Naopak, znají ji velmi dobře. O žádný truc nikdy nešlo. GNOME vzniklo z toho důvodu, že Qt bylo v té době proprietární, což v podstatě diskvalifikovalo KDE jako de-facto standardní svobodný desktop pro Linux. Vznikly tehdy dva projekty, které se snažily tuhle situaci řešit. Prvním bylo Hramony, což měl být framework kompatibilní s Qt pod licencí LGPL, druhým bylo GNOME. Vývoj GTK a GNOME pokračoval mnohem rychleji, než Harmony, díky čemuž distribuce brzy najely na GNOME jako výchozí prostředí. KDE se tak ocitlo na vedlejší koleji a projekt Harmony vyšuměl do ztracena. Qt se nakonec pod tlakem komunity dočkalo svobodné licence, ale pro KDE už bylo pozdě, to se už nikdy nezbavilo své nálepky "alternativního" desktopu.
To je zajimave, mne KDE nikdy neprislo "alternativni", byly distribuce s default KDE a distribuce s default Gnome. Ale budiz, zpet jeste k Tvemu puvodnimu prispevku - KDE mi vzdycky prislo (z pohledu UX) jako snaha o pricetne rozhrani pro znale uzivatele. Nechapu, proc by vyvojari KDE meli "z principu" jit proti rozhodnuti Gnome, kdyz to bylo Gnome, ktere vymyslelo historicky ruzne "alternativy" - tlacitko Yes vpravo a No vlevo, dialogy pro tisk, kde chybely nektere dulezite volby proto, ze se nekdo rozhodl, ze by uzivatele zbytecne matly. Je ale fakt, ze v posledni dobe KDE nesleduju, treba budes umet dat nejaky priklad, kde plati, co jsi psal (a trvam na tom, ze dekorace vykreslovane klientem jsou pro me take "alternativa", takze to jako priklad neberu).
> To je zajimave, mne KDE nikdy neprislo "alternativni",
No me posledni dobou prislo alternativni hodne - ne kvuli UX, ale kvuli neskutecnemu mnozstvi bugu, nestabilite, grafickym nedodelkum a dalsim vecem :)
Takze jsem po letech KDE opustil. GNOME 3 sice umi mene, nastavit se tam toho da mnohem mene (ale nejak jsem zjistil, ze mi to nejak moc nechybi, hlavne ze je to pouzitelne), ale co se tyka stability tak je na tom mnohem lepe (a o podpore treba Waylandu ani nemluve).
To se nedivim, to je opravdu zasadni limitace a takovy GUI toolkit bych tez rozhodne nechtel podporovat.
Komercni software je nutny, pokud platforma ma mit nejakou nadeji na uspech.
Nebo si nekdo vazne mysli, ze bychom meli VMWare, Oracle, WebSphere, BricsCAD, jakoukoliv AA hru, kdyby to znamenalo zverejnit zdrojaky pod GPL ?:)
Uspech RedHatu nechci nijak zpochybnovat, ale predstava open source Oracle mi prijde hodne usmevna :-) Je spousta SW a jeho obchodnich modelu, u ktereho to ma smysl, prip. to neni mozne diky historickemu dedictvi (3rd party code).
A on je velky rozdil mezi tim nutit vendory open sourceovat (GPL knihovny) a ponechat tomu cas, aby sami prisli sami jake to ma vyhody / nevyhody - staci se podivat na napr. AMD - zaclo s binarnimi closed source ovladaci, po par letech zjistili sami, ze je lepsi je mit open source. Ale pokud by situace byla takova, ze od zacatku byli vsichni nuceni mit vse open source, tak velmi pravdepodobne zadny Linux dnes nezname :)
Ale to je přece naprosto nesmyslná argumentace. Qt byla vždy k dispozici také s komerční licencí, takže každý si mohl koupit práva k použití Qt ve svém proprietárním produktu!
Jediné co nebylo možné vzít grafickou knihovnu zdarma a následně ji použít ve vlastním zpoplatněném proprietárním produktu.