Názory k článku Intel bude otevřenější, důkazem je uvedení Alder Lake

Pěkný článek, početl jsem si, díky. :-)

Díky. Hezký weekend!

Takže Intel bude otevřenější, protože konečně na rovinu přiznává, že mají 240W CPU? Není to trochu málo?

Jasně chápu, mělo to 5GHz a TDP 220W, takže je to vlastně podobné dnešnímu Intelu. Ale: já jsem měl FX-9590 po řadu měsíců, dokonce jsem jej nějakou dobu provozoval (s příslušnou GB 990FX deskou a DDR3-2133 pamětmi). Já narozdíl od mnoha lidí, kteří o tom jen četli, přesně vím, jaký ten procesor byl a protože jsme mívali i zápůjčky z druhého tábora a já testoval GPU na těch platformách, tak také vím, jaká byla tehdy konkurence. Takže berte prosím tohle jako pohled někoho, kdo tuto věc zažil z první ruky:

Tehdejší FX-9590 a dnešní Intel s 241W PL2 se nedá srovnávat. Tehdejší 220W AMD byla výrazně (ještě jednou: výrazně) pomalejší než ten úsporný, o hodně níže taktovaný Intel. Tak špatně na tom dnes Intel prostě není. Zejména ne teď s Alder Lake, kdy má na trhu srovnatelně výkonné CPU za srovnatelnou cenu, jen baštící řekněme o těch 100W více. AMD tehdy baštila o dost větší rozdíl a neměla srovnatelný výkon. Tečka.

To, že herní počítač žere půl kilowattu či víc, nejde dnes ani tak na bedra CPU jako spíše na bedra GPU. Tam pláčete na špatném hrobě, tohle řešte částečně s AMD a hlavně s Nvidií. Tedy, jak se to vezme, GPU už rok na trhu buď nejsou, nebo jsou totálně lichvářsky předražený. Dá se tady vůbec hovořit o nějakém herním PC, když grafiky prakticky nejdou koupit, nebo jen pár kusů s naprosto šílenými cenovkami?

Ne, fakt bych nejdřív počkal, až se situace uklidní. Nechme vášně stranou, letošek je už zabitý a příští rok to nebude moc lepší. Tak kolem března 2023 se bavme o tom, co kdo má a jak si vede oproti konkurenci. Takhle je to jen tlachání bez reálného významu.

Jinak dnešní zdroje mají skvělé účinnosti. Při spotřebě komponent 500W opravdu neprovaří dalších 80W. Vždyť to by se ani nedalo uchladit.

.. letošek je už zabitý a příští rok to nebude moc lepší. Tak kolem března 2023 se bavme o tom, co kdo má a jak si vede oproti konkurenci.
Kez by to tak bylo..

2024 nejdriv az zacnou naskakovat tovarny. Jen startupovy vypatlanec si muze myslet ze se rozjedou za rok.

31. 10. 2021, 00:58 editováno autorem komentáře

Zjevně vám jde o moji reakci, tak tedy dobrá:

Předně, na tom AMD jsem nekritizoval rychlost, ale provozní parametry, které při 220W (tedy dokonce méně) byly stejně příšerné, jako ty nově plánované 240W potvory.

Nesouhlasím, ten Intel není tak špatný, je minimálně stejně rychlý jako odpovídající Zeny 3, byť za cenu vyšší spotřeby. Proč to tu musím rozepisovat znovu, když je to v příspěvku, na který reagujete?

240W CPU souhlas?

Souhlas zhruba stejně jako kdybychom prohlásili Tesla Moel 3 za auto, které jezdí 250km/h

10W paměti RAM - souhlas? (Asi tam nebudete dávat nějaké chudinky...)

Využ jste viděl reálný test DDR5? Já ne. A nevím co myslíte chudinkami. Už drahně let platí, že když srovnáte nejvyšší JEDECové paměti s nějakými XMP über-moduly, rozdíl bude minimální.

15W chipset/deska - souhlas?

Ne, tohle a priori neplatí.

10W SSD - souhlas?

Ne. Možná u hi-end SSD, ale to - opět - není automaticky součástí sestavy, i kdyby nakrásně šlo o Alder Lake.

290 W - grafika 3070/3080 a pod. tohle je max, ale řekněme při hraní, kdy grafika jede téměř na 100% (prostě hraju náročnou hru)

Klidně

= cca 565W musíme dodat - souhlas?

Z výše uvedeného plyne, že nesouhlasím. Ale nechme to plavat.

Zdroj, řekněme 800 W se dostane na optimální vytížení. Počítejme, že tento zdroj má výbornou účinnost 87% (bývá třeba jen 85% i horší).

