Mne na konkretne na tomto diely tohto serial vadi ze sa vela krat sa odkazuje na buduci diel a preto sa mi to zda bud robene narychlo alebo je to zle skomponovane.
Inak by som rad videl aj serial o Ceskych a Slovenskych pocitacoch – pamatam si na Slusovicky 8bitovy pocitac ktory mal v basicu prikazy „kruh“ a „cara“ (tusim to nemalo diakritiku – ale nie som si isty) ;)
Kapitolky „Co bude priste?“ tam davam schvalne na zadost ctenaru – ono by to jinak vypadalo tak, ze se v SSSR vyrabela jenom Strela, coz samozrejme neni pravda.
Jestli je to delane narychlo nemuzu posoudit, v kazdem pripade mate skoro 20kB textu, coz je IMHO o dost vic nez prumerna delka clanku na Rootu a vic to nebude, uz jen z toho duvodu, ze by me korektorka zabila :-)
Zkuste napsat clanek na dve obrazovky – myslim smysluplny. Uvidite, co to da prace. Pan Tisnovsky pro vsechny sve clanky musi nejprve shromazdit spoustu informaci a dat to dokupy. A uplne predtim musel rozmyslet strukturu, casti a navaznost serialu. Proste hromada prace, kterou dela zadarmo.
Nekteri prispevatele by museli sehnat i nejake dite ze zakladni skoly kvuli gramatice.
Pěkný článek, ale uvítal bych trochu „širší pohled“. Třeba kdo a proč s vývojem počítačů začal, na čí popud – byla to spíš politika, nebo armáda, nebo se v rusku vytvořilo něco jako u nás tým prof. Svobody a parta nadšenců.
K čemu první počítače sloužily a kde byly umístěny, kdo je dělal a zda ty firmy nějak žily dál a dělaly v oboru…
jestli to byl vlastní vývoj ve výzkumných centrech – nebo se hrubě kopírovalo ze západu, co OS atd…
taky trochu o těch lidech, zajímalo by mě jaký byl jejich osud – vývoj v rusku si představuji jako partu vědců zavřených někde v tajným městečku na sibiři, ale třeba to byly uznávané kapacity známé i na západě co mohly občas vyrazit na nějakou tu konferenci (s doprovodem…)
já vím, že je to těžké, ale prostě trošku víc než 2000op/s a 25kw příkonu – to se dá najít na netu
Mimochodem, nedávno jsem četl knížku o historii vývoje radiolokačních zařízení v Opočínku u Pardubic – je to sice mimo počítače, ale je nádherný sledovat, jak se čas od času opakuje schéma paralelní s vývojem v počítačích v 70. letech v silicon valley. Tady se taky sešla v určitém období parta schopných lidí a vymysleli něco super.
Po převratu z nich vznikly firmy jako retia/era/radom… a žuje to dál.
To období jim docela závidím, pak se to vždy „znormalizuje“ a je z toho normální každodení práce, ale ty začátky musejí být super
Presne tak – clanky pana Tisnovskeho jsou vyborne po technicke strance, ale take bych radeji nejaky globalni pohled. Koneckoncu pocitace tu nikdy nebyly samy pro sebe, nybrz pro konkretni armadni/vedecke/obchodni/zabavni ucely. Me osobne by zajimaly souvislosti s dejinami a spolecenskym vyvojem, proste odpovedi na otazku „Proc“.
A co tim chtel basnik rici? Ze jsi pomoci teto elektronky sam osobne konstruoval jak radar tak pocitac a mas tedy jistotu, ze co pises je pravda anebo jenom pindas aby jsi ukazal, ze jsi vetsi king jak autor serialu?
Jinak pro autora, serial je dokonale 1*. Konecne jsem se mohl neco docist o historii pocitacu.
Spíš tím chce říci, že to na těch elektronkách prostě mnohdy je vidět k čemu jsou určeny a že autor tohoto výborného seriálu při vší úctě asi vzhledem k relativnímu mládí nemusí mít s elektronkami moc zkušeností – proto vybral obrázek jak jej vybral a proto je v popiskách to co tam je…
Nic jiného bych za tím nehledal.
