Názory k článku GNOME 49 s novým prohlížečem dokumentů a přehrávačem videa
-
Má ten Showtime i možnost přepnout na klasické okno?
Tuhle bezokrajové věci mne dost štvou (špatně se mi s nimi manipuluje) a okousané rohy u videa fakt nemusím - byť nepředpokládám, že těch pár pixelů by neslo nějakou důležitou obrazovou informaci.
Ptám se přesto, že používám VLC, které se - zatím? - chová slušně. Zajímá mne to, ale je pro mne jednodušší se zeptat, než si to tu připravovat a zkoumat. -
Díky za informaci! Tož já zůstávám u (mého oblíbeného) VLC. ;-)
Možnost výběru je dobrá věc. Jen mne trochu štve, že často se pachatelé těch aplikací inspirují jeden od druhého, a když přijde někdo s nápadem napříkladžádné rámečky
, postupně to doteče i do aplikací, které jsem si vybral já. Pak nastává dilema: zahodit oblíbenou a prověřenou aplikaci, nebo se s tím smířit? A je vůbec kam utéct?
Napoprvé to člověk skousne, napodruhé taky - a napotřetí zjistí, že to vlastně už nechce, protože místo oblíbené aplikace se z toho stala těžko ovladatelná věc.
Ale to je jen takový povzdech staromilce. ;-) -
Tohle podepisuju. VLC jsem miloval před 20 lety, kdy mi umožnilo oprostit se od MS Media Playeru 6.4 s kodeky a prostě používat jednu all-in-one aplikaci (samozřejmě krom výjimečných videí, které s ffdshow běžely plynuleji). Pak jsem ale někdy kolem 2006 začal definitivně přecházet na MPlayer a od chvíle, kdy existuje MPV, jsem se už neohlédl zpět. MPV je must-have záležitost.
-
Ten bug má ešte jeden variant:
Po skončení prehrávania jedného videa používateľ zavrie okno. VLC ostane bežať v na pozadí a pokiaľ použivateľ nemá systray (lebo Gnome default), tak má smolu a vôbec o tom nevie. Potom vo file manageri klikne na ďalšie video a to sa mu už neotvorí. Žiadne nové okno, focus nemá čo ukradnúť.
Riešením je vypnúť default, aby VLC ostalo bežať, aj keď má okná pozatvárané.
-
Však to je pointa.
Systray je optional z nejakého dôvodu. Je to legacy UX prvok, ktorým si Windows 95 pred 30 rokmi riešil určité svoje nedostatky. Chápem, že niektorí si na neho zvykli a nedokážu ho nechať odísť do histórie, preto majú možnosť si nainštalovať rozšírenie, ktoré ho implementuje. No a tí, čo ho nechcú, tak si ho nenainštalujú.
No a keď je nejaké API optional a nie je k dispozícií, tak sa netvárim, že je a neexistuje žiadny iný spôsob, ako program ovládať (okrem kill z príkazového riadku). Pochopil by som, že by táto možnosť bola zapnutá, ak je systray k dispozíci, ale prečo aj vtedy, keď k dispozícií nie je? To vedeli implementovať systray podporu, ale už nevedeli detekovať, či systray vôbec existuje? Vtedy by to malo byť vypnuté. A to, prečo video prehrávač vôbec potrebuje systray je už celkovo mimo moju predstavivosť.
To, čo robí VLC s natvrdo zapnutým systrayom je UX katastrofa. Je to epitóm toho, čo je na UX linuxu zle. Áno, znalý používateľ si vie zmeniť konfiguračnú voľbu, ale pre bežného používateľa to má efekt, že daný program nefunguje.
