Názory k článku Grafické karty a grafické akcelerátory (9)

Ted (7:50) uz to chodi bez chyby...

"Mezi běžné sběrnice řadíme (od nejpomalejších po nejrychlejší): PC-BUS, ISA, EISA, VESA Local Bus, PCI, AGP ..."

Co je myšleno pod pojmem PC-BUS ? Nějak si to nemůžu vybavit ..

BTW karty do ISA byly nejčastěji 16b, ale občas byly vidět i 8b. Třeba takový LPT port který má malý čtvercový plošňák vypadá docela elegantně...

Na škole jsme si jako semestrálku dělali i kartu do PC. Samozřejmě ISA - a i tak to byla dobrá bžunda. Vřele doporučuju všem "PC bastlířům" !!
Rychlost ISA sběrnice se u novějších modelů (např. tehdy velmi rozšířený 386DX/40MHz) ustálila na 8 MHz (clk/5), ale skoro nikdy nebyl problém nastavit víc - 10 (clk/4) nebo i 13,3 MHz (clk/3) a to už pak bylo docela znát na celkové rychlosti stroje. Akorát že na toto "brutální přetaktování" bylo potřeba mít "rychlé" paměti v grafické kartě - např. já jsem musel vyměnit u své (klasické Trident) VGA "pomalé" 100ns za "rychlé" 70ns. Dneska nám ty hodnoty připadají směšné stejně jako možnosti tehdejší grafiky, ale v té době byl vrchol multimediálních vymožeností, když se po navýšení videopaměti 512kiB -> 1MiB daly prohlížet obrázky v rozlišení 800x600 v HiColor (nebo pro náročné 480x640 v TrueColor).

VL BUS - v článku jsem nenašel informaci o šířce této sběrnice. Nebylo to už 32b ?
Docela legrační bylo. že si VLBUS obsadil další konektor (kde měl svoje nové vodiče), vynechal 16b rozšíření ISA, ale pořád se strkal i do 8b "základu" ISA. Tyhle karty byly pěkně dlouhá prkna a obvykle v bedně dost překážely. Sice se daly dát do mainbordu jen 2-3, ale ono to zase většinou stačilo. Do jednoho VGA, do druhého řadič (2xCOM, 1xLPT, floppy, IDE - někdy i 2 kanály). Na všechno ostatní v té době stačila ISA (zvukovka, síťovka apod.)

A co EISA ? Nějak jste ji taky vynechal. Pokud mi paměť ještě slouží, měla šířku 32b a byla zpětně kompatibilní s ISA (daly se do ní strčit ISA karty). Ale potkal jsem ji jenom 2x v životě - většinou se vyskytovala na "nadupanějších" prknech které se používaly v serverech apod. Docela zajímavé na ni bylo jak se vyrovnala s větším počtem vodičů - místo "zjemnění" a zeštíhlení kontaktů (tak jako u VLBUS a PCI) se použily kontakty stejně široké jako na ISA, akorát že ve dvou řadách nad sebou (podobně jako AGP, ale stejně hrubé jako ISA). Když jsem to viděl poprvé, připadalo mi to šílené, ale asi to chodilo docela obstojně.

PCI - měla v době nástupu spoustu nevýhod. Karet pro PCI ze začátku moc nebylo, byly drahé a IMHO pomalejší než VLBUS (PCI jela na 33 MHz, VLBUS na 40 nebo 50 a ještě se u ní daly nastavovat wait cykly). Navíc do prkna s PCI se daly strčit obvykle jenom 3 ISA karty (později 2 a pak i jenom 1 než zanikla úplně). Což ale zase na druhou stranu stačilo, protože v době zavedení PCI (tedy v čase kdy pomalu odcházejí 486 a nastupují Pentia) bylo obvyklé že se do PCI vrazila grafárna a do ISA zvukovka (doma) resp. síťovka (v práci) a člověk s tím vystačil.