Navite jake elektronky se typicky v tehlech pocitacich pouzivaly? Byly to specialni elektronky vyvinute do pocitacu nebo spise seriove triody, jake clovek mohl najit v radiu, se zhavenim na 6,3 V? Nebo se pouzivalo seriove zhaveni po blocich?
A jak se provadela udrzba takoveho stroje? Predstava, jak lezu do vyhne 6000 elektronek, zmita se mnou vichr z ventilatoru a ja se tam koukam, ktera z 6000 elektronek nesviti na obou vlaknech (nejcastejsi zavada), me dost desi. A asi bych pak vypadal jak grilovane kure. A co kdyz se jedna o nejakou mozna vzacnou, lec spatne diagnostikovatelnou zavadu, treba slabnuti elektronky nebo zkrat mrizky, ztrata vakua vinou chyby pri vyrobe a co ja vim, co jeste?
A jak casto tam posilali uklizecku s vysavacem? :-)
Neviem, ako to vyzeralo, ale domnievam sa, ze to mali vymyslene.
Osobne by som to riesil tak, ze by som elektronky daval do blokov. Kazdy „blok“ by mal detekciu toho, ci je vadny. Proste by sa rozsvietila kontrolka na paneli operatora a ten by vedel povedat udrzbe, aky blok sa pokazil a ze maju priniest dalsi taky.
Dalej, tie najhaklivejsie a nezbytne casti by som spravil redundantne, aby sa pri vypadku jednej preplo na druhu.
Kazdy vecer by sa vykonavala pravidelna udrzba, kde by sa tieto bloky vymienali.
Takze ja to nevidim na upecenu upratovacku. Upratovacka by prisla do studeneho a vymietla by grilovane mysi :)
No nevim, ta redundance mi u elektronkove masiny pripada dost slozita. Uz tak nebyla sranda takovy stroj postavit a jeste do nej davat redundantni obvody… Jeste si dovedu predstavit kontrolu, jestli jede zhaveni. Daly by se pouzit elektronky se seriovym zhavenim, rekneme kazdych 50 elektronek v serii a zhaveni by do nich slo pres rele, ktere by se vyplo, pokud by se zhavici okruh prerusil. To by vyslo na nejakych 120 rele na 6000 elektronek, coz by se dalo zvladnout a prohledat 50 elektronek je furt snazsi, nez 6000.
Jak to meli rusove netusim, ale treba SAPO (1. ceskoslovensky poc.) mel ztrojenou ALU, kdyz se 2 ze 3 vysledku shodovaly tak se pokracovalo, kdyz ne tak se stejna operace opakovala porad dokolecka dokud se tak nestalo.
http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D%C5%AF#SAPO
Pak jeste se matne pamatuju ze puvodni pocitac v rakete R-7 (Soyuz) snad mel neco podobneho, ale na urovni jednotlivych hradel. Kazdy NAND byl ztrojeny a z jejich vysledku se brala majorita ze tri.
Ve světe je obvyklý přepis takový že ruské I-O, tedy JU se přepisuje jako YU. Tedy například „These are the words of President Yuscenko“, atd. S ohledem na to, že čeština vlivem působení ruštiny a slovanských jazyků má vinou výslovnost Y a navíc má i/y řešení, které je ve světě ojedinělé (něco jako čtvercové kolo), tak se osobně domnívám že je asi lepší používat světově přijatelný úzus – a to YU nikoliv J.
1. Tak to je pěkná volovina! Žádný „světově přijatelný úzus“ neexistuje. Každý jazyk přepisuje azbuku svými prostředky. Naopak – existuje ČSN, která definuje, jak se přepisuje azbuka do češtiny – jak jinak, nežli foneticky, samozřejmě… Angličtina má několik transkripcí azbuky.
2. To vypadá, jako byste znal jen jediný cizí jazyk, a to angličtinu. Jenže anglický pravopis se dá jednoznačně označit za jeden z nejhrůzostrašnějších – původně fonetický zápis, obvyklý u všech jazyků, používajících latinku, za staletí zdegeneroval do současné formy, kdy ani rodilý mluvčí si kolikrát není jistý, jak některá méně obvyklá slova vyslovit. Pokud chcete posuzovat výslovnost latinky, tak podle jakého jiného jazyka, nežli latiny? Jenže v latině se Y vyslovuje prakticky stejně, jako v češtině, a ne, jako v angličtině. Takže tomuto vašemu „argumentu“ s ypsilonem absolutně nerozumím. Jako [ju] se v latině – a tedy v latince – vyslovuje kombinace „IU“ (jako ve slově Iulius), ale rozhodně ne „YU“. Později přibylo písmeno J, jež se četlo tak, jak ho opět čteme my nebo Němci. Snad každý lingvista by vám řekl, že je celkem jednoznačné, že naše výslovnost písmene J je ta originální, zatímco ta např. francouzská a přes francouzštinu i ta anglická je metamorfovaná.
