Vlákno názorů k článku Google připravuje nové aplikace pro Linux od anonym - Nereálný, ale krásný :-) Osobně si spíš myslím,...
-
LO (neregistrovaný)Potom budou chybět ještě kvalitní vývojové nástroje, dostatečně široká platforma (podpora multimédií, komplexních jazyků typu Telugu a Tamilštiny, vytvoření "opravdového" tiskového a zobrazovacího subsystému, podpora Unicode na všech úrovních včetně FS), podpora HW a kvalitní dokumentace. Potom je třeba vyřešit způsob, jak licenčně čistě psát komerční aplikace, pokud možno binárně kompatibilní se všemi distry na dané architektuře. Pochopitelně se musí změnit celá filozofie systému tak, aby byl maximálně uživatelsky přívětivý. Možná pak začně růst počet vývojářů i uživatelů, a Linux půjde nahoru. Jenže se to asi nestane, protože se to už 15 let nedaří. A důvody, proč se to nedaří, zůstávají pořád stejné.
-
Pavel Mlady (neregistrovaný)Radek Hulan: to nebylo NTFS, ale HPFS. V te dobe jiz byl Unix ve verzi 7 (Unix System V7) viz http://en.wikipedia.org/wiki/Unix. Prave z UNIXu operacni system GNU/Linux prevzal to nejlepsi a dale to rozvijel (GNU extensions pro standardni UNIXove tooly, napr. awk -> gawk, make -> gmake, zip -> gzip, etc.). Proto je GNU/Linux minimalne 10 let napred a zaostaly Windows psany od nuly jej nema sanci dohnat. UNIX zde byl uzivan na mainframech jiz v 50-tych letech a uzivan je dodnes.
Clovek preferujici multimedia pred technickymi programy, urcenymi pro kazdodenni praci by nemel povazovat sve IT-related nazory za jedine spravne, nybrz pouze za majoritni. Na svete jsou 3% skutecnych IT odborniku (jsou to individualove) a ti po multimediich narozdil od BFU (97%) netouzi =) -
Petr (neregistrovaný)Dneska se opet pokousis o FUD, ale moc se ti to nedari. Tvoje poptavana podpora Tamilstiny pochopitelne existuje v UTF-8 vcetne psani a neni to zadny problem. Protoze by mne v zivote nenapadlo resit takovy problem, jako je podpora Tamilstiny v systemu (vzhledem k tomu, ze vetsina Tamilu patrne ani nevlastni pocitac), tak jsem vygooglil navod na zprovozneni behem nekolika vterin. Viz http://ta.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Font_help
Kdyz si to prectes, tak zjistis, ze zprovoznit tento jazyk na Linuxu je naopak jednodussi nez ve Windows (je potreba instalovat a nastavovat mene veci). Takze kde mas tu chybejici podporu?
Opravdovy tiskovy system je CUPS a divil byses jak dobre to chodi. Dokonce to ma i konfiguracniho Wizarda!! :-P
Nevim co ti vadi na zobrazovacim subsystemu. X screeny jsou nahodou vyborna vec. Obzvlast kdyz je muzes provozovat i v terminalovem rezimu.
Podpora multimedii je. Jedine co mi kdy blblo jsou Real Media.
Podpora HW je v zakladu 1000x lepsi nez na Windows, protoze nemusis resit kde stahnes ovladac.
Dokumentace taky, zalezi co ti chybi.
Nevim co vadi na kompatibilite. Podivej se na takove Skype, ten binarni pack nainstalujes prakticky na cokoliv a jede.
Uzivatelska pritulnost sla v poslednich letech hodne nahoru. Sice muze byt lepsi, ale u Windows mi taky i po letech vadi stale stejne nedodelky a nesmyslne poschovavane konfigy "uzitecnych features" - viz nutnost vlezt do GPO, abys vypnul to pitome cisteni plochy. Automaticke mazani ikon na plose vymyslel opravdu genius.
Nejaky dalsi FUD kterym nas muzes obstastnit? -
anonymní"Podpora HW je v zakladu 1000x lepsi nez na Windows, protoze nemusis resit kde stahnes ovladac."
Skoda ze jste nebyl po ruce, kdyz jsem se o tom snazil presvedcit svou NVidiu GLX8800 na Feisty (tzn. novy HW, nova ditribuce). Nic nerikajici chybove hlasky (/dev/nvidia0 read/write error), pomohla az instalace nvidiackeho balicku, ktery se ale bohuzel zacal kopat s tim puvodnim ubuntackym. Nez jsem to vycistil, mel bych Windows kompletne nastavene.
Tim si nestezuju, i pres tyto starosti mi to nakonec chodi a pracuje se mi v tom dobre, ale proste musim reagovat na tyhle s prominutim debilni kecy a bezproblemove instalaci HW v Linuxu .Jsou to kecy. Nekde se zadari a funguje na prvni pokus, nekde ne. A pak je velky problem.
Vysvetlovat Vam nevyhody CUPSu a Xek bych take mohl, ale to by bylo na dlouhy flamewar, ktery nechci rozpoutavat. -
masi (neregistrovaný)Tak tohle jsem opravdu nevedel, dekuji Vam za radu. Skoda jen, ze asi neumite cist nebo jste prilis hloupy na to, abyste pochopil co jsem psal a na co si stezoval (binarni ovladac od nvidie z repozitaru ubuntu vs. obecny binarni ovladac nvidie ze stranek nvidie).
