Hlavní navigace

Grafika v UNIXu - skenujeme

14. 9. 2001
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Nevěřme však tomu, že ten nejlepší skener udělá vše za nás. Často to bez naší pomoci nepůjde. Dnes si projdeme možnosti XSane a význam základních voleb obrázků – rozsahu, gama korekce a bitové hloubky pro praxi.

XSane

Jedno z nejlepších rozhraní pro skenování je jistě XSane. Popíšeme si proto práci s ním důkladněji a vysvětlíme si i význam jednotlivých voleb. U některých uvedeme alternativy pro pozdější úpravy pomocí balíků GIMP, NetPBM a ImageMagick (convert).

Abychom dosáhli dobrých výsledků při jakémkoliv skenování, je nutné správně zvolit několik hodnot: rozsah barev (barevnou dynamiku), gama křivku, rozlišení a bitovou hloubku. V minulém dílu jsme si vysvětlili význam rozlišení, dnes si popíšeme i ostatní.

Než začneme skenovat, ujasníme si, zda budeme požadovat fotografii s maximální dynamikou, nebo s maximální věrností. V prvním případě máme otevřenou možnost různých vylepšení, v druhém případě se budeme striktně držet hodnot daných barevností originálu. Obrázky s vysokou dynamikou často vypadají na pohled lépe, než ty zcela shodné s předlohou.

Pohled na XSane
větší obrázek

Výběr rozlišení

U XSane máme na výběr dvě možnosti – šoupátko a roletka s vybranými hodnotami. Proč jsou pro kvalitní skenování vhodné pouze hodnoty z roletky (a to ještě jenom ty, které jsou celým zlomkem optického rozlišení nebo jsou s ním v poměru malých celých čísel), jsme si vysvětlili v minulém dílu.

V jiných programech lze rozlišení změnit později, ale jedná se již jen o přepočítávání původního obrázku. Pokud však potřebujeme větší rozlišení, než skener nabízí, je digitální zvětšení jedinou šancí. Někdy je vhodné i digitální zmenšení (např. u zrnitých podkladů, postačí-li výstup v nižším zozlišení).

GIMP: „Obrázek->Velikost Obrázku…“ Přepočítání obrázku zadáváme v horní polovině tabulky, v dolní polovině pak velikost pro tisk. Změna velikosti pro tisk však neovlivňuje obrazová data, pouze zapíše tuto informaci do souboru. Důležité je nastavení „Prostředí->Typ interpolace“ v předvolbách, kterým ovlivníme algoritmus, pomocí něhož GIMP přepočítá data (čím pomalejší, tím kvalitnější).

NetPBM: pnmscale a pnmscalefixed

Convert: -sample (algoritmus nejbližší soused)

Tabulka č. 196

fotografie 540 DPI
Obrázek naskenovaný v rozlišení 540 DPI na levném skeneru s optickým rozlišením 600 DPI (tj. poměr větších celých čísel 9/10). Při zvětšení vystupuje čtvercová interferenční síť.

fotografie 540 DPI
Obrázek naskenovaný v rozlišení 600 DPI, který byl zmenšený na 540 DPI až v počítači. Interferenční síť se neobjevila.

Výběr rozsahu

Výběr vstupního a výstupního rozsahu ovlivňuje dynamiku obrázku. Velký vstupní rozsah vede k méně kontrastním obrázkům, příliš malý vstupní rozsah „uřezává“ nejsvětlejší či nejtmavší hodnoty a obrázek je v  těchto partiích plochý. Při výběru výstupního rozsahu můžeme vzít ohled na možnosti výstupního zařízení a jeho rozsah. Pro obrazovku je vhodný plný výstupní rozsah, pro ofsetový tisk zhruba 3 %–97 %. Při výběru máme hned několik možností:

Výběr rozsahu po barvách, nebo výběr spřažený (hlavní okno, trojbarevné tlačítko vpravo dole)

Zatímco spřažený režim mění dynamiku všech barev stejně a barevný tón se nemění, výběr po barvách mění dynamiku každé barvy zvlášť a může změnit barevné podání obrázku. Většinou k lepšímu, ale u barevně nevyvážených kompozicí (zelený míč na trávníku) obrázek zčásti ztratí barevnost.

Automatický výběr rozsahu (normalizace, hlavní okno, třetí tlačítko vpravo dole)

Je to nejrychlejší metoda. Na náhledu vybereme obdélníkový rozsah uvnitř skenovaného obrázku. Stiskneme tlačítko „Automaticky upravit“ a vše je připraveno. Automatický výběr nás většinou připraví o několik nejtmavších a několik nejsvětlejších odstínů.

GIMP: „Obrázek->Barvy->Auto->Normalizovat“ nebo „Obrázek->Barvy->Úrovně… / Automaticky“

NetPBM: pgmnorm a ppmnorm (bez parametrů nebo s možnými volbami pro změnu vstupního rozsahu)

Convert: -normalize

Výběr rozsahu dle histogramu (šoupátka v hlavním okně a okně histogramu):

Otevřeme-li si obrázek s histogramem, můžeme pozorovat poměrné zastoupení barev podle jejich tmavosti. Volbu kontrastu a jasu či přímo šoupátka mezních hodnot nastavíme dle svého názoru. Na náhledu si zkontrolujeme výsledek.

