GNOME Shell
Co se dozvíte v článku
Největší novinkou v GNOME Shellu a asi i celém GNOME 43 je zcela přepracovaná nabídka uživatele vpravo nahoře, která přináší tzv. Quick settings neboli rychlá nastavení. Ta umožňují měnit nejpoužívanější nastavení, aniž by musel uživatel chodit do plnohodnotných Nastavení. Přibyla například možnost přepínat výstupní zvukové zařízení, což je věc, kvůli které mnoho uživatelů používalo rozšíření. Můžete také nově v této nabídce přepínat mezi světlým a tmavým režimem nebo spustit nástroj na snímkování obrazovky, pokud vám to z nějakého důvodu přijde lepší než stisknout klávesu PrtSc.
Některé části bohužel zůstaly nedokončené. Bluetooth například můžete v nabídce uživatele pouze vypínat a zapínat. Více se nestihlo. Snad se v příštím vydání dočkáme i možnosti rychlého připojení k již spárovanému zařízení.
Rychlá nastavení
Nastavení
Nastavení neboli GNOME Control Center se dočkaly jedné výrazné změny v tomto vydání: přibyl modul Zabezpečení zařízení. Samotný systém můžete mít bezpečný, ale je vám to k ničemu, když není bezpečné samotné zařízení. Na tomto panelu byste měli najít celkové hodnocení zabezpečení zařízení, na kterém je systém nainstalovaný. To se odvíjí od věcí jako jak je nakonfigurovaný firmware, jestli dostává aktualizace apod.
Tento modul asi nenajdete ve všech distribucích. Správci GNOME v Ubuntu už se nechali slyšet, že ho zatím nechají vypnutý. Nelíbí se jim, že informuje uživatele o tom, jak má nezabezpečený počítač, aniž by umožňoval na tom něco změnit. Vývojáři GNOME zase argumentují tím, že je to pořád lepší než udržovat uživatele v pocitu falešného bezpečí.
Můj 10 let starý stolní počítač moc dobré skóre neposbíral
Vzdálená obrazovka s podporou audia
V minulém vydání přešlo GNOME u sdílení vzdálené obrazovky z protokolu VNC na pokročilejší RDP. Přechod se ukázal jako celkem uspěchaný, protože řešení s RDP minimálně ze začátku spíše nefungovalo, než fungovalo. To by nyní mělo být podstatně lepší a postupně se bude čím dál víc využívat pokročilých vlastností RDP. Nyní je třeba možné se vzdálenou obrazovkou sdílet také zvuk.
Aplikace
V tomto vydání pokračovalo portování aplikací na GTK 4 a libadwaita. K těm, které byly přeportované už na jaro, se přidaly následující: Nautilus, Mapy, Záznamy, Builder, Konzola, Úvodní nastavení a Rodičovská kontrola.
Nautilus
Přechod Nautilu na GTK 4 byl původně plánovaný na minulé vydání, ale nakonec se odložil. Ukázalo se, že to bylo správné rozhodnutí, protože práce, která se musela za poslední půlrok na portu udělat, bylo opravdu ještě hodně. Nakonec se to ale povedlo a v podzimním vydání už je Nautilus přepsaný do GTK 4.
Nautilus se nyní umí ještě lépe adaptovat na různé velikosti okna. Dá se díky tomu bez problémů provozovat i na mobilních zařízeních. Změnil se také způsob, jakým se zalamují/zkracují dlouhé názvy souborů. Zcela přepracovaná jsou dialogová okna „Otevřít“ s a „Vlastnosti“, které můžete vyvolat z kontextové nabídky souboru. Vývojáři také přišli s integrací s GNOME Disks. Když kliknete pravým tlačítkem myši na připojený disk a vyberete položku Formátovat, otevře se vám právě nástroj Disky s dialogem pro naformátování vybraného disku.
Nautilus je aplikace, která může těžit z výkonnostních benefitů GTK 4. Zatím tomu tak není a nebyl to zatím ani cíl vývojářů, ale potenciál do budoucna je tu velký. Zatím také platí, že ač je přeportovaný Nautilus bez větších problémů použitelný, pořád trpí drobnými problémy. Například nefungují náhledy na HiDPI monitorech. Doufejme, že se to podaří s opravnými vydáními vychytat.
