Hlavní navigace

Nástroje pro pixel art

Pavel Tišnovský 27. 11. 2007

V současnosti existuje pro počítače s operačními systémy Linux i Microsoft Windows takřka nepřeberné množství grafických editorů. Začínající pixel artista i pokročilý grafik si může vybrat z široké nabídky produktů, a protože mnozí grafici preferují i jednodušší editory, popíšeme si jejich možnosti a schopnosti.

Obsah

1. Nástroje pro pixel art
2. GIMP
3. mtPaint
4. KolourPaint (KPaint), KIconEdit a Krita (Krayon)
5. Pixel Image Editor (Pixel32)
6. Další grafické editory běžící na Linuxu
7. Grafické editory určené pro Microsoft Windows
8. PaintBrush (Malování)
9. (Jasc) Paint Shop Pro
10. Corel PhotoPaint
11. Adobe Photoshop
12. Paint.NET

1. Nástroje pro pixel art

V současnosti existuje pro osobní počítače s operačními systémy Linux i Microsoft Windows takřka nepřeberné množství rastrových grafických editorů různé kvality. Začínající pixel artista i pokročilý grafik si tedy může vybrat z široké nabídky (o programech určených pro Macintoshe toho kromě multiplatformních aplikací moc nevím, rád se poučím v diskuzi). V následujících kapitolách si některé vhodné grafické editory popíšeme.

pp01

Prostředí hry Speedball II od Bitmap Brothers, 320×200 pixelů, 24 barev, ruční dithering

Mnoho pixel artistů si při své práci vystačí i s jednoduššími grafickými editory, což je jistě zajímavé, protože na druhé straně aplikačního spektra se nachází takzvané profesionální grafické editory (Adobe Photoshop, Corel Photo Paint), které jsou některými uživateli používány pouze pro jednoduché grafické operace typu otočení fotky, ořezání obrázku nebo odstranění jevu červených očí. Ovšem mnozí pixel artisté preferují malé a rychlé aplikace, které jim umožní pracovat efektivně a rychle, podobně jako někteří spisovatelé nedají dopustit na efektivní textové editory a „kancelářským“ textovým procesorům (OpenOffice.org, Microsoft Word) se raději vyhýbají.

pp02

Úvodní obrazovka hry Chaos Engine, 320×200 pixelů, 140 barev, ruční dithering

Mezi základní operace, které by měl každý grafický editor určený pro pixel art obsahovat, patří:

  1. kresba (jednopixelovým) perem a štětcem s možností „držení stopy“ (kresba po úsečce)
  2. kresba úseček (včetně úseček vytvořených striktně pod úhly 0°, 30°, 45° atd.)
  3. kresba kružnic a elips (elipsy jsou důležité v izometrickém pixel artu, kružnice jako pomocný tvar)
  4. snadný výběr a nabírání barev pipetou, ideálně přes klávesovou zkratku
  5. použití obou tlačítek myši, ideálně pro kreslení dvěma barvami (popředí, pozadí)
  6. možnost přesunu oblastí s možností definice průhlednosti (pozadí se nepřekresluje)
  7. zvětšení pracovní části obrázku (zoom) se zobrazením mřížky
  8. v zoomovacím režimu by měly fungovat všechny nástroje
  9. při zapnutí zoomovacího režimu by měl být umožněn současně i náhled na celý obrázek v původní velikosti
  10. importy a exporty barvové palety
pp03

Menu ze hry Chaos Engine, 320×200 pixelů, 132 barev, ruční dithering

Pro tvorbu složitějších obrázků či animací je vhodné, aby grafický editor implementoval i následující operace:

  1. tvorbu animací, například přes klíčové snímky, sprity, skriptování atd.
  2. možnost kresby gradientními štětci
  3. možnost kresby libovolným tvarem či částí obrázku
  4. práce s hladinami (vrstvami)
  5. práce s cestami
  6. použití pomocných přichytávacích čar, vodítek (ideálně s měnitelným úhlem natočení)
pp04

