Historie vývoje počítačových her (54. část - klasické scrollující střílečky na mikropočítačích Amiga)

29. 11. 2012

Doba čtení: 23 minut

Líbí se vám článek?
Podpořte redakci

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se opět budeme zabývat popisem dalšího typu her určeného pro mikropočítače Amiga i pro herní konzoli CDTV. Tentokrát se bude jednat o automatovou klasiku – střílečky s horizontálním či vertikálním scrollingem. Mezi tyto hry patří například R-Type, Xenon či Project-X.

Obsah

1. Vývoj klasických scrollujících stříleček

2. Plutos

3. R-Type – „Blast off and strike the evil Bydo Empire“

4. R-Type II

5. Katakis

6. Hybris

7. Xenon a Xenon 2 Megablast

8. Project-X

9. Odkazy na Internetu

1. Vývoj klasických scrollujících stříleček

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky si popíšeme některé amigácké hry (opět určené převážně pro čipset OCS či ECS) náležející do kategorie horizontálně či vertikálně scrollujících stříleček. Historie tohoto typu her začala již v počítačovém dávnověku (tj. dávno před vznikem Amigy), protože po komerční i herní stránce byly od samého počátku historie her úspěšné tituly s tématikou souboje ve vesmíru – viz například již v tomto seriálu několikrát zmíněná hra Spacewar! nebo Space Invaders. S postupným rozvojem video automatů a herních konzolí dokonce došlo i ke vzniku samostatné podkategorie těchto her, v nichž hráč ovládá raketu (popř. letadlo, kosmonauta atd.) a hlavním či dokonce jediným úkolem hráče je sestřelovat všechny protivníky a na závěr většinou i samotného big bosse. Některé střílečky jsou doplněny o možnost sbírání či nákupu dalších zbraní, obranných systémů (ochranných polí, malých satelitů kroužících okolo hráčovy rakety…) a dalších vylepšení. Modernější střílečky navíc umožňují volbu zbraní v závislosti na typech protivníků či tvaru překážek, které se v herním světě nachází.

Obrázek 1: První úroveň hry River Raid na herní konzoli Atari 2600.

Celá herní scéna přitom většinou plynule vertikálně scrolluje, v některých hrách je ovšem použit scrolling horizontální a existují i hry používající isometrické zobrazení (Zaxxon) popř. se hráč pohybuje v jakémsi 3D tunelu (Tempest, částečně i Gyrrus, i když zde není tunel přímo viditelný). Ovšem většina klasických stříleček je založena na neustálém horizontálním či vertikálním scrollingu celého herního světa a z tohoto důvodu se tato podkategorie her taktéž nazývá scrolling shooters. Typickými, i když poněkud modernějšími zástupci této herní kategorie jsou známé a v některých případech i komerčně velmi úspěšné herní tituly Xenon a Xenon 2: Megablast společnosti Bitmap Brothers, Raptor: Call of the Shadows (IBM PC, Macintosh), Tyrian popř. R-Type či mnou oblíbený Zybex (Atari, Commodore C64, ZX Spectrum) od Zeppelin Games. Mezi starší hry, které tento žánr definovaly, patří zejména River Raid, Defender (zde horizontální scrolling řídí přímo hráč) či již zmíněný Zaxxon s isometrickým zobrazením herní scény.

Obrázek 2: Celý herní svět River Raid plynule vertikálně scrolluje a hráč může tento pohyb pouze zpomalit nebo urychlit.

Obrázek 3: Moon Patrol pro Atari 2600 je zástupcem starších horizontálně scrollujících stříleček. Objevil se zde taktéž náznak paralaxního scrollingu.

Obrázek 4: Herní svět Star Force pro herní konzoli SG-1000.

Obrázek 5: Stealth (Atari 800XL) je střílečka využívající perspektivní zobrazení a tedy i přiblížení k modernímu 3D pojetí těchto typů her.

Obrázek 6: Ve hře Gyruss (video automat) vylétají protivníci ze středu obrazovky, takže je zde vlastně taktéž použita jednoduchá forma 3D zobrazení.

Obrázek 7: Horizontálně scrollující svět hry Zybex (Zeppelin Games) ve variantě pro osmibitové domácí počítače Atari.

