Vlákno názorů k článku Grafika na osmibitových počítačích firmy Apple od Substance242 - K tomuto článku asi taká veľká diskusia nebude, keďže...
-
Georgius (neregistrovaný)
Jako mozna jediny vlastnik Apple IIe v CR se musim ozvat ;-). Stroj jsem ziskal po te, co lezel par let vyrazeny ve skladu nejmenovane nemocnice, kam byl jeste za socialismu zakoupen pres nemecko. Diky tomu ma naprosto neuveritelnou featuru a to hardwarove prepinani znakove sady. Proste kolebkovy vypinac, na jednu stranu klasicke ASCII s ramecky, na druhou prehlasky, ostra S a podobne. Bohuzel bez cestiny (to by byla haluz^n, ale nemam na to cas). Dve disketove mechaniky, byla k tomu standardni centronicsova tiskarna (tu ale zahy po vyrazeni nekdo cornul). K tomu par disket se softwarem a manualy. Prekladac pascalu, disketa s CP/M (teda vlastne dve), naprosto neuveritelny textovy editor, proti kteremu byla tehdejsi T602 naprosto trapna (editor Apple IIe mel koncem 80. let WYSIWIG !!! Wordperfect se k tomu dopracoval az nekdy ve verzi 6.0 … ). Bohuzel nemam dost casu „na hrani“, navic bych potreboval zazalohovat diskety, ovsem 5.25 palce Dcka/DDcka se uz budou blbe shanet :-(.
-
Biktop (neregistrovaný)
To není nic tak neobvyklého. Commodore 64 měl v druhé půlce 80. let grafický operační systém GEOS a pod ním např. aplikaci geoWrite, což nebylo nic jiného, než WYSIWYG editor, včetně možnosti použít různé (samozřejmě proporcionální) fonty (k tomu dokonce existovala utilitka na jejich tvorbu). Matka na počátku 90. let pracovala ve výpočetním středisku nemocnice jako písařka (4 ks PC AT 286 od JZD AK Slušovice) a když tam koupili tehdy asi za 150 tisíc (tehdejších korun) 386ku a na ni jako supr čupr novinku dali taky Windows, tak jakožto naprostý počítačový analfabet všechny dokonale uzemnila hláškou „hm, a co jako, to znám, to je GEOS, to má syn doma na počítači už spoustu let“.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelGratuluji k peknemu kousku do sbirky :-) Muzu se zeptat, jestli k tomu byl monitor nebo tam nejak zbastlili podporu pro PAL? Vim, ze se delaly nejake pridavne karty pro PAL, ale jak moc to bylo podporovano to netusim (dost zasadni rozdil v casovani snimku, radku atd.).
-
Georgius (neregistrovaný)
Děkuji :-). Monitor k tomu byl, černobílý (no, teda vlastně černo-zelený). Je k tomu i jakási nedokumentovaná přídavná karta, nejspíše vícekanálový A/D převodník.
P.S.: Díky za bezvadný seriál, hodně mi pomohly hlavně kapitoly kolem MIDI, v kombinaci se začínajícím seriálem o operačních systémech by mohla vzniknout líheň nových architektur a operačních systémů :-).
-
ch (neregistrovaný)
Mozes si pre istotu porobit aspon binarne image tych diskiet. V pripade potreby (alebo aj preventivne) ich potom mozes nahrat naspet na rovnake diskety, pokial sa poskodi len zaznam a nie povrch. 5.25" mechanika v starsom PC by mala DD-cka v pohode precitat. V pripade nudze by ale zrejme nebol problem tie image zohnat cez zberatelske stranky/fora.
-
Radovan (neregistrovaný)
Moc lidí v Čechách asi ne, ale o to větší legenda ho provází :-D Po Evropě měly větší šanci se rozšířit spíš asijské kopie, prodávané třeba v Německu. Každopádně to byl první mikropočítač s barevnou grafikou, disketovými mechanikami a cenou přístupnou normálnímu člověku, to mu nikdo nevezme.