Takže jste výše vyčíslil PC sestavu s cenovkou kolem 40-70 tisíc Kč (dle volby konkrétních komponent). A do ní chcete uvažovat (i kdyby jen teoreticky) zdroj 85% či menší? Snad se bavíme alespoň o GOLD Seasonicu či něčem podobném. Tam se pak v daném pásmu zatížení nebavíme o 85% účinnosti, spíše o 92% (soudím právě třeba dle GOLD Seasoniců, ještě lépe na tom jsou Platinum či Titanium zdroje).

(Zdroj může pracovat při optimálním vytížení s dobrou účinností nebo mimo obvyklé parametry s hroznou...klidně 50%)

Jak který, pro Titanium se specifikuje účinnost i pro 10% zatížení. Ale proč řešit účinnost provozu zdroje při stavu, kdy je odběr PC kolem 40W? Tam nehraje roli, zdali k tomu přibude dalších 10%, nebo dalších 30%, ten rozdíl je ve srovnání s chvílemi, kdy se provozují hry či encoduje video, zanedbatelné. A ostatně to vyřeší hybridní uspávání, to funguje spolehlivě a nemusíme tuhle věc vůbec řešit.

Takže, jestliže 565W je 87% příkonu, kolik je celkový příkon? Co? ... 650W * 0.87 = 565W. ... Úbytek ve zdroji bude 85W.... ...takže asi tak....

Když myslíte, tak si u toho klidně zůstaňte. Já jsem to okomentoval výše. Problém celé téhle linie diskuse je v tom, že vám to stojí na chybném předpokladu a srovnání produktů, které si neodpovídají.

Možná vám to tak nepřijde, ale ona je právě tohle hodně velká změna v komunikační strategii Intelu.

Možná vám to tak přijde, ale jedna vlaštovka jaro nedělá.

Zkus si vyjednat nějaký vzorek od Intelu napsat klady a mínusy v reálu.
Ve finále zjistíš, že ta komunikace a strategii od Intelu je pořád stejná.
Sedřou tě z kůže, budou pomalu véct proti celému rootu válku a nečekej nějaký další vzorek, nebo možnost nějaké spolupráce.
Intel je podprahovej zmetek.. a dojíždí na ty nabubřelý kravaťáky co to protlačujou jako top produkt. A o nic jiného u Intelu nejde.. krom rychle vydělat a rychle pryč.. a jejedno co zůstane po nás, nebo jakákoliv zpětná podpora...

O možnostech spolupráce a nátlaku na redaktory ze strany cz zastoupení Intelu mám své představy z let, kdy jsem redaktoroval jinde. Nevím kolik jste toho naredaktoroval vy, já za těch už skoro 17 let celkem dost. Jinak když jsem si před pár měsíci kupoval B460 + 10400F, tak jsem si žádné odřené pokožky nevšiml.

AMD teraz chystá CPU s 600W TDP. To bude ešte len teplo.... https://twitter.com/ExecuFix/status/1453707924338089990

Zkoušel jsem Clear Linux* na starém HW (novjější intel výkonem alá C2D), 4 GB RAM. A z live USB flash se mi to nepovedlo nainstalovat jak to bylo pomalý (různé jiné distribuce úplně v pohodě, ale možná za to může gnome).
Také na výběr byly 3 jazyky.
Jde tam vůbec nainstalovat čeština? Kde se dá najít? :D

Zrovna technologie amd a nvidie bych nesrovnaval za gsync si clovek zaplati ale je daleko lepsi nez free sync stejne tak dlss a amd verze a nvidie se alespon snazila neco delat s nedostatkem karet a delala LHR verze amd na lidi kaslala a prodavala tezarum jak to slo takze taky zadny svatousci u cpu jakmile zacali vest tak natahli ceny amd neni vubec duvod drzet palce.

No vidíte, váš příspěvek je celkem hezky prezentovanou ukázkou toho, jak dobrý marketing Nvidia má. Oni se ty dvě firmy prakticky moc neliší, ale Nvidii se prostě daří držet si pověst firmy, které jde o blaho hráčů. A světě div se, mnoho jich tomu i v roce 2021 věří. Stále to shledávám fascinujícím.

Oni se ty dvě firmy prakticky moc neliší

V přístupu k linuxovým driverům (o respektování licence jádra nemluvě) se liší naprosto zásadně. Ale to samozřejmě forbesáky - a bohužel ani většinu ostatních uživatelů - nezajímá...

