Názory k článku Google připravuje nové aplikace pro Linux

NTFS bylo navrženo Microsoftem a IBM v 80letech, a plně podporuje (vyžaduje) Unicode.. Kde byl v té době zaostalý Linux a jeho problémy s češtinou?

Clovece, Hulan, bud si delate srandu anebo je to uz vazne...

FAT != NTFS

Navrh je jedna vec, ale implementace je uplne neco jineho. A prave v te mel jeste nedavno MS dost velke problemy.

Radek Hulan: to nebylo NTFS, ale HPFS. V te dobe jiz byl Unix ve verzi 7 (Unix System V7) viz http://en.wikipedia.org/wiki/Unix. Prave z UNIXu operacni system GNU/Linux prevzal to nejlepsi a dale to rozvijel (GNU extensions pro standardni UNIXove tooly, napr. awk -> gawk, make -> gmake, zip -> gzip, etc.). Proto je GNU/Linux minimalne 10 let napred a zaostaly Windows psany od nuly jej nema sanci dohnat. UNIX zde byl uzivan na mainframech jiz v 50-tych letech a uzivan je dodnes.

Clovek preferujici multimedia pred technickymi programy, urcenymi pro kazdodenni praci by nemel povazovat sve IT-related nazory za jedine spravne, nybrz pouze za majoritni. Na svete jsou 3% skutecnych IT odborniku (jsou to individualove) a ti po multimediich narozdil od BFU (97%) netouzi =)

Proto je GNU/Linux minimalne 10 let napred a zaostaly Windows psany od nuly jej nema sanci dohnat.
Tvrzení tohoto typu u mě vždycky dokážou vyloudit lehký shovívavý úsměv na tváři :-)

Tak tohle jsem opravdu nevedel, dekuji Vam za radu. Skoda jen, ze asi neumite cist nebo jste prilis hloupy na to, abyste pochopil co jsem psal a na co si stezoval (binarni ovladac od nvidie z repozitaru ubuntu vs. obecny binarni ovladac nvidie ze stranek nvidie).

Zkuste si vzit ciste ubuntu Feisty 7.04, nainstalovat ho na prazdny pocitac s GeForce 8800. Po tom, co z repozitaru Ubuntu stahnete restricted nvidia drivers (ty proklamovana tri kliknuti) chodi a restartujete system. Bootovani skonci po splashscreenu cernou obrazovkou. Zadna chybova hlaska nic. Potom co nastartuji do konzoly a psutim x.org z konzoly, dozvim se hlasku "/dev/nvidia0 input/output error". Vse rikajici. Az nekde v dizkuzi jsem se dozvedel, ze musim rucne stahnout ze stranek nvidie driver a nainstalovat ho, ze ten co je v repozitarich ubuntu je stary. Skvely, krome toho ze se ten puvodni ubuntacky a ten nvidiacky kopaly (pravda, moje chyba, mel jsem ho nejdriv odinstalovat), nebyl zas tak zavazny problem. Pro me.

Vazeny pane, laskave neurazejte, pokud vubec nechapete na co reagujete. Vase veta "vasi neschopnost nebo neschopnost ubuntu" nesvalujte na nekoho jineho je sama o sobe perla. Krome toho je tam jeden zasadni protimluv- moji chybu sice nemam svalovat na nikoho jineho (a na koho ji jako svaluji??Na Vas,ne?), ale Vy ji svalit na jistou komunitu lidi (ubuntu) muzete. Bravo.

Aha, takze ja mam cisty HW, podle vseho podporovany, udelam cistou instalaci, ale je to moje chyba, ze to nefunguje (ackoliv jsem byl schopny si to sam spravit). No, ale hlavne ze se dobre bavite, preji Vam to.

Ja nesvaluji svou neschopnost (kdyz se budu drzet Vasi hloupe terminologie) na nekoho jineho. Ja jen tvrdim, ze rozbihat veci pod Linuxem rozhodne neni bez problemu a mnohem lehci nez ve Windows jak psal clovek, na jehoz prispevek jsem reagoval. Neco ano (to co vetsinou funguje hned po instalaci), ale neco muze byt pro obycejneho uzivatele (za nehoz se ale nepovazuji, vsak jsem si problem taky sam vyresil) peklo.

Ano, a jiste mi take namitnete, ze kdyz uz to neni moje chyba, je to prece chyba toho hloupeho Ubuntu, ze ve Vasi milovane XXYY distribuci by se tohle urcite nestalo. Budte rad a spokojene zijte ve sladke nevedomosti.

Taková je filozofie Ubuntu - kdo potřebuje nové funkce, ať si půl roku počká... ale to je asi daň za onu standardizaci, po které tu všichni volají. Ne, v Arch Linuxu by se mi to nestalo, ale na systému, který se co týden mění, zase mohu zapomenout na to, že by pro něj nějaká firma balíčkovala svůj software tak jako pro Ubuntu.

Ale to co hovoris je hlupost. Ak ma system nejaky dobry balickovaci subsytem tak nezalezi na verzii OS, ale iba na verzii kernelu ci je pren dany program kompatibilny.

