Hlavní navigace

Historie vývoje počítačových her (55. část - od prastaré hry Artillery k sérii Worms)

6. 12. 2012
Doba čtení: 24 minut

Sdílet

Dnes se budeme zabývat hrami, které jsou v angličtině označovány názvem „artillery games“. Tento typ her sice vznikl již v sedmdesátých letech minulého století, ovšem dalším vývojem (Tank Wars či Scorched Earth) vznikla například komerčně úspěšná série Worms a vzdáleně sem patří i soudobý hit Angry Birds.

Obsah

1. Historie vývoje počítačových her (55. část – od prastaré hry Artillery k sérii Worms)

2. Artillery

3. Artillery Duel

4. Ballistic, Cannon Duel, Shootout a další variace na hru Artillery

5. Tank vs. Tank (Atari) a Tank Trax (ZX Spectrum)

6. Tank Wars (PC)

7. Scorched Earth (PC)

8. Scorched Tanks (Amiga)

9. Obsah následující části seriálu

10. Odkazy na Internetu

1. Historie vývoje počítačových her (55. část – od prastaré hry Artillery k sérii Worms)

V tomto seriálu jsme se již dosti podrobně zabývali některými specifickými skupinami her. Jednalo se především o textovky, které se postupně vyvíjely, takže z klasických textovek pracujících pouze v textovém režimu se vyvinuly textovky se statickými obrázky (některé hry společnosti Level 9 Computing či nedávno popisované hry od firmy Magnetic Scrolls) a posléze i adventure hry ovládané buď kombinací klávesnice a myši (první díly King's Quest…) nebo už jen pouze myší (Legend of Kyrandia). Dále jsme si popsali vývoj klasických scrollujících stříleček, od jednoduchých her typu Defender určených původně pro video automaty a druhou generaci herních konzolí až po hry typu R-Type či Xenon II Megablast. Samozřejmě jsme nezapomněli ani na plošinovky, akční adventury a taktéž „čtverečkové“ dungeony, především s ohledem na vývoj tohoto typu her na osobních mikropočítačích Amiga.

Obrázek 1: Varianta hry Artillery z roku 1984 určená pro osmibitový mikropočítač ZX Spectrum.

Ovšem prozatím jsme se ještě nezabývali jednou poměrně specifickou skupinou her, která má za sebou již více než třicet let vývoje, tj. jedná se o hry, které byly (i když ve velmi zjednodušené formě) dostupné již pro první a druhou generaci herních konzolí. V angličtině se tato skupina her označuje názvem „artillery games“, což připomíná jak titul jedné z prvních her tohoto typu (Artillery), tak i základní princip těchto her. Ten je velmi jednoduchý – v herním světě vykreslovaném z boku proti sobě stojí dva či větší množství protivníků, kteří po sobě střílí, většinou takovým způsobem, že hráč zadá úhel a sílu výstřelu (číselně či „interaktivně“). Ovšem dráha střel odpovídá balistickým křivkám, takže je nutno počítat s tím, že na letící střelu působí gravitace (a někdy taktéž vítr). Hráči se postupně střídají – pokud míří a střílí jeden hráč, musí druhý hráč (či všichni ostatní hráči) čekat. Toť vše. Tento velmi jednoduchý herní princip byl postupně vylepšován, například o možnost nákupu nových typů zbraní, nových obranných prostředků (silová pole…), popř. se hráči mohli po herním světě v určité míře pohybovat.

Obrázek 2: Jednu z variací na téma „artillery games“ představuje i hra „Gorily“ (Gorillas) spuštěná pomocí interpretru QBasicu. Tato hra byla standardní součástí MS DOSu a ukazovala některé možnosti QBasicu, ovšem její hlavní význam spočíval v tom, že ji bylo možné hrát i na školních či firemních počítačích bez nutnosti instalace jakýchkoli dalších aplikací (mnozí majitelé počítačů ani netušili, že tuto hru vlastní :-).

2. Artillery

Jak jsme se již dozvěděli v předchozí kapitole, stála na samotném prvopočátku moderních „artillery games“ hra nazvaná jednoduše Artillery. Nutno říci, že z dnešního pohledu se jednalo o dosti primitivní hru, ostatně na některých platformách byla naprogramována v programovacím jazyku BASIC pouze na několika stovkách řádků kódu. Ve hře Artillery byl (velmi pravděpodobně poprvé) použit koncept ovládání popsaný taktéž v předchozí kapitole: v herním světě proti stojí dva protivníci (pravděpodobně se jedná o děla, i když to z těch asi pěti pixelů nelze přesně rozpoznat :-), kteří na sebe střílí. Protivníci se střídají v zadávání úhlu a síly výstřelu. Snaží se přitom zadat takové parametry, aby střela, jejíž trajektorie se mění působením gravitace a větru, zasáhla protivníka. Další funkce v této hře nejsou implementovány, tj. nelze zde nakupovat nové zbraně, střely se neodráží od „stěn“ herního světa a nelze ani hrát proti počítačem řízenému hráči.

Obrázek 3: Hra Artillery ve verzi pro osmibitové mikropočítače Atari. Tato varianta byla naprogramovaná v BASICu.