-
Jak v Linuxu prosím tě detekuješ, zda je systray k dispozici? Když všechny OS a všechny ostatní DE na Linuxu ho mají? Má ho dokonce i hlavní GNOME-based distro (Ubuntu, spolu s Dockem). VLC je multiplatformní program, takže řešit zlomek z 2-4 %, který nemá systray, je pod rozlišovací schopnost. Navíc uživatel si sytray ikonu může vypnout na první kartě v Nastavení, nemusí hrabat v konfiguráčákách. Příp. nainstalovat extenzi pro systray. Jinak tedy systray si myslím, že přišel dřív než Win 95, a v tom co myslíš těmi nedostatky? MS chtěl odlišit aplikace uživatele a aplikace v pozadí. Předtím byly slité na jeden řádek ikon. A dnes jsou zas slité tím, že ikony v traybaru se schovávají a od Win 7 se má použít tlačítko na taskbaru.
-
Uplne jednoducho. Systray je DBUS api, tak ked ked ho na user zbernici nenajdem, tak zjavne nie je podporovane.
Ale to len pre aplikacie, ktore idu takto lowlevel. VLC pouziva Qt, a Qt ma presne na toto metodu -
bool QSystemTrayIcon::isSystemTrayAvailable(). Takze je to vyslovene jeden if."Vsetky OS" svojho casu dovolovali vela veci, ktore dnes nepovazujeme za normalne; napr. kazdy pouzivatel bol admin, mohol zapisovat kam co chcel, kazda aplikacia si mohla tiez robit co chcela, prekreslovat okna inych aplikacii ako len chcela. Casom sme dospeli k tomu, ze to nie je celkom mudre a aplikacie obmedzili. So systrayom to zatial urobili len mobilne systemy (nemaju systray: maju notifikacie, maju rozlicne mechanizmy, ktore chcu o povahe ulohy vediet viac a nedovoluju robit to, na co desktopove aplikacie zneuzivali systray) a je dobre, ze na desktope to riesi aspon Gnome.
> VLC je multiplatformní program, takže řešit zlomek z 2-4 %, který nemá systray, je pod rozlišovací schopnost.
Som si isty, ze korporatne windows stroje, ktore tvoria gro zvysku tych percent, urcite maju vsetky nainstalovane vlc /s.
Btw, osx port vlc bol vytvoreny aj s cocoa ui v dobach, ked mal osx tiez okolo 4%. Vtedy to nebolo pod rozlisovaciu schopnost? Ci?
> Navíc uživatel si sytray ikonu může vypnout na první kartě v Nastavení
Ty stale nechapes, vsak? Pouzivatel netusi, cim je sposobene to, ze mu nefunguje prehravanie videi. Nevie, co ma vypnut. Musi prist niekto skusenejsi, "nieco nastavit" a potom to zacne fungovat. Inymi slovami, typicky problem zleho defaultu na Linuxovom desktope, ktory pretrvava vdaka ignorantom.
> Jinak tedy systray si myslím, že přišel dřív než Win 95
No tak uved priklad, ktore UI ho malo skor. Windows 3.x ho nemal, ani jeho nadstavby typu Norton Desktop. CDE, resp. ostatne X window managery a OS/2 boli na tom rovnako ako Win 3.x.
> co myslíš těmi nedostatky?
To naozaj po 30 rokoch stale este niekto nechape?
Windows 9x nemal koncept sluzieb (alebo demonov). Ak mala byt aplikacia na pozadi, bola to klasicka Win32 GUI aplikacia, musela byt nejako ovladatelna a aby "nezavadzala" na liste, mala moznost byt v systray.
Neskor to zacali aplikacie zneuzivat na "rychly start". Aby pouzival nemal pocit, ze aplikacia (na vtedajsom hw) dlho startuje, tak zacala startovat pri boote a ked ju pouzivatel spustil, tak uz existujuci proces zobrazil UI. Taky LibreOffice to robi dodnes by default na klientskych Windows.
No a este neskor zacal dalsi level, ze aplikacie sa nevypinali, ked pouzivatel pozatvaral okna, len sa minimalizovali do systray. Pouzivatel by predsa nechcel vypnut tak "uzitocnu" aplikaciu, vsak? (Robil to napriklad Skype). Pri niektorych aplikaciach pouzivatel musel prejst dost divokym postupom, aby donutil aplikaciu ukoncit sa.