Nautilus přepsaný do GTK 4
Software
Software se v posledních vydáních posunuje hodně zajímavým směrem k modernímu katalogu aplikací. Zlepšení se opět dočkaly profily aplikací, kterou jsou zase o něco přehlednější. Dříve byl pro uživatele celkem nepřehledný seznam zdrojů, v kterých se daná aplikace nachází. Nyní je mnohem přehlednější. Kromě názvu zdroje jasně ukazuje, o jaký formát se jedná (např. Flatpak nebo RPM), jakou povahu daný zdroj má (např. beta kanál) a z jakého zdroje máte aplikaci nainstalovanou. Aplikace od stejného autora jsou také provázány sekcí „Co dalšího nabízí…“, kde najdete seznam dostupných aplikací od stejného autora.
Přehled zdrojů, kde je aplikace dostupná
Do Software se také vrátily webové aplikace. Ty naleznete v jednotlivých kategoriích v sekci „Výběr z webových“. Jedná se o de facto webové stránky, které mají po instalaci vlastního zástupce a spouští se v samostatném okně, které běží na WebKitGTK. Pokud to je možné, je podporovaný offline režim, takže se může aplikace načíst, i když nejste připojení k Internetu.
Web
Webové aplikace můžete instalovat nejen ze Software, ale také z webového prohlížeče Web (aka Epiphany). Navíc nejste omezení předvybraným seznamem, ale aplikaci můžete udělat prakticky z libovolné stránky. Stačí v hlavní nabídce vybrat „Nainstalovat jako webovou aplikaci“. Tuhle možnost měl Web už řadu let. Nikdy to ale nebylo úplně dotažené. Neexistoval třeba jednoduchý způsob, jak takové aplikace odinstalovat. Nyní je můžete jednoduše odinstalovat buď v Software, nebo přímo ve Webu, který má pro to nové rozhraní, které naleznete pod položkou „Otevřít správu aplikací“.
Správa webových aplikací v prohlížeči Web
Kromě toho nový Web také umožňuje jednodušeji vytvářet snímky stránek. Nyní je kromě klávesové zkratky Shift+Ctrl+S můžete dělat také přes položku „Pořídit snímek obrazovky“ v kontextové nabídce po kliknutí pravým tlačítkem myši na stránku podobně, jak to má Firefox.
Kalendář
Výchozí kalendářová aplikace se dočkala nového postranního panelu, který ukazuje dny v měsíci a pod nimi seznam nadcházejících událostí, případně událostí za vybraný den. Kalendář se přizpůsobuje šířce okna, takže na malých obrazovkách zcela skryje zobrazení týdne nebo měsíce a zobrazí jen onen nový panel.
Bohužel stále platí, že Kalendář je dosti chybovou aplikací. Naše QA našlo v nové verzi při testování Fedory 37 hned několik podstatných chyb a mně padal hned po startu. Později jsem zjistil, že to způsobuje pracovní kalendář s velkým množstvím událostí. Pokud chcete spolehlivý nástroj ze světa GNOME pro práci s kalendářem, sáhněte raději po Evolutionu.
Kalendář nově s postranním panelem
Evolution
Evolution vznikl před více než 20 lety jako náhrada za Outlook. V této pozici taky tak trochu zamrzl a jeho rozhraní se až na detaily neměnilo roky. Ledy se ale hnuly v tomto vydání. Cédric Bellegarde, který jinak vyvíjí emailový klient Geary, nasadil v rozhraní Evolutionu tzv. headerbar, který ostatní aplikace v GNOME používají už roky.
Ikony z nástrojové lišty se přesunuly do lišty okna. Osobně tento krok vítám, protože to Evolution přibližuje ostatním aplikacím, ale zatím mi to přijde jako takové polovičaté řešení. Část tlačítek se sice přesunula do headerbaru, ale nástrojová lišta zabírá pořád stejně místa, jen má méně ikon. Dalším krokem by mělo být se jí zbavit úplně. Skrýt si ji můžete v nastaveních Evolutionu už nyní. Všech funkcí, které na ní zbývají, se dá dosáhnout i jinými způsoby.
Evolution s headerbary
Kontakty a Volání
Tyto aplikace nacházejí uplatnění zvláště na mobilních zařízeních a za jejich vývojem stojí primárně Purism, ale třeba kontakty naleznete i ve většině desktopových distribucích. Nově umí import a export ve formátu vCard. Volání zase nově umí poslat sms z historie hovorů a podporují šifrované hovory přes protokol SIP.