Z tohoto popisu je zřejmé, že se jedná o skutečně velmi jednoduchou hru, v níž ovšem byly nastaveny základy pro následný vývoj všech dalších „artillery games“. Hra Artillery existovala v mnoha různých variantách pro velké množství architektur herních konzolí i domácích osmibitových počítačů. Vzhledem k její hardwarové nenáročnosti byla na domácích osmibitových mikropočítačích většinou naprogramována v BASICu, což například znamenalo, že pro vstup číselných údajů o úhlu a rychlosti výstřelu bylo možné využít vestavěnou funkci BASICu (příkaz INPUT). Při portaci hry Artillery na druhou generaci herních konzolí (především na Atari 2600 a Magnavox Odyssey 2) došlo ke změně ovládání, protože se namísto číselných údajů z klávesnice musel použít joystick. Toto nové ovládání bylo následně použito i v mnoha dalších hrách stejného typu, takže se i v prvních dílech herní série Worms míří pomocí klávesnice (kurzorové šipky).

Obrázek 4: Artillery ve verzi pro osmibitové mikropočítače Atari.

Obrázek 5: Artillery ve verzi pro osmibitové mikropočítače Atari.

Obrázek 6: Artillery ve verzi pro osmibitové mikropočítače Atari.

3. Artillery Duel

V roce 1983 byla společností Xonox vydána hra nazvaná Artillery Duel odvozená od původní hry Artillery. Tato hra byla portována především na osmibitové herní konzole Atari 2600 a ColecoVision a její poněkud odlišné varianty existovaly i pro osmibitové mikropočítače Commodore VIC-20 a taktéž pro slavný Commodore C64. Podobně jako v případě původní hry Artillery se i v případě Artillery Duel jednalo o značně jednoduchou hru, která se navíc na herních konzolích ovládala pomocí joysticků a nikoli vstupem numerických údajů. Navíc nebyla trajektorie střel ovlivňována větrem, takže jejich dráha byla pro konstantní úhel a sílu výstřelu vždy stejná. Aby však nebylo míření tak jednoduché, měnil se po každém výstřelu tvar terénu, což znamenalo, že v Artillery Duelu nebylo možné používat taktiku z jiných her, kdy se hráč změnou úhlu/síly výstřelu postupně „zastřílel“ (taktéž nebylo možné se prostřílet kopcem a zasáhnout protivníka přímo).

Obrázek 7: Artillery Duel ve verzi pro osmibitovou herní konzoli Atari 2600.

Ani v jiných ohledech nedošlo na žádná další vylepšení, takže například stále chyběla možnost změny zbraní a jejich nákupu. Na screenshotech je zobrazena varianta hry Artillery Duel pro osmibitovou herní konzoli Atari 2600. Ze screenshotů jsou patrná některá omezení grafického subsystému této konzole. Na jednu stranu bylo velmi snadné měnit barvu objektů ve vertikálním směru (zasněžené vrcholky hor), na stranu druhou bylo horizontální rozlišení většinou omezeno na pouhých osmdesát pixelů, takže terén vypadá, jako by byl vymodelován z Lega.

Obrázek 8: Artillery Duel ve verzi pro osmibitovou herní konzoli Atari 2600.

Obrázek 9: Artillery Duel ve verzi pro osmibitovou herní konzoli Atari 2600.

Obrázek 10: Artillery Duel ve verzi pro osmibitovou herní konzoli Atari 2600.

Obrázek 11: Artillery Duel ve verzi pro osmibitovou herní konzoli Atari 2600.

Obrázek 12: Artillery Duel ve verzi pro osmibitovou herní konzoli Atari 2600.

Obrázek 13: Artillery Duel ve verzi pro osmibitovou herní konzoli Atari 2600.

Obrázek 14: Artillery Duel ve verzi pro osmibitovou herní konzoli Atari 2600.

Obrázek 15: Artillery Duel ve verzi pro osmibitovou herní konzoli Atari 2600.

4. Ballistic, Cannon Duel, Shootout a další variace na hru Artillery

V průběhu osmdesátých let minulého století vzniklo mnoho her odvozených od Artillery či Artillery Duelu. Tyto hry existovaly pro prakticky všechny domácí a osobní počítače, a to dokonce na strojích, které vůbec nenabízely možnost použití grafických režimů a namísto toho nabízely pouze pseudografiku, tj. využití některých speciálních znaků namísto změny barev jednotlivých pixelů (ještě více zjednodušené varianty lze dokonce nalézt na některých kalkulačkách s grafickým LCD). Na následujících screenshotech jsou zobrazeny snímky z některých podobných her dostupných pro osmibitové mikropočítače společnosti Atari, tj. například pro modely Atari 800XL/XE či Atari 130XE. Jednalo se o hry, které byly po herní stránce velmi podobné, i když se od sebe lišily způsobem grafického zobrazení a částečně taktéž odlišným ovládáním.

Obrázek 16: Hra Ballistic ve variantě pro osmibitové mikropočítače Atari.

Obrázek 17: Hra Ballistic ve variantě pro osmibitové mikropočítače Atari.

