"Mezi běžné sběrnice řadíme (od nejpomalejších po nejrychlejší): PC-BUS, ISA, EISA, VESA Local Bus, PCI, AGP ..."
Co je myšleno pod pojmem PC-BUS ? Nějak si to nemůžu vybavit ..
BTW karty do ISA byly nejčastěji 16b, ale občas byly vidět i 8b. Třeba takový LPT port který má malý čtvercový plošňák vypadá docela elegantně...
Na škole jsme si jako semestrálku dělali i kartu do PC. Samozřejmě ISA - a i tak to byla dobrá bžunda. Vřele doporučuju všem "PC bastlířům" !!
Rychlost ISA sběrnice se u novějších modelů (např. tehdy velmi rozšířený 386DX/40MHz) ustálila na 8 MHz (clk/5), ale skoro nikdy nebyl problém nastavit víc - 10 (clk/4) nebo i 13,3 MHz (clk/3) a to už pak bylo docela znát na celkové rychlosti stroje. Akorát že na toto "brutální přetaktování" bylo potřeba mít "rychlé" paměti v grafické kartě - např. já jsem musel vyměnit u své (klasické Trident) VGA "pomalé" 100ns za "rychlé" 70ns. Dneska nám ty hodnoty připadají směšné stejně jako možnosti tehdejší grafiky, ale v té době byl vrchol multimediálních vymožeností, když se po navýšení videopaměti 512kiB -> 1MiB daly prohlížet obrázky v rozlišení 800x600 v HiColor (nebo pro náročné 480x640 v TrueColor).
VL BUS - v článku jsem nenašel informaci o šířce této sběrnice. Nebylo to už 32b ?
Docela legrační bylo. že si VLBUS obsadil další konektor (kde měl svoje nové vodiče), vynechal 16b rozšíření ISA, ale pořád se strkal i do 8b "základu" ISA. Tyhle karty byly pěkně dlouhá prkna a obvykle v bedně dost překážely. Sice se daly dát do mainbordu jen 2-3, ale ono to zase většinou stačilo. Do jednoho VGA, do druhého řadič (2xCOM, 1xLPT, floppy, IDE - někdy i 2 kanály). Na všechno ostatní v té době stačila ISA (zvukovka, síťovka apod.)
A co EISA ? Nějak jste ji taky vynechal. Pokud mi paměť ještě slouží, měla šířku 32b a byla zpětně kompatibilní s ISA (daly se do ní strčit ISA karty). Ale potkal jsem ji jenom 2x v životě - většinou se vyskytovala na "nadupanějších" prknech které se používaly v serverech apod. Docela zajímavé na ni bylo jak se vyrovnala s větším počtem vodičů - místo "zjemnění" a zeštíhlení kontaktů (tak jako u VLBUS a PCI) se použily kontakty stejně široké jako na ISA, akorát že ve dvou řadách nad sebou (podobně jako AGP, ale stejně hrubé jako ISA). Když jsem to viděl poprvé, připadalo mi to šílené, ale asi to chodilo docela obstojně.
PCI - měla v době nástupu spoustu nevýhod. Karet pro PCI ze začátku moc nebylo, byly drahé a IMHO pomalejší než VLBUS (PCI jela na 33 MHz, VLBUS na 40 nebo 50 a ještě se u ní daly nastavovat wait cykly). Navíc do prkna s PCI se daly strčit obvykle jenom 3 ISA karty (později 2 a pak i jenom 1 než zanikla úplně). Což ale zase na druhou stranu stačilo, protože v době zavedení PCI (tedy v čase kdy pomalu odcházejí 486 a nastupují Pentia) bylo obvyklé že se do PCI vrazila grafárna a do ISA zvukovka (doma) resp. síťovka (v práci) a člověk s tím vystačil.