Nemyslím si, že by měl Ubuntu špatný balíčkovací systém, ale sám jsem se dostal do situace, že jsem byl kvůli chybám v zastaralé verzi balíčků obsažených v distribuci nucen překompilovat vlastní jádro, xka a kdovíco ještě. A vyřešit potom všechny závislosti je docela dost práce -- buď můžeš detailně prostudovat proces tvorby balíčků (a ne používat checkinstall jako my prasátka) a nebo použit distibuci, která nabízí aktuálnější balíčky (Arch :-) nebo se v ni balíčky tvoří snadněji (Arch :-).

Ad záleží jen na verzi kernelu... tak si zkus pokusně nainstalovat pár balíčků pro SuSE na Mandrivu nebo Fedoru se stejnou verzí jádra :-)

Ano, ale pod Windows by to obnášelo koukat na 640x480 bez žádného upozornění a prostě nemít možnost jak to změnit. BTW; Ubuntu prý chystá také nějaké to nouzové cosi v 640x480 vga pro nejhorší případy tohoto typu...

No. Ja bych vam odpovedel jinak. Naprosto chapu co se vam stalo. Nechal jste Ubuntu, at to resi po svym.
Moje puvodni odpoved mela totiz znit jinak:

Pro sve snazeni jste si nevybral nejlepsi distribuci. Ubuntu je postavene na tom, ze ma dobrou podporu, takze BFU nemusi nic delat. Beda ale, jak tam neco nefunguje. Jako BFU jste v prdeli, protoze to nemate kde naklikat a opravit. Nerikam ze jste BFU ale Ubuntu k vam takto pristupuje. Ja dost dobre nechapu cely ten hura humbuk kolem teto distibuce takze jsem vam chtel spise napsat, co jste si vybral, to mate...
Ale dostalo by se mi tu jiste nadavek od nejakeho Ubuntu fanatika, takze jsem nerikal nic :-D

PS.: Podle me je srpavny pristup nechat uzivatele at se to nauci. Nainstalovat binarni ovladac neni nic tezkeho, a tyhle radoby automaticke udelatka to pri prvnim problemu podelaji samy!

Vite, ja nejsem BFU. Prosel jsem Slackwarem i Gentoo, nakonec jsem z pohodlnosti skoncil u Ubuntu (a zmineny problem jsem si za pul hodky opravil, pisu to uz asi po treti, pokud neumite cist). Klidne si na Ubuntu nadavejte a kydejte, je to Vase vec, ale asi uplne nechapete, ze stejny problem by mely vsechny balickovaci distribuce vcetne debianu. Proste se stalo, ze v rezpozitarich byla stara verze driveru, ktera mela u teto karty tuto chybu. Potiz byla v tom, ze me to nenapadlo a dalo chvili prace prijit na to, co vlastne vyse uvedena nesmyslna hlaska znamena. Nebyla to chyba moje, ani ubuntu (mozna v tom, ze nemeli aktualni balicek), byla to chyba nvidie. A nesouhlasim, nainstalovat neco rucne (dokonce to nahrazovat vyssi verzi) v systemech zalozenych na balickovani proste prinasi problemy a jednoduche to rozhodne neni. Na jedne strane je Linux vychvalovan kvuli systemu balicku a repozitaru, ale ejhle, jakmile je problem, hned se ozve nekdo, ze jsem blbec, proc proboha pouzivam repozitare a ze se to ma nainstalovat rucne, ze se to tak prece dela. No tak asi jo.

Nenadavam na Ubuntu. Proto jsem to take prvne vubec nezminoval. rikam pouze toto:

nVidia vydava Binarni ovladac! To je zcela mimo vliv jakekoli distribuce. (na rozdil od opensource ovladacu v Xorg napriklad). Proto instalovat tento binarni ovladac z repozitare distribuce mi prijde jako naprosta kravovina, protoze nikdy nemuze byt lepsi nez ten od nVidie. Akorat si koledujete o to, ze bude zastaraly.
Problem Ubuntu tady vidim v tom, ze k teto hovadine uzivatele primo navadi! Nic vic, nic min.
Pokud je mi znamo, tak napriklad openSUSE ma nVidiacky repozitar zlvast primo u nVidie takze taha driver primo z nVidie.... Proste blbost Ubuntu pristupu v tomto konkretnim pripade.

Resil jsem neco podobneho s Nvidii, nakonec jsem to vyresil editaci oemsetup.inf, kde jsem zmenil identifikaci graficke karty, pak uz to slo v pohode.

No, tak pokud je někdo bordelář, tak může mít problémy s instalací síťovky nebo něčeho jiného do widlí. Kdo bordelář není a nebo do compu slepě nestrká co mu kdo za staré železo dá, ten problémy mít ani nemůže. Ke každému kousku železa koupenému pro PC během posledních x let dostanete totiž automaticky CD s ovladači a většinou s nějakými programy a utilitkami. Týká se to především základních desek, tiskáren, scanerů, zvukovek, grafáren, DVD mechanik a vypalovaček a spousty a spousty ostatního železa.