Obrázek 18: Hra Ballistic, přesněji řečeno část jejího zdrojového kódu, ve variantě pro osmibitové mikropočítače Atari.

Obrázek 19: Hra Cannon Duel ve variantě pro osmibitové mikropočítače Atari.

Obrázek 20: Hra Cannon Duel ve variantě pro osmibitové mikropočítače Atari.

Obrázek 21: Shootout ve variantě pro osmibitové mikropočítače Atari (schválně kdo pozná, jestli po sobě střílí tanky, děla nebo červi? :).

5. Tank vs. Tank (Atari) a Tank Trax (ZX Spectrum)

Ke konci osmdesátých let je již možné sledovat, jak se hry spadající do kategorie artillery games postupně vylepšují. Příkladem může být polská hra s všeříkajícím názvem Tank vs. Tank, v níž byl herní svět větší než velikost jedné obrazovky, čímž se tato hra přiblížila svým modernějším bratříčkům typu Scorched Tanks či Worms. Základní herní princip odvozený z Artillery však zůstal zachován – dva protivníci se postupně střídají ve snaze o zásah druhého hráče. Ve hře Tank Trax naprogramované pro slavný domácí osmibitový mikropočítač byl zase vylepšen algoritmus generování terénu a taktéž bylo možné si vybrat hru v noci, kdy nebyly jednotlivé tanky viditelné.

Obrázek 22: Tank vs. Tank pro domácí osmibitové mikropočítače Atari.

Obrázek 23: Tank vs. Tank pro domácí osmibitové mikropočítače Atari.

Obrázek 24: Tank vs. Tank pro domácí osmibitové mikropočítače Atari.

Obrázek 25: Tank vs. Tank pro domácí osmibitové mikropočítače Atari.

Obrázek 26: Tank Trax pro domácí osmibitové mikropočítače ZX Spectrum.

Obrázek 27: Tank Trax pro domácí osmibitové mikropočítače ZX Spectrum.

Obrázek 28: Tank Trax pro domácí osmibitové mikropočítače ZX Spectrum.

Obrázek 29: Tank Trax pro domácí osmibitové mikropočítače ZX Spectrum.

6. Tank Wars (PC)

Hry typu artillery games dosáhly ve svém – zpočátku dosti pomalém vývoji – určitého zlomu společně s rozšířením osobních počítačů vybavených většinou alespoň 512 kB operační paměti a taktéž grafickým subsystémem, který byl oproti původním osmibitovým mikropočítačům většinou po mnoha stránkách vylepšen (větší rozlišení, větší počet současně zobrazitelných barev atd.). Právě větší kapacita operační paměti i vylepšení grafického subsystému umožnilo vznik sharewarové hry Tank Wars, jejímž autorem je Kenneth Morse. Tato hra byla pravděpodobně naprogramována v Turbo Pascalu s využitím subrutin vytvořených v assembleru. První verze Tank Wars vznikla již v roce 1990, ovšem v našich krajích se rozšířila až verze 2.5 pocházející z roku 1991 (většinou jsme ji nazývali prostě Bomb podle názvu spustitelného souboru). Oproti naprosté většině předchozích variant her typu artillery games nabízela hra Tank Wars hráčům až překvapivé množství různých vylepšení.

Obrázek 30: Tank Wars pro počítače PC se ve verzi 2.5 bez problému mohla uložit na jednu disketu o kapacitě 360kB.

První vylepšení spočívalo ve využití nového algoritmu pro generování krajiny, takže ta již nevypadala zcela náhodně, ale byly na ní pěkně modelované kopce a údolí. Zásadnějším vylepšením byla podpora pro současnou hru až deseti hráčů, kteří byli odlišeni různými barvami, protože Tank Wars využíval možností grafické karty VGA a jejího režimu s rozlišením 320×200 pixelů s 256 barvami (horší to bylo při připojení černobílých monitorů, kdy se dala barva hráče pouze odhadnout na základě světlosti). Důležité taktéž bylo, že libovolný hráč mohl být nahrazen AI (umělou inteligencí), i když samozřejmě ve skutečnosti nebyly počítačem řízené tanky příliš nebezpečným protivníkem (to se zlepšilo až v pozdějších verzích Tank Wars) – ostatně jméno nejjednoduššího protivníka „Mr.Stupid“ mluví za vše.

Obrázek 31: Tank Wars pro počítače PC – hlavní menu.

V základním menu bylo možné si kromě jiného zvolit i počet kol, což je důležité, protože na základě více či méně úspěšných zásahů byl hráč odměněn určitou sumou peněz, za něž si mohl na konci kola nakoupit nové typy zbraní a v novějších verzích Tank Wars i ochranných štítů nebo dokonce automatických naváděčů střel. Tím došlo k dalšímu vylepšení hry, protože bylo možné taktizovat, zda se například vyplatí přímo zastřelit jednoho protivníka slabší střelou či zasáhnout silnější střelou víc protivníků, a to i za cenu svého poškození (my jsme většinou dodržovali gentlemanskou dohodu, že se v prvním kole nebudou používat atomové zbraně – kilo nuke a mega nuke). Nově se taktéž objevily zbraně, které rozrušovaly okolní prostředí, takže se tanky propadly, čímž taktéž ztrácely potřebnou energii.