Do historie se Apple II zapsal mnoha způsoby, například na tomhle počítači ve vlastnoručně napsaném programu v BASICu navrhoval Burt Rutan letoun Voyager, který v roce 1986 oblétl „na jednu nádrž“ Zeměkouli. -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
On asi predrecnik „normalnim clovekem“ myslel nekoho z USA nebo Zapadni Evropy. Bavime se totiz o roce 1977, takze oba Stevove asi nedoufali, ze udelaji nekaje extra obchody za zeleznou oponou (dnes taky snad krome dotovaneho OLPC a spol. nikdo nepocita s tim ze by vyrabel a uspesne prodaval pocitace pro nekoho se mzdou 1$/den).
Ostatne mam pocit (kdyztak me opravte, tak stary zase nejsem :-), ze pocitace s vice RAM a vetsim vykonem byly povazovany za „strategicka zarizeni“ a ani se k nam nemohly legalne dovazet.
Jinak Apple II byval na videni na Invexu, firma Apple tam mela historicky stroj na kterem pry psaval Arthur S. Clarke. Jestli to byla opravdu skutecne jeho masina tezko rict.
-
Radovan (neregistrovaný)
Asi tak nějak, pro „normálního českého člověka“ byla v té době snem Škoda 110 R, zvaná kupátko nebo české Porsche, a pokud o počítačích vůbec něco věděl, tak maximálně to že jsou strašně velké a existují ;-) Co se embarga týče tak jeden šestnáctibitový:
Q: „Kdy se do Československa dostane Motorola?“
A: „Až přiletí v Pershingu!“
Neměl podobný problém i Playstation 2? Mám pocit že se tenkrát také nějaký čas nemohl do některých zemí vyvážet, protože měl takový výkon že spadal pod „obranné“ technologie. (Marně přemýším co je na neviditelných bombardérech obranného :-D) -
Radovan (neregistrovaný)
Právě že znám, a také znám 1984 :-/
VÁLKA JE MÍR
SVOBODA JE OTROCTVÍ
NEVĚDOMOST JE SÍLA
To se sem trochu nehodí, tak to radši napravím – jeden z klonů Apple II, Laser 128, vyráběl VTech ;-) -
mm (neregistrovaný)
Ano. Na výkonnější mikropočítače(jak se tomu u nás tehdy říkalo) – především 32 bitové – bylo svého času embargo, které zasahovalo až do 90.let. Ještě v roce 1991 (a možná částečně i počátkem 1992) byl problém sem oficiálně dostat základní desku s CPU 80486. Pamatuju si, jak jsme s úžasem hleděli na desku s Intel 80486, víceméně propašovanou, kterou jsme pár týdnů před tím hladově obdivovali na CeBitu. Mašina s I80486 byl pro nás tehdy superstroj, ideální pro provozování nějakého derivátu Unixu o který jsme se snažili seč síly stačily. O nějakém Linuxu tehdy věděl snad pouze Torvalds :-). A nutno uznat, že procesor I80486 nebyl vůbec špatný. Fanatici mezi námi sice neustále pokřikovali o Motorolách, ale tehdy již začínalo být jasné, že přes ně perspektivní cesta nepovede… Stejně tak ona deska – byla udělána poctivě, žádný masový šmejd jak je dnes zvykem. A sériový terminál ze ZX Spectra s IF1 než byly pořádné Wysy… budu muset asi zatlačit slzu.
-
Biktop (neregistrovaný)
No… Zas taková fantasmagorie by to nemusela být. Např. firma CBM Jacka Tramiela v USA prorazila prodejem psacích strojů, jež pro ni nevyráběl nikdo jiný, než Zbrojovka Brno. Tramiel byl s dodávkami tak spokojen, že navrhoval založení společného podniku, v němž by se na vývoji a výrobě počítačů podíleli odborníci z USA i z ČSSR, vývojové centrum mělo být v Pennsylvánii, továrna na jejich výrobu v ČSSR. Naše vláda to tehdy odmítla – škoda, Commodory se mohly vyrábět v Brně. I když – zní to tak neuvěřitelně, že kdo ví, jak by to bývalo dopadlo, kdybychom na to byli i nakrásně kývli. Moc si nedovedu představit, jak by se do fabriky za železnou oponu dovážely tisíce amerických DRAMek a 6510ek, nebo dokonce jak se tu někde v Rožnově vyrábějí v areálu Tesly a odtud putují do ZB. :-)