Zkuste si vzit ciste ubuntu Feisty 7.04, nainstalovat ho na prazdny pocitac s GeForce 8800. Po tom, co z repozitaru Ubuntu stahnete restricted nvidia drivers (ty proklamovana tri kliknuti) chodi a restartujete system. Bootovani skonci po splashscreenu cernou obrazovkou. Zadna chybova hlaska nic. Potom co nastartuji do konzoly a psutim x.org z konzoly, dozvim se hlasku "/dev/nvidia0 input/output error". Vse rikajici. Az nekde v dizkuzi jsem se dozvedel, ze musim rucne stahnout ze stranek nvidie driver a nainstalovat ho, ze ten co je v repozitarich ubuntu je stary. Skvely, krome toho ze se ten puvodni ubuntacky a ten nvidiacky kopaly (pravda, moje chyba, mel jsem ho nejdriv odinstalovat), nebyl zas tak zavazny problem. Pro me.
Vazeny pane, laskave neurazejte, pokud vubec nechapete na co reagujete. Vase veta "vasi neschopnost nebo neschopnost ubuntu" nesvalujte na nekoho jineho je sama o sobe perla. Krome toho je tam jeden zasadni protimluv- moji chybu sice nemam svalovat na nikoho jineho (a na koho ji jako svaluji??Na Vas,ne?), ale Vy ji svalit na jistou komunitu lidi (ubuntu) muzete. Bravo.
Aha, takze ja mam cisty HW, podle vseho podporovany, udelam cistou instalaci, ale je to moje chyba, ze to nefunguje (ackoliv jsem byl schopny si to sam spravit). No, ale hlavne ze se dobre bavite, preji Vam to.
Ja nesvaluji svou neschopnost (kdyz se budu drzet Vasi hloupe terminologie) na nekoho jineho. Ja jen tvrdim, ze rozbihat veci pod Linuxem rozhodne neni bez problemu a mnohem lehci nez ve Windows jak psal clovek, na jehoz prispevek jsem reagoval. Neco ano (to co vetsinou funguje hned po instalaci), ale neco muze byt pro obycejneho uzivatele (za nehoz se ale nepovazuji, vsak jsem si problem taky sam vyresil) peklo.
Ano, a jiste mi take namitnete, ze kdyz uz to neni moje chyba, je to prece chyba toho hloupeho Ubuntu, ze ve Vasi milovane XXYY distribuci by se tohle urcite nestalo. Budte rad a spokojene zijte ve sladke nevedomosti. -
giahra (neregistrovaný)Taková je filozofie Ubuntu - kdo potřebuje nové funkce, ať si půl roku počká... ale to je asi daň za onu standardizaci, po které tu všichni volají. Ne, v Arch Linuxu by se mi to nestalo, ale na systému, který se co týden mění, zase mohu zapomenout na to, že by pro něj nějaká firma balíčkovala svůj software tak jako pro Ubuntu.
-
giahra (neregistrovaný)Nemyslím si, že by měl Ubuntu špatný balíčkovací systém, ale sám jsem se dostal do situace, že jsem byl kvůli chybám v zastaralé verzi balíčků obsažených v distribuci nucen překompilovat vlastní jádro, xka a kdovíco ještě. A vyřešit potom všechny závislosti je docela dost práce -- buď můžeš detailně prostudovat proces tvorby balíčků (a ne používat checkinstall jako my prasátka) a nebo použit distibuci, která nabízí aktuálnější balíčky (Arch :-) nebo se v ni balíčky tvoří snadněji (Arch :-).
Ad záleží jen na verzi kernelu... tak si zkus pokusně nainstalovat pár balíčků pro SuSE na Mandrivu nebo Fedoru se stejnou verzí jádra :-) -
El-Condor (neregistrovaný)No. Ja bych vam odpovedel jinak. Naprosto chapu co se vam stalo. Nechal jste Ubuntu, at to resi po svym.
Moje puvodni odpoved mela totiz znit jinak:
Pro sve snazeni jste si nevybral nejlepsi distribuci. Ubuntu je postavene na tom, ze ma dobrou podporu, takze BFU nemusi nic delat. Beda ale, jak tam neco nefunguje. Jako BFU jste v prdeli, protoze to nemate kde naklikat a opravit. Nerikam ze jste BFU ale Ubuntu k vam takto pristupuje. Ja dost dobre nechapu cely ten hura humbuk kolem teto distibuce takze jsem vam chtel spise napsat, co jste si vybral, to mate...
