Nepatri to zrovna ke grafice, ale muzete mi nekdo objasnit jak se zapisovalo u ruznych pocitacu (ZX Spectrum, Atari, C64) na kazetu? Tedy konkretne jak to bylo modulovane, atd.
Era 8bitu mne minula, zacinal jsem na PC XT. Ted' se k tomu ale nejak vracim a o vikendu jsem si koupil par 8bitaku na aukru, tak mne to zacina zajimat.
na ruznych pocitacich ruzne? Nekdy se pouzival zapis dvoji frekvenci (jednicka byla dejme tomu 2000 Hz, nula 1000 Hz), ale nekdy take primo binarni zapis s tim, ze nuly a jednicky byly ruzne dlouhe impulsy. Samozrejme kazeta i zesilovac maji nejake frekvencni omezeni, takze na kazetach nebyly ciste „obdelniky“, ale to az tak nevadilo. Take kalibrace na delky impulsu se provadely pri nacitani hlavicky i kazde(?) hrany, takze treba nevadilo, kdyz kazetak mel kolisavou rychlost.
Vetsinou se zapisovalo monofonne, ale par frajirku melo i stereo upravu, takze na pasce byly 4 stopy (dve ctene z jedne strany, dalsi dve pri obraceni kazety).
Tak me napada, ze kdyby se pouzivala fazova modulace jak u modemu, tak by se na kazetu veslo mnohem vic dat.
To jo asi mas pravdu. Na kazetach SONY z Tuzexu byla trvanlivost zaznamu v Turbo 2000 (Atari) okolo peti let, to je dobry. Mel jsem taky Maxwellky, ale ty mely mekke pasky, takze se vytlacovaly diry v pripade, ze jsem po nahrati programu zapomel vypnout kazetak, takze ty sly na hudbu. No a potom Emgetonky to je kapitola sama pro sebe :-), dobry tak jako nahrada za moderni /dev/null a /dev/random :-)
Nekdy to nebylo tak hrozne, ze by ti to hned ubrousilo magnetickou hlavu, protoze se stavalo, ze se paska zasekla, takze ji motorek neutahl a tudiz se nic nebrousilo :-)
Takove malickosti, jako ze se zasekla namotavaci civka (a posunovaci „jehla“ za magnetickou hlavou fungovala), takze jsi tahal 20 metru pasky z vnitrnosti kazetaku, byly na skoro dennim poradku.
Kdysi dávno jsemdo svěho atari kazetaku, z nouze (respektive v blahé nevědomosti), koupil dvě tyto kazety. Prodávaly se v menší délce (jedna měla mám dojem 20minut) a šli v pohodě sehnat. Na mojí omluvu budiž řečeno, že to byla hned první kazeta k počítači koupená. Nic to nebrousilo ani se to nenamotávalo, ale neudrželo to často záznam ani do druhého dne. Zkoušel jsem na to nahrát zvuk, ale šumělo to jako blázen. Pak už se kupovali buď kazety vozené z „raichu“ z druhé ruky, nobo z tuzexu, případně se později v normálních obchodech začaly objevovat kazety zahraniční produkce…
Teda ja jsem nedavno po mnoha letech vytahl Atari a ze skrine a v klidu prectu temer vse co jsem tam ulozil v roce 1988 (pokud se teda tlaci do vhodneho mista dvirek kazetaku, ale tuhle vlastnost mel i tenkrat). Samozrejme ze ze zahranicnich kazet. U Emgetonek se ten pasek nejak prilepil sam k sobe (coz udajne lze opravit susenim pri zvysene teplote, ale nezkousel jsem to).
Mel jsem upravu kazetaku zvanou SUPER-TURBO (dokazalo az 6000 Bd, ale to uz bylo nespolehlive, takze jsem pouzival standardnich 2000 Bd).
Nektery zaznamy se sice uz precist nedaji (bad checksum), ale od vseho jsem mel aspon 2 nebo 3 kopie, takze si nekdy az budu mit cas napisu vicekanalovy viterbiho dekoder a z tech 3 kopii se to treba uz podari (na PC) obnovit.
My měli u Didaktiku Gama také nějakou formu Turba, ale narozdíl od Atari to nebylo realizováno pomocí cartridge, ale další ROMkou připájenou na původní. Také na další integrované obvody s logickými funkcemi byly napájeny další a celé to bylo různě propojeno a doplněno dvěma přepínači – jedním na přepínání ROMky a druhým na ruční přepnutí paměťové banky. Celé to tvořilo dosti nepřehledné vrabčí hnízdo.
