Hlavní navigace

GNOME 40: největší změna za 10 let, Činnosti spojují náhledy oken a ploch

25. 3. 2021
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: Jiří Eischmann
Nejnovější vydání GNOME trochu vyčnívá z řady půlročních milníků. Má nové číslování a také přináší největší změnu v používání GNOME Shellu od jeho uvedení před 10 lety. Jak už to ale u vydání GNOME bývá, novinek je podstatně víc.

Nové číslování

Ti, kteří zprávu o změně číslování nezaznamenali, můžou být překvapení, že nové vydání GNOME nemá označení 3.40, ale 40. GNOME mělo velké vydání naposledy před 10 lety, kdy vyšla verze 3.0. Tenkrát velké vydání mělo opodstatnění, protože přineslo řadu zásadních změn (přechod na GTK 3, zcela nové rozhraní…). Od té doby ale vychází GNOME každého půl roku a jednotlivá vydání se od sebe zásadně neliší. Počet změn odpovídá prostě tomu, kolik se jich podaří za půl roku implementovat a odladit.

Proto komunita už nějakou dobu řešila, co si počít s číslovkou označující velká vydání. Máme zůstat u trojky natrvalo? Máme to spojit s nějakou velkou změnu? Jednu dobu se uvažovalo o tom, že se číslovka zvedne s vydáním GTK 4. To vyšlo v prosinci loňského roku, takže by se aktuální vydání GNOME hodilo označit jako GNOME 4.0. Jenže se ukazuje, že vydání nového GTK nepředstavuje pro GNOME takový zlom, aby kvůli tomu musela vyjít další „velká“ verze. Přechod bude postupný, prakticky všechny komponenty zatím i nadále používají GTK 3.

Nakonec se došlo k závěru, že s žádnými velkými vydáními už se nepočítá. Naopak se chce GNOME držet stejně významných půlročních vydání s postupnými změnami, jako to bylo posledních 10 let. V tomto modelu prostě aktuální číslování nemá smysl. Vypustila se tedy číslice označující velká vydání. Aby byla zachována kontinuita, nové číslování začíná tam, kde by pokračovalo číslování malých verzí podle původního schématu. Máme tedy GNOME 40. Nově ale už nebude platit, že lichá čísla představují vývojové verze a sudá stabilní. Podzimní vydání tak bude mít označení GNOME 41. Vývojové verze budou mít přídomek alpha, beta a rc.

GNOME Shell

Určitě největší novinkou tohoto vydání je přepracované rozhraní Činností. To se zásadněji nezměnilo od vydání GNOME 3.0, tedy 10 let. I když se za tu dobu vyladilo do opravdu pěkné podoby, přesto designéři naráželi na několik fundamentálních problémů. Procházení nainstalovaných aplikací taky nebylo ideální. Dále rozložení prvků sice fungovalo, ale příliš neodpovídalo tomu, jak na sebe navazují nebo spolu souvisí. A v neposlední řadě byl problém také to, že při spuštění se GNOME prezentuje prázdnou obrazovkou s tenkým panelem nahoře, což není příliš intuitivní pro nové uživatele.

Designéři k redesignu přistoupili opravdu zodpovědně. Předcházely tomu roky příprav (první kroky se datují do roku 2017) v podobě uživatelského testování ve skupinách (GNOME Foundation si na to dokonce zaplatila externí firmu), dlouhodobější testování a sbírání zpětné vazby od zástupců jednotlivých skupin uživatelů a nakonec i tradičního komunitního testování („tady je vývojová verze a dejte nám vědět, jak se vám používá“). Do procesu byly taky zapojené distribuce, které si současné GNOME upravují, aby nová verze lépe vyhovovala jejím potřebám. Konkrétně se jednalo o Ubuntu, EndlessOS a Pop!OS. Snaží se nezanedbávat ani komunikaci vůči veřejnosti, takže na vývojářském blogu GNOME Shell & Mutter si můžete přečíst docela podrobné zápisky z celého procesu.


Nové Činnosti v akci (klikněte si pro animaci)

Výsledkem je rozhraní, které integruje náhledy oken a ploch do jednoho. Po přepnutí do Činností se vám zobrazí velký náhled aktuální plochy a na něm rozmístěná okna. Na krajích obrazovky jsou části náhledů vedlejších ploch, což naznačuje, že mezi nimi můžete přepínat zleva-doprava a naopak. Právě horizontální uspořádání ploch je asi největší změnou. Doteď uživatelé GNOME používali virtuální plochy 10 let ve vertikálním uspořádání a ze zpětné vazby je zřetelné, že je to změna, která se překonává nejhůře. Jinak počet ploch je i nadále dynamický: máte tolik ploch, na kolika máte rozmístěná okna, plus jedna prázdná navíc připravená k použití.