Ve Win XP ani ve Vistách jsem nikdy nezaznamenal jediný problém s chybějícími nebo nefunkčními ovladači a to jsem Vistu instaloval na téměř 3 roky staré PC, na kterém jsem dříve provozoval Win XP a Mandrivu. Takže pokud vy máte při instalaci Windows potíže se síťovou kartou, jste buď tím bordelářem a pak si můžete sám za to že nemáte k dispozici ovladače od výrobce karty. A nebo jste kopyto kterému dělají problémy i doslova blbuvzdorné Win XP a pak se docela divím tomu, že jste v sobě našel tu drzost pustit se dokonce do linuxu!

Já jsem koupil notebook také s widlemi a ty byly jak na CD + všecky ovladače k HW, tak byly hlavně na skrytém oddílu disku, odkud je jednoduše při nutnosti můžu nainstalovat s kompletním nastavením systému tak, že během deseti minut mám počítač připravený k práci. U Vašeho notebooku tomu jistě nebylo jinak. Nesmíte si ale instalací svého Blbuntu tu skrytou partici smazat :-)

Tak to si predstavujete moc jednoduse, ze neco nefunguje po ciste instalaci nebo po aplikaci SP / patchu, to je u Windows normalni.

Nedavno jsem mel v ruce jakysi zanovni Acer ntb, kde po takove "ciste" instalaci z dodaneho CD mate wxp sp1. Budiz. Pricemz po doinstalovani sp2 Vam prestane fungovat CD mechanika. A zacne fungovat az po smazani cehosi z registru (?) - kdo nevidel neuveri.

Jiny Acer, s Broadcom wifi kartou. Windows neznaji, a nejnovejsi verze ovladacu z dodaneho cd kupodivu nefunguje - ale chytla se jina verze, zhruba rok stara. Nemam co bych dodal.

Nezlobte se, ale pokud se hodláte mořit s pseudoznačkou Acer, tak není o čem psát.

Tady bych se zastal M$. To by totiz znamenalo, ze M$ musi razit porad nove a nove CD. Kdyz se podivate na to jak rychle vychazeji napriklad v Archu, nebo v Gentoo nove jadra tak vam musi byt jasne, ze to je nemozne.

Proste Linux distro je zdarma a tak je mozne ho sirit po siti a kazdy si vypali svoje medium. To sema u Windowsu nejde, protoze kdyz je daji volne ke stazeni tak jim to lidi budou v obrovskem krast.

Ale ano, v tomhle naprosto souhlasim. Instalovat Xpcka na SATA disk je naprosty des.

Kazdy novy notebook umi zapnout "native" mod nad SATA a pak to jde nainstalovat i bez diskety. Pak nainstaluji ovladac radice, odeberu ten standardni, dam restart a prepnu to zpet do noveho rezimu v BIOSU.

Pak to svisti bez problemu.

Nebo jedu navzdy v "native" rezimu.

Nebo pouziji Visty, ktere to resi. Inu, XP jsou systém, který začínal v době, kdy se o SATA mluvilo v anarchistických kropužcích.

Ono po přepnutí do nativního režimu mi nenabootovala ani Fedora 7, protože neměla v initrd obrazu ovladač pro AHCI (v legacy režimu nebyl potřeba, tak ho tam nedala).

Podobné problémy s přepínáním mezi legacy a raid jsem měl u jednoho ABITu (už nepamatuji konkrétní typ) a začalo to blbnout při přeflashnutí BIOSu. Další verze biosu už zase byla OK (jestli všechny další to nevím - flashoval jsem kvůli něčemu jinému a pak abych opravil ten RAID a když to chodilo, tak jsem už na board pochopitelně nesahal)

Spíše by mne zajímalo něco jiného - v současné době (biostar) mi to dává na vybranou legacy, native a raid. Netušíte někdo, jaký mají rozdíl mezi native a legacy?

Definicia legacy na google:

"a computer, system, or software that was created for a specific purpose but is now outdated; anything left over from a previous version of the hardware or software."

Cize ber to nieco ako emulaciu niecoho starsieho. Native bude urcite lepsie

Díky moc. To zní logicky. Také mi to mohlo docvaknout samotnému. Přestože se mi to (zatím) vnějšími projevy jevilo jako totožné, ano, native bude lepší volba.

Zdravím,

tohle je jeden z mála zajímavých přízpěvků k diskuzi. Ostatní je WinLin flame balast často bez hlubšího pochopení a ochoty naslouchat druhým o čem se mluví. Předchozí chytrá odpověď je též typická neb přináší 0 bitů nové informace.

Legacy režim zajišťuje určitou míru kompatability s ATA řadiči. Přístup k disku je realizován přes klasickou sadu registrů pro LBA, počet sektorů atd.

Native, v tomto režimu se řadič nesnaží předstírat ATA zařízení a potřebuje specializovaný ovladač. Výhodou je, že se dokonce více výrobců (Intel, VIA, JMicron, ATI, NVIDIA, ...) shodlo na interface tohoto rozhranní a jejich SATA řadiče podporují specifikaci AHCI. Jedním driverem, s minimálními doplňky pro jednotlivé řadiče, lze obsluhovat všechna AHCI kompatabilní zařízení. Je to něco, jako u USB OHCI, UHCI a EHCI, u SecureDigitalu relativně rozšířený obecný SDHC standard. Výhoda AHCI je, že podporuje zasílání více příkazů k vyřízení naráz (NCQ - Native Command Queue) s následnou dodávkou výsledků, hot-plug, bus master DMA (to sice umí i rozšíření ATA) a množství dalších vylepšení.