Obrázek 32: Tank Wars pro počítače PC – výběr hráčů.

Obrázek 33: Tank Wars pro počítače PC – herní svět.

Obrázek 34: Tank Wars pro počítače PC – zásah protihráče.

Obrázek 35: Tank Wars pro počítače PC – zhodnocení dohraného kola.

Obrázek 36: Tank Wars pro počítače PC – nákup nových zbraní.

Obrázek 37: Tank Wars pro počítače PC – využití triku (či chyby?) v programu při nastavení síly výstřelu přesně na 800 jednotek.

Obrázek 38: Tank Wars pro počítače PC ve verzi 3.2 již byl mnohem rozsáhlejší než předchozí verze 2.5.

Obrázek 39: Tank Wars pro počítače PC – úvodní obrázek (bylo ho možné smazat a hra se přesto nezhroutila).

Obrázek 40: Tank Wars pro počítače PC – výběr hráčů.

Obrázek 41: Tank Wars pro počítače PC – zhodnocení kola.

Obrázek 42: Tank Wars pro počítače PC – psychedelická obloha.

7. Scorched Earth (PC)

Konečně se dostáváme k pravděpodobně nejznámějšímu zástupci klasických artillery games. Jedná se o hru Scorched Earth, kterou pro počítače PC naprogramoval Wendell Hicken. První verze této hry vznikla v roce 1991 a je zde patrná inspirace výše popsanou hrou Tank Wars (BOMB). Pro hru Scorched Earth tak platí prakticky všechny informace, které byly napsány již v předchozí kapitole, ovšem s tím, že se v dalších verzích Scorched Earth postupně objevovala mnohá další vylepšení. Některá vylepšení byla především technického rázu, například podpora módu X grafické karty VGA a dalších nestandardních grafických režimů nabízejících větší rozlišení než 320×200 pixelů (později byly podporovány i některé SVGA karty, což například znamenalo podporu „profesionálního“ režimu 640×480 pixelů). Nastavení hry bylo taktéž v mnoha oblastech rozšířeno, volbou více herních prostředí počínaje až po volbu velikosti gravitační konstanty, viskozity vzduchu či úroku pro peníze, které si hráč ponechá do dalšího kola.

Obrázek 43: Scorched Earth pro počítače PC – klasický informační soubor file_id.diz.

Došlo i k velmi podstatnému rozšíření zbrojního arzenálu na jedné straně (napalm, MIRV, střely kutálející se z kopce…) a obranných prostředků na straně druhé – kromě klasických silových polí bylo možné zakoupit silové pole, od nějž se střely odrážely popř. silové pole, které střely odpuzovalo (jakýsi antimagnet). Hráč si navíc mohl vybrat několik typů tanků a pokud si vybral pásový tank a ne nepohyblivé dělo (přesněji řečeno jde o houfnici), tak bylo možné s tankem dokonce v určitém rozmezí popojíždět a dostat se tak z potenciálně nebezpečné oblasti. Jak Tank Wars, tak dnes především Scorched Earth jsou tituly, které je možné hrát dodnes, především ve více hráčích a zajímavé je, že některé moderní varianty (Atomic Tanks pro Linux…) vlastně ještě nedosahují kvalit těchto dvacet let starých aplikací :-).

Obrázek 44: Scorched Earth pro počítače PC – hlavní menu verze 1.5.

Obrázek 45: Scorched Earth pro počítače PC – výběr hráčů.

Obrázek 46: Scorched Earth pro počítače PC – zásah tanku.

Obrázek 47: Scorched Earth pro počítače PC – tanky někdy vybuchují poněkud zvláštně a hlavně efektně.

Obrázek 48: Scorched Earth pro počítače PC – dtto.

Obrázek 49: Scorched Earth pro počítače PC – dtto.

Obrázek 50: Scorched Earth pro počítače PC – dtto.

Obrázek 51: Scorched Earth pro počítače PC – zásah malou atomovou bombou s využitím algoritmu plasmy.

Obrázek 52: Scorched Earth pro počítače PC – podrobné nastavení hry.

Obrázek 53: Scorched Earth pro počítače PC – nákup nových zbraní.

Obrázek 54: Scorched Earth pro počítače PC – nákup naváděcích systémů a obranných prostředků.

Obrázek 55: Scorched Earth pro počítače PC – hrát je možné ve volné krajině, ale i v jeskyni.

8. Scorched Tanks (Amiga)

V předchozích třech částech tohoto seriálu jsme se zabývali převážně popisem her určených pro osobní počítače Amiga. Oklikou přes prehistorii mikroprocesorové výpočetní techniky jsme se k Amize opět vrátili, protože pro tuto platformu vznikla v roce 1993 hra pojmenovaná Scorched Tanks, jejímž autorem je Michael Welch. Ve zkratce lze vznik této hry popsat velmi jednoduše – Michael viděl a hrál Scorched Earth na počítači PC a rozhodl se, že podobná hra by měla existovat i pro jeho Amigu. Ovšem nelze říci, že Scorched Tanks jsou pouhou kopií Scorched Earth (a že ten je pouhou kopií Tank Wars), protože amigácký Scorched Tanks je v mnoha ohledech vylepšen a jedná se tak o kvalitativně zajímavější hru; původní hratelnost však zůstala zachována.