Ale dostalo by se mi tu jiste nadavek od nejakeho Ubuntu fanatika, takze jsem nerikal nic :-D
PS.: Podle me je srpavny pristup nechat uzivatele at se to nauci. Nainstalovat binarni ovladac neni nic tezkeho, a tyhle radoby automaticke udelatka to pri prvnim problemu podelaji samy! -
masi (neregistrovaný)Vite, ja nejsem BFU. Prosel jsem Slackwarem i Gentoo, nakonec jsem z pohodlnosti skoncil u Ubuntu (a zmineny problem jsem si za pul hodky opravil, pisu to uz asi po treti, pokud neumite cist). Klidne si na Ubuntu nadavejte a kydejte, je to Vase vec, ale asi uplne nechapete, ze stejny problem by mely vsechny balickovaci distribuce vcetne debianu. Proste se stalo, ze v rezpozitarich byla stara verze driveru, ktera mela u teto karty tuto chybu. Potiz byla v tom, ze me to nenapadlo a dalo chvili prace prijit na to, co vlastne vyse uvedena nesmyslna hlaska znamena. Nebyla to chyba moje, ani ubuntu (mozna v tom, ze nemeli aktualni balicek), byla to chyba nvidie. A nesouhlasim, nainstalovat neco rucne (dokonce to nahrazovat vyssi verzi) v systemech zalozenych na balickovani proste prinasi problemy a jednoduche to rozhodne neni. Na jedne strane je Linux vychvalovan kvuli systemu balicku a repozitaru, ale ejhle, jakmile je problem, hned se ozve nekdo, ze jsem blbec, proc proboha pouzivam repozitare a ze se to ma nainstalovat rucne, ze se to tak prece dela. No tak asi jo.
-
El-Condor (neregistrovaný)Nenadavam na Ubuntu. Proto jsem to take prvne vubec nezminoval. rikam pouze toto:
nVidia vydava Binarni ovladac! To je zcela mimo vliv jakekoli distribuce. (na rozdil od opensource ovladacu v Xorg napriklad). Proto instalovat tento binarni ovladac z repozitare distribuce mi prijde jako naprosta kravovina, protoze nikdy nemuze byt lepsi nez ten od nVidie. Akorat si koledujete o to, ze bude zastaraly.
Problem Ubuntu tady vidim v tom, ze k teto hovadine uzivatele primo navadi! Nic vic, nic min.
Pokud je mi znamo, tak napriklad openSUSE ma nVidiacky repozitar zlvast primo u nVidie takze taha driver primo z nVidie.... Proste blbost Ubuntu pristupu v tomto konkretnim pripade. -
Petr (neregistrovaný)Obdobny "velky problem" jsem resil na jednom notebooku asi 2 mesice zpet. Instaloval jsem Windows. Bohuzel ovladac grafiky od ASUSu se nechytal, nepodporovany HW (stazeno ze sekce k tomu modelu!!). Ovladac ATI taky neznal svoji vlastni grafiku. Vyresilo se to po dlouhem hledani a stazeni ovladace od uplne jineho vyrobce, ktery nastesti vyrabel model se stejnou grafikou.
Tolik k tem kecum o bezproblemovem hardwaru.
Nikdy jsem netvrdil, ze veskery HW jede v Linuxu na poprve. Ale alespon mas velmi realnou sanci, ze ti to pozna sitovku a ty budes moct hledat na netu primo z toho pc. Ne jako ve Win, kde si teprve na jinem stroji musis stahnout driver sitovky a nainstalovat ho! Bohuzel sitovky vychazeji stale nove a MS kasle na to, aby to zakomponoval do nejakeho SP3.
Myslim si, ze se k tomu stavim velmi objektivne a rozhodne nevyvolavam flame. Tenhle prispevek taky pisu z Win. -
petr (neregistrovaný)No, tak pokud je někdo bordelář, tak může mít problémy s instalací síťovky nebo něčeho jiného do widlí. Kdo bordelář není a nebo do compu slepě nestrká co mu kdo za staré železo dá, ten problémy mít ani nemůže. Ke každému kousku železa koupenému pro PC během posledních x let dostanete totiž automaticky CD s ovladači a většinou s nějakými programy a utilitkami. Týká se to především základních desek, tiskáren, scanerů, zvukovek, grafáren, DVD mechanik a vypalovaček a spousty a spousty ostatního železa.
Ve Win XP ani ve Vistách jsem nikdy nezaznamenal jediný problém s chybějícími nebo nefunkčními ovladači a to jsem Vistu instaloval na téměř 3 roky staré PC, na kterém jsem dříve provozoval Win XP a Mandrivu. Takže pokud vy máte při instalaci Windows potíže se síťovou kartou, jste buď tím bordelářem a pak si můžete sám za to že nemáte k dispozici ovladače od výrobce karty. A nebo jste kopyto kterému dělají problémy i doslova blbuvzdorné Win XP a pak se docela divím tomu, že jste v sobě našel tu drzost pustit se dokonce do linuxu! -
tvrzeni, ze ke kazdemu hw dostanes cd s ovladaci je absolutne nepodlozene, asi pred pul rokem jsem si koupil notebook od lenova, na kterem byly predinstalovany winy, po nejake dobe jsem je potreboval preinstalovat, ale krom instalacniho cd winu jsem k nemu nedostal vubec nic. po instalaci nejde ani dratova sitovka, natoz bezdratova, takze skutecne musim pres jinou masinu stahnout driver a nainstalovat ho, nez muzu instalovat cokoli dalsiho. po instalaci ubuntu jde okamzite dratova i bezdratova, nemluve o plne funkcnosti grafarny v sirokouhlem rozliseni hned napoprve. u archu jde sice jen dratova, ale je otazka nekolika malo prikazu rozchodit i bezdrat (v mem pripade dhcpcd eth0, pacman -Sy ipw2200-fw). -
petr (neregistrovaný)Já jsem koupil notebook také s widlemi a ty byly jak na CD + všecky ovladače k HW, tak byly hlavně na skrytém oddílu disku, odkud je jednoduše při nutnosti můžu nainstalovat s kompletním nastavením systému tak, že během deseti minut mám počítač připravený k práci. U Vašeho notebooku tomu jistě nebylo jinak. Nesmíte si ale instalací svého Blbuntu tu skrytou partici smazat :-)
-
papouch (neregistrovaný)Tak to si predstavujete moc jednoduse, ze neco nefunguje po ciste instalaci nebo po aplikaci SP / patchu, to je u Windows normalni.
