Než tu začne osazenstvo bludit o nečtivosti, rád bych poděkoval. Seriózní technický článek a navíc o mé nejoblíbenější konzoli, která dle mě zůstala až do konce programátory řádně nevyužita. Holt v půlce 90. let ještě tak moc nefrčelo vícevláknové zpracování čehokoliv, takže tipuju, že půlka her o druhé SH-2 ani nezavadila.
Měl bych jedinou otázku - jak bylo řešeno čtení proužku s ochranou? Mechanika vždycky zpomalila a pak se zas rozeběhla naplno. V proužku byl lidsky čitelný normální nápis, skenoval se nějak laserem mechaniky, nebo se prostě jen ověřovalo že tam něco je?
Za mě taky velké plus.
Myslím, že předchozí díly se trochu zvrhly ve výčet her. Teď se Pavel opět soustředí na popis a využití převratných novinek (ať už zase z hlediska softwarových algoritmů nebo hardware) a IMHO je to o mnoho lepší.
PS: Tím se nechcu přidat k některým předchozím názorům, že to bylo naprosto nečtivé, jenom porovnávám a tenhle článek mi přijde zajímavější.