Vlákno názorů k článku Greenie Linux: mladá slovenská distribuce od glx - Kdyby autori podobnych obskurnich distribuci radeji delali neco...

Pomíjím, že jste nejprve označil moji argumentaci za demagogickou, a následně jste explicitně neodpověděl ani na jednu z mých otázek.

Vaši argumentaci částečně sdílím. Opravdu by bylo skvělé, kdyby se vylepšení pana Hoferka objevilo v Ubuntu nebo ve kterékoli mainstreamové distribuci. Ale IMHO tomu v principu nic nebrání. Distribuce od sebe navzájem poměrně běžně přebírají zdařilé nápady, proč by se nemohla Greenie stát zdrojem nápadů, přinejmenším v oblasti těch konfiguračních souborů a překladů? GPL to umožňuje.

Toho matení uživatelů (jak už jsem psal výše) se prostě neobávám. Ano, výběr je určitě bohatší než byli takovíto uživatelé zvyklí (byvši odkojeni produkty nejmenované redmondské firmy). Ale to k Linuxu prostě patří. Myslím, že většina uživatelů (kteří Linux používají déle než měsíc) svobodu výběru oceňuje. Navíc ten výběr není IMHO zas tak široký, jak někteří lidé v této diskusi bájí. Podívejme se na statistiky přístupu na distrowatch.org (jistě, díky způsobu sběru dat to jsou statistiky zatížené určitou chybou, ale IMHO ne zas takovou, že by Ubuntu v reálu používalo 0,5% lidí a např. Finnix 5% lidí; zkrátka řekněme, že nic lepšího než distrowatch nemáme). Podle statistik za posledních 12 měsíců první desítka dister představovala 41% přístupů, první dvacítka 56%. Průměrný počet přístupů u dister z první dvacítky je téměř 900, u dister č. 21-365 je to v průměru 40 přístupů na distro. Téměř třetina distribucí má méně než 10 přístupů za 12 měsíců. Kde jsou ty zmatky "obyčejného uživatele"? Znáte Linuxového začátečníka, který by si rozstříhal tu tabulku s 365 distribucemi na lístečky, hodil je do klobouku, a pak vylosoval distribuci, kterou bude používat?
Když někdo začíná s Linuxem, většinou to bude asi nějak takto:
1) Koupí počítač s předinstalovaným Linuxem, který je odladěný na konkrétní HW (hudba budoucnosti, ale snad už ne až tak moc vzdálené). Uživatel nemá problém a naprosto nic ho nemate. To, o jakou distribuci se jedná, je z hlediska uživatele naprosto podružné.
2) Požádá kamaráda, o kterém ví, že Linux používá, aby mu taky něco nainstaloval. Kamarád zpravidla nainstaluje distro, které používá on sám, protože je mu jasné, že občas uživateli bude muset něco poladit, tak se aspoň bude vrtat v něčem, co už zná. To, jestli má uživatel problém, je dáno tím, jak zkušeným uživatelem Linuxu je onen kamarád, s volbou distra to na 99% nebude mít nic společného.
3) Uživatel se rozhlédne po internetu nebo po nějakých časopisech. Bude hledat informace, která distribuce je uživatelsky přívětivá, kterou dokáže nainstalovat zhruba se stejným úsilím jako Windows, a se kterou mu dokážou ostatní poradit, možná se bude ptát na fórech.

Co se dozví? Na nezávazné vyzkoušení Knoppix, možná i Danix (nevím, ten jsem nikdy neviděl) nebo Slax, na ostrou instalaci Ubuntu, openSUSE, Fedora, Mandriva. Cokoli z toho může použít a zřejmě neudělá chybu. Spousta lidí je chválí, spousta lidí tvrdí, že není problém je ani nainstalovat ani používat, spousta diskusních fór řeší právě jejich problémy (i v češtině), howto se dá najít na každém rohu. Debian někdo začátečníkovi doporučí ale jiný zas ne, tak od něho raději dál. Před Slackware a Gentoo je začátečník důrazně varován. Na ostatní distribuce se uživatel vykašle, protože o nich na netu nenajde příliš mnoho smysluplných informací, které by aspoň na první pohled mohly vypadat lákavě. Možná by někdo doplnil v tomhle výčtu dvě nebo tři distra, na která jsem zapomněl, ale nedoplní jich dvacet nebo třicet. O zbylých cca 350 distribucí běžný uživatel ani nezakopne. Proč taky? A co běžného uživatele zmátne na tom, že místo 365 distribucí jich bude 366? Já v tom nevidím rozdíl.

Práce na mainstreamu by mohla být užitečnější, taky mi to tak připadne. Ale někdy může být nepřímá cesta efektivnější. Věci, které by se do Ubuntu z nejrůznějších důvodů obtížně prosazovaly, v Greenie prostě budou. Já jsem osobně ke Greenie taky poněkud skeptický, ale líbí se mi důvěra, kterou má pan Hoferek v sebe samotného, a je možné, že moje skepse pramení z toho, že ho podceňuji. Třeba se mu povede kolem sebe vybudovat silnou komunitu vývojářů, překladatelů, testerů i obyčejných uživatelů. Třeba si ta distribuce najde svoje místo na slunci. A třeba aspoň odvede natolik kvalitní práci, že část z ní použije někdo jiný (třeba i to Ubuntu). Anebo za pár let Greenie upadne do zapomnění, ale panu Hoferkovi už nikdo nevezme to, co se během té doby naučil. Prohloubí svoje znalosti svobodného softwaru, naučí se koordinovat takovýto projekt a posílen novými dovednostmi třeba skončí jako platný člen jiného vývojářského týmu. Nebo aspoň vejde v širší známost jako ten "co umí nainstalovat Linux" a leckterým lidem ho doopravdy nainstaluje, čímž se opět zasadí o větší rozšíření svobodného softwaru. V konečném důsledku zkrátka komunita IMHO jedině získá. Cest, jak realizovat svobodu, je tolik, kolik existuje svobodných jedinců. Pan Hoferek si vybral takovou, která vyhovuje jemu (podobně jako vám zas vyhovuje používat XP a Linuxu z povzdálí fandit). Není nezodpovědná, je jiná, než mu doporučuje většina lidí v téhle diskusi, a především je jeho. On může jedině získat, ale je dost dobře možné, že zisk z téhle cesty nebude mít jenom on. Mě nezbývá než mu popřát mnoho zdaru.