Nedavno jsem mel v ruce jakysi zanovni Acer ntb, kde po takove "ciste" instalaci z dodaneho CD mate wxp sp1. Budiz. Pricemz po doinstalovani sp2 Vam prestane fungovat CD mechanika. A zacne fungovat az po smazani cehosi z registru (?) - kdo nevidel neuveri.
Jiny Acer, s Broadcom wifi kartou. Windows neznaji, a nejnovejsi verze ovladacu z dodaneho cd kupodivu nefunguje - ale chytla se jina verze, zhruba rok stara. Nemam co bych dodal. -
benzin (neregistrovaný)Tady bych se zastal M$. To by totiz znamenalo, ze M$ musi razit porad nove a nove CD. Kdyz se podivate na to jak rychle vychazeji napriklad v Archu, nebo v Gentoo nove jadra tak vam musi byt jasne, ze to je nemozne.
Proste Linux distro je zdarma a tak je mozne ho sirit po siti a kazdy si vypali svoje medium. To sema u Windowsu nejde, protoze kdyz je daji volne ke stazeni tak jim to lidi budou v obrovskem krast. -
papouch (neregistrovaný)obecne podpora hw je windows asi dobra, ale instalace Windows XP na novejsi notebooky bez floppy disku je nocni mura
zejmena prvni krok, vlozeni diskety s ovladaci pro SATA harddisk, je ponekud neschudny
vyrobci+prodejce se "jisti" prohlasenim, ze notebook Windows XP nepodporuje... -
Martin (neregistrovaný)Kazdy novy notebook umi zapnout "native" mod nad SATA a pak to jde nainstalovat i bez diskety. Pak nainstaluji ovladac radice, odeberu ten standardni, dam restart a prepnu to zpet do noveho rezimu v BIOSU.
Pak to svisti bez problemu.
Nebo jedu navzdy v "native" rezimu.
Nebo pouziji Visty, ktere to resi. Inu, XP jsou systém, který začínal v době, kdy se o SATA mluvilo v anarchistických kropužcích. -
Predpoklada, ze vsude kde jste napsal slovo nativni jste myslel legacy rezim. Timto zpusobem jsem se pokousel widle taky nainstaloval, jaksi ale po uspesne instalaci SATA radice, odebrani toho stareho, rebootu, prepnuti do nativniho rezimu uz ty widle nenabehli. A co ted? REINSTAL? omg...
Zkusime to znova, na potreti se to povede, to je pristup, lol
A bezet navzdy v legacy rezimu ma nevyhody omezeni poctu disku pri kombinaci s PATA (muj pripad). -
Petrjr (neregistrovaný)Podobné problémy s přepínáním mezi legacy a raid jsem měl u jednoho ABITu (už nepamatuji konkrétní typ) a začalo to blbnout při přeflashnutí BIOSu. Další verze biosu už zase byla OK (jestli všechny další to nevím - flashoval jsem kvůli něčemu jinému a pak abych opravil ten RAID a když to chodilo, tak jsem už na board pochopitelně nesahal)
Spíše by mne zajímalo něco jiného - v současné době (biostar) mi to dává na vybranou legacy, native a raid. Netušíte někdo, jaký mají rozdíl mezi native a legacy? -
Pavel Píša (neregistrovaný)Zdravím,
tohle je jeden z mála zajímavých přízpěvků k diskuzi. Ostatní je WinLin flame balast často bez hlubšího pochopení a ochoty naslouchat druhým o čem se mluví. Předchozí chytrá odpověď je též typická neb přináší 0 bitů nové informace.
Legacy režim zajišťuje určitou míru kompatability s ATA řadiči. Přístup k disku je realizován přes klasickou sadu registrů pro LBA, počet sektorů atd.
Native, v tomto režimu se řadič nesnaží předstírat ATA zařízení a potřebuje specializovaný ovladač. Výhodou je, že se dokonce více výrobců (Intel, VIA, JMicron, ATI, NVIDIA, ...) shodlo na interface tohoto rozhranní a jejich SATA řadiče podporují specifikaci AHCI. Jedním driverem, s minimálními doplňky pro jednotlivé řadiče, lze obsluhovat všechna AHCI kompatabilní zařízení. Je to něco, jako u USB OHCI, UHCI a EHCI, u SecureDigitalu relativně rozšířený obecný SDHC standard. Výhoda AHCI je, že podporuje zasílání více příkazů k vyřízení naráz (NCQ - Native Command Queue) s následnou dodávkou výsledků, hot-plug, bus master DMA (to sice umí i rozšíření ATA) a množství dalších vylepšení.