Úvodní obrazovka hry Gods, 320×224 pixelů, 29 barev, ruční dithering

2. GIMP

Když je řeč o grafických editorech určených (nejenom) pro Linux, nelze se nezmínit o slavném programu GIMP (GNU Image Manipulation Program), který je dostupný v mnoha distribucích Linuxu nebo je možné ho získat na adrese http://www.gim­p.org/. Mnohým uživatelům Linuxu, Microsoft Windows i dalších operačních systémů asi není tento „Photoshop pro chudé“ zapotřebí podrobně představovat. Jedná se o grafický editor, který se svou funkcionalitou může srovnávat například s Corel PhotoPaintem nebo už zmiňovaným Adobe Photoshopem. Samozřejmostí jsou základní i pokročilejší editační nástroje (v pixel artu používaný nástroj tužka samozřejmě nechybí), možnost zvětšení obrázku, práce s více vrstvami, cestami, použití vodítek apod. Přímo při kreslení je možné se klávesou Control přepnout na nástroj pipeta, což značně urychluje práci na vícebarevných obrázcích.

pp05

Testovací obrázek otevřený v GIMPu

Jak nástroj tužka, tak i štětec je možné použít při vytváření úseček (při nájezdu na druhý bod se stiskne klávesa Shift) a pomocí další modifikační klávesy je možné kreslit úsečky pod pevným úhlem, avšak chybí sklony 30° a 60° (lze to někde nastavit?). Při zvětšování pracovní oblasti je vhodné si nechat zobrazit pomocnou mřížku na velikost 1×1 pixel tak, jak je ukázáno v následujícím dialogu. Také se při práci ve výřezu vyplatí zobrazit náhledové okno, které mj. obsahuje ikony pro změnu zoomu, takže není zapotřebí používat relativně špatně ovladatelnou lupu. Někteří uživatelé GIMPu vyčítají nepřehledné uživatelské rozhraní, to však při práci na pixel artu nehraje téměř žádnou roli, protože většina oken (snad kromě výběru barev z palety) stejně není použita a mnoho funkcí je již integrováno v hlavním panelu nástrojů. Naopak možnost měnit klávesové zkratky při zobrazeném menu může mnohým pixel artistům ulehčit práci.

pp06

Nastavení způsobu zobrazení mřížky v GIMPu

3. mtPaint

Pravděpodobně nejvíce se k ideálnímu grafickému editoru vhodnému pro vytváření pixel artu na Linuxu přibližuje program nazvaný jednoduše mtPaint, který někteří grafici nazývají pokračovatel Deluxe Paintu. V názvu tohoto programu jsou skryty iniciály jeho autora: Mark Tyler. Jedná se o poměrně vyspělý grafický editor, který je velmi dobře použitelný při tvorbě pixel artu. Jeho systémové nároky jsou na dnešní poměry opravdu minimální: Pentium 200 MHz, 32 MB RAM. Zajímavostí je podpora zvětšování a zmenšování pomocí klávesnice, stále viditelná barvová paleta a možnost práce s obrázky používajícími jak barvovou paletu (8 bpp), tak i režim truecolor (24 a 32 bpp).

pp07

Testovací obrázek zobrazený v grafickém editoru mtPaint v režimu zoomu

mtPaint obsahuje všechny potřebné kreslicí i pomocné nástroje, včetně zoomu se zobrazením mřížky, podpory obrázků s barvovou paletou, výběrem oblastí s různým tvarem apod. Pomocí vrstev je možné vytvářet animace nebo si některé části obrazu „uschovat“ pro pozdější použití. Další informace o tomto zvlášť vydařeném programu je možné najít na stránkách http://en.wiki­pedia.org/wiki/MtPa­int a http://mtpain­t.sourceforge­.net/. Z těchto stránek si můžeme mtPaint stáhnout v případě, že jej nenaleznete v repozitáři své oblíbené distribuce. Český návod pro mtPaint vytvořil Pavel Růžička.

pp08

Hra Gods, 320×200 pixelů 18 barev

4. KolourPaint (KPaint), KIconEdit a Krita (Krayon)

Tyto dva nástroje jsou vyvíjeny pro prostředí KDE, lze je však samozřejmě provozovat i pod „konkurenčním“ Gnome či jinými prostředími (FluxBox apod.). Program KolourPaint (KPaint, http://kolourpa­int.sf.net/) je vyvíjen jako plnohodnotná náhrada programu Malování (PaintBrush). To se týká jak grafického uživatelského rozhraní, tak i dostupných funkcí. Náhrada sice není dokonalá – například jsou prohozeny některé ikony – ale i tak se jedná o program, který je bez problémů a bez nutnosti učit se složité či odlišné ovládání možné použít pro tvorbu pixel artových obrázků.

pp09

Testovací obrázek zobrazený v programu KolourPaint

Ze základních nástrojů pixel artisty zde nic nechybí – dostupný je nástroj tužka, štětec, guma, pipeta i vyplňování. Při zoomu se zobrazí i nezbytná mřížka. Pokročilejší uživatele, kteří preferují kombinaci myš + klávesnice, zcela jistě potěší možnost nastavení klávesových zkratek; práce s programem se tak významným způsobem urychlí.