No nic, zamáčknu slzu a jdu něco dělat. BTW jaký je váš názor na opuštění AGP ? Je sice pravda že už bylo potřeba zavádět nějakou rychlejší variantu PCI, ale na druhou stranu opuštění AGP mi příjde jako zbytečné. Byla sice jenom 1, ale normální člověk má v PC stejně jenom jednu grafickou kartu. Nároční fajnšmekři mívali i dvě - a těm stačí kombinace AGP+PCI.
Ale zdůvodňovat přechod grafických karet na PCIe tím že je teď možné spřáhnout dvě rovnocenné karty mi připadá jako pěkný úlet, který normální uživatel nepotřebuje (a náročný zase raději pořídí jednu výkonnější, kterou si může snáz vyměnit za ještě výkonnější až se objeví na trhu).

Koupit nevím, ale na mém bývalém pracovišti jsem měl ve skříni spoustu S-trojek a nějaký ten Diamond. V bazaru určitě a pro provozování sekundárního monitoru (komu například zbyl po koupi LCDčka) to stačí, žádná velká akcelerace není zapotřebí.

Frajeřina je ovšem použití MDAčka nebo Herculesu na starém TTL monitoru...

Děkuji za obsáhlou odpověď (ani se mi nevleze na obrazovku :)

Termínem PC-BUS se někdy označovaly osmibitové ISA sběrnice, ty byly v mnoha počítačích, například dvě "dlouhé ISA" a jedna "krátká ISA". Ostatně i dnes je možné vidět, jak je konektor pro ISA rozdělený na dvě části.

Ano, ISA sběrnice se dala na běžných AT (XTčka většinou ne) přetaktovat, musely však být použity kvalitní komponenty. Vy jste zmínil rychlosti pamětí na grafické kartě, kamarád míval problémy například se zvukovou kartou při DMA přenosu. Mimochodem, pokud se na kartě opravdu ponechaly pomalejší paměti, dalo se dosáhnout velmi zajímavých grafických efektů, něco jako sněžení na CGA a EGC.

VL-BUS je opravdu třiceti dvoubitová, signály odpovídají mikroprocesoru 486. Karty do VL-BUSu jsou opravdu dlouhé - stále mám doma funkční PC s 486 IBM Blue Lightning (dnes velká kuriozita) s VL-BUSovskou grafickou kartou - ve skutečnosti však provozuji pouze textový režim :-). Spojení ISA+VL-BUS (konektory) mi připadalo zábavné, ale ostatně proč ne. Pokud někdo neměl VL-BUS karty, mohl stejný konektor použít i pro ISA zařízení.

Mimochodem, nejdelší kartu, co jsem kdy viděl, byla nějaká stará grabovačka právě do ISA sběrnice, která obsahovala HW komprimaci do MPEGu. Na výšku to mělo dva plošňáky, samé kovové stínění a na délku se jednalo o plnou kartu, tj. na svém "konci" se zasunovala do takových umělohmotných lyžinek, které jsou ještě v dnešních PC umístěné na přední stěně (samozřejmě zevnitř). I zvukovka AWE 32 byla poměrně dlouhá.

Na VL-BUS se mohly připojit pouze dvě či tři zařízení, víc by procesor neutáhl - to myslím doslova, protože se zvyšovalo proudové zatížení sběrnice, snižovala amplituda signálů atd. Prostě z tohoto hlediska se jednalo pouze o ad-hoc řešení, PCI je mnohem lépe navržena.

Lidi si tyto obvody (8251, 8253, 8255) bastlili i do ZX Specter. Pridam jeste 8259, coz je radic DMA, kterych je mozne radit i nekolik za sebou (tak to ostatne mely i prvni ATcka).

Tak podobnou grabovaci kartu mam doma, jen to neni MPEG, ale 16-bitova Targa do \"dlouheho\" ISA slotu. Na delku meri pres 35 cm :)

Pokud si vzpomínám, tak problém sněžení byl u original CGA karet od IBM i v normálním "nepřetaktovaném" režimu.

"Technologie sněžení" :-) je jiná, ale na obrazovce to vypadá podobně. S tím rozdílem, že pokud se používají přetaktované paměti na grafické kartě (tj. grafická karta je připojena na sběrnici s vyšším kmitočtem, než odpovídá době pamětí), jsou některé "sněhové vločky" trvalé, tj. dojde k chybě při zápisu.