3. Čeština nemá jinou výslovnost působením ruštiny a jiných slovanských jazyků! Český latinkový pravopis se zformoval ve středověku a narozdíl od jiných západních jazyků se po této stránce prakticky nezměnil. Jazykem, podle něhož byla ortografie zvolena, byla latina. Proto není žádným překvapením, že česká výslovnost latinky je prakticky totožná se středověkou výslovností latiny – etalonem výslovnosti latinské abecedy. Naopak – čeština později posloužila jiným slovanským jazykům za vzor, jak volit ortografii, založenou na latince.
4. Ruština je slovanský jazyk, stejně jako čeština, a tedy má naprostou většinu hlásek (a spoustu slov, slovních kmenů a gramatických jevů) stejnou a stejně používanou. Azbuka, vyvinuvší se z hlaholice, původně určené pro zápis staroslověnštiny, a česká diakritická latinka se dají chápat jako dvě varianty zápisu téhož – po přidání znaku pro Ř můžete stejně dobře zapisovat češtinu azbukou bez nějakých problémů. Angličtina je z tohoto pohledu jak češtině, tak ruštině naprosto vzdálený jazyk a tedy její ortografie je pro záznam slovanských jazyků extrémně nevhodná. Proto je pro češtinu naprosto absurdní zapisovat jiný slovanský jazyk pomocí anglické transkripce. Nehledě k tomu, že i přes dnešní všeobecnou základní znalost angličtiny dělá její správná výslovnost problémy mnoha lidem a zvláště přečtení ruského slova, transkribovaného anglickým pravopisem (a častokráte chybně – jak sám dokládáte na svém příkladu s Juščenkem), je dost často tragédií.
Pro zajímavost – i anglofónní lingvisté se při transkripci ruštiny a jiných azbukou zapisovaných slovanských jazyků uchylují k české diakritice. Ono přeci jen „zaščiščájetsja“ vypadá podstatně lépe, než „zashchishchayetsya“, což nevysloví ani rodilý Angličan, přestože v tom žádný problém není, protože už ze samotného vzhledu toho slova mu naskočí vyrážka. A jako úplná perlička – v mnoha knihách a článcích z jaderné fyziky vedle „Cherenkov radiation“ najdete taky „Čerenkov radiation“.
Jo, ten simulátor protitankové střely také znám. Bylo to mimo jiné také na podvozku nákladního auta. Ty staré PTŘS nás fascinovaly hlavně tím, že dálkové ovládání bylo drátové :-) a elektronika v nich velmi primitivní. Leč bylo to funkční a účinné.
Vůbec bych se nedivil, kdybychom tam tenkrát byli spolu. Tolik míst, kde se k tomu člověk jako student mohl dostat v Československu zase nebylo…
A proč? Srp a kladivo jsou symboly nejhoršího režimu 20. století. Období Velkého teroru byla největší masová genocida ve 20. století a nejspíše i veškeré lidské historie. Holokaust je vedle toho lokální poprava. :-((
A proč teda musím na svém oblíbeném serveru koukat na tyto symboly? Hákový kříž by sem nedali, ale srp a kladivo ano?
Chlapče, za 30 let tu už nejspíše nebudu. Najdi si něco např. o Ostrově lidojedů, aby jsi pochopil, jak moc jim bylo líp. (To byl gulag, kde vězni nedostávali žádné jídlo, takže pojídali mrtvoly zemřelých spoluvězňů).
Zeptej se nějakého ukrajince, jak vzpomínají na hladomor ve 20. letech. :-(
Pak přestaneš psát tyhle hlouposti.