Pak existuje pro některé řadiče režim RAID. U většiny AHCI řadičů se jedná pouze o to, že BIOS a ovladače Windows pouze při detekci určitých čipů (ICHxR) umožní vytvořit nad sadou disků v podstatě softwarový RAID. Někde jsem četl, že po nastavení Native režimu u ICHx (bez R) a zásahu do INFů lze rozchodit Windows RAID i nad ne R variantami. Je to tedy typický příklad umělého omezování funkcionality HW podle ceny. Na druhou stranu varianty bez R mají většinou méně SATA linek, takže na rozsáhlejší RAIDy jsou opravdu R varianty výhodnější.

Situace pod Linuxem je taková, že software žádná umělá omezení záměrně nepřidává (nemluvím o chybách a nedodělcích) a softwarový RAID běhá nad čímkoliv. Režim AHCI je tedy optimální volba. Režim RAID je totéž, ale pokud jsou skutečně disky skonfigurovány do RAIDu pod BIOSem, tak jsou pod Linuxem akorát potíže s tím, že někdo musí dekódovat a naprogramovat parsování dalších vendor specific sektrorů s popisem organizace RAIDu a je možné, že při havárii řadiče a přechodu na jinou desku se budete k datům dostávat těžko. Když se to nechá na Linuxu, tak ten disk přečtete i v počítači s řadičem od jiného výrobce. Jediná výhoda použití organizace dané BIOSem by snad mohla být při bootování, ale to lze obecně pod Linuxem vyřešit zdvojením samostatné bootovací oblasti.

OK, snad jsem tyto informace z různých střípků co mi různě v hlavě utkvěly poskládal správně. Potěší mě, když mě někdo něčím doplní. Obecně by mě těšilo, kdyby se i na Rootovi diskuze zabývaly něčím k tématu a byly vedeny snahou něco vysvětlit a ne se jen předvádět "První ...", "Win rulez ...", "Lin ...", ale to je asi sen mnohem utopičtější, než vyřešení problémů X-ek a naučení výrobců spolupracovat s komunitou. To se někdy již i daří. Když vezmeme v úvahu třeba to, že intel zaměstnal jednoho z významných vývojářů X (Keith Packard) a platí ho za obecnou práci na X a Intelských driverech vyvíjených v Gitu Xorg. FreeScale po letech zavřených BSP pro registrované uživatele začalo kompletní kódy pro MX31 vyvíjet ve veřejně přístupném Gitu. RT-patche jsou za peníze TimeSysu, IBM a dalších vyvíjeny pro mainline, tak je vidět, že se někdy osudy vyvíjejí i příznivým směrem. And that is an encouraging thought.

Děkuji za vyčerpávající odpověď.

Když už jste zmínil RAID a rozepsal jeho variantu. Že jde prakticky o sw RAID jsem měl tušení. Ale předpokládal jsem, že je to záležitost výhradně BIOSu a že driver pro MSW je jen nadstavba, jen napojení, na RAID BIOSovské služby. Tedy něco jako hw RAID, ale bez (resp. s minimální) cache a využívající hlavní CPU k vykonání svého kódu. Z popisu ovšem vyplývá, že RAID BIOS de-facto nedělá nic jiného, než že shromáždí nejnutnější data "jak má rozdělení vypadat", ale celou realizaci ponechá na OS.

Dotaz: V případě BIOS RAID varianty, pokud budu mít multiboot systém (MSW, Linux), jsou data poskytovaná RAID BIOSem vždy natolik dostatečná a jednoznačná, že na se obou systémech bude k datům na discích přistupovat logicky stejně? Tedy, že nedojde k poničení dat při mixování systémů? (Opět, ponechme stranou případné chyby v sw implementaci).

P.S.: Nejde jen o multiboot systém, ale i LiveCD (v případě že disky v RAIDu uvidí a zpřístupní), se kterými bych mohl v případě nekompatibility nadělat nedozírné škody.

Data jsou zapsána do počátečních sektorů disku. Zkušenosti s BIOS RAIDem ale sám nemám. Spíš bych řekl, že když je disk správně rozpoznán a přistupuje se z Linuxu jen na Linuxové partitions (žádný Captive a RW NTFS drivery), tak by k poškození dat nemělo dojít. Ale opravdu bych za to moc zlámaných grešlí nedal. Je potřeba se informovat u někoho s více zkušenostmi s RAID BIOSy.

Jen tak pro info, zkousel jste si pridat ovladace pro SATA do WIN XP image? Doporucuji tool nlite.

Jinak ten samy problem s ovladaci pro SATA jsem resil pri kompilaci modularniho jadra v Gentoo, docela zabava to uspesne rozbehnout.

Tolik k bezproblemovosti obous systemu co se tyce HW.

Neviem preco vsetci vidia problem s Office pod Linuxom. Uz dnes sa da MS Office spustit pod wine a kdesi som cital, ze ani portacia MSO na Linux by nebola zlozita. Ked su ludia zvyknuti na MSO (a napriek tomu ze nenavidim MS, tvrdim, ze ich Office balik je najlepsi aky kedy existoval) neviem preco by ho nemohli pouzivat aj v Linuxe.