No nic, zamáčknu slzu a jdu něco dělat. BTW jaký je váš názor na opuštění AGP ? Je sice pravda že už bylo potřeba zavádět nějakou rychlejší variantu PCI, ale na druhou stranu opuštění AGP mi příjde jako zbytečné. Byla sice jenom 1, ale normální člověk má v PC stejně jenom jednu grafickou kartu. Nároční fajnšmekři mívali i dvě - a těm stačí kombinace AGP+PCI.
Ale zdůvodňovat přechod grafických karet na PCIe tím že je teď možné spřáhnout dvě rovnocenné karty mi připadá jako pěkný úlet, který normální uživatel nepotřebuje (a náročný zase raději pořídí jednu výkonnější, kterou si může snáz vyměnit za ještě výkonnější až se objeví na trhu).
PC-BUS je to, cemu se dnes rika 8bitova ISA a bylo to v IBM PC.
AT-BUS je to, cemu se dnes rika 16bitova ISA a bylo to v IBM AT. Mimochodem, definuce AT-BUS a ISA se v detailech (asi jen formalnich) lisi.
Add graficke karty: ono se da dnes jeste koupit slusne PCI VGA?
Koupit nevím, ale na mém bývalém pracovišti jsem měl ve skříni spoustu S-trojek a nějaký ten Diamond. V bazaru určitě a pro provozování sekundárního monitoru (komu například zbyl po koupi LCDčka) to stačí, žádná velká akcelerace není zapotřebí.
Frajeřina je ovšem použití MDAčka nebo Herculesu na starém TTL monitoru...
Děkuji za obsáhlou odpověď (ani se mi nevleze na obrazovku :)
Termínem PC-BUS se někdy označovaly osmibitové ISA sběrnice, ty byly v mnoha počítačích, například dvě "dlouhé ISA" a jedna "krátká ISA". Ostatně i dnes je možné vidět, jak je konektor pro ISA rozdělený na dvě části.
Ano, ISA sběrnice se dala na běžných AT (XTčka většinou ne) přetaktovat, musely však být použity kvalitní komponenty. Vy jste zmínil rychlosti pamětí na grafické kartě, kamarád míval problémy například se zvukovou kartou při DMA přenosu. Mimochodem, pokud se na kartě opravdu ponechaly pomalejší paměti, dalo se dosáhnout velmi zajímavých grafických efektů, něco jako sněžení na CGA a EGC.
VL-BUS je opravdu třiceti dvoubitová, signály odpovídají mikroprocesoru 486. Karty do VL-BUSu jsou opravdu dlouhé - stále mám doma funkční PC s 486 IBM Blue Lightning (dnes velká kuriozita) s VL-BUSovskou grafickou kartou - ve skutečnosti však provozuji pouze textový režim :-). Spojení ISA+VL-BUS (konektory) mi připadalo zábavné, ale ostatně proč ne. Pokud někdo neměl VL-BUS karty, mohl stejný konektor použít i pro ISA zařízení.
Mimochodem, nejdelší kartu, co jsem kdy viděl, byla nějaká stará grabovačka právě do ISA sběrnice, která obsahovala HW komprimaci do MPEGu. Na výšku to mělo dva plošňáky, samé kovové stínění a na délku se jednalo o plnou kartu, tj. na svém "konci" se zasunovala do takových umělohmotných lyžinek, které jsou ještě v dnešních PC umístěné na přední stěně (samozřejmě zevnitř). I zvukovka AWE 32 byla poměrně dlouhá.
Na VL-BUS se mohly připojit pouze dvě či tři zařízení, víc by procesor neutáhl - to myslím doslova, protože se zvyšovalo proudové zatížení sběrnice, snižovala amplituda signálů atd. Prostě z tohoto hlediska se jednalo pouze o ad-hoc řešení, PCI je mnohem lépe navržena.
