Pamatuju si jak aby duna 2 mluvila a hrala na zvukovce muselo byt minimalne 2Mb ram . Ten kdo mel 1mb tak to jenom hralo . Ja mel tehda od strejdy pujcenou Sound Galaxy - SB Pro compatabile - Jednu z prvnich kompatabilnich karet vubec :) JEste sherlock holmes skvele tenkrat mluvil . Bylo to v dobe kdy 286 byl obvykly pocitac . Kdyz jsme poprve uslyseli Prince of persia a tu uvodni hudbu na zvukovce fakt jsme uchcavali(A amigisti se nam smali).
Jinak k tem covoxum a modum pamatujete legendarni cubic player ? Dneska ho ukazuju pres dos box kdyz chcem zavzpominat na stare casy.Btw. uz v te dobe umel prehravat i mp3.
Nj, na 286 jsem mel jen toho Covoxe, nebyly prachy. I kdyz se tady potom zacaly za "skvelou" cenu prodavat Adliby za 1000,-, asi to uz nikdo na zapade nechtel :-) Skoda, ze jsem ho nekoupil, ted by to byl muzealni kousek.
Jinak screenshot cubic playera byl tusim v predchozim dile, byl to fakt dobry SW.
To jo, ja prvne slysel soundblastera prave na dune II u kamarada a pamatuju si, jak me uplne rozsekalo to uvodni VRRRUUUUOOOUUUUMMMZMZMMZMZZ - a pak to zacalo hrat a mluvit
Your battle for Dune begins.... Now (ow ow.. to echo! :-))))
chudaci vrstevnici co se v te dobe jen poflakovali venku, zkouseli kourit a ohrabavat devcata :-) (bylo mi tak 12..)
Mozna tomu nebudete verit, ale DunaII je pro me dodnes jednou z nejoblibenejsich her. Obcas ji hraju na Linuxu v Dosboxu.
Take jsem sveho casu resil zahadu, proc Duna na nekterych PC hraje jen pres Adlib...
Dodnes mam funkcni jeden z prvnich SoundBlasteru, ktere se tady v Cechach objevily. Vcetne velmi zachovale krabice ve ktere jsem to koupil a veskereho prislusenstvi vcetne manualu :-)
Soundblastery byly napodobovany celou radou vyrobcu a proslo mne rukama dost ruznych konstrukci z nichz za jednu z nejzajimavejsich povazuji tu, ktera byla mimo jine osazena klasickym jednocipem Intel8051. Slo o monofonni kartu do 8bitove ISA sbernice, kterou take dodnes mam - byla to myslim vcelku rarita.
Dunu II si taky tak cca jednou za pul roku zopakuju - vsech devet kampani pro tri strany. Ale na dnesnich komplech (i s DOSBoxem) je to strasne jednoduche, to na 286 to bylo horsi, protoze cela hra jela strasne pomalu (pocitac nestihal), ale casovani prvnich utoku i period mezi "atomovkami" byl dany casovacem. Jinymi slovy - na dnesnim komplu mam pri prvnim utoku uz zakladnu celou postavenou, ale na 286 jsem byl jen s par stavbama bez vezi :-)
Na druhou stranu je ted znamo vic figlu, jak vyhravat - treba si nechat zajet vojaka cizim harvesterem apod.
jo... jasne... a dokud to nepatchli, tak treba sonicky tank pri zrychlene hre mel delsi dostrel jak raketomet (pri zpomalene zase asi jak siege tank) a vetsi (cca 8ks) skupinka techto hracek stacila na vyhubeni vsech 3 narodu v L9. (vzajemne se neposkozovaly). U ordosu zase deviator kdyz prebarvil jednotku, slo pockat s fokusem na jednotce nez se prebarvi zpet a dat ji nejaky utok. SPLNILA ho a nikdo ji v tom nebranil. Navic takto shozene treba veze uz nikdo nestavil znovu. :-) Akorat harkoneni byli chudacci neduzivi a museli se spolehnout na hrubou silu.