> Psal jsem nějaké věci v Qt. Je to úžasná knihovna, návrh gui ve zdrojáku není tak hrozný, ale přece jen není nad to, když si gui navrhnete vizuálně.

Spravne. A proto je soucasti Qt taky Qt Designer.

To bych nerekl. Vyrobis si proste vlastni balicek se zavislostmi.

Jenze ty zavislosti ti budou kolidovat s jiz nainstalovanymi balicky.

Ja v update Windows bez internetu nevidim problem. Delam to celkem pravidelne (ze zminovaneho USB).

btw. ja podobne... stahujem si updaty v praci :-) ale, nebavime sa o updatoch!
MS Office viem nainstalovat bez netu cez USB kluc...

Nevim proc do puvodni reakce na muj prispevek pletes net. O tom tam nic nebylo. Programy z USB klice neni problem nainstalovat. Pokud jsi liny psat a delas to pravidelne, tak si na ten USB klic nastavis instalacni zdroj. Pokud nejsi liny psat, pak balicek nainstalujes jednim prikazem. Pokud to ma nejake zavislosti, tak si je proste musis stahnout taky. Jedine "plus" ve Windows je to, ze mas vsecky zavislosti obvykle prilozene a nemusis se starat. Vyjimkou byva absence visual basic runtime apod.
Instalovat OS bez Internetu taky neni zadny problem. U Ubuntu jsem to nezkousel, ale Slackware a SUSE jsem nainstaloval skrze PXE z Linuxoveho serveru a do netu jsem nemusel hrabnout ani jednou. Nastavit ten server je otazka chvilky (pokud vis co delas). Stejna operace na Windows vyzaduje serverovy system (kup si) a a trosku delsi nastavovani a instalovani potrebnych veci (pokud vis co delas a pritom za tebe cast udela wizard). Pak ale jeste budes potrebovat cislo ke korporatni licenci Windows, protoze normalni ti to nevezme. Skutecne genialni napad. Obzvlast pokud to musis instalovat na stroj, ktery nema CD-ROM, ani moznost ji pripojit.

MS Office muzes nainstalovat bez netu odkudkoliv, z disku, z CD, z flashky...
OpenOffice obdobne. Ziskas instalacku (coz u MS Office realizujes koupi) a nainstalujes ji, tecka.

Systray je velmi dobra vec. Predstav si, ze nepotrebujes mat X ploch len kvoli tomu, ze ti bezia nejake aplikacie na pozadi. Nepotrebujes ich vidiet, stacia ti len ze bezia a mozes ich nejakou ikonkou sledovat. Toto ti viacero ploch nezabezpeci nikdy.

A neviem odkial beries, ze minimalizovanie a maximalizovanie je narocnejsie na CPU ako stale prekreslovanie plochy :)

Microsoft vydal svého času Windows Drivers Foundation, aby přitáhl více vývojářů driverů k Windows. Tam celkem aktuální dokumentace byla. Zároveň jsem se po tom díval i u kolegy, který měl v práci plný přístup ke korporate MSDN subscription. Obecně mě ta dokumentace tak moc kompletní nepřipadala. Jen jako kuriozitu uvedu úvod k popisu driverů (WDM). Popis modelu začíná tak, že jádro je plně preemptivní včetně ovladačů. Pak postupně vylézá z textů najevo, že driver dispatch rutina ja vždy volána s IRQL Dispatch. Dále je uvedeno, že IRQL != Passive znamená zakázanou preempci. Takže když si to člověk dá dohromady, tak relativně velmi komplikované rutiny zpracovávající IRP pakety jsou volány s blokovanou preempcí. Proč to jasně nepřiznají při počátečním přehledu modelu driveru. Alespoň by programátor byl důrazně upozorněn, že má vždy požadavek co nejdříve vložit do lokální fronty a aktivovat worker thread. Takto mnoho driverů napsaných bez dostatečného rozmyslu často zbytečně blokuje responzivitu systému.

Jinak driver model Windows NT založený na IRP paketech a jeho extrémě dlouhou binární stabilitu a nadled při jeho návrhu někdy v roce 1990 nebo 91 obdivuji. On je naštěstí od architekta, který nevyrostl u MS ale u VMS. Bohužel ho dobastlování PnP a dalších věcí spíš s časem kazí. Interní, pořádně nedokumentovaná, pro různé podsystémy povinná, IOCTL jsou pak vysloveně katastrofa, zlaté funkce s kontrolou typů parametrů v Linuxu. Určitě by si ale WDM model a jeho koncepčnost mělo prostudovat více vývojářů Linuxového jádra pro rozšíření obzorů. Na druhou stranu model je tak rigidní, že neumožňuje optimalizaci a další vývoj jeho vývoj téměř nemožný a Linus má pravdu, že elegatní abstrakce na čistě teoretické úrovni vede téměř vždy k výraznému overheadu, který se již většinou nedá obejít. Viz třeba i téměř všechna mikrojádra.

Zmíňku o výše uváděném chování handlů jsem tam ale nikde nenašel. Opravdu si myslím, že jsem to měl svého času prostudované docela dobře a díky znalosti Linuxu a dalších OS to šlo i z těch často nepřehledných PR friendly dokumentací pochopit.