Malé doplnění - největší kartu (na výšku i na šířku) jsem viděl ve škole. Byl to COM port (jen jeden !) do 8b ISA sběrnice a byl vyrobený někde v Bulharsku poctivě z TTL (7400, 7406 ..). Už nevím přesně jeho parametry, ale hlavní výhodou bylo, že se na něj dal kamkoliv píchnout osciloskop a sledovat průběh signálů. Už v té době mi tohle provedení připadalo docela zábavné - když uvážím, že o něco starší "hračka" PMD-85 měla v sobě programovatelný sériový šváb 8051, který by zastal práci minimálně 3/4 z těch "obyčejných" švábů.
Věčná škoda že se tenkrát PMD trochu víc nerozšířil. Ono to sice nebyl žádný zázrak na programování, ale pro HW bastlení by to byla bomba (8051 - sériový ort, 8255 - 3x paralelní port, 8053 - 3x čítač) ... ale to už se zase vracím do k minulým dílům, takže toho radši nechám.
Lidi si tyto obvody (8251, 8253, 8255) bastlili i do ZX Specter. Pridam jeste 8259, coz je radic DMA, kterych je mozne radit i nekolik za sebou (tak to ostatne mely i prvni ATcka).
A ja prave pracuju s nejvetsi PCI kartou, co jsem videl. Take se zasunuje do tech "lyzinek" na predni strane. Je to Carrier board pro moduly firmy Hunt Engineering. Foto na hunteng.co.uk
:)
Mno nebyla to nahodou tahle? :] http://82.114.193.227/vga/image/sbirka/zahady/zahada4.jpg
Ma to vystup jako DIN, ale porad nevim co to je. Asi fakt radic klavesnice. Tak to vypada ze sem tam nakonec tu grafarnu nechal. Ale u teho PC Tesla SMEP PP06 - jestli to vubec bylo pc to fakt nebylo poznat. Budu rad za kazde podnetne pripominky co by to mohlo bejt. To se tyka i ostatnich karet - je tu hodne pametniku, nekdo by pomoci mohl. Viz http://82.114.193.227/vga/view.php?cisloclanku=2004111401
Ta karta je velmi zajimava, protoze obsahuje dva mikroprocesory, coz je na pitomy radic klavesnice pomerne hodne :-). Jedine, ze by obsahovala i speller a slovnik synonynm.
Taky me napada, ze tato karta bude jen tezko do dnesnich PC pripojitelna (i kdyby mely sbernici ISA, jakoze mnoho prumyslovych pocitacu ji mit musi), protoze ma konektor "zasunuty" dovnitr plosnaku. Tuto zhuverilost jsem uz parkrat videl a tyto karty nejdou do nekterych PC vubec zasunout, protoze vyrobci zakladnich desek davaji hned za konektor ruzne vetsi soucastky, napriklad kondenzatory a stabilizatory napeti. V tomto ohledu jsou idealni starsi PC-cka od IBM, ktere maji velikanskou zakladni desku, ze ktere nic nevycuhuje a na vsechno je spousta mista (dnesni Mikro-ATX a podobne moc nechapu, hlavne jejich vyhody).
Ta co jsme ji používali byla napohled stejně velká, ale měla šváby popsané azbukou, byla (údajně) z Bulharska a nebyla tak hezky uspořádaná. A taky na ni byly vyvedené takové krátké "tyčinky" na které se snadno dal napíchnout osciloskop. A hlavně na ni nebyly tak složité šváby :)
BTW ta karta na obrazku "zahada4" je IMHO nějaký bastl - XT v kostce. Ten obvod vlevo není Z80, ale paralelní brána 8255. Vedle je řadič přerušení 8059 a řadič DMA 8237, nad nimi programovatelný dělič 8253, úplně vpravo to asi opravdu bude procesor 8088 + patice na koprocesor 8087.
Jo a ten DIN konektor bych podle okolí spíš tipoval na nf v/v než na připojení klávesnice ..
Nenašel by se někde kvalitnější snímek s více deaily, příp. i druhá strana ? Jen tak ze zvědavosti ...