Ještě k tomu PCI a AGP (více bude v dalším pokračování):

Samozřejmě, že možnost použití více grafických karet není důvodem k přechodu na AGP, ale je to taková třešnička na dortu (už jen tím, že tato možnost je podporována i v mnoha operačních systémech, jinak by to bylo na nic). A opuštění AGP? Zatím k němu stejně v běžných PC nedochází a na druhou stranu se to dalo čekat. Nějaká nová technologie se musela objevit, když PCI v PC-čkách byla pro nová zařízení moc pomalá (na druhou stranu, i "stará" PCI může dle normy přenést 1GB za sekundu, ale tato PCI není v PC použita).

Hlavním důvodem (a pro výrobce cílem) je však potřeba zakoupit novou základní desku, procesor atd. To stejné se přece dělo i v minulosti, například jsem nikdy nepochopil výhodu PS/2 konektorů oproti osvědčené kombinaci DIN+sériový port (a to jsem PS/2 měl i na 286ce a myslel jsem, že potom umřel).

Já s Vámi (jakožto uživatel) naprosto souhlasím, AGP tady ještě nějaký ten pátek mohlo být. Ještě k těm přenosovým rychlostem, sice to bude i v dalším dílu, ale klidně to uvedu i zde:

Taktovací frekvence šířka datové Maximální datový tok
sběrnice části sběrnice

33 MHz 32 bitů 132 MB.s-1
33 MHz 64 bitů 264 MB.s-1

66 MHz 32 bitů 264 MB.s-1
66 MHz 64 bitů 532 MB.s-1

133 MHz 32 bitů 532 MB.s-1
133 MHz 64 bitů 1066 MB.s-1

(sorry za ty indexy, spatne se to ze zdrojaku prevadi). Samozrejme, ze ty cisla jsou trosku zaukrouhlena, protoze ve skutecnosti se nepouziva frekvence 33MHz, ale 100/3 MHz, z nehoz se odvozuje i "66MHz" a "133MHz". Takze "mych" 532 MB/s se rovna "Vasim" 528MB/s.

Dvě karty do AGP mít zapojeny nemůžete, nejedná se o sběrnici, ale port. Existují samozřejmě i bastl desky, které mají integrovanou grafickou kartu a k tomu port AGP, ale při připojení nové karty se ta stará musí deaktivovat. Na PCI se prodávaly Matroxy (i bez dualhead), ty sice nejsou pro 3D ideální, zato poskytují perfektní obraz, a to i na starších monitorech (chce si to vyzkoušet, prostě u Matroxů uměli dělaj kvalitní čipy a rychlé D/A převodníky).

Takto je to samozřejmě možné vyřešit (portu AGP je jedno, co je na jeho konci, klidně tam může být připojen celý další počítač), ale snižuje se tím reálná propustnost pro jednotlivé karty. Tj. když se bude například do jednoho grafického čipu "tlačit" video, musí druhý čip čekat nebo počítat pouze nad tím, co má uloženo v paměti na kartě. Také u ATI museli přidat nějaký společný řídicí prvek kvůli AGP, nicméně řešení pro dva monitory to může být dobré.

Kartu, o ktere si myslim ze je VLBUS mam. Obsazuje i rozsireni ISA a pouziva z nej 3 kontakty.

Mam pocitac s jednim ISA slotem a nadavam na to, protoze bych do nej potreboval zastrcit ISA zvukovku a ISA sitovku ....

A opusteni AGP me taky stve.

Ta VL Busovska karta ma nejak priuhnuty ten pitomy prichycovaci plisek, budte na ty duchodkyne trosku jemnejsi :-)))

V kazdem pripade je s prvni kartou na PC problem, protoze jsou to karty dve. IBM uz do zacatku (tj. rok 1981) davala na vyber mezi MDA a CGA, bohaci si samozrejme mohli doprat obe tyto karty (viz adresove rozsahy, umisteni konfiguracnich registru atd. - vice viz dalsi dily).

Rozliseni EGA od CGA/MDA by melo jit minimalne podle prepinacu na prichycovacim plisku. Na EGA se tim nastavovalo, ktery typ monitoru je pripojeny, pripadne, zda je v pocitaci jeste nejaka jina graficka karta. Ty prepinace jsou ctyri, jejich popis je napriklad ve znamem Sysmanu (pokud budete mit zajem, muzu sem ty informace vysosnout).