GIMP: „Obrázek->Barvy->Úrovně…“ (spřažený i po barvách)

NetPBM: Histogram lze vypočítat pomocí pnmhistmap

Ruční výběr rozsahu (pipetky v okně náhledu):

Na náhledu najdeme nejtmavší a nejsvětlejší místo a jejich barvu nabereme pipetkami v náhledovém okně. Podobně můžeme zvolit i místo neutrálně šedé pro volbu dodatečné gama korekce. V GIMPu je možné klepnout do obrázku a nabrat barvu v dialogu „Obrázek->Barvy->Křivky…“, dialog „Obrázek->Barvy->Úrovně…“ bohužel zatím toto neumí.

Výběr gama korekce

Jak již bylo řečeno v minulém dílu, budeme často potřebovat obrázky s gama korekcí. Mnoho skenerů, dnes již i v kategorii těch nejlevnějších, umožňuje nahrát gama křivku přímo do skeneru. Skener skenuje 10, 12, nebo 14bitová data, provádí korekci a do počítače odesílá již korigovaná 8bitová data. U SANE/XSane je tato možnost standardně vypnutá a aktivuje se rozšířenou volbou Použít vlastní gama tabulku (Use Custom Gamma Table). XSane má navíc možnost automatického přizpůsobení hodnoty gama podle dynamiky obrázku (pokud jej zapneme v předvolbách). Současná verze XSane ovšem k tomu neumí při skenování do souboru automaticky přičítat cílovou gama korekci (při skenování pro tisk to umí), takže si musíme pomoci ručním přičtením požadované hodnoty. Po naměření hodnoty jednoduše 12× klikneme na šoupátko gama křivky (a tím zvýšíme hodnotu o 1,2 – na 2,2 vhodné pro sRGB; obdobně klikneme jen 8× při skenování pro tisk bez další korekce). Pokud automatickou úpravu hodnoty gama nevyužijeme, stačí si napevno nastavit požadovanou hodnotu.

GIMP: „Obrázek->Barvy->Úrovně…“ (hodnota nahoře uprostřed)

NetPBM: pnmgamma (implicitné hodnota je 2,2, možnost korekce dle CIE pomocí -cieramp)

Convert: -gamma

Výběr bitové hloubky

Pokud provedeme gama korekci již ve skeneru, vystačíme si většinou s osmi bity. Chceme-li však provádět úpravy až v počítači, je lepší zvolit vyšší bitovou hloubku a snížit ji až po provedení gama korekce. Tím ovšem vyloučíme možnost použít k mezikrokům programy, které tyto obrázky nezpracují (např. GIMP-1.2). Pokud oželíme jemné rozlišení nejtmavších odstínů, vystačíme si s osmi bity vždy. V XSane tuto volbu najdeme mezi rozšířenými volbami.

Pokud u některých ovladačů sken vůbec nevyjde, je pro vyšší bitovou hloubku nutné vypínat volbu Použít vlastní gama tabulku (Use Custom Gamma Table).

GIMP: Verze 1.2 umí pouze hloubku 8 bitů, lze použít gimp-16.

NetPBM: Bez problémů pracuje s vícebitovými daty (od verze z roku 2000 podporuje i binární vícebitovou reprezentaci). Změnu bitové hloubky můžeme provést např. pomocí pnmdepth (zadává se maximální hodnota maxval, např. 65535, nikoliv bitová hloubka).

Convert: -depth (umí hodnoty 8 a 16)

Ukázky úprav

Tabulka č. 197

sken bez úprav
1. Obrázek bez jakýchkoliv úprav, jen s gama korekcí. Tento levný skener dává načervenalý výsledek.

sken se spřaženým rozsahem
2. Obrázek naskenovaný s automatickým výběrem rozsahu ve spřaženém režimu. Obrázek je kontrastnější, avšak nádech nezmizel.

sken s rozsahem po barvách
3. Obrázek naskenovaný s automatickým výběrem rozsahu po barvách. Obrázek změnil barevné podání a automatika odstranila načervenalý nádech.

kalibrovaný sken
4. Pro srovnání je připojen i obrázek upravený za použití barevného profilu skeneru (o něm budeme psát v dalších dílech) v maximální bitové hloubce.

špatně nastavené úrovně
5. Nastavení příliš malého vstupního rozsahu obrázek poškodí, je pak sice velmi kontrastní, ale nepoužitelný.

sken se správně upravenými úrovněmi
5. Obrázek 4 po vhodné úpravě úrovní (a gama křivky) vypadá kontrastněji a výrazněji – nejlépe ze všech uvedených.

Obrázek můžeme dále jemně dolaďovat pomocí dalších úprav (křivky, kontrast), ale to je již věc subjektivního názoru na požadovaný vzhled obrázku.

root_podpora

Výběr výřezu

Je sporné, zdali provádět konečnou volbu výřezu již v náhledu skenovacího programu. Za prvé je nepřesný a můžeme tak obrázek podříznout, nebo naopak oříznout nedostatečně. Za druhé některé filtry vyžadují několik pixelů rezervy na okraji obrázku, aby měly dostatek vzorků pro svou činnost (doostření, vyčištění apod.). Je proto dobré „nabrat“ více, nez je potřebné, a konečný ořez provést později.

Byl pro vás článek přínosný?