Zajimalo by me jak se na GPL tvari ostatni staty v evrope, potazmo evropske unie?
Argument "nasi zakonodarci vedeli proc vyzadovat potvrzeni smlouvy obema stranami" je zrejme pravdivy, ale myslim, ze zakonodarci v americe vedeli nemene dobre proc ho nevyzadovat...
dik,
martin
Zda se mi, ze ten vyklad je nejaky divny kolem te licence. Podle toho vykladu, aby ta licence mohla platit, musi se informace o souhlasu dostat zpet tomu navrhovateli. Copak to u ostatnich programu tak je ? Kdyz si nekdo stahne Adobe Acrobat Reader, nebo MS Explorer, tak prece se uz nemusi nikam registrovat, aby program pouzivat. Znamena to tedy, ze pak jsou tyto licence take neplatne?
Pokud si pouze spoustite program, tak to neni uziti ve smyslu autorskeho zakona (Ô12 AZ). U free software ale dilo upravujete a pak dale sirite, coz je dost rozdil. Mate ale pravdu, ze i zde dochazi pred spustenim k rozmnozeni dila, coz je akt uziti dila. Tady je to komplikovanejsi a podobna vytka jako u uzavirani GNU/GPL tu je. Tocime se zde hodne konkludentniho uzavirani smlouvy. Je to opet na samostatny clanek. Asi jej napisu.
Pokud si pouze spoustite program, tak to neni uziti ve smyslu autorskeho zakona (Ô12 AZ). U free software ale dilo upravujete a pak dale sirite, coz je dost rozdil. Mate ale pravdu, ze i zde dochazi pred spustenim k rozmnozeni dila, coz je akt uziti dila. Tady je to komplikovanejsi a podobna vytka jako u uzavirani GNU/GPL tu je. Tocime se zde hodne konkludentniho uzavirani smlouvy. Je to opet na samostatny clanek. Asi jej napisu.
Nejsem pravnik, ale nemohlo by byt za souhlas povazovano jiz stazeni souboru - predmetu "licencni smlouvy"? Kdyz kupuju rohlik, taky uzaviram smluvni vztah u pokladny a ne az kdyz do nej kousnu... potom by take mohl byt zaznam v logu serveru povazovan za "doruceni souhlasu se smlouvou" autorovi - resp. zakonemu siriteli dila (dle GPL tedy kazdemu siriteli) a tim by byla GNU GPL ZCELA V SOULADU S CESKYM ZAKONEM!
Přesně tak, česká GPL nic neřeší, protože by pak bylo přinejmnším nutné dvojí licencování (GPL + česká GPL) -- a předpokládám, že by pak v každém státě vznikla lokální GPL a všichni vývojáři by trávili veškerý čas updatováním licencí z celého světa, které by museli ke všemu přibalit a které by zabíraly aspoň 2MB... Tohle je cesta do pekel.
Dovolil bych si nesouhlasit
1) Česká GPL řeší GPL programy vyvíjené a šířené v čechách. Když budeš v čechách vyvíjet a šířit programy pod anglickou GPL, která není v souladu s naším právním řádem, pak se nemůžeš divit, že ty programy nebudou ve skutečnosti GPL.
2) Nemusíš zjišťovat a updatovat všechny GPL pro všechny státy. Stačí dát anglický odkaz na www.gnu.org, nebo www.fsf.org a tam je anglický originál GNU/GPL a spousta dalších odkazů na podobné smlouvy v sekci copyleft - vímto, jelikož jsem se podílel na překladu gnu.org do češtiny - více o tomto projektu na http://www.volny.cz/gnumaniacs/project/translations/texts/trans_gnu_org_cz.html.
Případně se další open source kompatibilní smlouvy dají nalézt na http://www.opensource.org/licenses/index.html
3) resume - v čechách, děláš-li program pro české uživatele potřeješ českou verzi GNU/GPL licence - jinak se potom nediv, že to co jsi pustil ven jako GPL ti nějáká firma čmajzne a udělá z toho, díky v čechách neplatné anglické GNU/GPL, proprietární software.