K zahade c. 4 - je to 1/2 zakladni desky pocitace PP06, druha polovina byla v dalsim slotu (obsahovala pamet ram ...). Pocitac PP06 nemel klasickou zaklandni desku, ale obsahoval pouze rost s konektory, do kterych byly zasunute 2 karty tvorici zakladni desku, dale grafickou kartu CGA, radic FDD a porty (nevi jestli byly na jedne desce, muzu se podivat), popr radic HDD podle konfigurace. To tlacitko nad DIN konektorem pro pripojeni klavesnice je reset (melo cervenou barvu). Samolepkou s popisem Z80 matete, je to IO 8255 (je to videt i na vasi fotografii).
Moc pekny hardwerek, hlavne ta karta z vychodniho bloku - za cervenou barvu plosnaku urcite dostal ten vyrobni podnik nejakou premii :-)
Ty napisy bohuzel z fotky neprectu, ale pokud je ta EPROMka s kapacitou 2kB nebo 4kB, tak by to mohla byt CGA. Hledal bych oznaceni 2764 apod. (CMOS to asi v te dobe nebylo). V kazdem pripade by se ta EPROMka mozna dala na programatoru vycist, teda pokud se prilis dlouho nevalela na slunicku nebo pod zarivkama :-). Treba tam bude misto latinky azbuka :-)))
na te eepromce je tohle:
M5L2764K
505109
JAPAN
O funkcnosti si jinak iluze opravdu nedelam. Ale slibil mi jeden clovek ze donese herkules monitor co se mu vali na pude, tak to pak zkusim.
Ad clanek - zapomnel sem dodat ze se nekam vytratila sbernice MCA :), ale uznavam ze o ni se neda mluvit jako o rozsirene :P
Na ten monitor pozor, at ho neodpalite nevhodnymi frekvencemi, mozna se jedna o nejakou zakuklenou EGu (konektory jsou stejne) bez prepinacu. Pokud je ta EPROMka v patici, tak se da vysunout (nebo i vypajet) a zkusit precist na nejakem programatoru, potom by bylo zajimave se na jeji obsah podivat a popr. zrekonstruovat znakovou sadu (stejne to vsichni obslahli od IBM, coz je dobre, protoze jeji pismo 9x14 a 9x16 je krasne citelne).
MCAcko bylo IMHO pohrbene zaprve diky licencim a zadruhe diky rozsirenosti sbernice ISA a predevsim zarizenich pro tuto sbernici.
Epromka je napajena na grafarne a stejne nemam programator :(
Monitor sem dostal, asi to bude herkules jak se vyjadril kolega, ma inverzni prepinani obrazu. Je cernobily. A hlavne funguje. Takze grafarnu vyzkousim zitra. Jinak sem k tomu dostal funkcni Commodore PC20-III :). Je v tom asi ega ale integrovana, 2x 5.25 disketovka, 640KB ram - prece musi stacit kazdemu ze :-), Siemens 8088 CPU, hdd WD asi 17MB, 3x ISA 8bit a krasne to funguje. Jen toho prince of persia bych radsi preferoval na zelenem nebo cervenem herkulesu - libily se mi vic :]
Jen me prekvapilo, ze Prince of Persia fungoval take na Herculesu. Ja jsem ho vzdycky videl pouze na VGAcku, kdyztak mi, prosim poslete screenshoty (jestli pujdou udelat). Takova dobra "multigraficka" hra byla Golden Axe, ktera jela perfektne i na CGAcku :-)
Mimochodem, predchdce Prince byla Karateka, ktera na osmibitovych Atari vypadala naprosto skvele, hlavne pohyby postavicek (podobne perfektni jako v Princovi).