Pak existuje pro některé řadiče režim RAID. U většiny AHCI řadičů se jedná pouze o to, že BIOS a ovladače Windows pouze při detekci určitých čipů (ICHxR) umožní vytvořit nad sadou disků v podstatě softwarový RAID. Někde jsem četl, že po nastavení Native režimu u ICHx (bez R) a zásahu do INFů lze rozchodit Windows RAID i nad ne R variantami. Je to tedy typický příklad umělého omezování funkcionality HW podle ceny. Na druhou stranu varianty bez R mají většinou méně SATA linek, takže na rozsáhlejší RAIDy jsou opravdu R varianty výhodnější.
Situace pod Linuxem je taková, že software žádná umělá omezení záměrně nepřidává (nemluvím o chybách a nedodělcích) a softwarový RAID běhá nad čímkoliv. Režim AHCI je tedy optimální volba. Režim RAID je totéž, ale pokud jsou skutečně disky skonfigurovány do RAIDu pod BIOSem, tak jsou pod Linuxem akorát potíže s tím, že někdo musí dekódovat a naprogramovat parsování dalších vendor specific sektrorů s popisem organizace RAIDu a je možné, že při havárii řadiče a přechodu na jinou desku se budete k datům dostávat těžko. Když se to nechá na Linuxu, tak ten disk přečtete i v počítači s řadičem od jiného výrobce. Jediná výhoda použití organizace dané BIOSem by snad mohla být při bootování, ale to lze obecně pod Linuxem vyřešit zdvojením samostatné bootovací oblasti.
OK, snad jsem tyto informace z různých střípků co mi různě v hlavě utkvěly poskládal správně. Potěší mě, když mě někdo něčím doplní. Obecně by mě těšilo, kdyby se i na Rootovi diskuze zabývaly něčím k tématu a byly vedeny snahou něco vysvětlit a ne se jen předvádět "První ...", "Win rulez ...", "Lin ...", ale to je asi sen mnohem utopičtější, než vyřešení problémů X-ek a naučení výrobců spolupracovat s komunitou. To se někdy již i daří. Když vezmeme v úvahu třeba to, že intel zaměstnal jednoho z významných vývojářů X (Keith Packard) a platí ho za obecnou práci na X a Intelských driverech vyvíjených v Gitu Xorg. FreeScale po letech zavřených BSP pro registrované uživatele začalo kompletní kódy pro MX31 vyvíjet ve veřejně přístupném Gitu. RT-patche jsou za peníze TimeSysu, IBM a dalších vyvíjeny pro mainline, tak je vidět, že se někdy osudy vyvíjejí i příznivým směrem. And that is an encouraging thought. -
Petrjr (neregistrovaný)Děkuji za vyčerpávající odpověď.
Když už jste zmínil RAID a rozepsal jeho variantu. Že jde prakticky o sw RAID jsem měl tušení. Ale předpokládal jsem, že je to záležitost výhradně BIOSu a že driver pro MSW je jen nadstavba, jen napojení, na RAID BIOSovské služby. Tedy něco jako hw RAID, ale bez (resp. s minimální) cache a využívající hlavní CPU k vykonání svého kódu. Z popisu ovšem vyplývá, že RAID BIOS de-facto nedělá nic jiného, než že shromáždí nejnutnější data "jak má rozdělení vypadat", ale celou realizaci ponechá na OS.
Dotaz: V případě BIOS RAID varianty, pokud budu mít multiboot systém (MSW, Linux), jsou data poskytovaná RAID BIOSem vždy natolik dostatečná a jednoznačná, že na se obou systémech bude k datům na discích přistupovat logicky stejně? Tedy, že nedojde k poničení dat při mixování systémů? (Opět, ponechme stranou případné chyby v sw implementaci). -
Pavel Píša (neregistrovaný)Data jsou zapsána do počátečních sektorů disku. Zkušenosti s BIOS RAIDem ale sám nemám. Spíš bych řekl, že když je disk správně rozpoznán a přistupuje se z Linuxu jen na Linuxové partitions (žádný Captive a RW NTFS drivery), tak by k poškození dat nemělo dojít. Ale opravdu bych za to moc zlámaných grešlí nedal. Je potřeba se informovat u někoho s více zkušenostmi s RAID BIOSy.
-
Trist69 (neregistrovaný)Jen tak pro info, zkousel jste si pridat ovladace pro SATA do WIN XP image? Doporucuji tool nlite.
Jinak ten samy problem s ovladaci pro SATA jsem resil pri kompilaci modularniho jadra v Gentoo, docela zabava to uspesne rozbehnout.
Tolik k bezproblemovosti obous systemu co se tyce HW. -
McBig (neregistrovaný)"debilni kecy a bezproblemove instalaci HW v Linuxu .Jsou to kecy."
Uprime receno, v praxi sem mel rozhodne vic problemu na Win nez na Lin... a o bezproblemove instalaci cehokoli na jakykoli system od MS (snad mima dosu, kterej stejne ukradli) bych mohl vypravet nejen ja... ale tisice dalsich IT, kteri pracuji v opravodvem prostredi s opravdovimi uzivateli a s opravdovym HW ktere trpi a trpi a tak se meni a meni.... -
ToM (neregistrovaný)Podle meho nazoru to vubec nejsou vsechno nutne podminky.
Napr. v komercni oblasti je podpora multimedii naprosto dostatecna (stacila by i nulova). A domaci zabava? V posledni dobe spis vedou jednotlacitkove systemy (dle stareho pravidla, ze automat, ktery ma vice nez jedno tlacitko je spatne navrzeny).
