Víte co je nejhorší na Androidu? Že se do mobilů cpe stále výkonnější HW a odezva je stejně taková nějaká divná. Výrobci systém zaplácají spoustou více či méně podivných widgetů, aplikací (hlavně FB a Twitter, klidně i více aplikací se stejnou funkcí) a samozřejmě nějakým rozhraním se spoustou pěkných, ale pomalých efektů. Ve výsledku pak stejně člověk zajde na XDA a podívá se po odladěné ROM, nebo si aspoň změní launcher na něco rychlejšího. Chápu, letošní cíl zní donutit uživatele ke koupi dvoujader, ale troufnu si říct, že s generací 1 GHz singelcore a vyladěnou ROM bude user experience lepší než s dualcore a zaprasenou ROM. O průvodních jevech jako vylepšené radio, delší výdrž na baterie, OC a UV ani nemluvě.
Myslím, že tohle neni neduh jenom Androidu. Já naopak vidim výhodu v tom, že když se mi klasická ROM od Google nelíbí, nikdo mi nebrání (alespoň u Nexus One a Nexus S) přejít na nějakou custom ROM.
Možnost přejít na něco jiného je OK (byť z čistého Androidu to moc nedává smysl, to je asi lepší řešit launcherem a pár customizacema), ale mně přijde smutné, že někdo doma vezme oficiální ROM, trochu si pohraje a dojem z mobilu je úplně jinde. Sice prostředí pořád stejné, ale odezva úplně jiná, všechno rychlejší a tím nemyslím výsledky z benchmarků. Úplně nejsmutnější ovšem je, že třeba v mém Desire HD najdu neodinstalovatelné reklamní aplikace na mp3, Soundhood atp, v drahym mobilu a high-endu své doby (vlastně i teď když vezmu co je reálně dostupné).
Shrnul bych to asi takto: možnost customizace Androidu je pěkná, její nutnost díky odfláknutí SW výrobci je smutná.