2. Plutos

Na příkladu scrollujících stříleček si můžeme velmi názorně ukázat, jak se programátoři her postupně seznamovali s možnostmi mikropočítačů Amiga, zejména se schopnostmi čipsetu (Agnus, Denise, Paula). První generace stříleček pro Amigu se v mnoha ohledech, především po grafické stránce, podobala spíše svým osmibitovým protějškům a teprve později se začaly objevovat mnohem vyspělejší hry, a to vyspělejší jak po technické, tak i po herní stránce. Příkladem poměrně jednoduché vertikálně scrollující střílečky je hra nazvaná Plutos, jejímž autorem je Derek Johnston (Micro Value, což je firma z Newcastlu, jenž se zaměřuje na vývoj na soudobé herní konzole). Tato hra, která existovala jak pro Amigu, tak i pro Atari ST, pochází z roku 1987, tj. zhruba ze stejné doby, kdy pro Amigu vznikla konverze další velmi slavné střílečky – R-Type (viz též třetí a čtvrtá kapitola).

Obrázek 8: Plutos pro Amigu – úvodní obrazovka.

Ve hře Plutos může hrát jeden hráč či společně dva hráči, což sice není žádná novinka, protože tuto vlastnost měly i některé střílečky na osmibitových mikropočítačích (viz například již zmíněný Zybex), ovšem jedná se o první střílečku, která podporovala souběžnou hru dvou hráčů na počítačích Amiga či Atari ST. Hra je uložena na jediné disketě a pro zobrazení herního světa využívá šestnáct barev, tj. čtyři barvové roviny. Zajímavé je, že na rozdíl od většiny dalších stříleček zde není možné nakupovat či jinak získávat nové zbraně, naproti tomu je však nutné pravidelně tankovat palivo, čímž se Plutos přibližuje svému starodávnému předkovi – hře River Raid (to sice není vesmírná střílečka, nicméně herní princip zde zůstává zachován).

Obrázek 9: Plutos pro Amigu – hra pro jednoho hráče.

Obrázek 10: Plutos pro Amigu – hra pro jednoho hráče.

Obrázek 11: Plutos pro Amigu – hra pro jednoho hráče.

Obrázek 12: Plutos pro Amigu – hra pro dva hráče.

Obrázek 13: Plutos pro Amigu – konec prvního levelu.

Obrázek 14: Plutos pro Amigu – rekapitulace prvního levelu.

Obrázek 15: Plutos pro Amigu – druhý level.

Obrázek 16: Plutos pro Amigu – konec hry.

3. R-Type – „Blast off and strike the evil Bydo Empire“

Máme před sebou další (horizontálně) scrollující střílečku, která se dnes nesporně řadí mezi klasické hry naprogramované v osmdesátých letech minulého století. Tato hra se jmenuje R-Type a jedná se o možná nejznámějšího představitele „multiplatformních“ scrollovacích 2D stříleček z konce osmdesátých let minulého století. V tomto případě celé herní prostředí scrolluje směrem doleva, tj. hráčem ovládaná raketa se v herním světě posunuje doprava (zajímavé by možná bylo vytvořit střílečku s opačným směrem scrollingu, to by však minimálně v zemích píšících latinkou nedopadlo dobře :-). Pravidla hry jsou, podobně jako u dalších her stejného žánru, v podstatě velmi jednoduchá – hráč ovládá raketu, se kterou musí zničit všechny protivníky a přitom sbírat různé předměty, díky nimž si může svoji raketu vylepšovat o silnější zbraně, zbraně střílející pod jiným úhlem, ochranné satelity atd. První verze hry R-Type vznikla již v roce 1987 a díky její velké oblibě a tím pádem i díky komerčnímu úspěchu byla posléze portována na množství osmibitových domácích mikropočítačů (Commodore C64, Sinclair ZX Spectrum, Amstrad CPC), na šestnáctibitové osobní počítače (Amiga, Atari ST) i na mnoho osmibitových herních konzolí, především na Sega Master System (SMS) a v neposlední řadě i na Game Boye (se všemi omezeními jeho grafického subsystému).