Podpora Telugu a Tamilstiny? To jsem od vas jako necetl.
Uzivatelsky privetivy system? Mel jsem tu cest pozorovat 25-30 lete lidi, kteri s pocitacema zacinali. Meli dobre zkusenosti s ovladanim audio-vizualni techniky. Nikdo z divociny. Pral bych vam videt, jak privetivy byl Windows XP Pro pro ne. Urcite byste pak tenhle argument nezminoval. (Tim nechci rict, ze jiny OS je na tom lepe i kdyby byl.)
Binarne kompatibilni aplikace pro vsechny distribuce? To je problem? Rada aplikaci se distribuje binarne.
Kvalitni vyvojove nastroje? Pojem "kvalitni" je subjektivni kvalifikace. Dle meho nazoru se velmi pohodlne vyviji i v unixu.
A co se tyka poctu vyvojaru, tak rozhodne lepe sezenu vyvojare pro Linux nez MS Windows. Pokud to zobecnim i na systemaky, tak Windows systemak, snad ani neexistuje. Co hur, dokonce neexistuje ani technicka podpora pro Windows (konference, news, web fora atd.) Oficialni MS kontakty na tech. podporu od obchodnich partneru jako je A***cont atd. nedokazi take nic odborneho odpovedet. Takze tolik moje zkusenost s hledanim podpory MS Windows.
Takze jedinou vytku, kterou uznavam je absence "opravdoveho tiskoveho subsystemu" a mozna ne uplne kompletni Gnome (vim, ze KDE je rade veci dal, ale osobne to v tuto chvili zatim nepovazuji za horkeho kandidata na standardizaci prostredi). To je asi nejvetsi mezera z uzivatelskeho hlediska. Ale urcite to neni killing factor. Dokonce se na zaklade svych zkusenosti domnivam, ze je v podstate jedno jesli budou mit KDE, Gnome, XFCE nebo neco jineho.
V soucasne dobe ale vidim nasazeni Linuxu, BSD, atd. v komercnim (=tj. v 95% pripadu kancelarskem) prostredi jako jednoznacne vyhodnejsi, ktere vede
1. k vyssi efektivite uzivatelu
2. k rychlejsimu ROI
3. k jednodussi sprave
4. k vyssi dostupnosti systemu -
bufly (neregistrovaný)Neviem preco vsetci vidia problem s Office pod Linuxom. Uz dnes sa da MS Office spustit pod wine a kdesi som cital, ze ani portacia MSO na Linux by nebola zlozita. Ked su ludia zvyknuti na MSO (a napriek tomu ze nenavidim MS, tvrdim, ze ich Office balik je najlepsi aky kedy existoval) neviem preco by ho nemohli pouzivat aj v Linuxe.
-
ToM (neregistrovaný)1. Tohle vsechno jsou veci, ktere preci nebrani nasazeni v _provozu_. Windows se nasazovaly i kdyz nemel kvalitni vyvojove nastroje a instalaci si delal jak kdo chtel.
2. Ucelene a kvalitni vyvojove nastroje? Co tim myslite?
3. Podpora instalaci? Co tim myslite?
4. Ciste reseni komercnich aplikaci? Co tim myslite? -
Petr (neregistrovaný)Dobrý den,
máte bohužel pravdu.
S vývojovými nástroji je problém. Velký problém. O víkendu jsem potřeboval napsat jednoduchou knihovnu v C. Používám Ubuntu. Nainstaloval jsem si Anjutu 2.2 u které psali že už je bezproblémová. Hm, mě spadla 3x během půl hodiny. Musím se přiznat, že v C neumím prakticky nic. Byla to první větší věc co jsem v C psal. S pomocí manuálů a několika knih jsem to nakonec zvládl. Ale ne v Anjutě. Musel jsem si nainstalovat KDevelop. Tam byla i template pro knihovnu. Jinak bych netušil jak to napsat. Uznávám, moje chyba. Programátoři vývojových nástrojů by si ale měli uvědomit, že když si spustím vývojové prostředí, měl bych být schopen i při minimální znalosti něco udělat. Klidně pomocí průvodců. Nejde o to, že to bude kravina. Jde o motivaci. Pokud strávíte X hodin procházením menu, zkoušením co udělá to nebo ono, když jen potřebuji dát do programu breakpoint a začít debugovat, je to na nic. V MS studiu hodím do programu breakpoint a spustím debug raz dva. V anjutě to nešlo ani za nic. Nešlo ani pořádně přidat soubory do projektu. Musí se taky občas něco podařit. To potěší a zvyšuje motivaci. Napíšu nějakou blbost, ta bude fungovat aniž bych musel editovat makefile (jako v Anjutě abych přilinkoval do programu externí knihovnu). Až budu v programování trošku zběhlejší, rád se ponořím do tajů makefile nebo cfmake. Ale až později. Nemyslím si že je dobrý přístup muset nastudovat X knih a manuálů abych napsal svůj první jednoduchý program. Návrh GUI ve vývojovém prostředí je kapitola sama pro sebe.
Petr -
anonymníAno, Anjuta vám nešla, KDevelop ano, a proto vývojové prostředí v Linuxu stojí za nic - naprosto souhlasím!