nj. harkonneni meli fakt hlavne hrubou silu (zase ale automaticky utocili na cerva, atreidi ne, ti ho meli radi, coz bylo pekne na prd), zato jejich mentat mel podle me nejlepsi kecy :-) a taky doost dobrej xicht
ja tenkrat koupil 286 za 1500Kc predelal ji na 386 +1000Kc a do toho kouipil GRAVIS sound za 3500Kc :-) soundBlasteri si chodily poslechnout DOOM 1 jak to umi taky hrat :-)
jo to byly casy tet ma kazdej integrovany cip a posloucha na tom hudbu fujtajxl.:-)
Jo jo, taky jsem měl Gravise a taky jsem používal Cubica... ...panečku, to byly časy. Samozřejmě jako první mi pípal speaker, pak jsem si postavil covox (napřed z normálních součástek (odporů a koníku) a pak ze SMD odporů - mimochodem SMD součástky a trafopáječka to je panečku zkouška zručnosti a trpělivosti :-) - ale zase se mi celej ten covox nakonec vešel do krytky toho 25 pinovýho canonu - z jedné strany canon a z druhé cinch. Takový kompaktní řešení. Pak teprve jsem si koupil Gravise (za docela dost peněz), ale byl super.
Když si na trafopájku dáte pájecí smyčku s mikrohrotem, je to naprosto v pohodě. Tedy pochopitelně není to příliš pohodlné ve srovnání s pořádnou mikropájkou(hlavně bolí ruka a také teplotu moc přesně neuregulujete - chce to cit), ale ten mikrohrot je na trafopájce velký pokrok.
a poměrně mizerným zesilovačem, který zastává funkci generátoru šumu, zároveň mi z prakticky jakékoli onboard karty leze bzučení při pohybu myši a podobné zvuky při různých činnostech... na běžných repro k počítači to není takový problém, ale na kvalitních třípásmech je to děs :-(
Jo, ja Gravise koupil za 7000kc do svoji 486. Mel jsem jen 256kB, tak jsem do toho prikoupil zbytek do 1MB. To byla vec. Hudba z Dooma cista MIDI, nastroje nadherny. Byl jsem pak mirne v soku, kdyz jsem na kolejich u kamose se SB slysel z Dooma ty zvuky, ktery mely reprezentovat nastroje:) Misto bubnu nejaky bouchani, misto nastroji pouze ruzne ladeny zvuky. To byla vec:)
No a Cubic player, kdyz se v DOSu hodil na pozadi, tak se pri tom dalo delat skoro jako v linuxu na konzoli:)
Svoji 486 sestavu uz jsem driv prodal, pak jsem mel gravise v AMD K5 133Mhz, ale ten uz se mi vali doma a GUSe jsem prodal kamosovi za 1000kc. No, odvedla svoji praci.
woooow..když jsem viděl ten screenshot FastTrackeru nalila se do mne ohromná dávka nostalgie na středoškolská léta....no nebylo to stejně BEST?...Gravis a Vibra16 rulezzzz :_)))))
tak to jsme na tom stejne, taky me ten obrazek rozsekal :-). a potom jeste schema covoxu a vzpominka, jak jsem to vrabci hnizdo pajel a potom na me 80286ce provozoval :-). kazdopadne diky za clanek!
Jj Another World se svym intrem na covoxu me taky dostalo do kolen . A zase musim podotknout, ze amigisti se opet smali :) Ovsem jenom chvilku nez se na ne zapomelo...
rovnako som zacinal aj ja :-D … zospajkoval covox a vyskusal to na another world :-)) .. ten aw musel byt ale myslim najprv opatchovany, ak si dobre spominam … kazdopadne vyborna hra to bola (!) :-D
K PC Speakeru je třeba dodat ještě toto. Existovali dva způsoby, jak přehrávat na PC Speakeru samplovanou hudbu a zvuky.
1) Ruční PWM
2) použití časovače.
První varianta vyžadovala, aby se procesor plně věnoval přehrávání, tedy odměřování přesných míst, kdy překlopit hradlo 61. Tahle varianta byla použita většinou pouze pro přehrávání krátkých ukázkových zvuků (pamatuju si, na nějakou žábu, která skákala po zelených kolečkách, kde při skoku udělala efektní žup!) a pak také jako ovladač zvukové karty pro Windows 3.1. Bylo vhodné při přehrávání zakazovat přerušení, aby při přehrávání nenarušovalo odměřování. Ve Windows ovladači to bylo možné nastavit (pak se ale počítač po dobu přehrávání úplně zasekl). Ve Windows ovladači nebylo možné přehrávat delší zvuky, protože díky neexistenci přepínání úloh a nutnosti vyčlenit 100% procesoru na výpočet PWM nebylo prakticky možné nic jiného dělat.