Neví někdo o této úpravě nějaké podrobnosti? Zajímalo by mě schéma, jak bylo časté a tak, jaká byla výsledná přenosová rychlost a tak…
Na jedno „turbo“ si vzpomínám – jednalo se ovšem o speciální formát kopíráku GAMA copy, které sloužilo pouze pro zálohování. Je možné, že to někdo zadrátoval – nikdy jsem se s tím ovšem nesetkal, a ani neznám nikoho, kdo by to měl v počítači. Didaktik byl na tyhle úpravy dost citlivý. Ten můj nepřežil rozšíření na Lamačovo CP/M. Resp. přežil ale brzo po pájení se začal loupat tišťák.
U různých různě. :-) Základní myšlenka byla, že se na vstup magneťáku posílal obdélníkový signál, při čtení se naopak signál z magneťáku prohnal přes hradlo aby se zTTLkoval a takto upravený šel obvykle na pin nějaké V/V brány. Vlastní formát už záležel na počítači – některé rozlišovaly úroveň signálu (to byla ta horší varianta, neboť signál s opačnou polaritou to nedokázalo zpracovat), některé reagovaly na hranu. Obvykle se používala modulace obdélníková FSK. Data se obvykle sestavovala do nějakých bloků, opatřených hlavičkou a kontrolním součtem (žádné CRC, používal se prostý průběžný součet atp.), přičemž blok obvykle začínal několik sekund dlouhým pilotním signálem sestávajícím z posloupnosti střídajících se jedniček a nul ke kalibraci SW demodulátoru (někdy byl tento pilotní signál až nepochopitelně dlouhý, třeba 10 s). Běžně se modulační rychlosti pohybovaly kolem 200–600 Bd. Pak existovaly různé kopírovací programy – „turba“ – které zaváděly vlastní formát – což obvykle zahrnovalo podstatně kratší pilotní signál, vícestavovou modulaci atp. a ve výsledku to rychlost přenosu dat zvyšovalo několikanásobně. Obvyklé doby nahrávání programu byly řádově minuty.
Koukám, že mnoho lidí už odpovědělo, tak jen dodám ze svý zkušenosti
ZX Spectrum sledoval změny signálu 1 – 0 a zpět 0 – 1. Měří se, kolik se napočítá cyklů mezi celou jednou periodou. Krátká perioda (málo cyklů) odpovídá logické nule, dlouhá perioda (hodně cyklů) je logická jedna.
Zaváděcí signál u ZX Spectrum je myslím posloupnost jedniček a je zakončen nulou, za ním následují přímo data posílána po 8 bitech. Posledním osmice bitů je kontrolní součet.
Dál bych si ještě vzpoměl, že každý blok měl zaváděcí signál, následovaný jedním bitem nuly (jak jsem napsal) a následoval typ bloku jako bajt, jeho velikost, a buď vlastní data, nebo další metadata. ZX Spectrum rozlišoval typy bloků „Program, Data, Bytes“. Typický program tak většinou začínal blokem Program uvozující, že bude následovat basicovský program, pak pokračoval datový blok. Někdy následoval další blok „bytes“ obsahující další binární data.
Pamětníci si jistě vzpomenou na typické spektrácké vrčení, které by se dalo zapsat asi takto.
tůůůůůůkřt … tůůůůůkšřkřšřkšřkšřšřškřkkkřšřšřšřiiiřšřiiii
tůůůůůůkřt … tůůůůůkřšřšřřššššišiřiřiřiišiřiřišiišřřši…
Mam jeste otazku, nebyl by ochoten mi nekdo prehrat nejakou pasku na Atari, ZX Spectrum, Didaktik Gama a M a pripadne i C64 ? Jsem z Prahy, neco proti tomu budu umet urcite nabidnout.
Je realne pripojit k temto pocitacum i walkmana, nebo se to nenahrava pres line-in-out ? Mam tam dat nejaky kondenzator na filtraci DC, nebo tam muzu pustit primo vstup ze sluchatek?
Omlouvam se za hloupe otazky, ale jak jsem psal, 8bity jsou mi cizi (tedy pokud nepocitame MCUcka…). Navic mam doma jen to Atari, zbytek je teprve na ceste.
Na ebay.de take biduji na Robotronovi a na ebay.co.uk ACORN ELECTRON :-).
Nikdy by mě nenapadlo, že se to dá taky napsat. Pro pamětníky (ale i ostatní)
http://www.youtube.com/watch?v=zlsDmALohQQ
Já si toho na svém Spectru tolik neužil, protože jsem měl stroj s integrovanou 3,5 palcovou disketovou mechanikou a z ní jednak zvuky nevycházely a druhak byla rychlejší, než kazeťák.