On to zase takovy cukr neni; all() je normalni funkce, ktera vyhodnocuje, zda vsechny prvky nejakeho iterovatelneho objektu (zde tuple - ntice) jsou True (nebo ekvivalenty - viz pythonni logicke vyrazy).
Uprimne, tohle mi neprijde jako moc stastny zpusob zapisu. all() ma podle me smysl pro testovani generatoroveho vyrazu s dynamickym obsahem. Oproti ifu to sice usetri par znaku, ale nejakou uzasnou vyhodu v tom nevidim. Slozitejsi vyrazy s and i or se stejne musi psat s podminkou, takze co - abychom byli cool, tak pokud tam jsou same konjunkce, dame tam all(), pro disjunkce dame any() a kdyz to nejde jinak, holt pouzijeme if? Za me radeji konzistetne s ify.