Názory k článku Historie počítačů vyráběných v SSSR (2)
Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
-
Díky za moc pěkný seriál. Vzhledem k neznalosti ruštiny bych si asi tyhle informace moc snadno nesehnal sám. Těším se na pokračování, zvláště v souvislosti s tehdejším softwarovým vybavením. Programovali to tenkrát soudruzi v azbuce, nebo je příliš troufalé mluvit o jazycích, místo tvorby strojového kódu? Zajímalo by mě, jestli třeba soudruzi v Číně mají i svoje lokální, nelatinkové, jazyky. Doufám, že se dostane i na Didaktik a IQ-151, který jsem ještě stihl zažít v provozu. Dneska s mobilem v ruce jsou vzpomínky na ně poněkud komické.
-
klusacek (neregistrovaný) ---.net.upc.cz
Odkud vite ze `feritova pamet si mohla zachovat magnetizaci i nekolik minut'?
Ja vzdycky myslel ze po odpojeni uchovala data vicemene neomezene, pokud byla skladovana pod Curieovou teplotou.
Prece ta jadra jsou z magneticky tvrdeho materialu, a kdyz je zmagnetujete tak uz zustanou na remanentni urovni magnetizace (bez pole), nez je zase premagnetujete na druhou stranu.
Myslim si to i proto, ze se v te pameti nedelal zadny periodicky refresh, jen refresh toho co se prave precetlo, protoze se to prectenim smazalo. Takze kdyby to vypnute vydrzelo jen pul hodiny, tak zapnute bez periodickeho refreshe taky.
Problem tehle pameti je hlavne zavislost hysterezni smycky na teplote, takze bud musel controller merit teplotu a podle toho upravovat ridici proudy (coz se pouzivalo v PDPkach), nebo se to cele muselo udrzovat na nejake vyssi nez pokojove teplote termostatem, nejlepe cele v olejove lazni (coz je reseni ktere pouzivala IBM).
-
patrol (neregistrovaný) ---.sinus.cz
Ano, je to presne tak, jak klusacek pise. Davno tomu, kdy v ODPM Praha 8 jsme meli pocitac ADT 4316 vybaveny tusim 8 kW (cili 16 kB) feritove pameti. Tento pocitac mel mimo jine i uzasnou vlastnost, pokud jste mu vytahli privodni snuru ze zasuvky (mineno doslova), stacil si ulozit kompletni stav systemu prave do par bunek feritu pro tento ucel vyhrazenych, a kdyz jste jej pak opet zapojili, naprosto automaticky vesele pokracoval tam, kde predtim skoncil. Schazeli jsme se tam jednou tydne a pamatuji, ze jsme prave delali test, kdy jsme jednoduchy program (svetelny had udelany z blinkenlights systemoveho panelu) pred odchodem „prerusili“ vypnutim napajeni a dalsi tyden jsme jej po prichodu „zresuscitovali“ a skutecne to fungovalo, pocitac pokracoval presne tam, kde pred tim skoncil. A jeste jedna poznamka, nejakych 64 slov na konci RAM bylo mozno hardwarove chranit proti zapisu a byval tam ulozen loader pro nacteni programu z derne pasky. Ten tam skutecne drzel, jako by byl v ROM, prestoze to byl obycejny ferit…
Zdravi Pavel. -
Praclovek (neregistrovaný) ---.opera-mini.net
Legrace byla, že tyto vlastnosti nejen ADTček člověk po čase začal považovat za normální a modernější stroje s polovodičovou pamětí pak měl tendenci zpočátku posuzovat jako ubohé hračky :-). Až ty vyšší kapacity a rychlost pak způsobily zásadní přehodnocení postojů. Každopádně když se u nás objevila první PC, hračky to podle těchto strojů opravdu byly i když měly více paměti – díky vskutku dementnímu operačnímu systému od jedné známé firmy.