Obrázek 17: Úvodní obrazovka hry R-type ve variantě pro Game Boye.

Zatímco je většina scrollovacích 2D stříleček (a to mnohdy i těch dnešních) orientována především na získání co nejsilnějších zbraní a na rychlé reakce hráče, přináší R-Type ještě jeden prvek – poměrně složitý design některých úrovní. Pěkně je design úrovní vidět na jejich mapách; například na adrese http://maps.speccy.cz/map.php?id=R-Type&sort=0&part=9&ath= je dostupná mapa hry R-Type pro ZX Spectrum (ostatní verze mohou mít odlišný design). Na příkladu hry R-Type je patrný postupný vývoj výkonnosti mikroprocesorů a především pak postupné vylepšování grafických schopností mikropočítačů. Například ve variantě této hry pro ZX Spectrum vzniká při zobrazení herní scény, protivníků i samotné rakety ovládané hráčem mnoho rušivých artefaktů způsobených strukturou grafické paměti (bitmapa + atributy pro blok 8×8 pixelů). Naproti tomu je verze R-Type pro mikropočítače Amiga mnohem vyspělejší, a to jak plynulostí pohybu (hardwarově podporovaný scrolling + sprity), tak i kvalitou zobrazení (používají se čtyři barvové roviny doplněné o již zmíněné sprity).

Obrázek 18: První úroveň hry R-type na Game Boyi.

Obrázek 19: První úroveň hry R-type na Game Boyi.

Obrázek 20: První úroveň hry R-type na Game Boyi.

Obrázek 21: Pro porovnání: úvodní obrazovka R-type na ZX Spectru.

Obrázek 22: Úvodní obrazovka R-type na Amize.

Obrázek 23: Další porovnání: R-type na ZX Spectru.

Obrázek 24: R-type ve verzi pro Amigu.

Obrázek 25: R-type ve verzi pro Amigu.

Obrázek 26: R-type ve verzi pro Amigu.

Obrázek 27: R-type ve verzi pro Amigu.

Obrázek 28: R-type ve verzi pro Amigu.

Obrázek 29: R-type ve verzi pro Amigu.

Obrázek 30: R-type ve verzi pro Amigu.

Obrázek 31: R-type ve verzi pro Amigu.

Obrázek 32: R-type ve verzi pro Amigu.

4. R-Type II

Podle mého názoru je R-Type dosti složitá hra, a to jak kvůli designu herního světa, tak i proto, že po ztrátě života se začíná na posledním „checkpointu“, na rozdíl od Zybexu a dalších her, kde se pokračuje stále kupředu, takže hráč může i kalkulovat, kde se mu vyplatí ztratit život (a „přeskočit“ tak například nepříjemného protivníka). Nicméně po komerční stránce se nesporně jednalo o úspěch, takže po uvedení hry R-Type v roce 1987 došlo k její portaci na velké množství různých mikropočítačů a herních konzolí a posléze se začalo pracovat na nové verzi pojmenované jednoduše R-Type II, která byla na trh uvedena v roce 1989. Samotný herní princip zůstal zachován, ale hra byla (samozřejmě) vylepšena po technické a částečně i po herní stránce – více typů protivníků, poněkud odlišné možnosti vybavení lodi atd. I grafika byla vylepšena, ale například na Amize 500 dochází v některých místech s větším množstvím protivníků a komplikovaným pozadím k „trhání“ obrazu, což značí, že grafický systém počítače již nestíhá provést překreslování každého snímku (to je zajímavé, protože po grafické stránce je například minule zmíněná hra Shadow of the Beast komplikovanější a k těmto problémům tam většinou nedochází).

Obrázek 33: R-type II ve verzi pro Amigu – úvodní obrazovky.

V následující tabulce jsou kromě původního dílu vypsány i další pokračování série R-Type, většina jich ovšem již nebyla na Amigu portována:

#	Rok uvedení na trh	Název
1	1987	R-Type
2	1989	R-Type II
3	1991	Armed Police Unit Gallop
4	1991	Super R-Type
5	1992	R-Type Leo
6	1993	R-Type III: The Third Lightning
7	1998	R-Type Delta
8	2003	R-Type Final
9	2007	R-Type Command
10	2009	R-Type Dimensions
11	2009	R-Type Tactics II: Operation Bitter Chocolate

Obrázek 34: R-type II ve verzi pro Amigu – úvodní obrazovky.