pp10

Nastavení klávesových zkratek v programu KolourPaint

pp11

KolourPaint v odlišném prostředí

Program KIconEdit trošku klame svým názvem, protože se zdaleka nejedná pouze o editor vhodný pro úpravu ikon. Naopak, jde o plnohodnotný editor srovnatelný s výše zmíněným mtPaintem, dokonce bych si dovolil říci, že pro uživatele prostředí KDE se jedná o nejlepší editor vhodný pro tvorbu pixel artu. Kromě běžných operací, jako je úprava jednotlivých pixelů v režimu zoom, kresba čar a základních geometrických tvarů, je program zajímavý použitím dvou barvových palet. První paleta je systémová, druhá paleta je získána přímo z načteného obrázku. Kromě výběru barvy pro kreslení je samozřejmě možné použít i oblíbený nástroj pipeta.

pp12

Testovací obrázek zobrazený v programu KIconEdit

Zajímavé a užitečné je zobrazení pravítek, které bychom očekávali spíše u rozsáhlejších grafických editorů. Podobně jako u výše zmíněného KolourPaintu, i v tomto editoru je možné měnit klávesové zkratky přiřazené jednotlivým příkazům.

pp13

Nastavení klávesových zkratek v programu KIconEdit

pp14

Úprava obrázku, který má pouze šestnáct barev

Grafici, kteří potřebují vytvářet spíše větší obrázky s využitím různých tvarů a typů štětců, by mohli použít grafický editor Krita (původně Krayon), který v oblasti ruční kresby nových obrázků nabízí snad ještě větší možnosti než GIMP. Krita dokáže pracovat i s obrázky v barvovém modelu CMYK, Lab, RGB apod. Opět se jedná o program určený pro prostředí KDE, nyní je dokonce součástí KOffice.

5. Pixel Image Editor (Pixel32)

Grafický editor Pixel Image Editor, známý také pod starším názvem Pixel32, se již za poměrně dlouhou dobu své existence stal dostatečně známý, ostatně vyšla na něj dostatečně rozsáhlá recenze i na Rootu. Původně se jednalo o grafický editor určený pro prostředí DOS, později jej jeho autor Pavel Kanzelsberger portoval i na další platformy, zejména Linux, Mac OS X a Microsoft Windows. Kromě vlastností typických pro editory vyšší kategorie (Adobe Photoshop, Corel Photo Paint, GIMP) podporuje Pixel Image Editor práci s různými barvovými modely, tvorbu animovaných GIFů, obrázkových map pro webové prezentace aj. Bližší informace o tomto zajímavém editoru (v podstatě se jedná o one man show, což je úžasné), se můžete dozvědět jak z výše zmíněné recenze, tak i ze stránek programu, které se nachází na adrese http://www.kan­zelsberger.com/pi­xel.

pp15

Prostředí Pixel Image Editoru v Linuxu

6. Další grafické editory běžící na Linuxu

Při pohledu na seznam grafických programů určených pro Linux (http://www.li­nuxsoft.cz/sw_lis­t.php?id_kate­gory=22) se nám sice zobrazí přes devadesát programů, ovšem skutečných rastrových editorů je méně. Za zmínku stojí například Allegro Sprite Editor, který lze nalézt na stránce http://www.ase­prite.org/. V tomto editoru, který je určený především pro tvorbu spritů do her, je možné vytvářet i animace, které lze ukládat do animačních formátů FLC a FLI. Také je podporována tvorba dlaždic, tj. textur, které na sebe plynule navazují. Zajímavá je podpora skriptování pomocí známého skriptovacího jazyka Lua (http://www.lu­a.org).

pp16

Obrázek vykreslený v rozlišení 320×256 pixelů využívající 255 barev

Mezi další zajímavé editory náleží BabyGimp vytvořený za pomoci poměrně neobvyklé kombinace Perlu a knihovny Tk. Informace o tomto editoru jsou dostupné na adrese http://babygim­p.sourceforge­.net/. Pro ilustraci autorovy filozofie vybírám jednu informaci z FAQ: Does it run under Windows?/Who cares? (na druhou stranu není důvod, proč by editor neměl za pomoci ActivePerl fungovat).

