnoha lety zahájila velkou transformaci a začala všechny procesy digitalizovat.

Zaměstnávají - napřímo i externě.
Jenže tomu nikdo neumí dát nějaký jasný a jednotný kurz - natož držet jej třeba pět let. Přeskakují od jednoho k druhému a trumfují se, která banka má lepšího robota na lince, víc funkcí v mobilním bankovnictví nebo chytřejší umělou inteligenci.
Potřeby klientů řeší stylem když to je perfektní pro většinu klientů a vyhovující pro 85 % klientů, tak to tak budou mít všichni!
Místo prostého poskytování bankovních služeb se vrhly na neustálé změny produktů - a to se v jejich IT produktech nutně projevuje jistým chaosem a neustálými změnami.
K čertu: proč musí klient mobilní bankovnictví během podzimu pětkrát upgradeovat - jednou kvůli bezpečnosti a čtyřikrát kvůli změnám funkcí?