Obrázek 56: Scorched Tanks pro počítače Amiga loading screen.

Kromě vylepšení vizuální stránky hry (Scorched Tanks vypadá profesionálněji) se například zvětšil herní svět, takže se na obrazovce zobrazuje pouze jeho výsek a navíc i „radar“ s výběrem zobrazeného výseku. Dále se vylepšilo ovládání pomocí myši, k dispozici bylo velké množství nových zbraní a nesmíme zapomenout taktéž na hudbu a zvuky, protože původní Scorched Earth dokázal „hrát“ pouze na PC Speakeru, takže si pamětníci dokážou představit, o jakou kvalitu zvukového výstupu se jednalo.

Obrázek 57: Scorched Tanks pro počítače Amiga – základní informace o hře.

Obrázek 58: Scorched Tanks pro počítače Amiga – hru by mělo být teoreticky možné spustit i na Amize 1000 či Amize 500.

Obrázek 59: Scorched Tanks pro počítače Amiga – obsah diskety se hrou.

Obrázek 60: Scorched Tanks pro počítače Amiga – obsah diskety se hrou.

Obrázek 61: Scorched Tanks pro počítače Amiga.

Obrázek 62: Scorched Tanks pro počítače Amiga

Obrázek 63: Scorched Tanks pro počítače Amiga – základní menu.

Obrázek 64: Scorched Tanks pro počítače Amiga – základní menu.

Obrázek 65: Scorched Tanks pro počítače Amiga – informace o autorech.

Obrázek 66: Scorched Tanks pro počítače Amiga – nákup zbraní s vtipným poznámkovým blokem.

Obrázek 67: Scorched Tanks pro počítače Amiga – prostředí hry.

Obrázek 68: Scorched Tanks pro počítače Amiga – prostředí hry.

Obrázek 69: Scorched Tanks pro počítače Amiga – prostředí hry.

Obrázek 70: Scorched Tanks pro počítače Amiga – zásah protivníka.

Obrázek 71: Scorched Tanks pro počítače Amiga – zásah protivníka.

Obrázek 72: Scorched Tanks pro počítače Amiga – někdo vždy vyhraje.

CS24_early

9. Obsah následující části seriálu

Všechny hry zmíněné v předchozích třech kapitolách, tj. Tank Wars (BOMB), Scorched EarthScorched Tanks, jsou typickými zástupci shareware her, tj. her šířených většinou po BBS či prostou kopií na disketách mezi uživateli, přičemž autoři požadovali po uživatelích, kterým se hra zalíbila, určitou částku, většinou několik desítek dolarů. Není to sice pravidlem, ale většina shareware her i jiných aplikací byla tvořena jen jedním vývojářem, který se staral i o vizuální a zvukovou stránku hry (Scorched Tanks je jednou z výjimek) a většinou nebyla výroba a distribuce shareware her hlavní pracovní náplní tohoto programátora. Ovšem je zajímavé, jak se může hra spadající do kategorie artillery games vyvinout v případě, že se jejím vývojem začne zabývat větší firma zaměstnávající nejenom programátory, ale i profesionální grafiky, zvukaře atd. Výsledkem této profesionální práce je herní série Worms, kterou se budeme podrobněji zabývat v následující části tohoto seriálu.

Obrázek 73: Ve hře Worms se autoři netají inspirací hrou Artillery.