Snadno použitelným editorem je i program pojmenovaný jednoduše XPaint, který je srovnatelný například s KolourPaintem. Dále můžeme jmenovat podobný gpaint (GNU Paint), který je dostupný na adrese http://gpaint­.sourceforge.net/ či Perico (A painting program), jehož domácí stránku lze nalézt na adrese http://softwa­re.jodda.de/pe­rico.html.

pp17

Grafický editor XPaint

Za zmínku stojí i poměrně primitivní editor nazvaný jednoduše bitmap, který lze použít především pro úpravu původních černobílých ikon X-Window systému.

pp18

Dnes již zastaralé, ale přesto v některých případech použitelné prostředí editoru bitmap

7. Grafické editory určené pro Microsoft Windows

V následujících pěti kapitolách budou popsány některé známé grafické editory pracující pod operačními systémy Microsoft Windows, které je možné použít pro tvorbu pixel artu. Některé výše zmíněné editory, například GIMP, Pixel Image Editor či Krita (prozatím v alfa verzi), je možné použít i ve Windows a naopak – v současnosti probíhají poměrně úspěšné snahy o portování původně Windowsovských aplikací do Linuxu. To se týká například editoru Paint.NET, který byl portován známým Miguelem de Icazou s využitím platformy MONO.

pp19

Na tvorbu tohoto černobílého obrázku by teoreticky editor bitmap dostačoval

8. PaintBrush (Malování)

Známý program Malování, resp. v anglickém označení PaintBrush, se sice na první pohled může jevit značně primitivně, ovšem pro pixel artisty (zejména pro ty začínající) se může jednat o velmi dobrý editor. Obsahuje základní nástroje pro malování (tužka, štětec, guma), umí zvětšit obrázek, zobrazit mřížku při zvětšení, náhled na obrázek v původní velikosti atd. Dobrým způsobem je vyřešena barvová paleta (i když pro práci s ní nefungují žádné klávesové zkratky) i přesun bloku s možností definice průhlednosti (druhá vybraná barva je chápána jako maska). Také kreslení pomocí obou tlačítek myši – každé tlačítko vybírá barvu z určené dvojice – je při práci výhodnější než například zobrazování kontextového menu po stisku pravého tlačítka.

pp20

Prostředí Malování je všeobecně známé

Naopak kresba úseček pod pevným úhlem je nedostačující, protože jsou nabízeny pouze sklony s násobkem 45°, zatímco pro izometrický pixel art je zapotřebí volit sklon 30° a 150°. Vzhledem k tomu, že operace „undo“ (návrat příkazu) je v závislosti na prováděné operaci jednokroková či maximálně dvojkroková, je kreslení nutné provádět pečlivě, protože chybně provedené smazání např. větší oblasti (zejména když se omylem pustí tlačítko myši a začne se znovu mazat) se již většinou nedá vrátit zpět. Za zmínku také stojí neskutečným způsobem implementovaná funkce pro kreslení Bézierových křivek, která je prakticky nepoužitelná, protože křivka se po zadání (neviditelných) řídicích bodů ihned vykreslí bez možnosti jakékoli opravy (jinými slovy – tuto funkci raději nepoužívat a ušetřit si nervy).

pp21

Monochromatické pozadí hry a barevný sprite ve formě hráče (Starquake na Atari 800XL)

O tom, co vše je možné s dobrou předlohou a pravděpodobně i tabletem v Malování vytvořit, svědčí i následující videa: http://youtube­.com/watch?v=ry­imzZflbCU, http://youtube­.com/watch?v=LnOC­wWL9cxo, http://youtube­.com/watch?v=k0Qpc4Uz­P9g, http://youtube­.com/watch?v=uk2sPl_­Z7ZU (doporučuji se podívat hlavně na koncové úpravy) a http://youtube­.com/watch?v=4hXVcCU­oAH0.

9. (Jasc) Paint Shop Pro

Tento grafický editor, který již po mnoho let vyvíjí firma JASC, je mezi pixel artisty pracujícími na operačních systémech Windows firmy Microsoft velmi oblíbený. Možná je to dáno tím, že je tento editor při práci velice rychlý a snadno ovladatelný. V porovnání s „obry“ typu GIMP nebo Adobe Photoshop sice Paint Shopu některé funkce chybí, ale ty se ve své podstatě netýkají pixel artu. Naopak se v tomto editoru poměrně dobře pracuje se základními geometrickými tvary, jakými jsou úsečka, kruh či kružnice a i práce s vrstvami je snadná, i když trošku odlišná od Photoshopu.

pp22

Jedenáctibarevný ditherovaný obrázek (demopárty Forever)