Obrázek 35: R-type II ve verzi pro Amigu – úvodní obrazovky.

Obrázek 36: R-type II ve verzi pro Amigu – hlavní menu.

Obrázek 37: R-type II ve verzi pro Amigu – intro.

Obrázek 38: R-type II ve verzi pro Amigu – první level.

Obrázek 39: R-type II ve verzi pro Amigu – první level.

Obrázek 40: R-type II ve verzi pro Amigu – první level.

Obrázek 41: R-type II ve verzi pro Amigu – konec hry.

5. Katakis

Další hrou, o níž je vhodné se v tomto článku alespoň stručně zmínit, je hra s názvem Katakis (původně Denaris) vyvinuté společností Factor 5. Hra Katakis je zajímavá především tím, že se do značné míry podobá hře R-Type popsané v předchozích dvou kapitolách. Tato hra vznikla pro osmibitové domácí počítače Commodore C64 i pro osobní mikropočítače Amiga, i když se obě varianty od sebe odlišují, protože verze pro Amigu je založena na projektu Neutralizer. Podobnost mezi R-Type a Katakisem je tak velká, že dokonce došlo k soudnímu sporu mezi distributorem R-Type (společností Activision) a autory Katakis i distributorem. Z hlediska tohoto článku mám díky tomu jednodušší práci :-) protože není zapotřebí podrobně popisovat vlastnosti této hry, jelikož ty jsou do značné míry podobné R-Type. Hrát mohli i dva hráči, ovšem ne současně, ale postupně – jakmile jeden hráč ztratil život, začal hrát hráč druhý (což asi musela být pro oba hráče poměrně nuda).

Obrázek 42: Katakis na Amize – logo distributora.

Obrázek 43: Katakis na Amize – loading screen.

Obrázek 44: Katakis na Amize – hlavní menu.

Obrázek 45: Katakis na Amize – začátek hry.

Obrázek 46: Katakis na Amize – první level.

Obrázek 47: Katakis na Amize – první level.

Obrázek 48: Katakis na Amize – první level.

Obrázek 49: Katakis na Amize – první level.

Obrázek 50: Katakis na Amize – konec hry.

6. Hybris

Další klasickou a na počítačích Amiga známou střílečkou je hra nesoucí název Hybris (asi jste si již všimli, že mnoho dnes popisovaných her končí na „s“). V této hře je scrolling pro změnu vertikální, podobně jako v první dnes popisované hře Plutos. Hracím světem není pustý vesmír či abstraktní vesmírné stavby (Plutos, R-Type, Katakis), ale pouštní svět nazvaný Jurica. Úkolem hráče je najít na této planetě kolonisty, s nimiž bylo ztracené spojení a pro zdárné ukončení mise tyto kolonisty přenést na bezpečné místo. Celý herní svět je viděn z mírného nadhledu, což je podobné stylu zobrazení použitého například ve hře Raptor či Tyrian (IBM PC). Podobně jako v dalších střílečkách, i zde je nutné eliminovat jak pohyblivé cíle, tak i děla a další zbraně umístěné na povrchu planety. Taktéž je možné sbírat různé bonusové předměty, které většinou slouží k vylepšení zbraňových systémů průzkumné a současně i záchranné kosmické lodě.

Obrázek 51: Hra Hybris na mikropočítači Amiga – loading screen.

Obrázek 52: Hra Hybris na mikropočítači Amiga – úvodní obrazovka.

Obrázek 53: Hra Hybris na mikropočítači Amiga – začátek hry.

Obrázek 54: Hra Hybris na mikropočítači Amiga – první level.

Obrázek 55: Hra Hybris na mikropočítači Amiga – toto odpočítávání pro začátek další hry je pro některé střílečky typické.

Obrázek 56: Hra Hybris na mikropočítači Amiga – stále první level.

Obrázek 57: Hra Hybris na mikropočítači Amiga – konec hry.

Obrázek 58: Hra Hybris na mikropočítači Amiga – výbuch hráčovy rakety.