10. Odkazy na Internetu

  1. Defender (video game)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Defender_(game)
  2. Side-scrolling video game
    http://en.wikipedia.org/wiki/Side-scrolling_video_game
  3. Shoot ‚em up
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Shoot_‘em_up
  4. Category:Scrolling shooters
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Category:Scrolling_sho­oters
  5. Xenon (video game)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Xenon_(computer_game)
  6. Moby Games: Xenon
    http://www.mobygames.com/game/xenon
  7. Bitmap Brothers: Xenon 2 Megablast
    http://www.bitmap-brothers.co.uk/our-games/past/xenon2.htm
  8. Xenon 2 Megablast
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Xenon_II:_Megablast
  9. Xenon 2: Megablast
    http://www.mobygames.com/game/xenon-2-megablast
  10. Historie vývoje počítačových her (3.část – hry v textovém režimu)
    http://www.root.cz/clanky/historie-vyvoje-pocitacovych-her-3-cast-hry-v-textovem-rezimu/
  11. Historie vývoje počítačových her (4.část – zlatá éra textovek)
    http://www.root.cz/clanky/historie-vyvoje-pocitacovych-her-4-cast-zlata-era-textovek/
  12. Historie vývoje počítačových her (5.část – textovky společnosti Level 9)
    http://www.root.cz/clanky/historie-vyvoje-pocitacovych-her-5-cast-textovky-spolecnosti-level-9/
  13. The History of Computer Role-Playing Games Part 1: The Early Years (1980–1983)
    http://www.gamasutra.com/fe­atures/20070223a/barton01­.shtml
  14. The History of Computer Role-Playing Games Part 2: The Golden Age(1985–1993)
    http://www.gamasutra.com/fe­atures/20070223b/barton_pfv­.htm
  15. Dungeon Master – Return To Chaos
    Window port of DM
  16. Lands of Lore series
    http://www.mobygames.com/game-group/lands-of-lore-series
  17. Lands of Lore series
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Lands_of_Lore_series
  18. Lands of Lore: Throne of Chaos – Nostalgic goodness
    http://forums.sarcasticga­mer.com/blog.php?b=1161
  19. Dungeon (video game)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Dungeon_(computer_game)
  20. Dungeon Master (video game)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Dungeon_Master_(video_ga­me)
  21. Dungeon Master Encyclopaedia
    http://dmweb.free.fr/
  22. Dungeon Master Overview
    http://dmweb.free.fr/?q=node/247
  23. Chaos Strikes Back Overview
    http://dmweb.free.fr/?q=node/249
  24. Dungeon Master II Overview
    http://dmweb.free.fr/?q=node/250
  25. Dungeon Master – Return To Chaos
    http://www.ragingmole.com/RTC/
  26. Dungeon Master Speed Run in 20 minutes! Part 1/2
    http://www.youtube.com/wat­ch?v=Ho5E05Bi3bU
  27. Dungeon Master Speed Run in 20 minutes! Part 2/2
    http://www.youtube.com/wat­ch?v=Fpht4dWOnGE
  28. Dungeon Master CZ
    http://dm.zpc.cz/
  29. Dungeon Master
    http://rpg.yin.cz/d/dungeon-master/
  30. Return to Chaos (CZ info)
    http://dm.zpc.cz/?sekce=rtcinfo
  31. Dungeon Master – kouzla (CZ)
    http://dm.zpc.cz/?sekce=dmkouzla
  32. Dungeon Master Java (CZ info)
    http://dm.zpc.cz/?sekce=dmjavainfo
  33. Dungeon Master Java (CZ novinky a download)
    http://dm.zpc.cz/?sekce=dmja­vadownload
  34. Best of Old Games: Dungeon Master
    http://www.bestoldgames.net/stare-hry/dungeon-master.php
  35. Muzeum: Dungeon Master – klasika všech klasik
    http://www.doupe.cz/defau­lt.aspx?article=124596
  36. Návody – Dungeon Master 1
    http://www.abcgames.cz/?p=na­vody_zobraz&id=1307
  37. Dungeon crawl
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Dungeon_crawl
  38. Nejlepší hry mého mládí
    http://www.reyden.eu/gamesy/nejlepsi-hry-meho-mladi/
  39. World of Spectrum: Bloodwych
    http://www.worldofspectrum­.org/infoseekid.cgi?id=0000592
  40. Wikipedia: Bloodwych
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Bloodwych
  41. Moby Games: Bloodwych
    http://www.mobygames.com/ga­me/bloodwych
  42. Série Eye of Beholder (česky)
    http://www.old-games.estranky.cz/clanky/serie-eye-of-beholder.html
  43. Moby Games: Eye of the Beholder
    http://www.mobygames.com/game/eye-of-the-beholder
  44. Wikipedia: Eye of the Beholder (video game)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Eye_of_the_Beholder_(vi­deo_game)
  45. Black Crypt (česky)
    http://hobring.esero.net/re­cenze/amiga_black_crypt/rec_blac­k_crypt.htm
  46. Black Crypt (doupě)
    http://freehry.doupe.zive­.cz/recenze/black-crypt/
  47. Black Crypt
    http://www.ravengames.com/blac­kcrypt/blackcrypt.php
  48. Black Crypt port to PC
    http://www.3ddownloads.com/ra­vensoft/Black%20Crypt
  49. Black Crypt port to PC
    http://retrogaming.sweb.cz/
  50. Orthodox File Managers
    http://www.softpanorama.or­g/OFM/index.shtml
  51. File manager
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/File_manager
  52. PathMinder
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/PathMinder
  53. Commodore CDTV
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Commodore_CDTV
  54. Amiga