Takze je jasne, ze pripady 2 a 3 su neakceptovatelne na modernom desktope. Pripad 1 je riesitelny cez user service -- moderne operacne systemy maju koncept sluzby -- a navyse nemusi bezat cela aplikacia a pozierat zdroje, ale iba cast zodpovedna za cinnost na pozadi, ktora komunikuje s UI pomocou notifikacii, resp. perzistent notifikacii. Podobne ako na mobilnych systemoch, musi poskytnut systemu viac informacii o tom, co robi a preco by ju mal nechat bezat a kontrola nad jej spustanim je na pouzivatelovi, nie na aplikacii. Nie je nic lepsie, ako ked nejaky instalator nastavi start kopcu hluposti pri prihlaseni, pouzivatel sa toho nevie zbavit a musi strpiet vsetok ten balast. Toto urcite pomaha oblubenosti daneho desktopu /s.
No a vec, ktoru tu doteraz nikto nevysvetlil: naco vobec vlc potrebuje systray? V com je pridana hodnota? V com sa zlepsi UX?
-
Systray je v Linuxu asi 3 API a kdoví jak je implementovaná funkce v Qt.
"Všetky OS dovolovaly" - to jsou tak 90. léta.
Notifikace na Androidu umí "vysící " ikonu, resp. připnutou notifikaci pro běžící task.
VLC je nainstalovaný i na korporátních strojích. Nebo jaký myslíš tam je přehrávač? Ten ve Windows vyžadoval zaplatit za kodeky, per MS Account. V macOS má Cocoa UI jen hlavní okno a overlay ve fullscreenu. A v té době měl Linux 1-2 % tj. furt násobně méně.
V době Windows 9x existoval již NT, který služby měl. Navíc Windows nevyžaduje okno, akorát pak bys musel službu ovládat nepohodlně např přes Ovládací panely.
Komunikátory měly ikonu v traybaru, protože pro příjem zpráv musely běžet furt a nechtěly "překážet". A zobrazení bubliny nativně přes WinAPI vyžadovalo ikonu v traybaru.
-
> Systray je v Linuxu asi 3 API a kdoví jak je implementovaná funkce v Qt.
Z toho 2 su XEmbed. T.j. obsolete. Qt vie komunikovat so vsetkymi troma.
> to jsou tak 90. léta.
A systray je prezitok z tej istej doby.
> Notifikace na Androidu umí "vysící " ikonu, resp. připnutou notifikaci pro běžící task.
Ano, a nesmie to byt hlavna aktivita. A ked nechce, aby bola ukoncena, musi systemu povedat, co robi, preco to robi a napr. veci, ako akceptovatelna granularita zobudzania. Nesmie drzat zapnute radio, notifikacie mu mozu prist s oneskorenim... jednoducho, mnoho opatreni a optimalizacii nato, aby dany proces nevyzral baterku.
> VLC je nainstalovaný i na korporátních strojích. Nebo jaký myslíš tam je přehrávač? Ten ve Windows vyžadoval zaplatit za kodeky, per MS Account.
Velmi malo. Len ked si to nainstaloval znaly pouzivatel (co je mizive percento) Na vacsine z nich nie je nainstalovany ziadny. Ked nejde WMP, tak sa neprehrava.
> V macOS má Cocoa UI jen hlavní okno a overlay ve fullscreenu.
Je tam toho trosicka viac. Playlist, nastavenia, otvaracie dialogy... VLC pre Mac nie je ani len zlinkovany s Qt.
> A v té době měl Linux 1-2 % tj. furt násobně méně
Moje tvrdenie bolo o niecom inom. MacOS mal vtedy tolko, ako linux dnes (relativne; v absolutnych cislach je to niekde uplne inde) a vtedy to za to stalo. Preco by to zato nestalo aj dnes?
> V době Windows 9x existoval již NT, který služby měl.
Lenze mal mensi podiel ako linux, pretoze vyzadoval daleko silnejsie zelezo. Bezni pouzivatelia ho nemali a az na specializovany sw sa na neho netargetoval software, ktory sa predaval pre 9x.
> Navíc Windows nevyžaduje okno, akorát pak bys musel službu ovládat nepohodlně např přes Ovládací panely.