Zpočátku měl Stalin nevhodné poradce a tak byly počítače buržoazní přežitek. Ale SSSR skluz rychle dohnal. Nebýt SSSR tak se možná ještě dnes do vesmíru nelétá. Parlamentní demokraté dávají totiž přednost vlastnímu okamžitému zisku v rámci volebního období a na nějaké perspektivy pro lidstvo z vysoka se*ou.
OK, to je logické.
Problém je v tom, že aby někomu něco přibylo, musí se někde něco vzít, případně najít lidi, kteří jsou ochotni pro váš zisk za relativně malý peníz pracovat. Všichni ten zisk prostě mít nemohou.
Když svoji nenažranost přeženete a budete s lidma zacházet jako s dobytkem, není vyloučeno, že vás čeká právě ta nevábná komunistická budoucnost. Ta ideologie nevznikla z ničeho. V dějinách to bylo slepé východisko ponížených a bezmocných, které je stále živé. Tvrdý bezohledný kapitalismus a komunistické myšlenky jsou 2 strany téže mince. Doufejme, že do civilizované dnešní společnosti již nepatří. Doufejme, že jsme dostatečně poučeni… Když ale vidím občas bláboly pravicových fanatiků, pochybuji…
To je prave ta chyba… Vsichni totiz ten zisk mit mohou, na idealnim volnem trhu to ani jinak nejde.
Ta ideologie vznikla diky tomu, ze prave tohle nebylo pochopeno. Holt Nash v te dobe jeste nebyl na svete.
Problem volneho trhu je ten, ze neni a nemuze byt dost volny. Kapital, zbozi a lidske zdroje se nepresouvaji a nikdy nebudou presouvat tak volne, jak by bylo potreba.
Komunismus ale tento problem nijak neresi, pouze dal silne omezuje toky na trhu. A musi to delat cim dal tim vic, protoze jakekoli omezeni ma za nasledek, ze na trhu zacne byt nektera ze stran znevyhodnena a prestane tim byt pro ni vyhodne smenu uskutecnit. Jednoho dne takovy system ale vzdy dojde tak daleko, ze se zhrouti.
Nejvetsi problem komunismu je uz v jeho zakladech: nedokaze se vyporadat s lenosti. A lide jsou lini od prirody. A to je ted duvod, proc si jsem jisty, ze komunisticka budoucnost nas neceka. Mozna se docasne jeste nekdo necha zblbnout, treba Venezuelani, ale na vzdy to nastesti ani byt nemuze.
Spravne reseni musi zahrnovat obe dve akce, jak omezovani, tak naopak povolovani. Jen tak je mozno dlouhodobe udrzovat realne trhy fungujici. Tohle se ale mnohem snadneji dela, kdyz je tech umelych prekazek co nejmene. Proto je vyhodnejsi, kdyz je trh mnohem blize k tomu idealnimu volnemu trhu nez ke spolecnosti bez trhu.
„Vsichni totiz ten zisk mit mohou“ To je naprosta demagogie… Stejně jako tvrzení, že všichni mají stejné možnosti. Aby mohla nějaká společnost fungovat, vždy potřebuje jak krativní jedince, tak ty lidi u pásu. Představa jen dokonalých krativních lidi, kteří jsou všichni bohatí (to mi spíš připomíná fašistickou ideologii) je stejný nesmysl jako komunistická představa, „každý bude dělat jak nejlépe umí a vezme si jen co potřebuje“…
Vždy tu musí být nějaká rovnováha a ti momentálně šťastnější musí být s ostatními v rovnováze, jakmile to přeženou budou tu mít diktaturu proletariátu raz dva..
A tvrdit, že za komunizmu je třeba dělat čím dál tím víc.. :0))))) Za socializmu (komunizmus jsme nikde zatím neměli) se rozhodně čím dál víc nedělalo (pr. doba se skracovala stejně jako na západě) a životní úroveň rostla, jen jaksi rostla pomaleji než ve vyspělých zamích na západ od hranic..