    http://en.wikipedia.org/wiki/Amiga
  55. Picasso 2
    http://www.iol.ie/~ecarro­ll/picasso2.html
  56. Hold-And-Modify
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Amiga_Hold-And-Modify
  57. Amiga Halfbrite mode
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Amiga_Hold-And-Modify
  58. HAM8 Explained
    http://www.amigans.net/mo­dules/AMS/article.php?sto­ryid=22
  59. Amiga FAQ (Frequently asked questions) (Part 1 of 4)
    http://www.faqs.org/faqs/a­miga/introduction/part1/
  60. Amiga FAQ (Frequently asked questions) (Part 2 of 4)
    http://www.faqs.org/faqs/a­miga/introduction/part2/
  61. Amiga FAQ (Frequently asked questions) (Part 3 of 4)
    http://www.faqs.org/faqs/a­miga/introduction/part3/
  62. Amiga FAQ (Frequently asked questions) (Part 4 of 4)
    http://www.faqs.org/faqs/a­miga/introduction/part4/
  63. Amiga Coding Wiki
    http://www.amigacoding.com/in­dex.php/Main_Page
  64. Amiga screen
    http://amigadev.elowar.com/re­ad/ADCD2.1/Hardware_Manual_gu­ide/node0061.html
  65. Amiga HAM mode
    http://amigadev.elowar.com/re­ad/ADCD2.1/Hardware_Manual_gu­ide/node008F.html
  66. Copper WAIT instruction
    http://amigadev.elowar.com/re­ad/ADCD2.1/Hardware_Manual_gu­ide/node004B.html
  67. Copper MOVE instruction
    http://amigadev.elowar.com/re­ad/ADCD2.1/Hardware_Manual_gu­ide/node004A.html
  68. GalaxSIM: Solutions for Digital Living
    http://www.amiga.com/
  69. Denise Pin Assignment
    http://www.ntrautanen.fi/com­puters/hardware/misc/deni­se.htm
  70. Custom Chips: Paula
    http://www.amiga-hardware.com/showhardware­.cgi?HARDID=1460
  71. Big Book of Amiga Hardware
    http://www.amiga-resistance.info/bboahfaq/
  72. Amiga Hardware Database
    http://amiga.resource.cx/
  73. ExoticA
    http://www.exotica.org.uk/wi­ki/Main_Page
  74. The absolute basics of Amiga audio
    http://www.sufo.estates.co­.uk/amiga/amimus.html
  75. Wikipedia: Tracker
    http://en.wikipedia.org/wiki/Tracker
  76. Wikipedia: Trackers
    http://en.wikipedia.org/wiki/Trackers
  77. Ultimate Soundtracker
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Ultimate_Soundtracker
  78. Protracker
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/ProTracker
  79. Impulse Tracker
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Impulse_Tracker
  80. Scream Tracker
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/ScreamTracker
  81. MikMod for Java
    http://jmikmod.berlios.de/
  82. List of audio trackers
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/List_of_audio_trackers
  83. Wikipedia: Module File
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Module_file
  84. Wikipedia: Chiptune
    http://en.wikipedia.org/wiki/Chiptune
  85. Amiga Original chipset
    http://www.princeton.edu/~acha­ney/tmve/wiki100k/docs/Ami­ga_Original_chipset.html
  86. The Final Fantasy
    http://www.thefinalfantasy.com/
  87. Final Fantasy: Mystic Quest
    http://www.gamefaqs.com/snes/532476-final-fantasy-mystic-quest
  88. Book:Final Fantasy series
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Book:Final_Fantasy_seri­es
  89. The World of Final Fantasy
    http://www.mobygames.com/fe­atured_article/feature,18/sec­tion,114/
  90. Final Fantasy Style
    http://www.mobygames.com/fe­atured_article/feature,18/sec­tion,116/
  91. List of Final Fantasy video games
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/List_of_Final_Fantasy_vi­deo_games
  92. SQUARE ENIX CO.
    http://www.square-enix.com/
  93. Square Enix : Corporate history
    http://www.square-enix.com/jp/company/e/history/
  94. Bill Mensch
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Bill_Mensch
  95. Cannon Fodder
    http://www.allgame.com/ga­me.php?id=739
  96. Cannon Fodder [European]
    http://www.allgame.com/ga­me.php?id=15717
  97. Retrospective: Cannon Fodder
    http://www.rockpapershotgun­.com/2007/11/11/retrospec­tive-cannon-fodder/
  98. Cannon Fodder
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Cannon_Fodder_(video_ga­me)
  99. BC Racers
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/BC_Racers
  100. Desert Strike Advance
    http://www.ign.com/articles/2002/06/03/de­sert-strike-advance
  101. Three Strikes And You're Out
    http://www.eurogamer.net/ar­ticles/three-strikes-and-youre-out-article
  102. Head 2 Head: Desert Strike – SNES vs MegaDrive
    http://www.retrogamescollec­tor.com/head-2-head-desert-strike-snes-vs-megadrive/
  103. Desert Strike: Return to the Gulf
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Desert_Strike:_Return_to_the_Gulf
  104. The Chaos Engine (Soldiers of Fortune USA)
    http://www.bitmap-brothers.co.uk/our-games/past/chaos-engine.htm
  105. The Chaos Engine series
    http://www.mobygames.com/game-group/chaos-engine-series
  106. The Chaos Engine
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Chaos_Engine
  107. The Chaos Engine 2
    http://www.bitmap-brothers.co.uk/our-games/past/chaos-engine2.htm
  108. The Chaos Engine series
    http://www.mobygames.com/game-group/chaos-engine-series