Neni. No a? Kdyz si (zdarma) stahnete Platform SDK a s MSDN dostanete dost informaci, k tomu abyste udelal co potrebujete. Shrnuto a podtrhnuto, MSDN a Platform SDK Vam bude stacit a googlit nemusite ( a kdyz tak hlavne kvuli prikladum), popisy funkci na MSDN najdete. MSDN je proste reference, Platform SDK hlavne priklady. Mozna jsem to mel zminit, nenapadlo me, ze me budete brat tak doslova.

No, ty dva priklady... Nezabyvam se ani jednim, takze slouzit nemuzu.Ale s pomoci Platform SDK by to urcite nemel byt problem (a verim, ze reference k funkcim, ktere byste pouzil na MSDN najdete).

Ale je hezke (nebo zvlastni), ze jste vybral zrovna takoveto priklady. Dost specificke. Ale ja se Vas zeptam obracene. Jak je udelate na Linuxu? Kde sezenete api k ekvivalentu DirectoShow? Aha, nic takoveho linux nema. A kde standardni API k pristupu k poste? Aha, to taky ne... Hmm, Windowsy to maji maji mozna tezkopadne udelane, Linux to nema vubec. Takze Windowsy jsou shit. Hezky myslenkovy pochod.

Nech sa paci - stiahnite si SDK (nehovoriac o tom, ze to je dalsia komplikacia tahat navyse - kolkoze to ma? snad uz aj 1GB dat kvoli blbemu TrayIcon a na nete o tom nie je ani zmienka). Ano, vy a ja vieme o existencii Platform SDK, ale preco ta zmienka o prikladoch nie je aj v internetovom MSDN?

Ad Platform SDK: Mozno vam to pomoze s jednoduchymi vecami, ale kludne si mozte stiahnut Platform SDK na DirectShow a garantujem vam, ze sa z toho nevyznate - respektive to ani nezbuildujete. Okrem toho potrebujete platform SDK na COM/COM+, ATL atd.

Mozno lepsim prikladom je SharePoint - tak tazko vychvalovane portalove riesenie. Skuste mi v MSDN najst, ako mam korektne autentifikovat a zistit username/rolu prihlaseneho pouzivatela na nejakej portalovej stranke.

Ad MAPI SDK: Nie je. Jednoducho nie je. Aj ked sa postavite na hlavu, nie je to tam a ze som to preliezol komplet. Pritom MAPI na CE zariadeniach je orezane MAPI z Windows, ale polovica pouzivanych flagov a metod jednoducho popisana nie je.

Ad Linux: Nereagoval som stylom, aha, my v Linuxe to mame, vy vo Windowse nie, sam som komercny programator pre Windows platformu. Reagoval som na FUD, ze aj tie najprimitivnejsie developerske ulohy v Linuxe su ohromne tazke. Nie su, ak mate potrebne znalosti - rovnako ako aj vo Windowse. Nemozte cakat, ze si sadnete k pocitacu s dost odlisnou filozofiou a na prvy sup budete vediet spravit aplikaciu, pretoze to sa vam nepodari ani vo Windowse. A ani najlepsie SDK vam nepomoze tak, ako dobre clanky a tutorialy.

Keby som ozaj chcel robit nieco take, siahnem v pripade DS pravdepodobne po Jack/Video for Linux/ffmpeg, v pripade MAPI by som zacal so sendmail/Evolutionu/KMail - zalezi od konkretnych uloh.

Krasnym prikladom je filozofia GUI - zatial co Win32 je spravovo orientovane (ProcMsg atd.), vacsina toolkitov v Linuxe je udalostne orientovane. Ja som zacinal na udalostne orientovanych GUI (Borland) a dalo mi sakra prace do detailov pochopit spravovo-orientovane GUI vo Windows. Znamena to, ze Win system je zly? Neznamena, nemal som iba dostatok skusenosti.

Nechci se plést do debaty, ale dal jsem na msdn.microsoft.com hledat "how create systray icon" a jeden z prvních odkazů směřuje sem: http://msdn.microsoft.com/library/spa/default.asp?url=/library/SPA/cpref/html/frlrfSystemWindowsFormsNotifyIconClassIconTopic.asp

Je zde kód v Basicu a C#

Dal jsem hledat "how send mail" a 6ty odkaz se jmenuje "Send mail sample" a obsahuje ke stazeni cely projekt ve visual studiu, ktery mi to vysvetli vcetne navodu, co si mam na stanici krok po kroku zapnout v IIS tak, abych to mohl zkusit naostro.

Co chcete vic?

1. Chci to ve Win32.
2. Pres Google to najdu rychleji.
3. Kdyz chci IPC, tak ma neznaly uzivatel problem.

Obe ulohy chcem vo Win32 - MAPI napr. nema binding do C#, a nechcem poslat jednu spravu (to je relativne jednoduche), ale chcem vycitat postu z priecinka Dorucene a podpriecinkov a potom ju nasledne pridat spat do rovnakych priecinkov.

zpráva se píše se Z!

lol

Mimochodom, kde v mojom prispevku vidite vetu 'Takze Windowsy jsou shit.' ?