Tak ja mam dojem, ze se o zadnou propagaci toho rezimu v zadnem pripade nejedna, nebo se snad nekde v textu pise „bez a zabij si sveho kapitalistu“? Toto honeni se za „zakazanymi“ symboly je zaprve docela smesne (viz pripad vedouciho prirodovedeckeho oddilu, ktery si bez zleho umyslu zvolil alpskou protez do oddiloveho znaku a v novinach z nej udelali nacka) a zadruhe dost nebezpecne:
a) nesmyslnymi zakazy se uz trosku stavite na roven onem rezimum
b) honenim se za temito malickostmi vam (spis nam vsem) muze uniknout, ze se dalsi diktatura uz chysta a pekne se to rozjizdi
Jeste se doplnim: ty symboly se zcela bezne pouzivaji, kdyz maji vyjadrovat dobovy kontext. Zde je to polovina padesatych let, studena valka atd. Napriklad modelari zcela bezne delaji modylky, ktere maji hakove krize, srpy+kladiva atd. atd. – to tam misto toho maji nalepit obrazek „cenzored“?! Smesne a hoodne nebezpecne, protoze za chvili se timto zpusobem kazdy nepohodlny clovek oznaci nalepkou „nacek“, „fasoun“, „komous“, „terorista“ a jsme tam kde jsem (snad) necheli byt.
Bohužiaľ, v článku sa trochu pozabudlo na zásluhy Ivana Galvanoviča Kompuťenka, ktorý už v 18. storočí prišiel s myšlienkou systému, v ktorom jeden výkonný prvok dostane sadu inštrukcií a podľa nich potom pracuje, čím položil základy architektúry moderných počítačov. Bohužiaľ, praktickému rozpracovaniu jeho myšlienok zabránil nenávidený cársky režim a akútny nedostatok polovodičových súčiastok v Rusku v tých časoch.
O tom jsem cetl. Komputenko se dokonce tajne setkal s dalsim dobovym geniem Jarou Cimrmanem, ktery mu poradil, ze by instrukce pro ty vykonne prvky mohly byt ulozene na specialni otacejici se desticce, kterou jeho zaci hrde nazvali Cimrmanuv Disk neboli CD. Bohuzel se vypalovani instrukci pomoci svicek nesetkalo kvuli velkym financim nakladum (celkem shorely tri stodoly a jeden praseci chlivek) s kladnou odezvou.
Bubnova pamet byla vubec dost nestastna konstrukce. Problem nebyl jen maly pocet stop a mala kapacita, ale take to, ze nebylo sranda zkonstruovat neco, co ma tak velky buben, ktery musi byt perfektne cylindricky a nevibruje a toci 6000 za minutu. Pokud vim, mela tahle vec pevne a nikoliv plovouci hlavy a z toho duvodu muselo byt vsechno presne nastaveno na velmi malou vzdalenost. Jak to zaclo vibrovat, byl buben v haji a hlavy ohoblovane. I IBM se pry potykalo s problemy s lozisky a to byl jeden z duvodu, proc se bubnove pameti dlouho neudrzely. Nejsem si jisty, ze absence mechanismu vystavovani hlav byla takovou vyhodou, kdyz na druhou stranu bylo nutno resit hafo jinych komplikaci.
to nemuzete myslet vazne, jsem schopen vam prodat v cesku vyrobeny motor s THK valeckovym loziskem, zarucim ze motor bude mit maximani hazivost na 20cm prumeru mensi nez 5micrometru, cena 4–5kEUR, bez menice s rakouskym snimacem polohy presnost uhlove skundy.. kdyz nenakupujete ve zrychlenem oligarchickem kapitalismu rizenem ze zapadu ( v USSR ) nejednou to neni problem ;)))
Predpokladam, ze v tom motoru nebude rotor skladajiciho se z dute hlinikove slupky vyplnene vzduchem. Tez pravdepodobne nebude tocit 6000 za minutu, ale pravdepodobne obvyklych 1400, mozna 2800. Hmotnost jeho rotoru, ac vetsi, bude rovnomerne rozlozena od osy k povrchu, nebude se prakticky cela nachazet u povrchu. Nebudete se potykat s problemem obrabeni valce na obou povrsich tak, aby byla zachovana tloustka po celem obvodu. Par mikrometru navic na jedne strane bude pri 6000 otackach za minutu asi citit. Krome toho celkova hmotnost rotoru v motoru bude tak velika, ze nejaky gram rozdilu na obvodu ci nepatrna odchylka od cylindrickeho tvaru na jedne strane to moc nerozhodi. Tez se ten rotor nebude tocit ve vzdalenosti tak male, jako byla vzdalenost hlav bubnove pameti, tedy tipnul bych si nekolik mikrometru. Ten motor bude tak tezky a robustni, ze napriklad jeho namontovani na vojenske letadlo nebo lod nevyvola problemy pri jeho provozu a to dokonce i tehdy, kdyz se takova lod ocitne pod palbou nebo bouri, ci letadlo v turbulencich.