  109. Moby Games: Speedball series
    http://www.mobygames.com/game-group/speedball-series
  110. Bitmap Brothers: Speedball (original)
    http://www.bitmap-brothers.co.uk/our-games/past/speedball.htm
  111. Bitmap Brothers: Speedball 2: Brutal Deluxe
    http://www.bitmap-brothers.co.uk/our-games/past/speedball2.htm
  112. Wikipedia: Speedball (video game)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Speedball_(video_game)
  113. Golden Axe
    http://strategywiki.org/wi­ki/Golden_Axe
  114. Golden Axe (series)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Golden_Axe_(series)
  115. Golden Axe II
    http://www.gamespot.com/golden-axe-ii/platform/genesis/
  116. Golden Axe II
    http://strategywiki.org/wi­ki/Golden_Axe_II
  117. Golden Axe III
    http://strategywiki.org/wi­ki/Golden_Axe_III
  118. Game Freaks 365: Sonic the Hedgehog 2
    http://gamefreaks365.com/re­view.php?artid=1631
  119. Sonic The Hedgehog 2 (GENESIS)
    http://web.archive.org/web/20070831062914/htt­p://sonic.neoseeker.com/so­nic_the_hedgehog2/GENESIS/pa­ges/release_dates_backgrou­nd3/
  120. Neoseeker: Sonic the Hedgehog 2 (16-bit)
    http://www.neoseeker.com/Ga­mes/Products/GENESIS/sonic_the_hed­gehog2/
  121. Wikipedia: Sonic the Hedgehog 2 (16-bit)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Sonic_the_Hedgehog2_(16-bit)
  122. Gamespot: Disney's Aladdin
    http://www.gamespot.com/disneys-aladdin-in-nasiras-revenge/platform/ps/
  123. Moby Games: Disney's Aladdin
    http://www.mobygames.com/game/disneys-aladdin
  124. Internet Movie Database: Aladdin (I) (Video Game 1993)
    http://www.imdb.com/title/tt0204798/
  125. Wikipedia: Disney's Aladdin (video game)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Disney's_Aladdin_(vide­o_game)
  126. Eric Chahi
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Eric_Chahi
  127. Wikipedia: Another World (video game)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Another_World_(video_ga­me)
  128. SN76489 sound chip details
    http://web.inter.nl.net/u­sers/J.Kortink/home/articles/sn76489/
  129. SN76464 datasheet
    http://www.ic-on-line.cn/view_online.php?id=1106623&fi­le=0054%5Csn76494_409323.pdf
  130. Texas Instruments SN76489 (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Texas_Instruments_SN76489
  131. SN76489
    http://www.smspower.org/De­velopment/SN76489?sid=ae16503f2fb18070f3f40f2af­56807f1
  132. YM2413 FM Operator Type-LL (OPLL) Application Manual
    http://www.smspower.org/ma­xim/Documents/YM2413Appli­cationManual?sid=28c370e1fcac51d57­74319979bf96f4c
  133. Programming the Sega MegaDrive
    http://darkdust.net/writin­gs/megadrive
  134. MegaDrive / SegaGenesis docs
    http://www.genny4ever.net/in­dex.php?page=docs
  135. IGN: Top 25 Consoles
    http://www.ign.com/top-25-consoles/13.html
  136. Sega Mega Drive
    http://sega.jp/archive/segahard/md/
  137. Sega Archives
    http://sega.jp/archive/segahard/
  138. Sega Genesis
    http://www.dmoz.org/Games/Vi­deo_Games/Console_Platfor­ms/Sega/Genesis/
  139. The Retro Gen Plays Genesis Games
    http://uk.gamespy.com/arti­cles/998/998637p1.html
  140. The Sega Mega Drive/Genesis
    http://www.captainwilliam­s.co.uk/sega/megadrive/me­gadrive.php
  141. Sega Game Gear 101: A Beginner's Guide
    http://www.racketboy.com/re­tro/sega/gamegear/sega-game-gear-101-a-beginners-guide
  142. SEGA GameGear | Marc's Realm
    http://darkdust.net/retro­gaming/gamegear
  143. Sega Master System Hardware
    http://www.smspower.org/De­velopment/Documents
  144. Sega Master System Museum
    http://alexkidd.com/
  145. Jadeite's Sega Master System Museum
    http://rp_gamer.tripod.com/SMS/1.html
  146. Sega Master System (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Sega_Master_System
  147. Sega Card (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Sega_Card
  148. Sega Master System VDP documentation
    http://www.smspower.org/u­ploads/Development/msvdp-20021112.txt?sid=28c370e1fcac51d­5774319979bf96f4c
  149. bee – The Multi-Console Emulator
    http://www.thebeehive.ws/
  150. TurboGrafx-16 TurboExpress
    http://www.allgame.com/plat­form.php?id=17673
  151. HuC6280 CPU
    http://shu.emuunlim.com/dow­nload/pcedocs/pce_cpu.html
  152. Hudson Soft HuC6280 (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Hudson_Soft_HuC6280
  153. TurboGrafx-16 (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/TurboGrafx-16
  154. MagicEngine – TurboGrafx-16 emulator
    http://www.magicengine.com/
  155. Motorola 68000 CPU
    http://en.wikipedia.org/wiki/68000
  156. Motorola 68008
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Motorola_68008
  157. Motorola 68020
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Motorola_68020
  158. Motorola 68030
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Motorola_68030

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vystudoval VUT FIT a v současné době pracuje na projektech vytvářených v jazycích Python a Go.