10. Corel PhotoPaint

Tento grafický editor, který je dodáván spolu se známým CorelDraw!, bývá srovnáván s konkurenčním Adobe Photoshopem, ale jeho oblíbenost je spíše menší, pravděpodobně i mezi pixel artisty (možná za to může typické Corelovské přeplácané grafické uživatelské rozhraní). Jedná se o program, který nabízí prakticky všechny funkce, které očekáváme od grafických editorů vyšší kategorie – základní kreslicí a retušovací nástroje, práce s vrstvami, cestami, optimalizace barvové palety pro Web apod.

pp23

Sprity ze hry Xenon the Megablast (Bitmap Brothers)

Více informací o tomto komerčním nástroji je možné získat na adrese http://www.co­rel.com/. Samotný Corel Photo Paint je určen (podobně jako Adobe Photoshop a GIMP) spíše pro úpravu již hotových obrázků, zejména fotek. Pro tvorbu nových kreseb s využitím různých tvarů štětců je vhodnější Corel Painter (původně vyvíjený firmou Metacreations), který opět dostupný ze stránek Corelu.

pp24

V takzvaném režimu Gigascreen (rychlé změny obrazu) lze i na ZX Spectru zobrazit tento obrázek s 58 barvami

11. Adobe Photoshop

Profesionální grafický editor, který pravděpodobně není zapotřebí podrobněji představovat. Jde o aplikaci, která je používána v grafických studiích, při tvorbě webové grafiky, retuši fotografií a samozřejmě také při tvorbě pixel artu. Sice se pro tuto oblast jedná tak trošku o „kanón na vrabce“, ale mnoho pixel artistů na tento nástroj nedá dopustit. Samozřejmě nechybí možnost práce s vrstvami, vodicími čarami, cestami, správou barev atd.

pp25

Ručně kreslená grafika se používala i na Atari ST

Photoshop je pro mnoho uživatelů synonymum pro grafický editor a zvláště amatéři v něm provádí i operace, které je možné snadněji a rychleji spouštět i z mnohem jednodušších a levnějších programů (otáčení fotek, ořez atd.). Dlužno dodat, že Photoshop není určen pouze pro systémy Microsoft Windows, ale (a to především) i pro Macintoshe a s jeho starší verzí 5 jsem se v minulosti setkal i na grafické stanici SGI s IRIXem.

pp26

Dungeon Master II na Amize (pouze 26 barev na této scéně)

12. Paint.NET

Jedná se o značně vylepšenou variantu výše zmíněného PaintBrushe vytvořenou v programovacích jazycích C++ a především C#. Jak již název napovídá, je pro provoz tohoto editoru mít nutné nainstalovaný framework .NET, což je na jednu stranu pro někoho nevýhoda (omezení pouze na nejnovější systémy Microsoft Windows), na druhou stranu to umožnilo známému Miguelu de Icazovi provést port tohoto editoru do Linuxu (samozřejmě s nainstalovaným frameworkem MONO). Domácí stránka Paint.NETu, který je šířen ve formě open source, je umístěna na adrese http://www.get­paint.net/.

pp27

Tento na první pohled „plnobarevný“ obrázek ve skutečnosti používá pouze 31 barev!

pp28

Na závěr: animovaná (31 snímků) izometricky zobrazená kosmická loď má pouhých 18 kB

Našli jste v článku chybu?
Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

DigiZone.cz: NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi

NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi

Vitalia.cz: Říká amoleta - a myslí palačinka

Říká amoleta - a myslí palačinka

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

DigiZone.cz: ČRo rozšiřuje DAB do Berouna

ČRo rozšiřuje DAB do Berouna

Vitalia.cz: Jsou čajové sáčky toxické?

Jsou čajové sáčky toxické?

DigiZone.cz: Sat novinky: Fransat UHD Demo

Sat novinky: Fransat UHD Demo

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

120na80.cz: Vitaminová abeceda

Vitaminová abeceda

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Vitalia.cz: I církev dnes vyrábí potraviny

I církev dnes vyrábí potraviny

Měšec.cz: Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

120na80.cz: Jak oddálit Alzheimera?

Jak oddálit Alzheimera?

Lupa.cz: Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Podnikatel.cz: 1. den EET? Problémy s pokladnami

1. den EET? Problémy s pokladnami

120na80.cz: Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Lupa.cz: Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Lupa.cz: Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Měšec.cz: mBank cenzuruje, zrušila mFórum

mBank cenzuruje, zrušila mFórum