Prince of Persia funguje na Herculesu, CGA, EGA a VGA kartě. Má autodetekci, popř. režim můžete vybrat parametrem při spuštěni. Sám mám vyzkoušeny kromě EGA všechny vyše uvedené karty.
tak grafika z vychodniho bloku funguje naprosto v pohode, stejne jako ma zahada cislo 3 - ibm grafarna. Ovsem narazil sem na horsi problem - jak mam proboha zjistit co je to za grafiky? U vga grafik funguje vytecne program whatvga, ktery ovsem takto stare karty nezna a spadne. Taktez Dumpbios nefunguje (ackoli z nekterych ega karet sem bios dostal) - nedokaze z nich dostat bios. Zna nekdo nejaky program ci hru, ktera by ukazala u takto starych karet aspon rezim v jakem umi fungovat a velikost jejich pameti? Pripadne mozna nejaky dosovy detektcni soft hardweru?
Tady by fungovalo snad jen cteni z portu te graficke karty. Napriklad u EGy se da zjistit velikost nainstalovane pameti: 64/128/192/256 kB, pritomnost fontu apod. Taktez se da ctenim portu zjistit, zda je to CGA, EGA, VGA ci Hercules, ale to je asi tak vse. Vic je obsazeno napriklad v Sysmanovi, opet mohu dodat (=v tomto pripade opsat) dalsi informace.
"Technologie sněžení" :-) je jiná, ale na obrazovce to vypadá podobně. S tím rozdílem, že pokud se používají přetaktované paměti na grafické kartě (tj. grafická karta je připojena na sběrnici s vyšším kmitočtem, než odpovídá době pamětí), jsou některé "sněhové vločky" trvalé, tj. dojde k chybě při zápisu.
Ještě k tomu PCI a AGP (více bude v dalším pokračování):
Samozřejmě, že možnost použití více grafických karet není důvodem k přechodu na AGP, ale je to taková třešnička na dortu (už jen tím, že tato možnost je podporována i v mnoha operačních systémech, jinak by to bylo na nic). A opuštění AGP? Zatím k němu stejně v běžných PC nedochází a na druhou stranu se to dalo čekat. Nějaká nová technologie se musela objevit, když PCI v PC-čkách byla pro nová zařízení moc pomalá (na druhou stranu, i "stará" PCI může dle normy přenést 1GB za sekundu, ale tato PCI není v PC použita).
Hlavním důvodem (a pro výrobce cílem) je však potřeba zakoupit novou základní desku, procesor atd. To stejné se přece dělo i v minulosti, například jsem nikdy nepochopil výhodu PS/2 konektorů oproti osvědčené kombinaci DIN+sériový port (a to jsem PS/2 měl i na 286ce a myslel jsem, že potom umřel).
"A opuštění AGP? Zatím k němu stejně v běžných PC nedochází "
No nevím. V poslední době vývoj moc podrobně nesleduju (jednak proto že s výkonem domácího PC jsem celkem spokojený, ale hlavně proto že na případný upg teď nemám). Mám ale dojem, že u P4 skončila podpora AGP s chipsetem 845 (možná 865) a všechny novější CPU budou potřebovat novější chipset (915+), který už AGP "neumí". Další výměna tedy bude znamenat nový CPU + desku + grafárnu .. a možná i paměti, protože DDR už se taky postupně nahrazují DDR2. Chápu výrobce že potřebují mít pořád tržby, ale na druho stranu se dají sehnat slušné AGP karty, které ale nepůjdou do nových desek, takže si pak pořídíme jejich (prakticjy stejně výkonné) PCIe verze. A v ceně zaplatíme i vývoj PCIe rozhraní, které vlastně ani nechceme. Tomu se říká pokrok !
".. a na druhou stranu se to dalo čekat. Nějaká nová technologie se musela objevit, když PCI v PC-čkách byla pro nová zařízení moc pomalá (na druhou stranu, i "stará" PCI může dle normy přenést 1GB za sekundu.."