Ok, zkusím reagovat otázkami:
1. odkdy je Radeon srdcem herní konzole Playstation?
2. odkdy AMD nabízí plnohodnotné ovladače pro Radeony pro FreeBSD?

Z hlavy odpovědi nevím a z formulace je zřejmé, že jde o otázky řečnické, takže nemá smysl je dohledávat. Tak se místo toho zeptám, jak ty otázky souvisejí s mým předchozím příspěvkem upozorňujícím, že je (aspoň) jedna oblast, kde je rozdíl v přístupu těch dvou firem dost podstatný (samozřejmě ale ne ve prospěch NVidie).

AMD vydává v Ubuntu verzi (případně v debianu) kdy port je systematicky stejnej, jen pořád na tom strávíš čas.
Výhoda pro SONY je, že AMD dalo při portu volnou ruku ohnout podle sebe. To znamená, že od základu se odpíchnou a ladí. (což sony umí)
Výhoda pro AMD je ta, že má vývoj na linux a funguje vše jak má, kolikrát lépe jak pod Win.
Všichni vyhrávají.

Po dlouhé době zase článek, kterej jsem si přečetl až do konce. Dobré čtení, díky.

Nejsem si jistý, zda mi něco neuniká, protože nejsem zaměřený na HW, ale trochu mě překvapilo, že v diskuzi nezaznělo nic o Intel Management Engine. Dokud toto, co má plnou moc nad OS, zůstává uzavřené, přijdou mi takovéto řeči o otevřenosti poněkud... prázdné, nebo přinejlepším polovičaté. Samozřejmě věřím, že to všechno pan Gelsinger myslí upřímně a vážně, ale tím spíš stále vidím rozdíl mezi tím, co si přeje vývojář/inženýr a co management.

Nicméně jinak samozřejmě s jeho názory o otevřenosti a spolupráci souhlasím. Jen mi přijde, že v dnešní době bude otevřené a bude se spolupracovat jen v rámci toho, co konkrétním firmám přijde výhodné, nebo přinejmenším neztrátové. Takový příklad z poněkud jiného soudku vidím třeba v e-mailu: podle mě to už dávno chce moderní náhradu, „e-mail v2“, ale představa, že si dnes sedne několik firem a dohodne se na novém standardu, který by splňoval moderní požadavky, je podle mne naprosto utopická, protože toho bohdá nebude, aby Googlu či třeba Microsoftu unikla příležitost si trh s něčím takovým nechat jen pro sebe. O požadavku, že by výsledek neměl být nabobtnalý bumbrlíček, který by ideálně měl umět „všechno“ ani nemluvě...

> sedne několik firem

Což implikuje "design by comitee" se vším co to obnáší. :)

> O požadavku, že by výsledek neměl být nabobtnalý bumbrlíček, který by ideálně měl umět „všechno“ ani nemluvě...

Tady je zásadní problém v tom, že různí lidé (a organizace) mají odlišné minimální sady požadavků. A pokud se ten nebumbrlíček email v2 ujme, tak bude spousta lidí požadovat i tu svou nezbytnou funkcionalitu. A výsledkem bude nějaký email v2.1234, který bude dohákovaný nabobtnalý bumbrlíček.

Nehledě na to, že ten email v2 bude muset být zpětně kompatibilní se starým emailem. :)

To, co popisujete, jsou právě ty důvody, proč si myslím, že by to byl dnes problém (resp. podmnožina těch důvodů). Zároveň věřím, že kdyby zde byla vůle hledat kompromis, a ne jen prosazovat tu svou jedinou správnou představu o výsledku, byly by všechny řešitelné.

A právě proto tvrdím, že ty řeči o otevřenosti a spolupráci jsou sice hezké, ale realitě budou odpovídat jen, když se to bude hodit.

Trochu podobný příklad vidím v Microsoftu - podle mého osobního názoru nezačal spolupracovat s Linuxovým světem proto, že by vedení najednou začalo rezonovat s myšlenkami otevřeného softwaru, FSF či dokonce Stallmanem. Já věřím tomu, že pochopili, že Linuxový desktop pro ně není hrozba (za mne - bohužel), v serverovém světě jde o silnou konkurenci a tedy spolupráce s Linuxem je pouze prostředek k tomu rozšířit svou sféru vlivu. Podle mne teď nevydávají zdrojáky k vybranému SW z filozofických důvodů, ale protože dospěli k závěru, že je to pro jejich byznysové cíle výhodné.

A tedy, co se týče Intelu, Gelsingerovi klidně budu věřit, že to myslí upřímně. Ale firmě samotné? Ani náhodou a IME je pro mne důvod jim ani nenechat „benefit of the doubt.“ Pokud mě svými činy přesvědčí o opaku, budu jen rád.