Pro vývojáře
Builder
Builder, IDE specializující se na vývoj pro GNOME, prošel podstatnými změnami. Byl portovaný na GTK 4 a libadwaita. Díky tomu získal podporu pro světlý a tmavý styl. U každého si můžete vybrat z několika barevných variant. Nově také podporuje karty. Každá karta navíc může mít otevřených více dokumentů nebo terminálů, takže na jedné kartě můžete mít zdrojový kód a zároveň terminál, v kterém jej kompilujete a pouštíte. Rozvržení každé karty si můžete organizovat přetahováním jednotlivých prvků.
Na druhou stranu Builder ztratil návrháře grafické rozhraní v podobě integrace Gladu. Ten totiž funguje pouze pro GTK 3 a pro vývoj aplikací v GTK 4, na který se Builder nyní přeorientoval, je zbytečný. Jedná se pouze o dočasnou ztrátu. Až bude k dispozici návrhář pro GTK 4, Builder jej opět integruje.
Builder přepsaný do GTK 4
GTK 4.8 a libadwaita 1.2
Vydávání GTK už je dnes nezávislé na GNOME, ale přesto je dobré zmínit verzi 4.8, která vyšla zhruba měsíc před vydáním GNOME 43, protože vývoj GNOME do značné míry ovlivňuje. Mezi novinky patří třeba podpora vstupních zařízení o vysokém rozlišení. Přibyl také widget GtkInscription, který můžete použít v situaci, kde se má text přizpůsobit dostupnému místu, ne naopak. Widgety GtkListView a GtkColumnView by měly nyní mít plynulejší posouvání.
Lidawaita, která definuje vzhled aplikací GNOME, dostala ve verzi 1.2 taky několik nových widgetů: AdwEntryRow pro zobrazování editovatelných řádků v seznamu. A dvě alternativy k již existujícím widgetům v GTK: AdwMessageDialog, který se na rozdíl od původního widgetu v GTK přizpůsobuje velikosti obrazovky, a AdwAboutWindow.
Lokalizace
Jako vždy lze GNOME považovat za kompletně přeložené do češtiny. Chybí překlady k asi 150 řetězcům z 43 tisíc. Většina z nich se nachází v evolution-data-serveru, který byl kvůli chybě uzamčený pro překlady. Z alespoň 80 % je GNOME přeloženo do 39 jazyků, což je o jeden více než v minulém vydání. Patří mezi ně i slovenština přeložená z 90 %, což je ale méně než minule, a zdá se, že překlady do slovenštiny v posledních vydáních bohužel mírně upadají.
V překladu dokumentace se čeština s 97 % drží i nadále na špici. Chybí jen překlady licencí a část dokumentace ke GTK. Do slovenštiny zůstává dokumentace zcela nepřeložená.
Na co se těšit
V jarním vydání se můžeme určitě těšit na další možnosti v rychlých nastaveních. Měli byste se z nich připojit ke spárovaným zařízením Bluetooth. Na to už mimochodem bleskurychle vzniklo rozšíření, pokud nechcete čekat. Můžou tam také přibýt některé volby z přístupnosti jako například přepnutí do vysokého kontrastu nebo lupa. Z panelu s kalendářem by se tam také mohlo přesunout zapínání režimu Nerušit. Designéři také uvažují o tom, že k procentuálnímu stavu baterie přidají odhad výdrže. Ten by ale neměl podobu zbývajícího času, ale času, dokdy má baterie vydržet (místo „zbývá 3,5 hodiny“ by bylo „baterie vydrží do 15:30“).
Evolučních změn by se mělo dočkat rozhraní správce souborů Nautilus. Ty čekaly na přechod na GTK 4 a teď s nimi mají vývojáři rozvázané ruce.
Letitý prohlížeč obrázků Eye of GNOME by měl nahradit moderní Loupe, který lépe zapadá mezi ostatní aplikace a který by měl kromě samotného prohlížení obrázků nabídnout i základní možnosti editace.
Builder by měl dostat náhradu za Glade v podobě nového návrháře grafického rozhraní. Ten už bude možná přímo součástí Builderu a nebude fungovat jako samostatná aplikace.
Plánují se změny také ve vyhledávání v GNOME Shellu a v nastavení hlasitosti zvuku (dát větší řád mezi nastavení hlasitosti na úrovni systému a na úrovni aplikace, případně nastavovat hlasitost podle typu zdroje apod.), ale tyto změny ještě nemají jasně danou podobu, takže je možné, že jejich implementace se do jarního vydání nestihne.