-
to snad ne (neregistrovaný) ---.turboconsult.cz
Jak můžete tvrdit, že před pětadvaceti lety existoval nějaý dementní systém- byly to doby tvoření PC dějin a ten nejlepší se chytl šance u velké modré a prostě vyhrál.
Nebo považujete profesionály z velké modré za amatéry? to snad ne. Za amatéry považujte manažerky z HP nebo Delu(nepamatuji si to přesně), kteří ignorovali spolupráci s velkou modrou. Je vidět, že o dějinách pc nic nevíte, doporučuji trošku se o problematiku zajímat a neplácat bláboly.
Já ty začátky pamatuji a jsem rád, že se jakékoliv firmě podařilo prosadit celosvětově kompaktibilní systém. Je mě jedno kdo to byl, hlavně že dokument vytvořený v česku uložený na disketách si naši obchodní partneřiv rusku tito otevřeli, změnili hlavičky na své odběratele a poslali.
Je jedno jestli to byl monopolní předraženej Apple nebo monopolní MS.
Jsem zvědav, jak by jste se tvářil, kdyby Apple se svoji technologickou zaostalostí vedl svět PC – za každej počítač u kterého kdo sedí by jedna firma inkasovala zisk ze sw i hw.
-
atarist (neregistrovaný) ---.jizmorava.adsl-llu.static.bluetone.cz
Jak kde. Ono jde totiz o to, jakou ma material, ze ktereho se jadra vyrabi, permeabilitu. Vzdycky jde samozrejme o feromagneticky material, ale nekdy byla (hlavne v zacatcich feritovych pameti) kvuli necistoste matrose (aby jadra nebyla krehka atd.) permeabilita nizsi, takze jadra reagovala i na male magneticke zmeny, napriklad staticke mag. pole Zeme (vcelku nevyznamne pro cas < hodina), ale take na vsechno, co se delo v pocitaci – a to u stroju s prikonem 30 kW nekdy generuje docela silna dynamicka magneticka pole. Na ADTcku to uz bylo neco jineho, jak prikonem, tak i matrosem pameti.
-
klusacek (neregistrovaný) ---.net.upc.cz
Takze tam meli u takovychto horsich feritu periodicky refresh?
Nejak se mi tomu nezda. Prece aby ta pamet fungovala tak polovicni pole nez co se pouziva pro zapis ji nesmi ovlivnit. Prece to funguje tak ze se pousti proud do X a Y vodicu a jen tam kde se vodice krizi se pole secte a staci na preklopeni. Polovicni pole pak ovlivnuje vsechny jadra v radku a sloupci, ale nesmi je preklopit.
Vzhledem k rozmerum toto pole bude mnohem silnejsi nez magneticke pole zeme (natoz pak jeho fluktuace), ktere navic nepusobi primo na preklopeni (protoze nema smer `dokolecka' kolem jadra, jako pole co generuji X/Y vodice).
-
Karel (neregistrovaný) 62.17.150.---
Ternární kód má z celé řady úhlů pohledu mnohem lepší vlastnosti než binární. V době, kdy se počítače stavěly z diskrétních analogových součástek to byl dobrý nápad a výsledná zařízení byla jednodušší.
Nakonec se to ukázalo jako slepá větev, ale jen proto, že ternární kód (-1, 0 a 1) je na lidské chápání mnohem náročnější než kódy omezené jen na přirozená čísla (a kód 0, 1, 2 žádné výhody neměl, spíše naopak).
Hřebíčkem do rakve pak byly moderní „digitální“ součástky – sice jste jich potřebovali na stejnou úlohu víc, ale byly jednodušší a tudíž levnější.
A nenechte se mýlit – ternární kód se dodnes používá, akorát není moc na očích a lidé nemají tendenci ta zařízení nazývat počítačem (vždyť je to analogové).