A jako poznámku tam stačí přidat ten odkaz na gnu.org, nebo fsf.org
Není to pouhý překlad, je to
cituji:
**************************************
Vedeni snahou o co nejminimálnější zásahy v textu tohoto dokumentu jsme spolu s Mgr. Rambouskovou licenci GNU přepracovali s ohledem na následující požadavky:
1) Ponechat ve smlouvě text, který má vysvětlující povahu, ačkoliv je velmi neobvyklé ?trpět? ve smlouvách ustanovení, která nestanovují práva či povinnosti. Museli jsme odhlédnout od čistě právních a formalistických kritérií právě z důvodu zvláštní povahy licenčních smluv k freesoftware a nutné vysvětlující povahy některých ustanovení smlouvy.
2) Poměrně nepřehlednou americkou verzi smlouvy systematizovat do podoby, která je vlastní evropskému právnímu prostředí.
3) Doplnit text smlouvy o ta ustanovení, která jsou nezbytná z pohledu nového autorského zákona.
4) Uvést v soulad některé pojmy textu smlouvy s těmi instituty, které jsou obsaženy v českém právním řádu.
***************************************
a jsou tam změny, které dělají z české GPL platnou licenční smlouvu pro ČR
cituji:
*********************************Pokusím se uvést jen některé zásadní změny. Např. dle nového autorského zákona sice již může autor programu bezúplatně poskytnout oprávnění druhé straně (nabyvateli) dílo užít, avšak tato skutečnost musí být ve smlouvě uvedena. Doposud bezúplatnost znamenala neplatnost celé smlouvy. Dá se říci, že až okamžikem odstraněním tohoto nedostatku v zákoně, a to přijetím nové právní úpravy, mají autoři volně šiřitelného software jistotu, že jejich autorské dílo ? počítačový program bude chráněno i na základě jimi uzavřené licenční smlouvy. Zákon však výslovně uvádí, že je nutno tuto skutečnost ve smlouvě sjednat. Po provedených úpravách již nové znění licenční smlouvy odpovídá i v tomto směru zákonným požadavkům. Bylo též nutné určit okamžik, kdy dochází k přijetí licenční smlouvy uživatelem daného programu (dle znění smlouvy ?nabyvatel oprávnění?). Dále již jen namátkou ? jako nezbytnou se jevila potřeba přesně definovat strany smlouvy, bylo nutné vyhrazení práv a další úpravy textu smlouvy.
**********************************
Celý text článku "Nutné změny v Obecné veřejné licenci GNU" který pojednává o změnách učiněných v GPL tak aby platná v ČR najdete na http://www.zastudena.cz/display.php3?id=63
To s tou bezuplatnosti je vcelku pravda: Z GNU/GPL by se to da pomerne jednozancen dovodit,ale je pravda, ze to by nemuselo stacit.
Sama licencni smlouvy ale NEMUZE upravit otazku uzavirani teto smlouvy. Takze obsah je sice OK, ale stejne jako u GNU/GPL nedojde k uzavreni smlouvy. To problem neresi. To je otazka zakonnyh norem.
"jinak se potom nediv, že to co jsi pustil ven jako GPL ti nějáká firma čmajzne a udělá z toho, díky v čechách neplatné anglické GNU/GPL, proprietární software."
Kvuli neplatne smlouve nemuze mit nikdo pravo na uzivani/sireni/modifikaci/.. dila, nikoli obracene ze by si s tim mohl delat co chce.
A sirit neco jako "proprietarni sw" znamena zmenit licencni smlouvu, na to je snad potreba souhlas autora.
Akorat prokazat (a obcas i jenom zjistit) ze nekdo ukradl odnekud cast kodu nebude asi zrovna jednoduchy.
> Česká GPL řeší GPL programy vyvíjené a šířené v čechách.
1. Vadí mi silně matoucí pojem "česká GPL" -- čtenáři tak mohou získat nesprávný dojem kompatibility s GPL, přestože se jedná o nekompatibilní licenci.
2. Předpokládám, že stejné důvody pro neplatnost GPL lze aplikovat i na jiné free licence. Jsem tedy opravdu velice zvědav na první free software z ČR, který bude pod "českou licencí" a bude právně v pořádku. Bude zřejmě muset běžet na originálním českém OS, s originálními českými knihovnami a možná i na originálním českém hardwaru.