Druhou variantu jsem poprvé viděl u MODPlayeru. V té době jsem už trošku znal variantu 1), proto mne až vyrazilo dech, že MODPlayer nejen že umí přehrávat samplovanou hudbu, ale také ji mixuje, zobrazuje kdejaká blikátka a co víc, bylo možné tlačítkem spawnovat do DOS command line a za současného hraní muziky normálně dál pracovat. Posléze jsem našel i vysvětlení tohoto fíglu.
Základ byl v čipu 8253, který se na bráně 42 přeprogramoval tak, aby generoval krátke pulsy na základě osmibitové hodnoty. Tento puls byl víceméně kratší, než perioda kmitočtu kolem cca 16kHz. Proto nebylo problém naprogramovat přerušovací rutinu, která rychlostí 16kHz neustále plnila bránu 42, čímž spouštěla čítač a na PC Speakeru generovala krátké pulsy. PWM za podpory HW byla na světě. Podmínkou bylo, že rychlost přerušení nebude vyšší než nějakých cca 18kHz, zároveň nesměla být nižší než nějakých 12kHz. Při vyšším kmitočtu se stávalo, že delší pulsy nebyly ukončeny a tak mohl zvuk znít přebuzeně. Nižší kmitočty naopak působily velice nepříjemné pískání, protože PC Speaker z každým taktem vyrobil právě jeden pulz.
Ještě bych dodal, že v tomhle režimu byl PC Speaker spíš šestibitový a navíc byla převodní tabulka nelineární. Když jsem to časem implementoval sám, ve svých projekech, tak většinou ta převodní tabulka byla vykradena právě z MOD playeru :-)
Ja jsem si tento prehravac zalozeny na druhe variante delal na zaklade clanku v casopisu BYTE . Bylo to v ASM docela dobre to tam tenkrat popisovali, taky jsem se nestacil divit.
Díky za perfektní doplnění. Pochopil jsem to správně tak, že se třetí kanál 8253 přepnul na monostabilní klopný obvod, tj. čítal až do zadané hodnoty a potom změnil stav? To by vlastně byla PWM pomocí změny střídy, ta se skutečně dost často používá, například v některých fázových měničích (tomu moc nerozumím, dělá do toho tchán, ale NN část je celkem pochopitelná).
Tj. přerušovací rutina musela být naprogramována, aby se volala s frekvencí 4,77 MHz/3/256 že? (4,77/3 je frekvence vstupních hodin, 256 je max. hodnota, do které čítač v režimu monostabilu čítat, pokud se plní jen spodní byte).
Podobně (s monostabilním módem 8253) se dělala PWM i na tom Sharpu. Rozlišní bylo na Sharpu spíš 6 bitů v závislosti na vzorkovací frekvenci. Perioda byla dělaná statickým počtem vykonaných instrukcí s předem známou délkou trvání (kvůli přesnosti se na přerušení spolehnout nedalo).
Ta frekvence je 4.77/4 = 1.193182MHz (zdroj je En Wikipedia)
Rychlost přerušení muselo být 1,193182/64 = 18632,8 Hz, což zhruba odpovídá frekvenci, na které běžel MOD player.
Čítač 8253 lze naprogramovat do režímu MKO (MOD 1) - přesný postup neznám, ale vygooglit se to dá.
V zásadě se tedy použivalo dvou čítačů. První kanál (tedy brána 40) se programovala na rychlost 18632Hz a sloužila pro přerušovací rutinku. Třetí kanál (tedy brána 42) se programovala do režimu MKO s plněním jednoho byte, a periodicky se tam zapisovalo šestibitové číslo (čili čítal jen do max 63)
Oprava, pravděpodobně se použival MOD 0, protože řídící slovo bylo 90H
10010000
10 = select channel 2
01 = load LSB only
000 = MOD 0
0 = not BCD
MOD 0 = In this mode, the counter will start counting from the initial COUNT value loaded into it, down to 0. Counting rate is equal to the input clock frequency.
The OUT pin is set low after the Control Word is written, and counting starts one clock cycle after the COUNT programmed. OUT remains low until the counter reaches 0, at which point OUT will be set high until the counter is reloaded or the Control Word is written.
