Vlákno názorů k článku Hubatý Linus: škodí Torvalds svým chováním Linuxu? od Kolemjdoucí - Linuxu vadí naprosto jiné věci než rétorika Linuse,...

Ani bych neřekl . V čem je ten zásadní rozdíl? Ono je to jako s autem tehdy a dnes. Samozřejmě, že si člověk asi obvykle vybere to dnešní, ale je to pořád jenom auto. Rozdíl mezi koňským povozem a autem je zásadní, rozdíl mezi autem tehdy a dnes je spíše kosmetický. To je to, co mám na mysli. V 60. a 70. letech se inovovalo od povozů k železnici, v 80. od železnice k nákladním a osobním autům, kdybych použil přirovnání. A následujících 25 let co? Letadla? Rakety? Ne. Jen inovace kapotáže, autorádia, klimatizace, i ten motor je stále pístový, jen místo karburátoru má přímé vstřikování napojené na řídící jednotku.

Odjazdite 700 km v aute zo 70. rokov a 700 km v aute vyrobenom minuly rok. Ten rozdiel nie je len kozmeticky.

Rozdiel je citit nie len v pohodli sofera vo vnutri auta, ale aj na jazdnych vlastnostiach, na spotrebe benzinu, v emisiach, v hlucnosti, ...

To je viac nez len kozmeticke.

Revolucne veci sa nedaju robit neustale.

Pak ovšem není namístě označovat myšlenku, která svého času revoluční byla, za zastaralou, když ji někdo jen kosmeticky vylepší. A nadto je mnohdy sporné, jde-li vůbec o vylepšení nebo spíše "vylepšení".

To bud neviete s autami jazdit alebo si vyberate velmi zle modely. Nase auto, VW Polo, ma uz 17 rokov a stale jazdi spolahlivo. Priatelkyni rodicia minuly rok predali Fiant Punto, ktore mali 8 rokov a stale jazdilo vynikajuco. Predtym mali 6 rokov Ford Focus a tiez jazdilo vyborne. Nepredpokladam, ze sme len vynimocna sorta ludi s nadludskym stastim.

Tak asi by len trebalo sa naucit s autom jazdit.

No tak na Astru nedám dopustit. Včera jsem dal 320km v plynofikované Astře Caravan r.v. 94. Spotřeba 10/100 v LPG a jedinej problém byl, že všude je plno pitomců, co si myslí, že se v novým autě udrží na silnici v serpentinách při 150km/h. Cestou jsem narazil na tři nový vraky na poli. Ale to není problém auta a cestováním jiným by se z mýho pohledu nic nezměnilo...

Co bych měl v novým autě navíc?
Otáčkoměr na palubce? Abych podle něj sledoval otáčky a řadil? Přece slyším, jak se motor točí a můžu v klidu koukat na cestu...
Obrazovku místo zpětnýho zrcátka a měřič vzdálenosti? Spolužákův otec se živil jako řidič a pamatuju si, jak vždycky říkal, že špatný řidič pozadu je i špatný řidič dopředu. Něco na tom bude. Navíc není problém se pocvičit někdy večer na prázdným parkovišti u zavřenýho hypermarketu...
ABS? Hodilo by se, ale stejně je potřeba furt mít na paměti, že bezpečnou vzdálenost to nenahradí a že se nemám tomu přede mnou lepit na zadek...
ESP? Z fyziky vím, že E_k = 1/2 m v² a že sebelepší vychytávka v řízení není zázrak, který by mě zachránil prdel, když pojedu jak prase. Škola smyku a znalost fyziky je lepší investice...
Dotykovou obrazovku s miliardou funkcí, abych místo sledování provozu proklikával v nějakým šíleným menu, že chci rozsvítit mlhovky nebo zkontrolovat stav paliva? Sorry, v prvním případě nahmatám třetí knoflík a vím, že je to první poloha zprava, v druhým případě tlačítko vedle přepínače světel a oboje najdu poslepu.

