Odkud vite ze `feritova pamet si mohla zachovat magnetizaci i nekolik minut'?
Ja vzdycky myslel ze po odpojeni uchovala data vicemene neomezene, pokud byla skladovana pod Curieovou teplotou.
Prece ta jadra jsou z magneticky tvrdeho materialu, a kdyz je zmagnetujete tak uz zustanou na remanentni urovni magnetizace (bez pole), nez je zase premagnetujete na druhou stranu.
Myslim si to i proto, ze se v te pameti nedelal zadny periodicky refresh, jen refresh toho co se prave precetlo, protoze se to prectenim smazalo. Takze kdyby to vypnute vydrzelo jen pul hodiny, tak zapnute bez periodickeho refreshe taky.
Problem tehle pameti je hlavne zavislost hysterezni smycky na teplote, takze bud musel controller merit teplotu a podle toho upravovat ridici proudy (coz se pouzivalo v PDPkach), nebo se to cele muselo udrzovat na nejake vyssi nez pokojove teplote termostatem, nejlepe cele v olejove lazni (coz je reseni ktere pouzivala IBM).
Ano, je to presne tak, jak klusacek pise. Davno tomu, kdy v ODPM Praha 8 jsme meli pocitac ADT 4316 vybaveny tusim 8 kW (cili 16 kB) feritove pameti. Tento pocitac mel mimo jine i uzasnou vlastnost, pokud jste mu vytahli privodni snuru ze zasuvky (mineno doslova), stacil si ulozit kompletni stav systemu prave do par bunek feritu pro tento ucel vyhrazenych, a kdyz jste jej pak opet zapojili, naprosto automaticky vesele pokracoval tam, kde predtim skoncil. Schazeli jsme se tam jednou tydne a pamatuji, ze jsme prave delali test, kdy jsme jednoduchy program (svetelny had udelany z blinkenlights systemoveho panelu) pred odchodem „prerusili“ vypnutim napajeni a dalsi tyden jsme jej po prichodu „zresuscitovali“ a skutecne to fungovalo, pocitac pokracoval presne tam, kde pred tim skoncil. A jeste jedna poznamka, nejakych 64 slov na konci RAM bylo mozno hardwarove chranit proti zapisu a byval tam ulozen loader pro nacteni programu z derne pasky. Ten tam skutecne drzel, jako by byl v ROM, prestoze to byl obycejny ferit…
Zdravi Pavel.
Legrace byla, že tyto vlastnosti nejen ADTček člověk po čase začal považovat za normální a modernější stroje s polovodičovou pamětí pak měl tendenci zpočátku posuzovat jako ubohé hračky :-). Až ty vyšší kapacity a rychlost pak způsobily zásadní přehodnocení postojů. Každopádně když se u nás objevila první PC, hračky to podle těchto strojů opravdu byly i když měly více paměti – díky vskutku dementnímu operačnímu systému od jedné známé firmy.
Jak můžete tvrdit, že před pětadvaceti lety existoval nějaý dementní systém- byly to doby tvoření PC dějin a ten nejlepší se chytl šance u velké modré a prostě vyhrál.
Nebo považujete profesionály z velké modré za amatéry? to snad ne. Za amatéry považujte manažerky z HP nebo Delu(nepamatuji si to přesně), kteří ignorovali spolupráci s velkou modrou. Je vidět, že o dějinách pc nic nevíte, doporučuji trošku se o problematiku zajímat a neplácat bláboly.
Já ty začátky pamatuji a jsem rád, že se jakékoliv firmě podařilo prosadit celosvětově kompaktibilní systém. Je mě jedno kdo to byl, hlavně že dokument vytvořený v česku uložený na disketách si naši obchodní partneřiv rusku tito otevřeli, změnili hlavičky na své odběratele a poslali.
Je jedno jestli to byl monopolní předraženej Apple nebo monopolní MS.
Jsem zvědav, jak by jste se tvářil, kdyby Apple se svoji technologickou zaostalostí vedl svět PC – za každej počítač u kterého kdo sedí by jedna firma inkasovala zisk ze sw i hw.
Jak kde. Ono jde totiz o to, jakou ma material, ze ktereho se jadra vyrabi, permeabilitu. Vzdycky jde samozrejme o feromagneticky material, ale nekdy byla (hlavne v zacatcich feritovych pameti) kvuli necistoste matrose (aby jadra nebyla krehka atd.) permeabilita nizsi, takze jadra reagovala i na male magneticke zmeny, napriklad staticke mag. pole Zeme (vcelku nevyznamne pro cas < hodina), ale take na vsechno, co se delo v pocitaci – a to u stroju s prikonem 30 kW nekdy generuje docela silna dynamicka magneticka pole. Na ADTcku to uz bylo neco jineho, jak prikonem, tak i matrosem pameti.
Takze tam meli u takovychto horsich feritu periodicky refresh?
Nejak se mi tomu nezda. Prece aby ta pamet fungovala tak polovicni pole nez co se pouziva pro zapis ji nesmi ovlivnit. Prece to funguje tak ze se pousti proud do X a Y vodicu a jen tam kde se vodice krizi se pole secte a staci na preklopeni. Polovicni pole pak ovlivnuje vsechny jadra v radku a sloupci, ale nesmi je preklopit.
Vzhledem k rozmerum toto pole bude mnohem silnejsi nez magneticke pole zeme (natoz pak jeho fluktuace), ktere navic nepusobi primo na preklopeni (protoze nema smer `dokolecka' kolem jadra, jako pole co generuji X/Y vodice).