No tak si to zkusíme přepočítat :
Takt PCI je 33 MHz, šířka je 32b -> 4B. Může tedy přenést 133 MB/s (cca 1Gb/s). Existují ovšem i rychlejší verze (PCI66 - takt 66 MHz), širší verze (PCI64 - 64b), resp. obojí - PCI64/66. Zde je šířka 64b = 8B, takt 66MHz -> teoretická přenosová rychlost je 528MB/s (cca 4,2 Gb/s). Jestli je definována i rychlost 1GB/s to sice z hlavy nevím, ale i tak jsou zde zmíněné rychlosti IMHO dostatečné pro běžného uživatele. Proto si myslím, že zavádět PCIe je rozežranost, když by zatím stačilo pro "ostatní" karty rozšířit používání těchto už existujících vylepšených PCI sběrnic (které jsou prakticky jen v serrverech) a grafárny se mohly nechat na AGP.
Já s Vámi (jakožto uživatel) naprosto souhlasím, AGP tady ještě nějaký ten pátek mohlo být. Ještě k těm přenosovým rychlostem, sice to bude i v dalším dílu, ale klidně to uvedu i zde:
Taktovací frekvence šířka datové Maximální datový tok
sběrnice části sběrnice
(sorry za ty indexy, spatne se to ze zdrojaku prevadi). Samozrejme, ze ty cisla jsou trosku zaukrouhlena, protoze ve skutecnosti se nepouziva frekvence 33MHz, ale 100/3 MHz, z nehoz se odvozuje i "66MHz" a "133MHz". Takze "mych" 532 MB/s se rovna "Vasim" 528MB/s.
Kupodivu me to celkem vadilo, ze mam jen jedno AGP a nemuzu mit tim padem dve karty. Kupovat dualhead nepripadalo v uvahu, kdyz uz sem jednu gr. kartu mel. A druha PCI karta byla nepouzitelna (nejaka S3), nemela potrebny vykon a ve win xp spolu AGP a PCI nefungovaly uplne idealne (uz si nepamatuju, co mi na tom nevyhovovalo). Takze ja bych jen uvital mit dve AGP nebo neco podobnyho rovnocenyho :-)
Dvě karty do AGP mít zapojeny nemůžete, nejedná se o sběrnici, ale port. Existují samozřejmě i bastl desky, které mají integrovanou grafickou kartu a k tomu port AGP, ale při připojení nové karty se ta stará musí deaktivovat. Na PCI se prodávaly Matroxy (i bez dualhead), ty sice nejsou pro 3D ideální, zato poskytují perfektní obraz, a to i na starších monitorech (chce si to vyzkoušet, prostě u Matroxů uměli dělaj kvalitní čipy a rychlé D/A převodníky).
Firma ATI na AGP pripojila dve karty - Rage Fury MAXX. Su to vlastne dve samostatne karty na 1 plosaku - kazda ma chip Rage 128 Pro, 32MB pamati, samostatny BIOS. Prve verzie mali aj dva vystupy, takze sa to dalo pouzit na 2 monitory (dual-head) alebo ako jedna karta s vyssim 3D vykonom. Riesene je to tak, ze sa video vystupy z oboch chipov prepinaju na vystupne konektory. Normalen sa predavala vsak len 1-vystupova verzia, po 2. vystupe ostalo len prazdne miesto na plosaku... Funguje to vsak poriadne len vo Windows 9x/ME. V inych OS len ako obycajna karta.
Takto je to samozřejmě možné vyřešit (portu AGP je jedno, co je na jeho konci, klidně tam může být připojen celý další počítač), ale snižuje se tím reálná propustnost pro jednotlivé karty. Tj. když se bude například do jednoho grafického čipu "tlačit" video, musí druhý čip čekat nebo počítat pouze nad tím, co má uloženo v paměti na kartě. Také u ATI museli přidat nějaký společný řídicí prvek kvůli AGP, nicméně řešení pro dva monitory to může být dobré.