1.Otackomer je dost dulezity - nekdy proste motor neslysis a jsou mezi nami lide nedoslychavi kteri neuslysi nic. Zvlast mam problem v novych autech ktera maji extremne tiche motory. Je ale fakt ze jako automatoveho ridice mne otackomer moc nezajima. Jen z toho pohledu ze je treba preprogramovat si razeni aby neradil moc brzo/pozde. No stejne se nauci sam.
2. Ta obrazovka je super, ale kdyz to selze tak opticky dobre udelane zrcatko je k nezaplaceni. Bohuzel nablbli vyrobci aut jaksi zapomeli jak se poradne zpetne zrcatko dela. Obrazovky s kamerou jsou taky dalsi kurvitko.
Vyzkouset si nekdy jezdeni/parkovani je opravdu problem. To parkoviste by muselo byt zavrene s moznosti si shodit par neskodnych kuzelu. Pak bych jeste dal jizdu po okruhu a skolu smycku.
Ty kraviny co zkousi v autoskole to je jako se ucit unix na papire a na desktopu a pak pustit takoveho cloveka hned na velke systemy do produkce.

Ono se stava ze i zkuseny ridic prevrati auto na strechu. Jednoduse proto ze ridi treba tri auta a kazde ma uplne jine jizdni vlastnosti. Pak v kriticky okamzik zapomene a udela "skolackou chybu" protoze si neuvedomil ze sportovnejsi auto nechal doma. Musis proste pripustit ze lidi nejsou "bezchybnati". Nejsou stroje.

3. ABS? Pokud se leknes,drive zareagujes nebo jede nezkuseny ridic hodi se. Ale troufam si rici ze vetsi smysl spis vidim u motorek. Tam je totiz spatne brzdeni o "tlamu". Kazdopadne ABS by vzdy melo byt vypinatelne. Jsou situace kdy pouzivani ABS primo ohrozuje ridice - teren, spatna implementace bez ohledu na dalsi promenne jako rychlost,naklon(hlav­ne u motorek),prekazka. Mam pocit ze nektere implementace ABS by radsi nemely byt ani pousteny do provozu protoze zpusobi vice problemu nez uzitku. Ale jen proto je nechci odsuzovat plosne to zas ne.

4.Vetou "z fyziky vim" jsi se projevil jako totalni ignorant lidskeho faktoru. Ty to sice vis, ale pri kritickem rozhodovani v provozu se tve telo a tve reakce podle vzorecku neridi. V rychlosti reakce ma navrch elektronika. Rozhodujes se trochu jinymi castmi mozku/michy nez temi ktere vi neco o vzorecku. Nehlede na to ze muzes byt unaveny a nebo se pred tebou vyskytnou obrazove informace jez tvuj mozek zpracuje jinak - bile auto+jasny horizont+kombinace periferniho videni se slijou v jedno. Svetly okraj silnice+svetle auto ve zlomku sekundy atd. To je vec kdy muzes byt bystrozraky ale svoje mozkove obrazove DSP neovlivnis.

To rozsvecovani mlhovek bych pro nektere jedince dal radsi na heslo...
Dotykova obrazovka je na nic to souhlasim. To musel vymyslet nejaky nagelovany inzenyr s tabletem. Kdyz uz takovy interface, tak hlasove ovladani s HUD kombinaci a na nekriticke funkce. Pro ostatni dulezite veci klasicke cudliky.

Souhlas. Jenom doplním k hlasovému ovládání: v mém voze to není nic moc. Kluk v kabině (byť subjektivně nijak výrazný) při rychlostech nad 60km/h omezí srozumitelnost tak, že je to nepoužitelné. Telefon přes BT mi rozumí o něco lépe než hlasový asistent ve voze, ale pořád žádná sláva.

Ad 1. On přínos čehokoliv, co odpoutává pozornost od řízení, je sporný. Jednou v telce ukazovali chlapíka, který měl do auta udělaných pár ledek v kruhu, když byly otáčky OK, tak to jenom svítilo, když se dostal pod nebo nad limit, měnil se směr a rychlost otáčení. Zdůvodňoval to, že pohyb svítícího bodu zaujme víc, než statická ručičk, vyhodnotit se dá i periferním viděním a v případě, že jsou otáčky OK, tžak je můžu ignorovat. A enní to jenom o sluchu, je to i o vibracích při nízkých otáčkách atd. Ručkový otáčkoměr je na nic.