Vůle hledat kompromisy by tu byla. Krásný příklad by byla třeba ta řada RFCček rozšiřující staré maily. Tam je přece podpora napříč celým odvětvím. :)

V čem konkrétně by ten mail v2 měl být jiný? Co by to přineslo a za jakou cenu?

„V čem konkrétně by ten mail v2 měl být jiný?“

Neúplný výčet:

• Šifrování - aktuálně kdekoliv na cestě mohou data putovat nešifrovaně.
• Podpora pgp, nebo něčeho podobného. S aktuální situací jsem sice obeznámený jen částečně, ale co vím, není ideální.
• Nemožnost posílat e-mail z libovolné adresy - je-li server na example.com, může poslat pouze maily z <user>@example.com, ale už nemohu poslat z zeman@vlada.cz. Samozřejmostí je mechanismus pro ověřování (např. každá zpráva je podepsaná klíčem serveru).
• Lepší řešení příloh. Uznávám, že toto je asi bod, který nejspíš vyvolá hodně výrazné diskuze na téma vhodného řešení. Můj nástřel by byl, že odesílací i přijímací server poskytnou API pro zjištění maximální kapacity a klient tak může hned vědět, kolik může poslat (samozřejmě obecně, ne pro konkrétního příjemce, kvůli skenování adres spammery).
• Mechanismus pro spolehlivé ověření příjmu zprávy. (Zda něco takového zavést i pro ověření otevření/přečtení zprávy, je otázka.)
• Jednotné a pořádné řešení vložené grafiky. Když teď pošlu mail a vložím do něj obrázek, podle toho, kdo mi odpoví, někdy je obrázek v citaci funkční, někdy je vložen do přílohy pod nějakým kódem (tipuji, že začátek base64 obsahu souboru), někdy tam není.
• Sám jsem to neřešil, ale četl jsem, že pro různé klienty je problém validně zobrazit obsah mailu a pro tvůrce je obtížné nastylovat obsah tak, aby vypadal všude stejně. Tohle bude asi taky kontroverzní, ale vzhledem k tomu, jak se aktuálně svět vyvíjí, bylo by IMHO vhodné technické řešení, aby bylo možno mít kontrolu nad vzhledem mailu tak, aby to nebylo komplikované, jako dnes. Vzhledem k tomu, že se dnes CSS často vkládá přímo do HTML mailu, zkopírování jedné části umí kompletně rozhodit celou zprávu. V tento moment používám v Thunderbirdu „vložit bez formátování,“ všechno ostatní je problematické. (Co teprve pro BFU.)
• Zjednodušit nastavování klientů.

Tohle jsou problémy, které jsem si teď namátkou vzpomněl, ale dost často na fórech narážím na nejrůznější stížnosti, určitě se najde mnohem více důvodů.

„Co by to přineslo [...]?“

Vyšší bezpečnost, větší pohodlí při používání, možnost přímočařejšího a jednoduššího ověření odesílatele, limity přílohy, které nepřipomínají konec minulého tisíciletí.

Problém je, mj., naše lidská psychika - jakmile nějaký úkon není dost jednoduchý, prostě jej nebudeme dělat a to v případě mailů znamená bezpečnostní riziko.

„[...] za jakou cenu?“

Nedokážu vyhodnotit.

podle mě to už dávno chce moderní náhradu, „e-mail v2“, ale představa, že si dnes sedne několik firem a dohodne se na novém standardu, který by splňoval moderní požadavky, je podle mne naprosto utopická
To už tady bylo. CCITT/ITU spáchala X.400 a s tím související adresářové služby X.500. Bylo tam všechno, včetně non-repudiation, takže i datové schránky by byly zbytečné. Umělo to i instant messaging.
Jenže to byl strašný moloch, centralizovaný, a cílem byla i možnost zpoplatnění (no, ITU, že jo). Akorát to v půlce devadesátek trochu žilo v Německu, byly nějaké SMTP<->X.400 gatewaye a bylo to vidět v hlavičkách mailů z velkých firem, ale po devadesátkách už jsem na to moc nenarážel.
Opravdu software nejen navržený, ale i implementovaný komisí. Stavěl na OSI modelu, takže napřed bylo nutné implementovat OSI nad TCP/IP (a už máte obludu), pak teprve cokoliv.
Vedlejším efektem byl (mimo ITU) vznik LDAP (Lightweight Directory Access Protocol je Lightweight právě použitím přímo TCP/IP).