Vlákno názorů k článku Historie vývoje počítačových her (54. část - klasické scrollující střílečky na mikropočítačích Amiga) od Jindru - Na Amize se mi nikdy nestalo, že by...

Na Amize se mi nikdy nestalo, že by se myší kurzor zaseknul, zmizel ...

PC, s 8x víc přerušeníma je to problém.

Pokud se Amiga nezasekla komplet, tak ten kurzor ani seknout nesel, protoze se zobrazoval jako sprite a o zobrazeni se tak staral HW.

Staral se o to HW. Proto se při zátuhu běžně stávalo, že kurzor myši bylo to jediné, co fungovalo :-)

Jak to vlastne fungovalo v realu? Predstavuji si, ze existoval podprogram volany pres preruseni (timeru nebo mozna primo od mysi), ktery z mysi pres IO port precetl deltaX+deltaY+tla­citka a potom na zaklade toho zmenil ridici registry grafickyho cipu ktere posunuly spritem po obrazovce. Takze pokud doslo fakticky k zaseku pocitace, tak se ani nespustil z preruseni ten podprogram - i kdyz je fakt, ze Amiga mela stejne jako Atari ST davna PC velmi jednoduchou sbernici, pres kterou se pocitac locknul jen tezko, zatimco na PCI s busmasterem to je snadny (staci prenest o slovo vice nebo mene).

Na Amize si z myši mohl přečíst leda tak která dioda je zrovna překrytá clonkou nebo které tlačítko je stisknuté. Nic víc v ní nebylo.

Myš byla trochu jiná než na pc ale jak přesně, to už si nepamatuji. Asi dávala oddělené signály horizontální/ver­tikální směr. V počítači byly nějaké čítače, na které to bylo připojeno. Takže cpu (asi cpu) se jen podíval na hodnotu čítačů a porovnal s hodnotou zjištěnou při předchozím odečtu. Podle toho vydal pokyny k vykreslení kurzoru na správném místě.
Pomocí přerušení to dle mého nebylo, spíše bych to tipoval na nějaký residentní program s vysokou prioritou.

Pohyb kurzoru byl absolutně plynulý, bez škubání známého ze sériových myší.

Mys byla stejna jako na ATARI ST jen byly prohozene draty v konektoru aby nebyla kompatibilni.

ST mys jsem zkousel pripojovat k ATARI 800 XE a driver jsem mel (aspon pokud se pamatuju) ve HSYNC interruptu (musel se predelat display list abych mel na konci kazde nakreslene TV radky preruseni). Mys pouzivala joystickovy port, tlacitka odpovidala fire1 a fire2 u joysticku, a 4 smery joysticku odpovidaly po dvou vzdy zesilenym vystypum dvojice fototransistoru pro kazdy smer.

Posouvanim mysi v tam a zpet v jednom a druhem smeru jsem zjistil posloupnost posloupnost 2jic bitu. To vede na konecny automat (tedy vlastne 2, pro kazdou souradnici jeden) ktery pri prechodu pres nektere sipky pricte a pri prechodu pres jine odecte citac polohy. To preruseni chodilo cca 15000* za sekundu a v nem probihalo dekodovani podle konecneho automatu. Pohyb mysi byl zcela plynuly a cela vec brala min nez 20% vykonu CPU. Bohuzel preruseni musela chodit porad, i kdyz se mys nehybala, takze myslim ze amiga by ty citace mohla mit udelany hardwarove a posilat IRQ jen pri jejich zmene (ST melo v sobe nejaky mikroradic na obsluhu klavesnice a ten takto nejspis scanoval i mys).