Moc děkuji za pěkně zpracovaný text, o projektu Lazarus se na českých webech moc nepíše. Vzpomínám si na starší článek od stejného autora na mojefedora.cz, už to bude bratru 10 let.
Pascal to má dnes těžké (stále mě rozesmává jeden nejmenovaný autor, který jej v tolkienovském duchu označuje za "nemrtvé zlo" v porovnání s Pythonem, který je "jako elfština"), zažil jsem jako administrátor obrovský rozmah účetních aplikací a informačních systémů psaných v různých verzích Delphi a poté jako mávnutím kouzelného proutku migraci na C# nebo Javu, takový je však vývoj. O to více oceňuji, že projekty Freepascal a Lazarus stále žijí (a mají opravdu velmi aktivní komunitu), pokukují po moderních technologiích (velmi zajímavá integrace s Javascriptem Pas2JS, webové frameworky Brook a Fano, neuronové sítě CAI Neural API plus v nejnovější verzi integrace FpDebug) a mají fandy, kteří na ně nedají dopustit (projekt Castle Game Engine).
Osobně mám systaxi Algolských jazyků rád, Pascal a především Ada je pro mě čitelná na první pohled, kdežto v Cčku nebo v Javě tápu jak ve tmách, to je ale samozřejmě věc vkusu. Projektů (dnes většinou hobby) se zdá být stále dost:
https://wiki.freepascal.org/Projects_using_Free_Pascal
takže tento jazyk tu s námi ještě nějaký čas zůstane a svůj smysl určitě má. I kdyby jen na školách, pokud se některý z kantorů rozhodne místo dnes jistě velmi vhodného Pythonu pracovat právě s Lazarem (nikoliv s Turbo Pascalem).
Python se skutečně učí, ale má to problém v tom, že se úplně odstíní od datových typů. A potom jsou lidi zmateni, když přijdou ke staticky typovanému jazyku (a to není všechno - mají i problémy s pochopením vůbec toho, co je to integer a že to není float). V tomto ohledu na tom pořád není Pascal vůbec špatně, spíš naopak (a to ten jazyk osobně moc nemusím).
Tam je otázka, v jaké fázi učení ty strojově závislé věci řešit. Učebnice Pascalu bývaly plné "pitomostí" typu vytváření spojových seznamů, tedy struktur, které normálně člověk nepoužije, natož aby je chtěl sám implementovat. Zrovna tak si myslím, že "nekonečné" datové typy jsou pro výuku programování docela vhodné, není třeba hned řešit, co je int a co long long.
Rozdíl mezi celým a reálným číslem se vyjeví (v Pythonu 3) nejpozději v době, kdy si někdo napíše print(2/3).