Ad 2. Obrazovka je nanic. Protože technologie Silver In Glass má vlastnaoti, který obrazobvka nemá. Třeba funkguje i při přepálené pojistce, každý oko vidí jiný svazek paprsků a obraz je tak ve 3D...
Ohledně tréningu - kdo chce, hledá způsoby, kdo ne, hledá důvody.

Ad 3. Většinou neublíží, ale s ABS přijde ke slovu většinou až v krizové situaci, kdy přdejde smyku. Ale v situaci, kdy je dobrá přilnavost, dobrý pneu atd. prodlužuje brzdnou dráhu. Počítač tyhle "detaily" nerozlišuje. A i když kola zablokovává a pak odblokovává, k utržení od silnice stejně může dojít a pak je ve smyku tak jako tak. Prostě na to moc nevěřím.

Ad 4. Řešit jak zpomalit ve chvíli, kdy je zlomek sekundy na řešení situace, je kravina. Je lepší si rozmyslet v klidu před možnou krizí, co si s autem můžu dovolit a jet tak, abych měl na řešení situace víc času a aby brzdy mohly pálit jenom zlomek energie proti hovadské jízdě. 1/2 rychlosti = 1/4 brzdné dráhy + delší doba na sešlápnutí brzdy. Když je dohlednost 50m, jet tak, abych zastavil na max. 30m, dodržovat vzdálenost apod. Když jedu na jih, tak vím, že můžu být oslněn a počítám s tím...

Hlasový ovládání je to nejhorší, co s dá v autě použít. Potřebuju něco zapnout? Stisk tlačítka, 0,5s, jendoznačný ať se děje cokoliv. Hlasový ovládání? Spoušěcí fráze, dekódování, auto potvrdí, řeknu povel, auto potvrdí a provede. Konverzace na 10s. Přidej si náhodný spouštění funkcí třeba spolucestujícímaa nebo rádiem a nustnost, aby řidič korigoval nechtěný zásahy, hluk v kabině při jízdě po panelech na D1...

Než řeknu "Ahoj auto", poslechnu si "řekni povel" a odpovím "zapni stěrače", tak pádlem pod volantem už mám setřený sklo 5x. Při přívalovým dešti nebo v bouřce je to k neocenění (i když je fakt, že tohle jsem naposledy použil devět dní nazpátek).

A ještě větší sranda je, pokud se povely posílají někam na analýzu do datacentra a zrovna vjedu do tunelu, kde není dost kvalitní signál... :D

Auto vyrobené minulý rok dokáže odjezdit celých 700 km aniž by se rozsypalo?

Z pohledu embeďáka:
* Zkracuje se time to market (česky: šéf to chce mít hotový nejpozděj předevčírem).
* Debug pokročil. Od mazání a programování UV EEPROM k FLASH a krokování přímo v procáku pomocí JTAG (a podobných blbostí) s GDB.
* Opustili jsme assembler, jede se většinou v C. Je to čitelnější, líp se abstrahuje a dá se to spustit na čemkoliv pouze za cenu úpravy HAL.
* Používají se generátory kódu, např. pro návrh číslicových filtrů. Stačí zadat parametry a během pěti minut je filtr napsaný.
* Funkce pro refaktoring, našeptávání, automatický formátování kódu, navigaci v kódu atd. v IDE

Toto všechno se odehrálo už před lety. Pokrok v poslední době je především
* Integrace GIT a SVN přímo do IDE (nevím jak ostatní, já furt jedu v terminálu).
* Generování zdrojáků z UML (v neobejktovým programování akorát bobtná program o statický třídy a další pointery, dynamická alokace je tabu)
* Lepší optimalizace kompilátorem (nevm na co, když koupím za stejný prachy MCU s dvojnásobnou rychlostí a vtší RAM i FLASH).
* Linux se tlačí na výkonnějších CPU místo proprietálních řešení (konektivita i user interface jsou ready to use)

Starý programy ale nabízí dost inspirace a taky se někdy rád poučím, i když je i ve starým kódu kolikrát plno prasáren... Holy kdo zapomněl na svou historii, je odsouzen ji prožít znovu.

