Názory k článku Historie vývoje počítačových her (103. část – bit wars)

Nedávno, když jsem se probíral emulátory na SMD a ROMkami, jsem narazil na tohle http://herni-konzole.heureka.cz/blaze-sega-blaze-ultimates/

Není to 100% kompatibilní s SMD, na formát ROM je to taky dost vybíravé. Bere to jen BIN se správně zapsanou hlavičkou, ale existují konvertory, třeba SBWin (ve Wine funguje lépe než ve Windows). Na hraní starých klasik pro SMD/Genesis je to ovšem bomba a díky kabelu s tím jde hrát i na televizi, pak to slouží jen jako ovladač. Rozhodně je to lepší než kombinace počítač+emulátor. Při hraní starých klasik na PC (ať už klávesnicí nebo joystickem) mi pořád chybí takový ten pocit toho starého ovladače.

Ano, když jsem to viděl, taky jsem hned myslel na variantu bez displeje.

Jinak, jako obvykle pěkný článek, jen pokud si dobře vzpomínám, Amstrad CPC 484 neexistuje. Asi tam mělo být 464 (podle 64 KB paměti), stejně jako bych to opravil v minulém dílu.

Jo, to pamatuju. Stál v té době 25000 Kčs.

Tak emulátor to není, ale nejsou v tom ani původní čipy. Jsou v tom kompatibilní náhrady, z toho právě plyne ta ne vždy 100% kompatibilita. Výrobce se jak se zdá pokusil co nejvíce přiblížit původnímu HW SMD, ale prostě to vždy nevyšlo.

Třeba Lotus Turbo Chalenge funguje, ale v podkresu zvuku je takové nepříjemné pískání. Micro Machines 1 (dvojka jde normálně) sice fungují, ale při spuštění závodu začne obrazovka samočinně scroolovat dopředu dokud nenarazí na hranu hracího pole kde se to zastaví.

Presvedcit lidi k tomu, ze "domaci multimedialni centrum" je neco, bez ceho se domacnost neobejde, se obchodnici snazi opakovane uz cca tech 20 let. Vzdycky je to prezentovano jako neco dokonaleho, prevratneho a nepostradatelneho. Zatim se to nikdy neujalo.

Z meho pohledu je all-in-one na nic, protoze kdyz nekdo chce videt film a jiny hrat hry, tak to na pul nerozrezou. Umi to proste jednu vec u jedne obrazovky. Kdyz to odejde, odejde mi vlastne nekolik veci soucasne. Vetsinou to neumi ani jednu vec poradne. S pocitacem pracuju v pracovne, na film se divam v obyvaku a hry hraji decka v pokojiku. Jak mi v tomhle vyjde vstric "centrum", to fakt netusim :-)

Výborný článok, tento seriál čítam už od prvého dielu. Kolko dielov ostáva do konca? Dúfam, že vaše články sa budú ťahať do roku 2010 :)

Pamatuji si, jak jsem si jel pro CDTV a nakonec jsem si raději odvezl Amigu 1200 s 80MB diskem, monitorem Commodore 1084S. AGA hry byl velký skok proti předchozí Amize 500. Nicméně CDTV se mi líbí dodnes.

Musim se zastat Amigy, protoze smahem ji zaradit do kategorie 16-bit je nekorektni!
Registry 32-bit, externi sbernice 16-bit.

Ona se na internetu dá najít i diskuse s nějakým člověkem, co v Motorole v té době pracoval. Ten tvrdí, že původně datové registry byly jen 16bitů a jen adresní měly 32. Že až časem dobastlili datové na 32bitů, ovšem za cenu, že 32bitové operace byly mnohem pomalejší. A že i na snímku čipu to vypadalo divně, protože spodních 16 bitů datových registrů bylo blízko ALU, zatímco horních 16 bitů bylo fyzicky v oblasti s adresními registry. Doporučuji wikipedii, zejména pak záložku "Talk".

Kdyby měla Motorola propagandu jako Intel tak se mohla jmenovat třeba MC 68000 SX :-)

Má 16 bitů ALU, 32 bitů registry, 16 bitů externí datovou sběrnici, 23 bitů externí adresovou sběrnici. Prostě se asi jen tak snadno jedno číslo vybrat nedá.

Já bych se držel názoru výrobce, a ten ji označuje za 16 bitový procesor.

Podle me je nejdulezitejsi ALU, protoze napriklad prakticky vsechny osmibitove procesory mely nejaky ten 16bitovy registr (registry, registrove pary whatever), ale interne to melo jen 8bit ALU se vsemi vyhodami a nevyhodami.

No, některé 8bitové procesory ale měly jen 4bitovou ALU. To by třebas Z80 pak byla 4bitový procesor.

Síce je to trochu mimo témy, ale preletením textu tohto článku som si spomenul na istý druh videohier, ktoré sa označovali 1000 v 1. Bola k tomu aj pištol na kačice na TV. Ako fungovala to netuším a bolo tam akože 1000 hier. V skutočnosti tých hier bolo asi 10 a dokola sa opakovali. Alebo to bolo nejako inak a to 1000 akože sedelo? V Mariovi som si všimol, že sa dalo výberom inej Mario hry prejsť do iného levelu atď. Väčšina hier sa mi ale v tej dobe zdalo rovnakých.

Nevis kdo to vyrabel? Nejaky znamy vyrobce nebo to byl noname co zkopiroval ROMky z konzole?

Jestli u toho byla světelná pistole, tak to byl jeden z nesčetných asijských klonů SNESu. Tam takovéhle cartridge (typu 39999 in 1 s opakujícími se několika hrami, často špatně zkopírovanými, takže blbla grafika nebo hra padala) byly celkem rozšířené. K tomu bývaly pistole, pseudo-myši, klávesnice, a třeba i cartridge s Basicem, kreslícím programem, a na posledním Foreveru u toho byl k vidění i pseudo-Word a pseudo-Excel.
Jinak podobně (halda her v jednom) byly koncipovány klony Atari 2600 (Rambogames, TV Games 2600 compatible, ...), ale tam nebyla ta pistole a hry byly zabudované, takže to jelo i bez cartridge.
Samostatná cartridge 32 in 1 se pak dodávala i ke skutečné Atari 2600Jr.

Já míval videohry se světelnou pistolí, ale to nebylo 1000-in-1, ale plnohodnotný klon NESu, do kterého se strkaly cartridge. Některé z těch kazet opravdu byly typu 100 v 1 nebo 1000 v 1 a většinou se vybíralo deset-dvacet her tlačítky a na další desítku se přeplo tím, že se konzole zresetovala.

Ta moje byla černá krabice tvarově trochu podbná SNESu tak, jak je na obrázku v článku. Byly na ní nápis LIKO, ale dá se vygooglit jako Dendy. Hry jsme kupovali u Vietnamců.

Jéé tak to jsem měl s názvem Bell game :-) Pro mně to byl herní mezistupeň mezi Didaktikem a Amigou. Měl jsem k tomu origo cartrige se 4 hrama pak jsem si dokoupil něco s těma +- 100 v 1. Co si pamatuju, prvních asi 20-30 se lišilo a pak tam byl třeba Tetris kde místo kostiček byly kuličky. Pak Supermario kde místo paňáka jednou bylo autíčko, po druhý míček a ve třetí verzi kytička atd. Pistole se dala taky dokoupit ale tu jsem neměl