Vtedy vyzadoval. Dnes naopak, sluzba nesmie sahat na GDI.
> Komunikátory měly ikonu v traybaru, protože pro příjem zpráv musely běžet furt a nechtěly "překážet".
Priklad o Skype bol o tom, ze som chcel dany komunikator vypnut, aby nic neposielal ani neprijimal, aby vobec nebezal a ten sa tomu branil.
Dnes by komunikator vedel pouzit servis (ktory vobec nemusi so sebou tahat GUI), komunikovat s notifikaciami a v pripade potreby s "plnym" GUI. A ked si pouzivatel povie, ze komunikator konci, urobi to v UI ekvivalente `systemctl --user stop` alebo `systemctl --user disable --now` a komunikator nebude robit ziadne prekazky.
-
Nevím přesně, čeho se komentář týká, ale pokud toho, jak GNOME brání aplikacím jít do popředí, tak "přepínač" existuje. tato extenze zruší notifikaci "okno app XY chce do popředí" a rovnou to okno jde do popředí:
https://extensions.gnome.org/extension/1007/window-is-ready-notification-remover/ -
Tož pokud jde o sledování filmu/seriálu, pak volím vždy (bezrámečkový) full-screen a nehodlám se od toho vytrhovat hraním her nebo brouzdáním webem. ;-)
Šlo mi spíš o pouštění občasného školicího videa či záznamu z porady, kdy je pro mne jednodušší to okno posouvat tam, kde mi zrovna nepřekáží, případně dle potřeby zvětšovat/zmenšovat - a tam je dobré, když má myš kde spočinout. -
Jednoduché: potřebuji to okno čas od času posunout, zvětšit/zmenšit, atd. Ty kulaté rohy jsou samy o sobě dost otravné.
Taky mám rád, když je nahoře lišta s informacemi (jméno programu, přehrávané video) a ikony pro zmenšení/zvětšení okna. A opravdu nemám rád, když se mi všechny ovládací prvky vykreslují přes video. Rozhodně mi přijde pohodlnější najet na informační lištu okna a někam ho přesunout, případně najet nad ikonu a kliknutím zvětšit či minimalisovat, než najet nad video a čekat, kde přesně se ta ikona zjeví, případně doufat, že to odnáším dost blízko okraje, aby to zabralo, ale ne zas tak blízko, aby se měnila výška okna.
Pro mé nešikovné ruce je prostě klasické okno s dostatečně tlustým orámováním mnohem lepší volba. ;-) -
Ve výchozím stavu jsou kulaté rohy jsou v Gnome všude a aktivní oblast na rohu okna se stejně chová, jako by tam byla hranatý roh. Nechápu, proč ti to vadí. Další věc je, že s celým oknem Showtime lze libovolně šibovat myší, když ho uchopíš kdekoliv na ploše videa, což je větší plocha než title bar. Je to sice odlišnost od zbytku UX, ale použil jsem to úplně intuitivně, i když spíš používám úžasnou kombinaci klávesy windows a uchopení myší, která ti umožní posouvat okno odkudkoliv na ploše a funguje na všech oknech.
20. 9. 2025, 07:58 editováno autorem komentáře
-
No pár let na Xorg ještě vydržím a pak nevím no. Zkoušel jsem nedávno zase na chvíli nahodit na více počítačích Wayland a i když je to lepší než před dvěma lety tak pořád je to proti Xorg šnek a vše je jak kdybych se přesunul v čase o 20 let zpět. Okna se otevírají všechny na hlavním monitoru namísto kde byli posledně, když kliknu pravým tlačítkem téměř v jakékoliv aplikaci tak se rozbalí nabídka klidně i na jiném monitoru než jsem. Celkově je to takové trhané a nepředvídatelné. No snad jen doufat že to za pár let bude lepší. Zatím je to pro mě hodně daleko od ideálu.
-
Podle mě otevírání oken je záležitost kompozitoru. Je na něm, aby určil, kde se má okno otevřít. Wayland už jen neumožňuje, aby si to určila sama aplikace, která to popravdě nikdy neměla mít možnost dělat.