Obrázek 59: Hra Hybris na mikropočítači Amiga – výbuch hráčovy rakety.

Obrázek 60: Hra Hybris na mikropočítači Amiga – tabulka bodového zisku.

Obrázek 61: Hra Hybris na mikropočítači Amiga – informace o protivnících.

Obrázek 62: Hra Hybris na mikropočítači Amiga – informace o autorech.

7. Xenon a Xenon 2 Megablast

Dostáváme se k další herní klasice. Jedná se o hru Xenon, která je prvním titulem vydaným v roce 1988 společností Bitmap Brothers, s níž jsme se již v tomto seriálu několikrát setkali – Gods, Speedball, Chaos Engine, Cadaver atd. Tato střílečka se od většiny ostatních dnes popisovaných her v některých detailech odlišuje. Jedná se sice o hru s vertikálně scrollujícím světem, ovšem hráč může tento posun herního světa do jisté míry ovlivnit a někdy i úplně zastavit. Dalším rozdílem oproti dalším hrám je fakt, že hráč může přepínat mezi dvěma typy bojových prostředků – tankem pohybujícím se všemi (osmi) směry, ovšem pouze po zemi, a raketou, která sice letí stále kupředu, ovšem ve větší výšce a může tak střílet pouze na dělové věže či taktéž létající protivníky. Toto přepínání mezi tankem a raketou se děje buď na pokyn hráče (mezerník), popř. se v některých oblastech přepnutí provádí automaticky.

Obrázek 63: Xenon na Amize – úvodní obrazovka.

Společnost Bitmap Brothers ve hře Xenon poprvé představila svůj typický styl tvorby grafiky s odlesky, ručně provedeným ditheringem atd. Podobný styl byl použit i ve druhém díle nazvaném Xenon 2 Megablast. Herní svět je ovšem odlišný – jedná se o jakýsi fantaskní vesmír plný živočichů kombinovaných se stroji. Už zde sice není možné se přepínat mezi tankem a raketou, zato je ovšem možné na konci každého levelu navštívit obchod (obchodníkem je milý mimozemšťan) a nakoupit nové zbraňové systémy či další vylepšení kosmické lodě. Styl grafiky použitý v této hře je skutečně úchvatný, ovšem v tomto článku bohužel žádné screenshoty z Xenon 2 Megablast nenajdete, protože se mi tuto hru (prozatím) nepodařilo rozjet v emulátoru Amigy (pouze v DOSBoxu, tam je však použita odlišná paleta). Některé snímky však byly uvedeny v jiných článcích na Rootu: Grafické karty a grafické akcelerátory (6) a Nástroje pro pixel art.

PS: pokud mi někdo poradí, jak Xenon 2 v emulátoru rozjet, rád se o screenshoty podělím v následujících pokračováních seriálu.

Obrázek 64: Xenon na Amize – informace o předmětech ve hře.

Obrázek 65: Xenon na Amize – první level.

Obrázek 66: Xenon na Amize – první level.

Obrázek 67: Xenon na Amize – první level.

Obrázek 68: Xenon na Amize – první level.

Obrázek 69: Xenon na Amize – první level.

Obrázek 70: Xenon na Amize – první level.

Obrázek 71: Xenon na Amize – intro.

8. Project-X

Poslední hrou, o níž se dnes zmíníme, je hra s názvem Project-X pocházející z roku 1992, tj. již z pozdější doby, než předchozí hry. Za vývojem Project-X stojí další známá společnost – Team-17 – která se proslavila především herní sérií Worms ke které se ještě v tomto seriálu vrátíme. I Project-X je scrollující vesmírnou střílečkou, tentokrát celý herní svět scrolluje pro změnu horizontálně. Jedná se o poměrně rozsáhlou hru dodávanou na čtyřech disketách, zatímco předchozí hry byly většinou dodávány na jedné či dvou disketách (á 880 kB – Amiga formát). Hra je rozdělena na pět rozdílných obtížností a postupným vylepšováním rakety se hráč může dostat do stavu, kdy je schopen využívat sedm typů zbraní. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně obtížnou hru, byla později vydána i její zjednodušená varianta a k původní verzi existuje (neoficiální) trainer.