A opět ano, bylo to složité! To mi připomíná, když jsem sednul k CNC stroji. Tedy spíše vedle CNC stroje a chtěl si vysoustružit figurky na šachy. Taky to bylo tak hrozně složitý, ale nakonec s pomocí návodů jsem to zvládnul. Tím se dostávám k otázce - nechtěl byste se mnou založit neziskovou skupinu, která by se snažila o zjednodušení všech věcí, aby si např. můj soused Franta (celý život kuchař) byl schopný v novém baráku udělat novou elektroinstalaci a poté, aby si zároveň naprogramoval účetnictví, až mít vlastní restauraci? -
Petr (neregistrovaný)Tak to nebylo myšleno. Pokud sednete k CNC stroji, už o něm asi něco málo víte a umíte zřejmě dělat s kovem. Uměl byste asi udělat alespoň zmenšení průměru materiálu. Stejně tak když se dáte do programování asi už něco víte o OS a obsluha počítače Vám nedělá problémy.
Váš soused nebude schopen udělat elektroinstalaci ale bude schopen připojit žárovku k baterce tak, aby svítila. Možná díky tomu, že se mu to povede, začne studovat proč vlastně ta žárovka svítí. K připojení žárovky nebude muset vědět, že vedení elektrického proudu způsobují volné elektrony, nebude muset vědět, že směr proudu je vlastně ve skutečnosti od mínusu k plusu a pod. To se dozví časem, pokud bude chtít.
Petr -
anonymníproblem nieje v softe, problem je v sposobe myslenia. kazdy pilot Vam povie ze lietat je ako soferovanie, ma v tom rutinu a vsetko riadi jeho "autopilot", tak ako ked vy nerozmyslate nad tym co mate v aute zaradene a proste intuitivne viete ze "spojka, plne vpravo a dopredu". spomente si na prve zaciatky - skakaci bendzin. Tak isto je to v PC, keby ste pracovali na CDE prislo by Vam kazde prostredie z linuxoveho prostredia (mam na mysli wm) ako krasne uhladene ,nejakym sposobom utriedene, cacane atd....
-
Mordae (neregistrovaný)Možná by opravdu bylo vhodné vědět, jak psát v C, než začnete dělat takové kraviny jako si "zjednodušovat práci" pomocí IDE. IDE za vás nic nenapíšou a nedej bože, aby se o to nějaká snažila.
Svůj začátek si pamatuji. Začalo to knihou K&R C, ve slovenštině, vydání někdy kolem revoluce. Popisovali v ní i Makefile. Divné, což? Tak jsem sedl k vimu, z něhož jsem znal tak akorát :wq a dd a začal jsem psát. Pak jsem objevil shift+k (manuál funkce pod kurzorem) a přestal si stěžovat na dokumentaci.
Debugování? Není nic jiného, než gdb. Pokud máte rád grafiku, máte různé kdbg, ale vždy máte ddd a cgdb je pro vimaře v textu nirvána. Stačí přemýšlet a použít google.
GUI? Dělal jste knihovnu, pro kterou jste potřeboval navrhnout GUI? Hmm... -
Petr (neregistrovaný)Ne, nepotřeboval jsem navrhnout gui pro knihovnu. To bylo jen další povzdechnutí.
Ta knihovna byla spíše jednorázová záležitost. Potřeboval jsem z Lazarusu volat nějaké funkce jedné knihovny. Ta ale vracela pointer na šílenou strukturu, která se pak předávala do dalších funkcí. Byl problém dodržet přesně velikost té struktury jako vyla v C. Proto jsem si napsal jednoduchou knihovnu v C, která tuto strukturu skryla a já mohl volat funkce bez ní.
Návrh gui je opravdu problém. Psal jsem nějaké věci v Qt. Je to úžasná knihovna, návrh gui ve zdrojáku není tak hrozný, ale přece jen není nad to, když si gui navrhnete vizuálně.
Petr -
pito (neregistrovaný)Na toto apelujem uz strasne dlho, ale kazdy linuxar ma zotrie ze je to priliz Microsoftacke, a ze je to vlastne featura linuxu ktora je ta najlepsia a lepsia uz ani nemoze byt! (Vratane tych blbych zavislosti) proste mrzi ma to ze Linux je znacne nestadardny. Ano, Windows ma DLL hell, ale linux ma zasa Dependency hell.
Ako som uz na inom fore spomenul, staci keby boli instalacne balicky jednotne pre vsetky distribucie tak z netu sa odstrani tolko redundantnych dat ze az... ved staci sa pozriet na akykolvek opensource soft ktory je pre: Windows, Mac OS, FreeBSD (to su 3 odlisne systemy) a ptm pride na rad linux: Suse, Redhat, debian, (*)budnu, mephis, mandriva, arch a cojaviem co este.... a pritom je to stale len linux len poprdeli vela druhov balickov. A staci tak malo... dohodnut sa a vytvorit jednotne API...
Zacinam byt z toho poriadne znechuteny... A vraj komunita. -
anonymníAno, Windows ma DLL hell, ale linux ma zasa Dependency hell. Nene, binarni distribuce Linuxu maji Dependency hell ;-). Od doby, co pouzivam distribuce zalozene na zdrojovych kodech (drive RockLinux, nyni Gentoo), tak uz me takove veci netrapi ;-) Obavam se, ze *hell neni v zadne binarni distribuci resitelny ;-(
-
McBig (neregistrovaný)Tak to teda nechapu :O
1) FreeBSD, OpenBSD i NetBSD ma obe podoby portu .. jak binarni tak na kompilaci.. resp. z kompilace se delaji binarni balicky.
