Pre-úvod: V časech své zašlé slávy jsem rozdělovala texty na sekce „kecy“ a „howto“. V tomto články budou prakticky jen kecy (na příslušná howto odkážu), takže členění není potřeba. Předchozí věta budiž vám varováním.
Úvod
Dlouhá léta jsem nevlastnila mobilní telefon (důvody tak trochu náboženské, ale hlavně se telefonování bojím, protože jsem plachá, a taky nechci, aby mě pořád někdo otravoval) a nevlastnila bych ho dodnes, bohužel nouze (CZFree) mě někdy na podzim 2003 přinutila pořídit si GPRS. Eurotel už tehdy nabízel jakousi dotovanou Eurotel-noname PCMCIA kartu, ale na dotaz, zda chodí pod Linuxem, mi odpověděli, že ne. Kus hardwaru sice mnohdy pod Linuxem chodí, aniž by o tom výrobce/dodavatel věděl, ale tolik odvahy, abych si tu věcičku pořídila a pak teprv zjišťovala, jak se to s ní má, jsem zase neměla, takže jsem nakonec klesla tak hluboko, že jsem zakoupila mobilní telefon.
Je to krám z bazaru, který vcelku použitelně funguje asi jako silnice vedoucí středem Islandu, tedy jen v červenci a v srpnu, ve zbytku roku se musí před použitím zahřát na topení nebo na břiše :) (tímto flamesím Mobil Pohotovost, že mi to v tomhle stavu prodali a opakovaně to nebyli schopni spravit).
Asi o půl roku později jsem si pořídila kabelovku, ale GPRS jsem si z pracovních důvodů (ano, kvůli vám, milí čtenáři :)) ponechala. I když jsem už tedy nemusela ten bazarový krám roztápět tak často, stále jsem pokukovala po kartách, jak z důvodů náboženských, tak technických zmíněných výše. Protože se mi nechtělo strkat další peníze do hardwaru, těsně před koncem roku jsem se osmělila a požádala jednoho ze svých zaměstnavatelů (a myslím, že mohu firmu Internet Info s.r.o. přímo jmenovat :)) o dotaci na vánoční dáreček. Mé prosby byly vyslyšeny, takže jsem se jala zkoumat trh.
Podotýkám ještě, že jsem samozřejmě průběžně sledovala i vývoj dalších typů mobilního připojení, ale k CDMA Eurotel picmicí kartu dosud nenabízí a navíc je toto připojení pro mé účely drahé, EDGE má zásadní problém roundtrip a o hardwaru platí totéž, takže jsem o něm ani moc neuvažovala.
Z čeho vybírat
Nabídka GPRS karet u nás není zrovna široká. Pokud máte příslušný průfuk, asi zvolíte některé z dotovaných řešení od vašeho poskytovatele, já průfuk již takový nemám a hlavně ho nechci na N let slibovat, takže jsem vybírala z celého trhu za nedotované ceny. Vlastnoručním hledáním jsem objevila pouze Nokii D211 a Siemens MC45 v nabídce Eurotelu. Siemens za 7K, Nokie za 8K, na Internetu se oba výrobky daly nalézt cca o 1K levnější (všechny ceny s daní).
O Nokii D211 je všeobecně známo, že pod Linuxem bez problémů chodí, neb má oficiální binární driver od výrobce, znám též alespoň jednoho živého uživatele. Nicméně má málo timeslotů (někde píšou 3+2, někde 3+1) a je drahá. Siemens je levnější a má 4+2, ale co Linux? Návod na zprovoznění jsem sice nalezla, ale zahrnoval mimo jiné patch do kernelu, což mě moc nenadchlo – ne že bych si neuměla opatchovat kernel, ale nepovažuji takové řešení za příliš systémové.
Pár dní jsem tedy byla zmítána dilematem, protože jsem se skutečně nemohla rozhodnout, co z výše uvedeného je horší :), a nakonec jsem se poptala Cijomla na jeho názor. Myslet si o něm může[mt]e cokoli, ale poradil mi jako vždy dobře, když mi doporučil kartu Option GlobeTrotter nabízenou T-Mobilem, s tím, že se chová jako normální sériový modem, a navíc je levnější než obě předchozí. Zajímavé je, že jsem na ni při předchozím hledání nenarazila, ale asi má T-Mobile neintuitivní stránky – nemůžu si pomoct, ale pokud bych neznala jméno výrobce, nenajdu ji tam ani teď. (A celkově nevím o žádné další dosud nezmíněné kartě, která by byla dostupná na českém trhu; víte-li, svěřte se.)
T-Mobile kartu nabízí asi za 6K, o něco levněji v Twist sadě. Když jsem trochu zagooglila, našla jsem ji na několika různých místech pouze za cca 5K, což mě (resp. zaměstnavatele mými ústy) více než potěšilo. V Twist sadě byla opět o něco levnejší, ale když jsem ji takto zkusila objednat, objevila se kauzální závislost v podobě aktivace nebo něčeho takového asi za 500,–, takže jsem na to raději zapomněla a objednala samotnou kartu (i tak jsem totiž musela doufat, že bude neblokovaná resp. odblokovatelná, protože mám Eurotel).
Praktické zkušenosti
Kartu jsem úspěšně zakoupila v náhodně zvoleném zásilkovém obchodě, dorazila v jásávém růžovobílém balení T-Mobile, které obsahovalo kartu (s roztomilou vysouvací anténkou, jsem zvědavá, kdy se ulomí), hromadu papírů a CD (pochopitelně windowsí, takže na nic). Po zasunutí jednak karta začla hnusně modře blikat (pomohlo bluetooth řešení Pavla Machka, tedy přikrytí diody několika vrstvami papíru), druhak ji systém skutečně úspěšně identifikoval coby sériový modem. Oblokování podle návodu T-Mobilu se úspěšně podařilo (normálně minicomem).
Za účelem připojení skrz pppd jsem se neúspěšně pokoušela přiohnout své stávající konfiguráky pro připojení telefonem (inspirovala jsem se mimo jiné howtočkem na telnet.cz), strávila jsem s tím vášnivý večer, ale vůbec to nefungovalo a dosud netuším proč. Druhý den jsem vše zahodila, tupě opsala konfiguráky z diskuse na ABCLinuxu a ono to zabralo. Pokud budete taktéž tupě opisovat a jste připojeni přes Eurotel, je akorát potřeba nahradit příkazat+cgdcont=1,\„IP\“,\„internet.t-mobile.cz\“ příkazem at+cgdcont=1,\„IP\“,\„internet\“, to je jediný rozdíl mezi providery, na který jsem narazila. Možná se vám také nebude karta chtít přihlásit do sítě, tomu napomůžete zadáním PINu – at+cpin=„XXXX“.
Kvalitu připojení ani výsuvné antény, rychlost průfuku apod. jsem zatím nijak „zátěžově“ netestovala (už nemám Data Nonstop :)), doma mi to normálně jede a další zkušenosti uvidíme časem. Podstatné je, že picmic-gprsení pod Linuxem není nic těžkého a dnes už ani drahého, takže se nebojte a vzhůru do toho. Za nejrozumnější volbu v současné době považuji (vzhledem k ceně, parametrům, snadné rozchoditelnosti a nezávislosti na providerovi) právě mnou zvolený Option Globetrotter od T-Mobilu.
V diskusi samozřejmě uvítám jak zkušenosti s dalšími kartami (možno i pod dalšími operačními systémy), tak případné tipy na linuxové ekvivalenty dodávaného software, např. na čtení a posílání SMS.