VL Bus se pozna lehko - vypada to takhle :] http://82.114.193.227/vga/image/sbirka/s3/928f.jpg
Muj oblibeny kousek, skoda ze nefunguje.
Jinak neskodilo by ke clanku nahodit aspon nejake ilustracni obrazky konektoru sbernic, aby to kazdy poznal, kdyz uz je to tak pekne rozepsano.
Uz se tesim na dalsi dil, treba se konecne dozvim s jistotou ktera byla prvni karta v IBM PC (JA CHCI FOTO :}) - jediny co jsem zjistil ze by to melo byt neco na 6845 cipu, ale co to presne bylo nikde neuvedeno. Jak ma pak clovek sbirat grafiky, kdyz ani nevi, ktera vlastne byla prvni - jo sberatele CPU to maj lehky.
Ta 6845 bude asi neco podobneho tomuhle: http://82.114.193.227/vga/image/sbirka/ostatni/um6845rf.jpg
Nakonec dva dotazy - nezna nekdo metodu jak rozlisit od sebe EGA, CGA, MDA karty kdyz nemam monitor? Mam jich vic a nevim jak na to. Druha otazka - zna nekdo nejake stranky o starych VGA, nebo sberatelske stranky mimo yjfy.com? Tam si clovek u nich na foru moc nepokeca - rozsypany caj neumim.
Ta VL Busovska karta ma nejak priuhnuty ten pitomy prichycovaci plisek, budte na ty duchodkyne trosku jemnejsi :-)))
V kazdem pripade je s prvni kartou na PC problem, protoze jsou to karty dve. IBM uz do zacatku (tj. rok 1981) davala na vyber mezi MDA a CGA, bohaci si samozrejme mohli doprat obe tyto karty (viz adresove rozsahy, umisteni konfiguracnich registru atd. - vice viz dalsi dily).
Rozliseni EGA od CGA/MDA by melo jit minimalne podle prepinacu na prichycovacim plisku. Na EGA se tim nastavovalo, ktery typ monitoru je pripojeny, pripadne, zda je v pocitaci jeste nejaka jina graficka karta. Ty prepinace jsou ctyri, jejich popis je napriklad ve znamem Sysmanu (pokud budete mit zajem, muzu sem ty informace vysosnout).
Diky za info, takze s prepinacem EGA - budu si pamatovat.
Ad ohnuty plech - nebyt mne tak nema jen ohnuty plech, ale byla by touto dobou namleta na drt a roztavena na cin a jine vzacne kovy :} To ohnuti vzniklo tim jak kartu vyrvali ze slotu prestoze byla zasroubovana :-(. Bezny postup - je ze srotiste, stejne jako naprosta vetsina ostatnich karet z me sbirky. Zatim mam provereny dva na morave + 1 v brne, ale tam jsou vydridusi a pusobili dojmem ze mne tam zrovna nevidi radi, takze tem se asi budu vyhybat. Budu muset ale ukecat nekoho vyse postaveneho z nejake firmy zabyvajici se dovozem repas PC - slysel sem ze tam byvaji pekne profi grafiky, ale dost toho pry vyhazuji, coz je hooodne velka skoda.
PS: stejne se divim co vsechno ty grafarny preziji - mam matroxe ktery uz ma zrezively konektor na pripojeni monitoru, ale funguje, stejne jako 80 procent karet, ktery tam lezi v pytlech 1mx1mx1m venku na desti, mrazu, slunci a stejne funguji.
Muzu se pokusit ukecat nase techniky, aby vam nektere graficke karty ze starsich pocitacu nechali. Potiz je v tom, ze se vyhazuji cca 5-7 roku stare pocitace a temer ve vsech jsou nastrkane stare dobre S-trojky (tusim s cipem 767) do PCI, takze je to docela nuda. Zadna raritka tam neni, osobne mam doma grafarnu na VL-Bus, ale tu porad pouzivam, takze ji dam z ruky, az se ta 486ka uplne rozpadne :-)