Náhled aktivní plochy s okny

Při používání většího počtu ploch se nahoře pod vyhledávacím polem zobrazí ještě malé náhledy všech ploch. Ty byly přidány na základě zpětné vazby od uživatelů, kteří si stěžovali, že při větším počtu oken a ploch ztrácejí přehled o tom, co mají kde otevřené.

Další velkou vizuální změnou je přesun dashe (panel s oblíbenými a otevřenými aplikacemi) z levého okraje obrazovky k tomu dolnímu. Změnila se také podoba mřížky se spouštěči aplikací, která se nyní vysouvá zespodu, jinak se ale chová téměř stejně jako ta předchozí. A to je víceméně vše. Ostatní věci fungují stejně nebo podobně jako v předchozí verzi. Za zmínku snad ještě stojí, že náhledy jednotlivých oken mají nyní ikony, aby mohl uživatel rychleji odlišit, ke které aplikaci patří. Doteď tuto funkci poskytovalo rozšíření a je to další ukázka toho, jak se populární rozšíření dostalo do samotného GNOME.


Obrazovka se spouštěči aplikací

Změny v rozhraní Činností umožnily zlepšit také gesta pro touchpad. Pohybem tří prstů nahoru a dolů přepínáte mezi klasickým zobrazením a Činnostmi a pohybem tří prstů do stran přepínáte mezi plochami. Oproti předchozím gestům se to používá opravdu jednoduše a působí to přirozeně.

Mutter

Kompozitor GNOME už nějakou dobu prochází refactoringem a zjednodušováním kódu. V této verzi se kód významně zjednodušil využíváním knihovny Graphene, kterou napsal vývojář GTK Emmanuele Bassi na nejrůznější prvky vykreslování.

Získal také podporu pro Wayland protokol Presentation-Time, který zajišťuje hladší přehrávání videa a přesnější synchronizaci videa a zvuku. Má také nově nativní podporu pro běh bez připojeného fyzického monitoru a podporu pro virtuální monitory, což se bude v začátcích hodit minimálně na ladění.

Nový Mutter také konečně podporuje atomic mode-setting, který je rychlejší a produkuje méně přeblikávání než dřívější implementace.

Pro uživatele asi nejzajímavější změnou ale je to, že vstupní zařízení nyní běží v samostatném vlákně, takže by se na Waylandu už nemělo stávat to, že by se při vysokém vytížení CPU sekal kurzor myši.

Nastavení

V Nastaveních došlo k menší reorganizaci. Vznikl nový modul Klávesnice, do kterého bylo z Regionu a jazyka přesunuté nastavení vstupních zdrojů a klávesových zkratek, který měly dosud samostatný modul. Změnilo se i jejich rozhraní. Místo prostého seznamu jsou nyní jednotlivé klávesové zkratky pro přehlednost rozdělené do kategorií jako Navigace, Okna, Psaní atd. Přibyla také možnost nastavení tlačítka „Compose“, které umožňuje zadávat široké škály různých znaků.


Rozdělení klávesových zkratek do kategorií

V modulu O systému pak také nově naleznete model hardwaru, na kterém systém běží, pokud to hardware reportuje. To se může hodit v případě, kdy potřebujete jednoduše zjistit, jaký konkrétní model třeba notebooku používáte.

Tracker

V minulém vydání byl jednou z největších novinek přechod na Tracker 3, novou generaci nástroje pro indexaci souborů. Tracker 3 znamenal přechod od centralizovaného modelu, u kterého není možné kontrolovat, ke kterým datům má která aplikace přístup, k více decentralizovanému. Uživatelé si však stěžovali na problémy s výkonem, vývojáři tak zapracovali především na výkonnostních optimalizacích jak v databázi SPARQL, tak v samotném indexeru. Na Tracker 3 byly v tomto vydání přeportovány také GNOME Photos.

V souvislosti s Trackerem bych chtěl zmínit, že se nepoužívá pouze u vyhledávání, ale závisí na něm více či méně podstatné funkce v aplikacích jako Nautilus, Photos, Boxes, Music atd. Mnoho uživatelů aplikuje návody „Jak vypnout Tracker“ s tím, že vyhledávání v GNOME stejně nepoužívají, aniž by si uvědomovali, že tím přijdou taky o podstatné funkce ve zmíněných aplikacích.

Aplikace

Software

Nástroj pro instalaci a správu aplikací Software se dočkal řady vylepšení pod povrchem, takže by měl fungovat spolehlivěji. Ideální to ale stále není. Mezi viditelnými změnami můžeme zmínit třeba sekci s historií verzí, která je nově v profilu aplikace, pokud takovou informaci poskytuje. Můžete tak kvality aplikace posoudit také podle toho, jak často je aktualizovaná. Pokud se stejná aplikace nachází v různých zdrojích, jsou nyní zdroje označené nejen svým názvem, ale také typem softwaru. To byl problém na Fedoře, kde se repozitáře s flatpaky a RPM jmenovaly stejně: Fedora.