Ostatne o potizich s vyrobou bubnovych pameti si muzete udelat predstavu z popisu tohoto patentu: http://www.patentstorm.us/patents/5342682/description.html
Dalsi patent, ktery se zminuje napriklad o rezonancnich vibracich pri rozbehu a zastavovani bybnovych pameti: http://www.wikipatents.com/GB-Patent-904845/magnetic-drum-data-storage-system Udajne mohou postacit k likvidaci pameti.
Tady je zazitek pametnika: http://cellphoneforums.net/alt-cellular-cingular/t272191-replacement-pda-phone-7.html
The first IBM drum memory I saw stored something like 8KB, was really
HUGE and crashed every time a truck went by within 1/2 a mile of it.
They wouldn't let us actually NEAR it, just look at it through a window
for fear we'd crash it.
Dalsi patent, zminujici problemy s lozisky a vibracemi:
http://www.patentstorm.us/patents/4016547/description.html Pokud by takovy problem, jak naznacujete, nikdy neexistoval, asi by se tam o nem nepsalo.
Bubnová paměť je rychlejší — buben o 6000 otáčkách má průměrnou přístupovou dobu 5ms. Naproti tomu, disk s přístupovou dobou 5ms se objevil až o 50 let později (u disku musíš ještě připočítat čas vystavení hlavy, takže disk s 7200 má sice průměrnou rotační latenci 4.1ms, ale průměrnou přístupovou dobu mívají 8–9ms).
presne, tam byl jednoduchy obvod s citacem, ktery na prikaz „precti bunky od adresy xxxx“ proste pockal, az se buben pretoci do dane polohy a data precetl. U disku (ktery v te dobe stejne byl teprve ve vyvoji) se muselo krokovat, prevaded seriovy kod (FM) ma paralelni atd., to je slozite (chce to moc elektronek :-)
Pro boha, prý „nějaký pán“… Je smutné, že naše počítačové odborníky, kteří dosáhli světového významu (a že jich je jak šafránu), znají návštěvníci serveru orientovaného na počítače jen jako „nějaké pány“. Ten „nějaký pán“ (Antonín Svoboda, jak už tu zaznělo), za války pracoval v USA v jednom týmu s lidmi jako byl von Neumann, C. Shannon apod. Byl jedním z těch, kteří dávali do kupy základní koncepci počítačů. Pod jeho vedením zkonstruovaný SAPO (SAmočinný POčítač) byl prvním spolehlivým počítačem na světě, zkonstruovaným z nespolehlivých součástek (ENIAC se tím stal strojem druhé kategorie). Pro ilustraci Svobodovy prozřetelnosti (mluvíme o začátku 50. let!) – SAPO byl 32-bitový počítač, pracující s čísly v plovoucí čárce, reprezentovanými binárně, s pamětí řešenou pomocí magnetického bubnu. Dále vyvinul algoritmus na redukci logických funkcí (PRESTO), napsal první knihu o počítačích, kterou desítky let na MIT vyžadovali po studentech Computer Sciences jako povinnou literaturu. Program Apollo by býval vůbec nebyl myslitelný bez Svobodových myšlenek. Kritické systémy (řízení jaderných zařízení, raketoplány atp.) využívají dodnes jeho koncept konstrukce spolehlivého systému z nespolehlivých součástí.
Díky Svobodovi si Československo zažilo svých pár vteřin slávy, když se v 50. letech nakrátko stalo světovou špičkou v oblasti výpočetní techniky. Ostatně – v té době se u nás experimentovalo i s čímsi, co bylo o něco později patentováno v USA jako „integrovaný obvod“. Bohužel, doba u nás tehdy nepřála ani počítačům, ani integrovaným obvodům, ani Svobodovi, jehož životní příběh by nevymyslel snad ani hollywoodský scénárista – vřele doporučuji.
Kdyby jen monitor, ale koukni se na obr. 8 – není nad to mít obsah paměti pořád před očima :-D