Názory k článku IBM a sedm trpaslíků (třetí část)
-
_dworkin (neregistrovaný)
Vypada to, ze nemam rad hardware. :) Protoze me vic bavi vic clanky o neznamych programovacich jazycich, nez o neznamem hardwaru se kterym jsem neprisel do styku. Mozna to bude tim, ze je hardware popsan vic podrobneji, vyctove, presne rozsahy a jazyk jen naznacen. Narazim spis na jinou serii clanku, protoze tahle je pro mne zajima i z historickeho hledika.
Abych to nezamluvil, jeste jednou diky za vyborny clanek s prekvapivym mnozstvim obrazku. -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelO MATH-MATICu a i FLOW-MATICu se jeste muzu rozepsat. COBOL uz byl v predchozich castech, ale jeste zkusim dohledat, jestli treba nejaky silenec neudelal emulator MATH-MATICu a FLOW-MATICu, to by bylo zajimave.
-
nebo nejaky front-end pro gcc...
ona ta část o těch jazycích padá na úrodnější půdu - je to takové čtivnější. A když mi někdo dá takovéhle hezké čtení přímo pod nos, tak bych si rád zas někdy pohrál s těmahle jazykama. Jinak bych řekl, že cobol je hezký jazyk, to si někdo může číst kód jako pohádku.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
V manualu k UNIVACu I (ktery se zas tak moc nelisil od dvojky) popisuji operace, ktere sly delat z ovladaciho panelu a spolu s klavesnici bylo mozne editovat udaje v pameti a mam dojem, ze i provadet skoky na zadanou adresu.
Jinak ten panel obsahoval i spoustu ovladacich prvku pro interni moduly, na ktere se pri behu moc nesahalo (odpojeni modulu atd.). Velke mnozstvi prepinacu souvisi s dlouhymi slovy a taktez s tim, ze se po prave strane daly zadavat adresy slova v pameti - pro UNIVAC I to byly trimistna cisla (kod 1 z 10), pro UNIVAC II o jeden rad vic.
-
Jarda (neregistrovaný)
Nezapomeňte, že počítač bylo potřeba nějak nastartovat (rozhodně nestačilo cvaknout vypínačem - koneckonců parní lokomotivu také není roztopená za pár vteřin ;-)), udržovat v chodu a hledat případné technické problémy.
Pokud mašina už jela (myslím běžel operační systém), operátorka pracovala přes elektrický psací stroj, na kterém jí systém tiskl zprávy. Jenomže ona (mašina :-)) občas nejela, byly předepsané profylaktické kontroly atd. Z ovládacího panelu se daly ručně nakrmit registry procesoru, provádět instrukce a z rozsvícených světýlek, tj. bitů, zjišťovat výsledky. Samozřejmě nejen ze světýlek - namátkou: takto šel třeba poslat kontrolní text na tiskárnu (pochopitelně bylo potřeba vědět jak), zavrtět páskami atd. Diagnostika ovšem někdy bývala řešena úplně extra, technici mívali svůj panel.Už se o tom na rootu psalo, viz třeba:
http://www.root.cz/clanky/modely-rady-ibm-system-360-a-pocitace-1045-1057/ -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
jj vim, ten clanek o Velke modre jsem psal ja :-)
Jinak se typicky z tohoto panelu dal do pocitace vetsinou v pripade potreby "namackat" i celej operacni system, samozrejme vcetne ovladacu - vetsinou slo o zavadec, ktery zbytek systemu dotahal z pasky nebo v pripade stroju IBM spise z dernych stitku. To je taky jeden z duvodu, proc v te dobe programatori velmi nad svymi programy premysleli o optimalizovali je, protoze je rozdil pri restartu zadavat 200 bajtu zavadece systemu nebo cely 1 kB ;-)
-
ano... slecna modelka ( http://i.iinfo.cz/images/492/comp-hist-44-18.jpg ) drzi knihu o COBOLu prakticky vzhuru nohama (i kdyz ctenar ji vidi spravne)
-
_dworkin (neregistrovaný)
http://www.gettyimages.com/detail/3244720/Hulton-Archive
http://wiki.ggc.usg.edu/mediawiki/index.php/Image:Univac.jpgPS: z jakych adres pise pravy Blek?
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
Tato slecna modelka je ovsem o deset let mladsi nez ta z clanku protoze sedi u Univacu 1050 (nejaka tranzistorova bestie, zadne pekne elektronky) z roku 1965, ne 1955 :-)
-
Kdyby vás zajímalo, proč si root.cz nemůže dovolit mít ve článku fotku originálu prvního tranzistoru, ale jen jeho repliky, podívejte se na tohle video: http://www.youtube.com/watch?v=BiIr_HmpYUs
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel
bezva video, trosku mi pripomina hodiny mereni na stredni skole, tam taky odeslo dost soucastek :-)
-
echo (neregistrovaný)