PC-Speaker šlo používat ještě v jednom režimu - využitím časovače jako samotného generátoru signálu, ale ne v čistě režimu PWM, ale jakéhosi hybridu mezi PWM a PDM, navíc poměrně nelineárního, s efektivním rozlišením cca. 6 bitů.
Prostě se po naprogramování čítače do dolního bytu (horní zůstaval, pokud si pamatuju, nulový) zapisovala hodnota prohnaná převodní tabulkou a navenek se to chovalo jako PWM, i když to jelo stále se střídou 1:1 - využívala se závislost analogové části na frekvenci, samotný reproduktor pak sloužil jako integrační RLC článek.
Hrálo to celkem slušne, optimální frekvence byla okolo 20-25 kHz, výš uz to znělo moc tiše, níž to zas bručelo. Na Pentiu tím šli dokonce přehrávat i MP3, pokud se udělal downmix na mono a downsampling na 22Khz.
Pokud by byl zájem, někde doma mám dodnes zdrojáky ...
Proc by mel byt potreba integracni RC clanek? Integracni clanek funguje jako frekvencni filtr ktery potlacuje zrcadla
signalu zpusobena samplovanim PWM. Pokud zrcadlici kmitocet padne do nadzvukove oblasti tak RC clanek neni treba, protoze clovek ty zrcadla stejne neslysi.
Podle me jde pri prehravani hudby o to, aby to znelo jako puvodni signal, ne aby to na osciloskopu vypadalo jako puvodni signal.
nj. ale na starsich pocitacich, kdyz samplujes nekde na 16 kHz (coz bylo tak maximum), tak jsi jeste ve slysitelne oblasti. Jasne, pokud je na nejaky zesilovac ve tride D vstup s frekvenci nekde u 150 kHz, tak asi neni co resit (to se bude integrovat primo na dratech :-)))
On ten DAC neni slozity to je par odporu. Nekdo udelal na 24-bitovy port Didaktika Gamy 3-kanalovy 8-bitovy DAC a nahral na tom nejake techno house nebo dance (proste tuc tuc) jmenuje se to Projekt Gama.
To bol inak jeden zo standardnych modov sample trackeru. Vedel prehravat muziku ako na speaker, tak DAC (3 kanaly 8 bit) a nakoniec cez AY so vzorkovanim tusim 12kHz. Svojho casu toho boli plne dema (az to bolo obcas trapne:) Ked sa niekomu nechcelo kaslat s demom, tak spravil samplovanu (tuc-tuc) muziku...
Ja som mal pre AY vytunenu rutinu a ta hrala na krasnych 20kHz (to bol uz skutocne masaker, krasne ciste nastroje - hoc 4 bitove) a vlastny editor muziky. Ale vedel hrat len jeden 3 kanalovy pattern a potom na VS uz nebol cas a ani zaujem ho dokoncit...
Vystup paralelniho portu ma urcity vnitrni odpor a ten se jeste u hradel typu TTL, ALS a pod. lisi od toho jestli je to v 0 nebo 1. Nerozhazi tenhle odpor linearitu a monotonicnost prevodniku? Zkousel nekdo realne merit jak kvalitni prevodni charakteristika z toho leze, byt s presnymi odpory?
Ty odpory moc presne byt nemusi. To, ze je ve schematu (tom s cernym pozadim :-) presnost 1% asi souvisi s tim, ze potreboval dostat radu 1xR, 2xR, 4xR atd. a to s odporovou radou R6 neda :-)
Charakteristiku jsem pravda nemeril, ale muj zbastleny Covox (=vrabci hnizdo) docela dobre chytal veskere ruseni z pocitace - v zesilovaci byl napriklad krasne slyset rozjezd disku atd. Myslel jsem, ze to funguje jako antena, ale po "odruseni" pomoci uzemneneho alobalu :-) to bylo slyset porad, takze to lezlo primo z paralelniho portu.
Jinak mam pocit, ze prechod z 0 do 1 a naopak ma trosku jine zpozdeni, takze by napriklad pri prechodu ze samplu 0111111 do 1000000 (coz je prakticky ta sama hodnota) mohlo dochazek k lupani, ale to se asi srovnalo na RC.
Ty zvuky z pocitace by se daly vysvetlit tim, ze Covox vlatne pousti do tech odporu primo systemove napajeni, takze ten zvuk je modulovan rusenim, co po tom napajeni beha.