3. Má-li české právo nějaké problémy s free licencemi, není to problém free licencí (nevím, proč se v této souvislosti mluví stále jenom o GPL, že by někomu vadila?), ale českého práva. Takže nemá smysl psát originální české licence pro originální český software, nýbrž je třeba opravit české právo.
ad 1) správný název je "OBECNÁ VEŘEJNÁ LICENCE GNU pro Českou republiku ... Verze 2.CZE, prosinec 2000 " a není jak jste psal nekompatibilní, stačí si přečíst její hlavičku (což jste asi neudělal)
************
Copyright (c) 1989, 1991 Free Software Foundation, Inc. 675 Mass Ave, Cambridge, MA 02139, USA a Občanské sdružení Zastudena.cz. Překlad a úpravy provedené za účelem harmonizace s právním řádem ČR provedlo po dohodě občanské sdružení Zastudena.cz
*****
Jak vidíte, ja dělaná po dohodě s FSF (aspoň to mi z toho vychází).
ad 2) No já v tom nevidím naprosto žádný problém - předám vám zdroják v C, C++, Pascalu, nebo čemkoli jiném, a vy si ho přeložte a spouštějte kde chcete a jak chcete. Nebo si myslíte, že jinak vypadá Céčkový zdroják v čechách a jinak v norsku? Případně když napíšete něco v PHP, ASP, Javě tam je to to stejné.
Neříkejte mi, prosím, co jsem udělal či neudělal, když o tom nic nevíte.
K názvu: Opravdu se mi nelíbí, když něco, co není kompatibilní s GPL, obsahuje GPL v názvu. Jestli název obsahuje nějaký dovětek, je z mého hlediska nepodstatné.
K dohodě: Nevím, z čeho vám vychází, že licence byla vytvořena po dohodě *s FSF*. Dle mých informací k žádné dohodě mezi FSF a zastudena.cz ohledně této licence nedošlo.
ad 2): Ve spouštění problém není (alespoň podle amerického práva). Problém ovšem vzniká, pokud tento zdroják chcete šířit (což se týká již onoho prvního předání), ať už nemodifikovaný nebo s modifikacemi. Je-li pod licencí nekompatibilní s GPL, je s tím dost problémů (viz např. dřívější záležitosti ohledně Qt nebo Pythonu). Co se Norska týče, problémy by vznikly, kdyby se někdo snažil vytvářet specificky norskou licenci (viz to Qt, i když to byl trochu jiný případ, nejednalo se o specificky norskou záležitost). Uvědomte si, že program obecně není nějaká zcela separátní věc, využívá překladač, knihovny, dost často je vhodné využívat kód z jiných programů. Samozřejmě záleží na konkrétní situaci, ale většinou licence nekompatibilní s GPL působí menší či větší problémy.
Zakon o medzinarodnom prave sukromnom a procesnom umoznuje volbu ineho rozhodneho prava. Rovnako ako obchodny zakonnik. Podla mojho nazoru je podla slovenskeho autorskeho zakona je mozne GNU/GPL povazovat za zmluvu o sireni diela. Ustanovenie o nemoznosti vzdania sa prava na odmenu za kazde pouzitie diela, ktore je aj v nasom AZ, mozno obist ustanovenim o krajime povodu diela (zverejnim diela v krajine kde to mozne je - tym je dana krajina povodu diela). mozno aj diskutovat o tom, ci ustanovenie AZ o tom, ze prava na odmenu za kadze pouzitie diela sa nemozno vopred vzdat, nie je v rozpore s neobmedzdenou dispoziciou autora dielom (mozny zasah do vlastnickeho prava, ktory je podla mna protiustavny)
Ono, internet predstavuje pre pravnikov problem :))))
Server z ktoreho si mozem stiahnut GNU/GPL licencovany produkt sa moze nachadzat v inom state.
Ake je potom rozhodne pravo ktore sa pouzije na posudenie platnosti zmluvy ?
Pravo krajiny servera, pravo krajiny kde sa nachadzam ?
Internet a teoria dojdenie prajavu vole je naozaj pikantna tema na debatu.
Podla mna pri pomerne volnom chapani "dojdenia" mozno pravne akceptovat, ak pred stiahnutim si zaujemca musi precitat text licencie a kliknut na "suhlasim", pricom bude odoslany na inu stranku - na download produktu.
O kliknuti bude zaznam v logu servera - teda prejav vole protistrany dosiel do sfery vplyvu navrhovatela. Log ale malokto necita, pripadne sa rovno maze :))))))
Otazka urceni rozhodneho prava v prostredi internetu je skutecne velmi tezka vec - dilem se o tom ve vztahu k Internetu zminuji i ve sve knizce. Ja jsem take uvadel ve tomto clanku, vychazim z predpokladu, ze se bude licence posuzovat podle prava CR. Typicky pokud bude chybet mezinarodni prvek (velmi caste), nebo pokud tu sice bude, ale cela otazka uziti dila (zde sireni free software) se bude posuzovat podle ceskeho AZ. To bude kdyz bude dilo uzito (zde sireno) na uzemi CR. Pravda, v prostredi internetu to muze byt problem. Pouzije-li se cesky AZ, pak ten pozaduje smlouvu. Posouzeni, zda jde nebo nejde o smlouvu pak prislusi ceskym normam, tj. obcanskemu zakoniku. To tak ve zkratce.
