> Povšimněte si, že [..] funkce [..] nemá žádné parametry ani návratovou hodnotu
Myslim ze Leonhard Euler sa v hrobe obracia a Alan Turing si trha vlasy. Priatelia, technologie prichadzaju a odchadzaju, matematika je tu navzdy, takze Go jazykom sa zapodievat neoplati. Zelam pekny zvysok vecera.
Pretoze "computer" znamena "pocitadlo", neviem ako vas ale mna ucili pocitat na hodinach matiky od nejakych 6 rokov... Nebolo to easy, dava to vsak zmysel!
Okolo pocitacov sa vsak kruti kopa ludi co si myslia ze matika sa nejako da odsunut nabok, nejak ocikat, proste strcit hlavu do piesku lebo "komplikovane"... Dopadlo to tak ze si kazde 2 tyzdne musim stiahnut nejakych 50MB security updatov, lebo inak mi hacknu este aj hajzel papier! :(
ale jak to souvisí s funkcemi bez parametrů a návratové hodnoty? Není to matematická funkce, tak co. Navíc existují další zvěrstva:
1) funkce s parametry, která nic nevrací (print)
2) funkce bez parametrů vracející náhodné číslo (random)
3) funkce měnící globální stav aplikace
hrůza...
> 1) funkce s parametry, která nic nevrací (print)
Ak to nevracia ziadnu hodnotu nie je to funkcia!
> 2) funkce bez parametrů vracející náhodné číslo (random)
Ak to nevracia pre rovnaky vstup tu istu hodnotu nie je to funkcia!
> 3) funkce měnící globální stav aplikace
Ak to meni globalny stav nie je to funkcia!
Tu nie je o com diskutovat. Autori Go-Jazyka sa ucili, tak ako ja, a tiez vsetci, zdoraznujem VSETCI ucastnici tejto diskusie niekedy v 5. / 6. triede zakladnej skoly, co je to funkcia a co nie je funkcia. Prosim zvazte ukoncenie kariery programatora / inziniera ak mate problem porozumiet takymto veciam.
ah, moje FUNKCE programátora je tímto ohrožena :-) Vlastně není, protože kromě pojmu matematické funkce dokážu zvládnout i funkce v programovacím jazyce, uff to jsem si oddychl. Dávám + za pobavení.
...
[https://sk.wikipedia.org/wiki/Funkcia]
ono to je nekdy takove (z)mateni pojmu: od zacatku pocitacoveho programovani se zavedly ruzne variace: funkce, metody, rutiny, sub-rutiny, ... (urcite jich najdete dalsi)
v celku jde stale o to same: cast samostatneho kodu s (vicemene) pevne danym ucelem, ktery muze neco vracet, muze neco iniciovat, muze neco volat, ... muze probihat sekvencne (hlavni program ceka na dokonceni), nebo paralelne ...
nazvoslovi, pouziti a pouziti nazvoslovi zalezi na systemu, na generaci kdo to pouziva/pojmenovava, na pouzitem jazyce, ...
je dobre nekdy se snazit nebazirovat na uplne presnem smyslu pouziteho ''terminus-technikus, jak ho najdeme na wiki, nebo jak si predsavujeme, ze jeho definice presne zni, ale je lepsi nekdy spis pochopit toho druheho, v jakem kontextu to pouziva, ale hlavne, co se snazi rict.
protoze toto slovickareni pak vede jenom k nekonecnemu placani a vrseni jednoho nesmyslu na druhy