-
klusacek (neregistrovaný) ---.net.upc.cz
Kuprikladu gigabitovy ethernet posila data po lince v 5tkove soustave:
http://en.wikipedia.org/wiki/Gigabit_Ethernet#1000BASE-T_details
Je to trochu komplikovanejsi, protoze 2 po sobe jdouci bity se transformuji na jednu 5kovou cislici (ne pokazde stejne, zalezi na tom se vysilalo pred nimi) coz slouzi jako ochrana proti chybam (tzv. trellis coded modulation). Tim ze se pouzivaji tez vsechny 4 dvoulinky (kazda z nich duplexne) tak pri stejne baudove rychlosti (125 Mbaud na dvoulinku) jako mel 100Mbit ethernet se dosahuje 1Gbit/s (4 linky * 2 bity/symbol * 125 Mbit/s).
Sranda je ze ty kabely musi byt specialne kroucene aby se dvoulinky neovlivnovaly. Kazda musi mit jiny pocet prekrouceni aby se proudy co vyindukuje v prekrutech ostanich paru vykompenzovaly.
Jinak ale ten trik s vice linkama a 5kovou soustavu ma za nasledek ze porad staci kabel s mezni frekvenci kolem 65 MHz.
-
Vašek (neregistrovaný) ---.cepac.cz
Děkuji za ppovedený článek, jsem rád, že to někdo takto sepsal. Ještě bych se rád zeptal, zda-li někdo nevíte, jestli se ve východním bloku uvažovalo, popřípadě rovnou realizovalo něco jako arpanet a později internet na západě? Dá se hovořít o tom, že by východní blok měl něco takového anebo to vše končí na tehdejších „horkých linkách“ typu moskva-praha?
děkuji
-
jenda (neregistrovaný) ---.213.broadband4.iol.cz
Například u nás (v bývalém ČSSR) byla od 1.června v provozu počítačová sít ÚAK Bratislava. Měla 4 uzly: jeden v Praze (připojeny počítače EC 1033 a Siemens 7755) a tři v Bratislavě (počítače EC 1040 a 45, PDP 11/34, Siemens 4004 atd). Byla trochu podobná ARPANETu, jako uzlový počítač (něco jako IMP v ARPANETu) se používal SM 50/50 se speciálním operačním systémem (jmenovalo se to OS/NC), používal se protokol X.25. Podobné experimenty se dělaly i v jiných zemích východního bloku, ale o nic tak rozsáhlehého jako už v té době byl ARPANET nešlo.
-
Kutil_Tom (neregistrovaný) 193.84.96.---
V době studii v Moskvě jsme se učili programovat na stroji NAIRI-2 (http://www.bashedu.ru/konkurs/tarhov/english/nairi.htm).
Jelo se v podstatě v Basicu, který byl plně lokalizován (!!) do ruštiny.
Později nás mučili Fortranem, který již nebyl lokalizován. Typ stroje si nepamatuji. -
atarist (neregistrovaný) ---.jizmorava.adsl-llu.static.bluetone.cz
Asi takto: kdo nezna historii, je nucen si ji znovu prozit (kdo to prvne rekl Ti napovi Google)
Nehlede na to, ze na konci kazde stranky je odkaz na redakci, takze neni problem jim napsat, ze mas skvely serial o GIMPu, urcite to privitaji.
-
citace knihy od profesora Suttona
Antony C Sutton – The Best Enemy Money Can Buy – BOOK ID:17 www.turzin.cz
CHAPTER V Computers – Deception by Control Data Corporation
http://www.turzin.cz/book/index.php?input_book_id=17&input_page=59&input_highlight=deception&submit=SHOWmozna ukazuje, ze Vam v ne tak vzdalene dobe dojde plno veci
Anthony C. Sutton – Wall Street and the Bolshevik Revolution
Antony Sutton – Wall Street and the Rise of Hitler -
jen bych jeste pridal, ze David Rockefeller zridil v te zednarske prdeli,,, zalozene na v Londyne zednarama vymyslenejch nesmyslech, Rotschildama financovanyho Karla Marxe, patentovej ustav na prenos patentu z USA ( jedne zednarske prdele ) do USSR (druhe zednarske prdele ). Dale ze USA pozdrzely svuj program vyvoje satelitu, aby tam byli ti uzasne rozvinuti soudruzi z USSR prvni. Bombu dostali taky zadara a vubec cela ta Londynska saskarna na komunismus byla funkcni jenom diky masivnimu financovani ze zapadu, stejne jak ten dnesni cinskej bordel co lezi v supermarketech.