Historie aktualizací GIMPu v Software

Nautilus

Výchozí správce souborů má nově možnost řadit soubory podle času jejich vytvoření. Doteď je bylo možné řadit pouze podle času poslední změny. Ve výchozím stavu ale tento sloupec v seznamovém zobrazení nenajdete. Musíte kliknout na hlavičku seznamu pravým tlačítkem a přidat jej.


Řazení souborů podle času vytvoření

Gvfs, které Nautilus používá jako backend pro přístup ke vzdáleným ale i lokálním souborům, nově podporuje u Google Drive složky, které sdílíte s ostatními, a složky, které ostatní sdílí s vámi. Pokud se tedy připojíte ke Google Drive, budete mít v Nautilu kromě položky My Drive, také Shared drives a Shared with me. U připojení SFTP pak můžete nově používat i dvoufaktorové ověření.

Nautilus odnepaměti umožňuje kliknout pravým tlačítkem na obrázek a nastavit jej jako tapetu na pozadí. Nyní byla tato možnost vylepšená o náhled, kde si můžete prohlédnout, jak to bude vypadat, než volbu potvrdíte.

Již nějakou dobu lze přímo v Nautilu rozbalovat komprimované archivy díky komponentě gnome-autoar. Ta si nově poradí se zaheslovanými archivy.

Vylepšené bylo také doplňování při psaní cesty (pod zkratkou Ctrl+L). Doteď, když jste chtěli klávesou Tab cestu doplnit a existovala více než jedna možnost, vrátilo se celé psaní cesty na začátek. Teď se vám při více možnostech zobrazí seznam všech cest, které doplnění vyhovují, a vy si z nich můžete rychle vybrat a pokračovat dál.

Redesignem prošlo také rozhraní předvoleb Nautilu. Nyní odpovídá nejnovějším designovým doporučením a je konzistentní se vzhledem Nastavení a také se lépe přizpůsobuje malým obrazovkám. Není tedy překvapením, že na této změně pracovali především lidi z Purismu, kteří používají GNOME na jejich telefonu Librem 5.

Web

GNOME Web (aka Epiphany) má karty portované na HdyTabView/HdyTabBar z knihovny libhandy, takže by se měly lépe přizpůsobovat různým velikostem obrazovky. Opět za touto změnou stojí lidé z Purismu.

Přibyla také podpora pro WebExtension, takže by mělo být možné používat nebo minimálně snadno portovat rozšíření původně určená pro Firefox. V tomto vydání se ale jedná o technologickou ukázku, která je určená spíše vývojářům.

Pro uživatele bude momentálně určitě užitečnější zobrazování návrhů na hledání v Googlu přímo v adresním řádku. Jelikož tato funkce vyžaduje odesílání vyhledávaných výrazů na servery Googlu, je ve výchozím stavu vypnutá.

Počasí

Aplikace GNOME Weather má zcela přepracované rozhraní s přehlednějšími grafy. Celkově by měla být užitečnější a více se podobat tomu, co známe z populárních služeb pro předpověď počasí.


Nové rozhraní aplikace o počasí

Lokalizace

GNOME 40 je přeloženo alespoň z 80 % do 38 jazyků, což je zhruba stejně jako minule. Čeština je na tom s překlady GNOME dlouhodobě výborně a je na tom momentálně dokonce ze všech jazyků nejlépe. Žádný jiný nemá rozhraní přeloženo ze 100 % a dokumentaci z 98 %, pokud nebereme v úvahu angličtinu, která se považuje za originál. Do slovenštiny je rozhraní GNOME přeložené z 92 %, což je oproti minule (94 %) mírný propad. I nadále platí, že dokumentace není přeložená do slovenštiny téměř vůbec (1 %).

Na co se těšit

V podzimním vydání se ani nedočkáme zásadních změn v GNOME Shellu. Těch nyní proběhlo hodně, takže můžeme čekat spíš drobné úpravy na základě zpětné vazby od široké základny uživatelů.

GNOME Software by mělo získat atraktivnější a přehlednější vzhled, na kterém pracují vývojáři z Endless. Otázkou je, jestli se to stihne už do příštího vydání. Software má přece jenom pořád palčivější problémy se spolehlivostí. Právě na jeho fungování s Flatpakem a rpm-ostree by se mělo také do příštího vydání zapracovat.

Hacking tip

Můžeme také čekat větší nasazení GTK 4, i když to bude spíše u nově vznikajících aplikací. Přechod stávajících aplikací na novou verzi toolkitu bude velmi pozvolný. Vývojáři GTK také očividně směřují toolkit k obecnějšímu zaměření. Proto vzniká knihovna libadwaita, která by měla obsahovat sadu widgetů úzce spjatých s GNOME Human Interface Guidelines. Práce na nich bude jedním ze zaměření designérů na další vývojový cyklus.

Foto v článku: Jiří Eischmann

Autor článku

Používá Linux od roku 2005, podílel se na několika knihách o Linuxu a pracuje ve společnosti Red Hat, momentálně má na starosti tým, který pracuje na desktopových aplikacích.