Jinak nějaký výkonnostní problém jsem na Waylandu neviděl. Sám denně používám dva 4K monitory na několik let staré integrované notebookové GPU od Intelu a běhá to svižně. -
A jak kompozitor ví, kde zobrazit okno podmenu?
> RRR
> ...když kliknu pravým tlačítkem téměř v jakékoliv aplikaci tak se rozbalí nabídka klidně i na jiném monitoru než jsemJinak výkonnostní problémy vidím na starém PC taky. Všiml jsem si, že když otevřu náročnou aplikaci (třeba Teams), tak i když je v pozadí, celý desktop spadne ze 60 fps na 30 fps (VSync). Když ten Teams minimalizuju do ikony traybaru*, tak se zvedne fps desktopu na plných 60. Nejlepší je, že ve fps desktopu je i kurzor myši, takže si člověk vzpomene, jak se trhal kurzor ve Windows 9x, kde jel asi na 40 Hz.
*) Použil jsem wrapper na webový Teams, protože desktopová verze v Electronu už pro Linux není. Ale funkčně i technicky je to jedno.
18. 9. 2025, 21:22 editováno autorem komentáře
-
Ubuntu 24.04.3 LTS Gnome 46
Intel Core i7-6700 × 8
32,0 GiB RAM
NVMe SSD
Intel HD Graphics 530 (SKL GT2)Na Xorg je to fičááák. Na Waylandu je to chvíli rychlé a někdy urkutně trhané i když není nic puštěné, třeba pokud rychle přejedu myší přeš tři monitory tak vizuálně myš zůstane na všech monitorech. Pokud pominu tuto věc což třeba mohu přičítat tomu že je Wayland prostě nenažraný a vyžaduje nejmodejrnější HW tak mi také vadí již popisovaná nemožnost si zapamatování kde a v jaké velikosti se jaká aplikace má otevřít. Na Xorg je to tak že pokud nějakou aplikaci dáte otevřít na polovině levého monitoru tak při příštím spuštění se otevře zase tam.
Rád bych se i rozpovídal o bordelu v aplikacích kdy třeba Flameshot funguje katastrofálně a také mě štve že hromada aplikací neumí na Waylandu používat dekoraci oken systému z GTK a začne používat nějaké základní a pak máte v jednu chvíli třeba tři aplikace pokaždé s jinou dekorací okna. Na Xorg je vše takové hezčí a vypadá to vše stejně. Ano já vím zase začnete spívat tu písničku že je to chyba vývojářů onech aplikací, pak ještě to jak všichni obhajují Wayland že když něco nejde tak je to vlastně pro dobro uživatele a to že to na Xorg fungovalo je bezpečnostní chyba a ať je uživatel rád že to Wayland milostivě vyřešil za ně.
Zatím nevím o ničem co na Waylandu funguje lépe než na Xorg?
19. 9. 2025, 10:21 editováno autorem komentáře
-
Tak třeba podpora HiDPI je na Xorg pro mě těžko použitelná. Na rozdíl od Waylandu, kde je v tomto ohledu problém jen s aplikacemi, které běží na XWaylandu, opět kvůli omezením Xorgu.
A pak třeba tearing. Tuhle věc, s kterou jsem měl na Xorg bohaté zkušenosti, na Waylandu prostě neznám.19. 9. 2025, 12:07 editováno autorem komentáře
-
Já používal monitory s různým DPI už v dobách Ubuntu s Unity desktopem, to je víc jak dekádu zpět. Ano, řešilo to desktopové prostředí a ne X11, ano, Canonical musel napsat patch pro Firefox (který nekreslí přímo přes Gtk nebo Qt, kde je to v základu), ale uživatel nainstaloval nejběžnější Linux distro a vše jelo, jak má. Ono v tom Waylandu to taky musí řešit desktop, resp. jeho kompozitor, proto v každém DE funguje něco jiného a něco zas ne.