-
pro tebe jenom zaklady ;) lenin se nejmenoval lenin ale uljanov, stalin se nemenoval stalin ale dzugashvili a velka rinova revoluce nebyla v rinu ale v listopadu… takze byste se soudruhu uljanove mel prestat nazyvat leninem pro zacatek… pak az budete mit vice casu podivat se kde se vzaly ty kufry penez, co pan uljanov vozil ze svycarska a proc mel pan dzugashvilli jezuitskej trenink… a nebo cim ze to ruskej car tak nasral silny hrace na zapade a proc ho museli odstranit. (holy alliance vs. league of nations (united nations))
-
Pro zacatek by bylo dobre, si rozmyslet, na ktery server a k jakemu clanku co pises. Tohle je server, zabyvajici se pocitaci a vecmi s tim souvisejicimi, ne nejakyma zido-zednarsko-bolsevickyma spikleneckyma teoriema.
Proto te prosim, abys odcestoval se svym „evangelizacnim“ usilim na nejaky vhodnejsi server (zvedavec.org, blisty.cz, neviditelny pes, …), a nechal nas, potrouble technofily v bezbrehe nevedomosti, ponevadz tady asi nenajdes mnoho lidi, kteri sem prisli proto, aby si precetli proc si dzugasvili rikal ocelovy a proc mel lenin/uljanov vecne problemy se zavazadlama…
-
toto je server zabyvajici se svobodnym softwarem, a ten milej zlatej nevěřící Tomáši bude to prvni co pude srat zaroveň s tvou svobodou projevu az s tim, ti o kterych nevis – nebo nechces vedet, budou hotovi. Jinak dole se objevil odkaz na knihu od profesora Suttona, kteraz to Bibli kospiracnich teorii jest ( zkus se obratit na autora clanku, proc sem dava odkazy na podle tvych slov ""nejaky zido-zednarsko-bolsevicky spiklenecky teorie"" )
Anthony C. Sutton – Wall Street and the Bolshevik Revolution
Antony Sutton – Wall Street and the Rise of Hitler
Antony C Sutton – The Best Enemy Money Can Buyna www.turzin.cz knihy cislo : 10,11 a 17
-
- SAP Consultant - Business Analyst
- Business analyst
- SAP ABAP junior developer
- React / Redux Developer (f/m/d)
- Test analytik / koordinátor
- Integrační specialista, který umí vyndat ježka z klece
-
- Vyjednávání III: Pokročilé strategie a techniky
- Manažerské tipy pro každý den
- Jak se ubránit syndromu vyhoření – svépomocný manuál
- Kritické myšlení 2 - Jak hacknout rozhodování - intuice vs. algoritmy
- Firemní korespondence v němčině
- Naučte se používat klávesové zkratky
-
- Junior IT Consultant Digital Manufacturing
- SAP Consultant - Production Scheduling
- Specialista zákaznické péče v Generali České pojišťovně
- Business analyst
- SAP ABAP junior developer
- C#/.NET Core Developer in trading/crypto/fintech startup
-
- Manažerské tipy pro každý den
- Jak se ubránit syndromu vyhoření – svépomocný manuál
- Kritické myšlení 2 - Jak hacknout rozhodování - intuice vs. algoritmy
- PowerPoint – Práce s texty a obrazci
- Vychytávky v Excelu
- Zbavte se stresu z hodnotících rozhovorů
