Vlákno názorů k článku Grafické možnosti a programové vybavení IQ-151 od Mat - IQ151 byla jedna z nejvetsich zhovadilosti, co jsem kdy...
-
atarist (neregistrovaný)
tys ten clanek necetl vid? IQ-151 je zhovadilost, o tom se psalo minule (a autor byl napaden, ze pomlouva skvely socialisticky vyrobek – tak ted nevim), dnes je rec o AMOSu (operacni system – nic spolecneho s hardwarem), coz je opravdu dost dobry system a neni se cemu divit, ze cesi jsou v programovani docela dobri.
-
Mat: Opice by stěží dokázaly vyrobit procesor. O tom byl můj příspěvek.
atarist: Nic takového jsem nepsal, zkuste nečíst mezi řádky a chtít chápat. Dotklo se mě, že autor s vervou agitátora hodil do jednoho pytle v něčem špatný režim a ty lidi, co tady tvořili počítače a programy. Ať už byl režim jakýkoliv, a já jsem přesvědčen, že je nedoceněný, naši tvůrci HW i SW byli na světové úrovni. Pokud vám připadá, že je snad ostuda, že měli procesor 5 let pozadu za americkým, tak si uvědomte, že 99% států na náš výkon zíralo s otevřenou hubou, tedy aspoň ti chytří z nich, kteří chápali, co to procesor je.
-
Klasiká implememtace BDOS/CCP byla pro 8080. Mám pocit, ale fakt ne jistotu, že Lamač přepisoval ještě BDOS – z důvodu portu na Z80. Bohužel manuály, které jsem si schoval, mám někde hluboko ve sklepě a kód už je někde pryč.
V každém případě jsem to nemyslel tak, že by Lamač vynalezl CP/M. Jen se tu používaly dvě implementace – Trollerova a Lamačova. Navíc vzhledem k možnostem tehdejšího hw byl BIOS nějakým způsobem souměřitelný (velikostně/významově) s BDOSem a CCP.
-
phr (neregistrovaný)
Na Z80 fungoval bez problémů původní kód BDOS/CCP. Pokud někdo cítil potřebu do toho zasahovat, tak nejspíš jenom proto aby rozšířil funkčnost bez toho aby se nafouknul kód. Možná to Lamač potřeboval, netuším. Z původního příspěvku to vypadalo, že Lamač napsal CPM a to mně přišlo úsměvné. Ale koneckonců je to dneska už stejně jedno.
-
me (neregistrovaný)
CP/M byl standart, pro ktery existovalo mnoho programu (pozdeji se s CP/M vyvinul MS-DOS). ZX-Spectrum nemohlo bezet CP/M, protoze ten vyzadoval RAM od adrersy 0 a od adresy 0×100 se zavadel program (dodnes prezilo u COM souboru v MS-DOS?) Klasicke ZX-Spectrum ma od adresy 0 16kB ROM s BASIC.
Takze aby ZX-Spectrum mohlo provozovat CP/M, bylo nejprve treba provest HW upravu mapovani pameti; take se zvetsila kapacita RAM v ZX-Spectru na 80, 144, 272 anebo 528kB.
Disketove jednotky byly nedostupne (drahe, jen za valuty, atd). Pro ZX-Spectrum exisovaly „levne“ Microdrive jednotky. A pan Lamac upravil CP/M pro ZX-Spectrum tak, ze pracoval s Microdrive, coz nebylo vubec snadne; mimo jine formatoval kartiridge tak, ze meli o nekolik procent vyssi kapacitu nez originalni format. Pokud tomu dobre rozumim, vlastne rozsril CP/M o RTOS jadro, ktere na pozadi prenaselo data mezi bufery v pameti ZXS a Microdrive, takze „pomala“ Microdrive jednotka nebrzdila uzivatelsky SW; ve vysledku byla rychlost Microdrive srovnatelna s disketovou jednotkou, tenkrat snad jeste s 5.25". Pokud ZXS zapsalo data na Microdrive, mohlo trvat az 50s nez se data skutecne zapsala na cartridge, ale ZXS nemusel cekat, vse bezelo na pozadi. Pozdejsi verze CP/M pro ZXS ktere spolupracovaly s disketovou jednotkou byly uz docela nudne v porovani s verzi, ktera fungovala s Microrive…
Tyto informace jsme se pred casem docetl v casopise Microbaze venovane CP/M pro ZXS; knizecka velikosti A5. -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelAle ja jsem prece v clanku o IQ-cku nepsal i <b>vsech</b> pocitacich vyrabenych v CSSR, naopak si treba myslim, ze Ondra, Didaktiky Gama|M|Kompakt a predevsim SAPI-1 se povedly. Ovsem IQ-151 se zcela urcite nepovedlo, myslenka modularniho pocitace byla dobra, ale realizace strasna. Jo a netvrdim to jenom ja (co taky muzu kecat, kdyz mi bylo v dobe rozkvetu IQ-cka stezi 15 let ze?) ale i doboby tisk, coz je docela zajimave, protoze okolo 1986 se jeste moc nase vyrobky verejne nekritizovaly a kdyz uz tak stylem, ze se sice nepovedlo, ale mohou za to subdodavatele.