A tusite vubec co ostatni tusi?

Kdybyste misto tech nesmyslu napsal priklady (pokud vubec tusite), usetril byste cas a reputaci.

Na vase detske hrani o nicem opravdu nemam cas.

Mate pravdu, nebudeme sa uz hrat. Preto je zbytocne nieco dalsie pisat.

Z mojej strany nesuhlas. Ako uzivatel Win som po prechode na Ubuntu bol uplne zaskoceny stylom ovladania a neprisiel mi velmi intuitivny. Taktiez po naistalovani nejakej aplikacie z repozitara sa dana aplikacia neobjavila v zozname nainstalovanych aplikacii a tym padom sa museli spustat zo shellu. Toto nie je zrovna dobry pristup k BFU, kedze suborova struktura je na prvy pohlad dost nezrozumitelna. Tym je BFU uplne odrovnany.

to je spis zvyk na urcity "styl ovladani" nez neintuitivnost (ja si treba zaboha nemuzu zvyknout na macosx style, ktery je imho nejvychytanejsi)...

no kdybys resil problemy jako kazde bfucko zvykle na widle (tj. v prvni rade restart), tak se ti urcite po startu systemu/xek/netusim nabidka sama reloadne :)

Preco by som mal ocakavat ze ta nabidka tam bude po restarte ? Ani vo Windows 95 nema, ze po restarte budes mat dostupny zoznam naisntalovanych programov :)

>> suborova struktura je na prvy pohlad dost nezrozumitelna
ja nevim, me prijde zcela srozumitelna. naopak nechapu, ze ma nekdo adresare jako C:\\Documents\ and\ Settings\\Administrator\\Application\ Data\\{QEFWEGERHGERG-RGQEG-QEGQERG-QERGQERG}\\ ..., v tom aby se prase vyznalo

ono uz tech vic namespace (A:, C:, D:, ...) mi pripada jako pekna hovadina

Ono to je vec pohladu. Viacero particii a ina datova struktora adresarov je vo Windows prisposobena pre uzivatela, nie administratora alebo serverovy stroj.
Dovoluje mu to pre neho ovela lepsiu prehladnost a logickost. Ked vie, ze na D ma iba hry a na E iba filmy tak to je proste fakt. A v neposlednej rade sa stava, ze s amoze poruchat nejaka particia alebo chces preinstalovat system. Priznajme si, pokial OS nerobi len dve veci a to, ze svieti a nesvieti, tak sa kazdy po case pouzivania proste zasvini tak, ze opravovat to je zbytocne zdlhave oproti moznosti preinstalovat. A tam sa rozdielne particie sakra vyplatia, pretoze nemusim hladat kde co mam ak som si spravil v tom poriadok. (particie su rychlejsie ako dobre rozdelene adresare)

Unix a z neho vychadzajuci Linux bol primarne dizajnovany pre SERVERovu sferu. Cize tam ta struktura ma logickost. A pokial si uvedomis tak server vacsinu svojho zivota nerobi viac ako 10 veci. FTP server, DB server, WEB server, prip. dalsie sluzby IM. Cize moznost poruchania takehoto stroja je velmi mala oproti zivotnosti desktop, kde sa kazdu chvilu nieco instaluje, maze a upravuje.

>> A tam sa rozdielne particie sakra vyplatia

samozrejme, ze partition nemam jen jednu :) rozumne je mit /home na samostatne partition.

jinak preinstalovavat - proboha proc? kdyz jednou nainstaluju operacni system, tak ho uz jenom upgraduju..

prehlednost - vim, ze filmy mam v ~/Documents/Filmy, hudbu v ~/Documents/Hudba, hry jsou tam, kam patri, tzn. v /usr/games atd.

Ako som spominal vyssie. Casom chces ci nechces sa kazdy system zaserie pokial odzaciatku nerobi stale tu istu cinnost. Preto preinstalovavat. Opravou sa nikdy vsetko neporiesi.

krome windows neznam zadny system, ktery se sam zasere. to, ze nekdo neumi pouzivat balickovaci system a zasere si system, neznamena, ze s tim maji problemy vsichni.

Okej. Keby bol cas tak sa to testovat. Cista instalacia, jedna verzia ovladacov. Nainstalovane dane aplikacie. Spravia sa testy rychlosti. Zapisu sa do tabulky. Rok pouzivaj system, instaluj, upravuj ale pri teste sa vrat k povodnym ovladacom a povodnym programom ktore si mal v systeme. Som zvedavy na vysledky. Popripade ak poznas nejaku stranku kde o niecom podobnom pisali rad si to precitam.

jedna verze ovladacu nehrozi, nejsem masochista, co si na stroji nechava nekolik mesicu stare jadro.
jinak uz mi nektere stroje bezi nekolik let a nepozoruji zadne zpomaleni.