I v XWaylandu funguje HighDPI, Fedora to používá(la) pro Chrome(ium), když tam ještě nebyla dobrá podpora Waylandu. Bohužel tohle je velká chyba Linuxu, že nic není jednoduše uživatelsky nastavitelné. Ve Windows a macOS jako uživatel kliknu pravým tlačítkem na aplikaci a můžu přebít chování. Např. app umí HighDPI, ale jen do 125 % (protože ten už byl ve Windows 3.1 v roce 1992) a já mám monitor se 125 % DPI (např. typický 14-15" laptop s FullHD displejem). Tak řeknu Windows, ať app zobrazí v plném rozlišení, že vím, že to app zvládne (do tohoto DPI). Nebo naopak app hlásí, že HighDPI umí, ale třeba nezvětší toolbar buttons nebo některé méně používané dialogy - vynutím, ať ji kreslí v DPI 100 % a upscaluje jako obrázek.
-
Samozřejmě, že absenci schopnosti Xorg škálovat různě na různých monitorech lze obejít nějakou implementací na úrovni desktopu nebo aplikace. Problém těchto řešení je, že jsou prostě rovnák na ohejbák a nikdy nefungovaly plnohodnotně. Ostatně jako další jiné pokusy, které se snaží roubovat moderní funkcionalitu na 40+ let starý design Xorg. Na Waylandu připojím k notebooku s 320 DPI externí monitor se 180 DPI, všechno se správně naškáluje včetně neceločíselného škálování, okna všech aplikací se dynamicky přeškálovávají, když je přesunuju mezi monitory... Tohle nikdy na Xorg dobře nefungovalo a už ani nikdy nebude.
-
Právě že ne, je potřeba upravit aplikaci. Např. ji přepsat do Waylandu. Půlka se přepisovat nebude, některé čekají na chybějící funkcionalitu, která se posupně doplňuje (naposled pozicování child oken, např. vysouvacích menu v klasických aplikacích).
-
GNOME ide presne opačnou cestou ako Plasma - prostredie okúsané až na minimum, nepáči sa mi to. Keď to chcú ešte viac zjednodušiť čo tak skúsiť nekaký jednodisketový OS napríklad https://www.menuetos.net/ :D
-
Čo tu táraš... Xfce je jediná voľba. Ostatné sú len omalovánky pre deti. /j
Teraz vážne, sám používam GNOME a myslím že je rozhodne lepší než KDE Plasma, ohlodanosť o ktorej sa hovorí nie je až tak razantná ako si človek na prvý pohľad myslí a s pridaním doplnkov je možné tam dosiahnuť veľa vecí, navyše má aj výhody a hlavne je stabilnejšie a menej zabugované než KDE Plasma. V prípade KDE Plasma síce máme možnosť nastaviť kopec vecí, ale zároveň je toho tak veľa že vlastne väčšinu nastavení aj tak človek ignoruje alebo stráca hodiny nastavovaním nezmyslov, ktoré majú nulový alebo zanedbateľný efekt na komfort používania či efektivitu, no práve z dôvodov že existuje veľa prípadov konfigurácie, tak na BUGy je to nočná mora. Preto osobne preferujem GNOME (a Xfce).
-
Vyuziji diskuzi o Gnome k otazce o Gnome. Pouziva nekdo Gnome v praci? Myslim tim ciste Gnome, ne ze se z toho pres rozsireni udela klasicky desktop s listou ;-).
Prijde mi ze v zakladu je Gnome dobre tak akorat k praci v jedne celoobrazovkove aplikaci, jakmile potrebuji mit na dvou monitorech otevrenych vice aplikaci/oken uz se s tim neda efektivne pracovat. -
Používám.
Nepoužívám v celoobrazovkovém modu. Dokonce i editor mám většinou na půlku, a na druhé půlce mám vyvíjenou aplikaci, nebo prohlížeč. Intenzivně používám klávesové zkratky.
Terminály mám obvykle čtyři na čtvrtiny. Když mám připojený externí monitor, tak samozřejmě si toho roztahám ještě víc.
Hodně používám Exposée, vyhledávání a plochy.