2) Tedy tyto systemy se daji instalovat bud binarne tak i kompilaci
3) instalovat muzete odkudkoli chcete CD - pocinaje, pres nfs atd.. az po http/ftp konce
4) depency je reseno u obou metod
5) vedle instalacnich release vychazeji i jen binarni balicky urcene k aktualizaci
Sam sem takhle pouzival FreeBSD nekolik let... upgradoval sem jak jen balicky tak i cely release, z netu i kompilaci... ted pouzivam pkgsrc (coz je vlastne balickovaci system BSDcek) a sem vysmatej jak beruska ;) Zadny sileny formaty .. ptoste tar.gz (chystam se na tar.bz2), tam je par souboru co si hlida depency... upgrade to umi recurzivne... jako admin sem vysmatej... jako spravce balicku taky ;) -
Petr (neregistrovaný)Musim priznat, ze jsi me dostal. O DLL Hell jsem nikdy neslysel a jen par krat mi nejake DLLka delaly problem. Dependency Hell u dister s balickovacim systemem neexistuje. Jsou to jen stale dokola opakovane kecy, ktere uz vetsinou davno nemaji realny zaklad. Podobne jako BSOD na Windows. Ted uz se to stava zridka (obvykle kdyz chcipne HW nebo driver), presto tim neustale lidi argumentuji.
Balickovaci system ma s API dost malo spolecneho, jelikoz je to program jako kazdy jiny. -
anonymníZkus si přes klíčenku, bez netu, updatnout MS Windows XP. Chápu, že updatovat počítač bez netu je celkem zbytečná práce, ale multimedia na počítači bez netu mě přijdou taky jako nic moc řešení.
P.S. Domácí počítač s netem měli mí rodiče (ročník 1950) dříve než já jakožto "člověk od počítačů". Počítač bez možnosti chvilku hodit na net je dnes fakt rarita. -
Petr (neregistrovaný)Nevim proc do puvodni reakce na muj prispevek pletes net. O tom tam nic nebylo. Programy z USB klice neni problem nainstalovat. Pokud jsi liny psat a delas to pravidelne, tak si na ten USB klic nastavis instalacni zdroj. Pokud nejsi liny psat, pak balicek nainstalujes jednim prikazem. Pokud to ma nejake zavislosti, tak si je proste musis stahnout taky. Jedine "plus" ve Windows je to, ze mas vsecky zavislosti obvykle prilozene a nemusis se starat. Vyjimkou byva absence visual basic runtime apod.
Instalovat OS bez Internetu taky neni zadny problem. U Ubuntu jsem to nezkousel, ale Slackware a SUSE jsem nainstaloval skrze PXE z Linuxoveho serveru a do netu jsem nemusel hrabnout ani jednou. Nastavit ten server je otazka chvilky (pokud vis co delas). Stejna operace na Windows vyzaduje serverovy system (kup si) a a trosku delsi nastavovani a instalovani potrebnych veci (pokud vis co delas a pritom za tebe cast udela wizard). Pak ale jeste budes potrebovat cislo ke korporatni licenci Windows, protoze normalni ti to nevezme. Skutecne genialni napad. Obzvlast pokud to musis instalovat na stroj, ktery nema CD-ROM, ani moznost ji pripojit.
MS Office muzes nainstalovat bez netu odkudkoliv, z disku, z CD, z flashky...
OpenOffice obdobne. Ziskas instalacku (coz u MS Office realizujes koupi) a nainstalujes ji, tecka. -
Uzivatel (neregistrovaný)Najvacsi suhlas ti davam. Z casti som freelance developer a naozaj nemam zaujem o nekompatibilitu instalatorov. O zdrojove kody zaujem nemam, nie ze by som si to nevedel nakompilovat, ale je to strata casu, ktoru mi nikto nezaplati. Nemam zaujem sa v niecom babrat a citat tie hlupe hlasky, ze mi chyba nejaka cast, ktoru si musim rucne nainstalovat. Chcem instalator, ktory mi ponukne vyber. Ked si stiahnem zdrojaky tak pozadujem aby to za mna vsetko skompiloval a pri chybe (chybajucej) mi ponukol moznost ju automaticky stiahnut. A ak si nechcem nic kompilovat tak pozadujem, aby jeden instalacny balicek fungoval na vsetkych distros (ved kernell je stale rovnaky).
Pri instalacii Inkscape som narazil na Linux Autopackage (autopackage.org), ktory mi nieco podobne zarucil. Aspon co sa tyka binarnej instalacie. Je vsak smutne, ze sa vyvojari distribucii nevedia dohodnut na niecom. Kazdy ma skusenosti a tym by mohol prispiet na velmi kvalitny balickovaci system, ktory by predcil vsetky doterajsie. Iniciativa tu uz raz bola (myslim, ze este zije) len skoncila niekde na smetisku, pretoze neochota a da sa povedat arogantnost firiem, stojacimi za distrami je taka velka, ze sa toho v najblizsej dobe nedockame.