Tu nejde o masochyzmust. To co nie je volnym okom badatelne je badatelne testami. Pokial tieto testy neuvidim tak si stojim za svojim. Reci typu system sa nezahnusi, nezacykli a tym padom nespomali su len pekne omalovavanky. Aj HW sa spomaluje, obcas po dlhodobom pouzivani treba restartovat.

to, ze nekde neco leakuje nebo tak a je potreba jednou za cas sluzby (nebo pripadne cely system) zrestartovat beru - ale to je potreba tak 2x do roka..
nevim, co by se mi na tom melo zpomalovat, kdyz pracuju pod obyc. userem, vubec do systemu zasahovat nemohu (maximalne si zahnusim svuj homedir).
jedine, co snad realne uznam, je to, ze i na ext3 muze dojit k fragmentaci. potom ale neni treba nic instalovat znovu, staci vse nekam presunout a pak to nahrat zpatky (resil jsem jednou jedinkrat, kdy ta fragmentace opravdu stala za rec)

zkratka jedine rozumne duvody k preinstalaci jsou:
- neco jsem v systemu jako root zkurvil (rm -rf /)
- chci vyzkouset jine distro
- chci vyzkouset novy instalator meho oblibeneho distra
- nejaky velmi zavazny hw problem (jako ze mi napr. odejdou oba disky, co mam v mirroru, pripadne je spatna pamet a diky tomu system nekde neco spatne prepise a tak)

jinak me fakt zadny duvod nenapada, dokonce i kdyz zmenim kompletne hardware a zbydou mi jen disky, nepreinstalovavam, jen pouziju/zkompiluju jine jadro a trochu si pohraju s nastavenim a jedu dal

Re: krome windows neznam zadny system, ktery se sam zasere

Ani windows se "nezaserou samy". Vždy je to otázka kvalit administrátorů. A pokud se za administrátora systému pasuje laik (bez ohledu na OS) a pokud jsou MSW prakticky jediný desktopový systém _hromadně_ užívaný laiky, tak to statisticky budou desktopové MSW, které budou více zaneřáděné. Nezaměňujte příčinu a důsledek.

Jiný problém je, že po běžné (laické) instalaci dají MSW rovnou uživatelům root práva (tedy, Visty už ne). Ovšem, dle mého názoru, právě snadnost nových (zprasených) instalací "všeho odevšud možně" (hlavně ty dělají nepořádek v systému), a jednoduchá možnost dalších admin zásahů od laiků, jsou jedním z hlavních důvodů jejich rozšířenosti v domácím prostředí. Je to začarovaný kruh. Ovšem nezávislý na OS.

imho je to taky dost zapricinene absenci jakehokoliv balickovaciho systemu

To je možné.

Ovšem použití výhradně balíčkovacího systému (distribuce) opět limituje domácí uživatele k použití pouze toho, co ten balíčkovací systém (distribuce) nabízí. Tedy, kolik toho stihnou jeho správci do něj přidat. Což vždy bude jen zlomkem toho, co se dá sehnat.

P.S.: A pokud balíčkovacím systémem myslíte API a standardy jak se chovat při instalaci, jak na sdílené věci, a podobně, tak to pod MSW existuje už notnou řádku let (ovšem pravda, ne od začátku MSW). Autory samodomo věcí úspěšně ignorováno, nebo použito via jiné nástroje (např. InstallShield) - ovšem, mají-li být takové nástroje dostatečně obecné, tak ani ty nemohou (v žádném OS) zaručit, aby autor programu neudělal (resp. neporučil udělat) během instalace nějakou prasárnu.

Vidíš a jako člověk z IT podpory Ti musím říci, že navigovat uživatele na "Tento počítač", disk "Všechno, písmenko V" je mnohem snažší, než /bin/home/etc/mfftdfg/hd5/etc/df/all.

To je trochu nadsázka, ale obecně to platí tak jak říkám.

a proc bych to proboha diktoval? to tomu uzivateli proste ukazu ve screenu ;))

I po telefonu přes pulku země z dovolené?

abych si dokazal uzit dovolenou, musim mit k dispozici pripojeni k netu, takze tenhle argument pada ;)

/bin/home/etc/mfftdfg/hd5/etc/df/all ????
Přijde mi, že máte v tom FS pěknej svinčík ;-)

tak treba ubuntu balicky na etchi nic moc, pokud pouzivas unstable, je to o necem jinym (btw objev se na jabberu)

zdar, posixovým okenním subsystémem je myšleno imho toto

Veskere *NIX-ove systemy opravdu jsou kompatibilni na urovni zdrojovych kodu. Kompatiblni s programy, ktere pod nimi lze provozovat. Neni potreba vytvaret balicky, ale pouze zverejnit zdrojove kody. Pokud Google inc. programuje pro GNU/Linux, pak jde o kompatibilitu jeho programu s operacnimi systemy typu GNU/Linux, neni to dostatecne srozumitelne vysvetleni? Ja predpokladam ze ano, dokud si nekdo podvedomne nezacne domyslet to, co v komentarich napsano neni...

GNU/Linux mam na cely zivot, pojede mi klidne i s CPU SPARC ci Power4 a diky standardizaci je 90% mnou uzivsnych programu temer nemennych. Jednou se naucite vi a mate editor 4ever, to same plati pro vetsinu POSIX-based ci LSB-based nastroju. Ta cestina je ale hnus, stejne je v kazde vete potreba uzivat originalni English zkratky. To mi pripada jako bych se neustale prepinal mezi 16bit (zastaraly CZ) a 32bit (moderni English) rezimy, vam ne? =)