Klasickou lištu jsem zkoušel, a dal jsem to pryč, zhoršilo mi to ergonomii. Je to zbytečnost k ničemu.Jako rozšíření jsem si přidal:
- možnost přesouvat celé plochy
- screenshot toolZkoušel jsem i nějaké další rozšíření, ale většinou to byla estetická záležitost, bez které se dalo žít.
Co mě hodně vadilo bylo, že mi to při exposée nabízelo aplikace ze všech ploch a ne jen z jedné. Ale to se nějak vyřešilo, už nevím jak.Co mi aktuálně na GnomeShellu vadí, a to hodně, je skutečnost, že když restartuju, a znovupustím například Firefox s několika desítkami oken, tak mi to všechny okna znovuotevře na aktuální ploše, a ne tam, kde byly původně.
(Toto nevím, zda jiné prostředí řeší. Protože posledně jsem dával KDE asi týden, a strašně mě štval. Takže jsem si toto nestihl ověřit.)
Takže když to shrnu, GnomeShell je subjektivně na práci velice efektivní. Určitě víc jak MacOS, Windows, KDE - to jest prostředí, které občas používám.
-
Co mi aktuálně na GnomeShellu vadí, a to hodně, je skutečnost, že když restartuju, a znovupustím například Firefox s několika desítkami oken, tak mi to všechny okna znovuotevře na aktuální ploše, a ne tam, kde byly původně.
Tohle bude právě řešit to ukládání sezení, které přijde v další verzi. Měl by se obnovit i obsah aplikace, pokud to podporuje.
Jinak já používám v práci GNOME bez rozšíření už roky. Typicky dva monitory. Na jednom trvale až 4 okna s různými kecálky (holt to tak dnes je, dřív mi stačil Pidgin). A na druhém monitoru mám typicky tak tři plochy s různým počtem otevřených oken. Taskbar mi vážně nechybí. Dokonce i nový člověk v týmu, který přešel z Windows, si jej odstranil, protože v současném GNOME opravdu moc smysl nedává. Jen zabírá místo.
-
Bude to fungovat, když se na počítač připojím s monitorem s jiným rozlišením a/nebo DPI? Čí více/méně monitory? Páč po pandemii má spousta lidí část týdne homeoffice. Ve Windows to u hlavních aplikací funguje (Průzkumník, TortoiseSVN, TortoiseGIT, ...). Technicky je to tak, že ukládá zvlášť pro každou kombinaci rozlišení (více/méně monitorů = jiné rozměry výsledné plochy).
19. 9. 2025, 21:51 editováno autorem komentáře
-
Jasně, že jsem to nemyslel doslova :-). Ale na druhou stranu, ono je to sice jen pár doplňků, na druhou stranu bych bez nich asi poněkud trpěl, jakkoliv místy řeší jen zdánlivé drobnosti. V-Shell umí hrozně moc věcí a chvíli trvá, než to člověk v té změti možností doladí, ale je super. Já ho začal používat poté, co se náhled ploch a pruh se spouštěčem aplikací přesunuly do horizontální polohy, což mě na dnešních monitorech 16:9 nebo 16:10 nesmírně iritovalo. Spoustě lidí je to zase třeba jedno nebo jim to vyhovuje. Já mám ale všude rád možnost volby, čehož se ale bohužel u Gnome dá částo dosáhnout jen instalací rozšíření.
-
Na to se moc těším.
Jen bych poznamenal, že u Firefoxu mi tohle nad X(monad) vždycky fungovalo samo od sebe - okna se rozházela zpět na své plochy - a bohužel s waylandem jsem zatím náhradu nenašel. Pokud to bude systémové pro všechny aplikace, tak ještě o něco líp :-) No uvidíme, jaká bude realita - komentář níže mě poněkud znejistil.
-
Wayland ma relativne nove rozsirenie, kde aplikacia moze poziadat kompozitor o to, aby si zapamatal jej rozlozenie a v buducnosti rozlozil jej okna rovnako.
Aplikacia stale nema a nebude mat moznost enumerovat si monitory a riadit si geometriu okien sama, ako to bolo v X. Tato funkcnost je konceptualne save/restore.