GPL software se podle mne od ostatního software v tom, jestli ta smlouva byla uzavřena, nebo ne, nijak zvlášť neliší. Krabici s MS Windows si řekněme normálně koupím, nicméně co updaty a servicepacky? Co shareware, který smím třeba 30 dní používat? Nebo obyčejný freeware? Pokud nejsem na síti (což zaručí, že program nepošle autorovi něco sám při spuštění -- navíc je tohle z právního hlediska asi stejně pochybené) a neposílám nikam nic sám, je to všechno nelegální? V tom případě je stejně potřeba změnit (opět) autorský zákon.
Mel bych nekolik dotazu, vyjimecne myslenych vazne.
Jak je to s tim, kdyz napisu ovladac na hw zarizeni, je v nem chyba v dusledku ktere se zarizeni znici. Pochopil jsem dobre, ze by me mohl majitel zazalovta i kdyz jsem se v zrekl jakekoli zodpovednosti? A co prohlaseni v obchodech, za odlozene veci nerucime. To je tez jednostarnne vyhlaseni.
Rekneme, ze mam nejaky balik ktery poskytuji pod GPL licenci, stahuji si jej tedy ode me vsichni nelegalne?
I cizinci?
Snad to chapu reakci spravne, takze: Ano, je docela dobre mozne, ze naproste zbaveni se odpovednosti za skodu bude v CR neplatne (v rozporu se zakonem). Ostatne, nektere licencni ujednani k softwaru pisou neco jako "pokud to rozhodne pravo umoznuje, tak neni autor odpovedny ..."
To ale nema za dusledek neplatnost licence jako celku. Jenom to prohlaseni o "neodpovednosti" je irelevantni.
stazeni, instalace nebo pouzivani? Podle ktereho pravniho radu se vlasne mame ridit? Co kdyz je pravni uprava veci v zemi kde SW pouzivate jina nez v zemi kde lezi ftp server? A co pravni rad zemi kterymi data putuji? Doufam, ze se do sireni free SW nezacnou plist pravnici a jiny prasata.
Jestli spravne chapu ceske zakony, tak i SW kterej jsem si prave objednal z PCMagazine /ZiffDawis/ v podstate uzivam nelegalne, jelikoz nemame oboustranne podepsanou smlouvu????
To same plati pro ostatni SW. Je sice pravda, ze za tento SW /Office, Widle.... etc./jsem zaplatil, ale chybi tady smlouva v pravem slova zmyslu /oboustranne podepsana vcetne vsech nalezitosti/.
Dalsi dotaz by byl k Free SW a OSS distribuovanemu v casopisech ci s nejakou knizkou. To je v podstate stejna situace jako u tech Office a Widli /zaplatil jsem a mam doklad/......
Docela slusny bordel, co vy na to??
Admin
PS: Predem dik za odpovedi.
Mate pravdu, ze urcite komplikace s posouzenim legality uzivani takoveho software tu vznikaji. Oproti "free software" tu je ale ten hlavni rozdil, ze nedochazi k modifikaci a dalsim sireni dila (programu). K samotne instalaci (coz je z pravniho hlediska rozmnozeni dila), spusteni ci vytvareni zalozni kopie ma "opravneny uzivatel" souhlas (licenci) primo ze zakona (Ô66 AZ). Jinymi slovy pokud vylozime vyraz "opravneny uzivatel" ponekud sireji a zahrneme pod nej i takoveho uzivatele ktery si software legalne koupi atp., tak takovy "opravneny uzivatel" nepotrebuje k prostemu uzivani programu (instalace,spousteni...) zadny zvlastni souhlas autora, tedy nemusi s nim uzavirat zadnou licencni smlouvu. Toto "proste uzivani" je totiz povoleno "opravnenemu uzivateli" jiz ze zakona. Toto "proste uzivani" ale nezahrnuje modifikaci a dalsi sireni software<A to je hacek u free software a GNU/GPL.>