Pokazdy kdyz Ondra Kecal Nekola otevre hubu, demonstruje okoli ze nevi o cem plka. Vetsina z toho (wrt. programovaci jazyky) co je tu dnes nedosahuje koncepcni cistoty toho co tu uz bylo. O neco jsme na tom s implementacnimi detaily, ale taky to dost casto stoji za hovno, pokud autori neprohrabali dostatecne mnozstvi "desitek let starych paperu".

A hovadka jeho kalibru propaguji "dnesni dokonalost" predevsim proto ze je to jen spetka stareho genia naroubovana na nejaky soucasny amorfni blob. Vic nez tu spetku stejne nejsou schopni pobrat, jak dokazuji mj. plivanim na minulost - o ktere hovno vi.

Kdybyste vedeli vic, tak smerem zpatky neplivete. Potvrzuje stare zlate [inter-disciplinarni ;-) ] : Z historie se muzeme poucit o tom ze hovada (synonym pro lidstvo) se nekdy nepouci z historie.

spell-cheek (modri uz vedi, cerveni si vyhledaji komika co mj. delal "Death by Powerpoint").

s/O neco jsme na tom/O neco lip jsme na tom/
s/se nekdy nepouci/se nikdy nepouci/

Nevím, ale já si často vyberu historii proto, že na psaní budoucnosti na zelené louce zrovna není čas a přítomnost je mimo realitu...

Kolik ja tady lidí, kteří mají ještě Gnome 2? Kolik lidí zběhlo od produktů M$ kvůli jeich UI (Ribbon, Metro,...)

Jinak každá evoluce časem zamrzá, žádný strom neroste do nebe.

On to kdyz se clovek zamysli neni pokrok ale ukrok stranou, nebo dokonce vraceni se do historie, vse zacalo jen bastlenim hw pak si par lidi reklo udelame to jinak udelame to programovatelne, no nakou dobu se programovalo a dnes zas neco zaciname bastlit primo do hw a proc protoze je to rychlejsi min to zere a v podstate se na tom uz neda co vymyslet vylepsit tak to flaknem do kremiku, doslova treba vytesame do kamene kodeky na h264.

No ano, jenže tesá se programem a hw realizace je často zase v mikrokódu, ale to už běžný uživatel nevidí, že se něco mění. HW svět prostupuje SW svět a naopak. Ale i u biologického života je to stejné, tam zase k sobě se mají podobně světy RNA(HW) a DNA(SW).

jo, jenže přímo do hw se bastlí to co se předtím buď na tom sw ověřilo jako řešení nebo jako požadavek. Takže jsme ochuzeni o bastlení mnoha slepých uliček a v tom je ten pokrok.

Jenomže on takový kamenný kodek začíná jako simulace ve Verilogu nebo VHDL, pak se zkompiluje pro nějaký FPGA a když to chodí, tak se prostě objedná "poslední maska" u výrobce toho FPGA a vznikne ASIC pro dekódování...

Párkrát jsem tohle řešení viděl na křemíkách od Actelu (a standardně měli FPGA předpřipravený na easy integraci CPU ARM).

A třeba Lattice zase nedávno koupil SiliconImage a nabízí integraci jejich IP cores na zakázku (HDMI, GMAC, ...). A vlastně se netají tí, že firmu koupili hlavně kvůli jejich zdrojákům k periferkám.

Nebo takovej NIOS od Altery, třeba komunikace je to zajímavý řešení. Měl jsem v prackách desku routeru se třema Cyclonama, k tomu pár PHY a nějaký optický moduly... IPv4 na tom jela z větší části hardwarově.

No podobně to dělal i Svoboda, obvody navrhoval, tedy hlavně optimalizoval pomocí svých map. V principu to bylo stejné, hw se popsal logickou funkcí a ta se pomocí mapy optimalizovala, elektrický návrh už byl standardní a mechanicky přepisoval realizaci logické funkce. Předpokládal bych, že v implementaci Verilogu to chodí podobně.