V pripade, ze kompozitor ma k dispozicii rovnake vystupne zariadenia (rovnaky pocet monitorov v rovnakom layoute s rovnakym rozlisenim), tak je restore jednoduchy. Pokial sa nieco z toho zmeni, tak bude musiet robit nejake kompromisy. Chvilu potrva, kym sa vytvori nejaky uzus, ake kompromisy to maju byt.
Dobra sprava je, ze obnova layoutu zavisi na kompozitore a nie na aplikacii, takze vsetky aplikacie sa budu spravat konzistentne. Zla sprava je, ze obnova zavisi na kompozitore a nie na aplikacii, takze ak tam bude nejaky bug alebo nedostatok (co zo zaciatku urcite bude), tak sa musi cakat na opravu v kompozitore a aplikacia si to sama nevyriesi.
-
Pro zajímavost, aplikace Windows 11 a 3rd party aplikace obnovení řeší tak, že si pamatují zvlášť pro každé rozlišení. To řeší různě velké monitory, různě velké DPI (jakoby větší plocha/monitor) i více monitorů (rozšířená plocha). Nicméně zatím nefunguje pamatování pro stejné rozlišení, ale různé DPI. DPI je prostě započítáno do rozlišení a nepozná rozdíl mezi FullHD desktopovým monitorem 21,5" a 125% DPI na FullHD 14-15" laptopu. Tam je to blbě 😅
20. 9. 2025, 12:17 editováno autorem komentáře
-
Ono je to komplikovanejsie; niektore monitory v EDID klamu. Projektory nemaju (a teda nevedia) svoje DPI. Dokonca aj ked si kompozitor povie, ze si bude pamatat nastavenia podla seriovych cisel monitorov, tak zisti, ze ich existuje pomerne vela s rovnakym SN (vacsinou 0). Teraz tu mam zaujimavy pripad, kde Macbook Pro (ano, pocitac od Apple| pri hotplug monitora spravne zdetekuje, ze je 5K, ale ked zaspi kym je pripojeny a potom sa znova zobudi, tak ten isty monitor zdetekuje ako 4K. Inymi slovami, "kopec srandy".
Takze nejaka heuristika ktora zohladni quirky bude vzdy zakladne vychodisko.
-
Ja se taky pridam se svym pouzitim Gnome. Hodne pouzivam virtualni plochy mezi kterymi se prepinam podle potreby (nekdy velice casto) klavesnici. Jsem zvykly z i3, ze mam programy logicky roztridene na konkretni plochy (jedna plocha pro messaging, dalsi pro e-mail, dalsi pro prohlizec, hudbu atd) -> vzdycky vim co kde je a nikdy nic nemusim hledat. K tomuto workflow mi hodne pomahaji 2 rozsireni, nic jineho nepotrebuji:
i) disable workspace switch animation: prepinam plochu i nekolikkrat za minutu, ta animace je extremne rusiva,
ii) auto move windows: programy se automaticky otevrou na te plose, kam logicky patriBudouci moznost ulozeni session mi snad umozni zbavit se rozsireni ii).
Jinak jsem z Gnome nadsen, protoze mi umoznuje za nizkou cenu 2 rozsireni provozovat svuj workflow z i3, bez potreby udrzovani skriptu, a se vsim pohodlim moderniho a relativne minimalistickeho prostredi.
-
Používám to podobně.
K "auto move windows", to pravidlo kam to umístí se orientuje podle typu aplikace, že? Takže si sem schopen nastavit, že Thunderbird a WhatsApp má být vždycky na ploše pět, ale s různými okny jedné aplikace (Firefox) si to už neporadí...
Jsem zvědav jak si s tím poradí ten session.
-
Je to tak jak pisete. Jedine co me napada jako hack je vyexportovat ty ruzna okna Firefoxu jako web app (ale nikdy jsem to nedelal takze nevim jestli to vlastne Firefox umi) aby to system videl jako samostatni aplikaci.
Na ukladani session se holt ceka jak na spaseni (cynik by rekl jak na Godota).21. 9. 2025, 08:38 editováno autorem komentáře
