Hlavní navigace

Intel se stále trápí, velká GPU patrně čeká zpoždění

18. 2. 2022
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

Pat Gelsinger (Intel) s Ponte Vecchio Autor: Intel
Píše se rok 2022, 4nm CPU Intel nikde, stejně jako velké grafické karty či mnohočipové Ponte Vecchio. Optane jsou ztrátové, vývoj výrobních procesů stále opožděný a velká GPU prý nejdříve na podzim.

Výběrové Core i9–12900KS s jeho TDP 150W a PL2 možná kolem 300 W

Stávající top model Intelu pro desktopy, tedy Core i9–12900K, používá základní takt výkonných jader 3,2 GHz, nicméně v případě potřeby mohou vybraná jádra jít v Turbo režimu až na 5,2 GHz. Turbo režim pro všechna jádra současně je 5,0 GHz. To vše u procesoru s TDP 125 W a maximálním odběrovým limitem PL2 na hodnotě 241 W. Výroba procesorů řady 12900 ale už běží dostatečně dlouho, aby se Intelu nashromáždilo vhodné množství super-výběrových čipů, které zvládají frekvence ještě vyšší.

Blíží se tak vydání výběrového procesoru Core i9–12900KS, který sice zvýší TDP na 150 W, ale nabídne 5,2GHz Turbo pro všechna jádra aktivní a až 5,5GHz Turbo pro některá výběrová CPU jádra. Výkon generace Alder Lake tak zase půjde o kousek dopředu a model 12900KS bude vypadat v testech lépe než 12900K vůči konkurenčnímu Ryzenu 9 5950X. Jakou cenu ale uživatel zaplatí v podobě špičkového nárazového odběru? Těžko soudit, oněch 300 W v nadpisu je trojčlenkový přepočet dle růstu TDP, spíše se ale přikláním tomu, že 12900KS budou natolik výběrové čipy, že i s ohledem na možnosti již existujících základních desek bude Intel tyto čipy standardně držet v již známém PL2 limitu, případně nedaleko od něj.

Zlé jazyky považují neoficiální odhalení modelu 12900KS za další zoufalou snahu vyždímat ještě alespoň pár procent výkonu navíc z čipů, které už v podobě modelu 12900K jsou provozovány na velmi nevýhodných hodnotách poměru výkon/spotřeba. K tomu dodejme zmínku, kdy Lisa Su někde pravila, že vzorky Zen 4 CPU dosahují 5,0GHz all-core Boostu (z čehož lze usuzovat, že finální top CPU by mohlo dávat ještě víc). Více o Zen 4 za chvíli.

Raptor Lake nebude lepší než Zen 4 (a to AMD ubrala plyn)

Intel Alder Lake šel na trh v listopadu 2021. Obecně, a plyne to i ze slajdů Intelu, se očekává, že jeho nástupce přijde v tomto roce (podrobně v lednu na Cnews). Nabídne další navýšení výkonu a jistě i zase o něco vylepšený výrobní proces, plus Intel hovoří o vylepšení cache pro hráče (to berme jako narážku na AMD a její 3D V-Cache u jednoho speciálního Ryzenu 7 5800X3D, který je chystán do prodeje).

Raptor Lake bude evolucí Alder Lake. Nabídnout má stejných 8 velkých jader s HT, k tomu ale dvojnásobek malých jader, tedy 16. Celkově z hlediska vláken se nejvyšší procesor této řady („Core i9–13900K“?) bude tvářit jako 16+16 = 32vláknový. S ohledem na to, že velká jádra Golden Cove doznají do Raptoru jen evoluční zlepšení, dá se odhadovat, že IPC poroste o ±10 % a možná dojde i na mírně vyšší takty (základní i Turbo, co dovolí zlepšení výrobního procesu). Slušné na poražení Zen 3 CPU (tedy 5950X a spol.), ale bude to stačit na Zen 4?

AMD Zen 4 do půl roku (možná)

Jelikož v TSMC se s vývojem výrobních procesů, vrstvením čipů i pouzdřením nepářou tak jako v Intelu a posledních několik let jede tchaj-wanská pekárna bezprecedentním tempem, může AMD zkusit urvat ještě o něco víc a o něco rychleji. Další neoficiální informace hlásá, že uvedení již zmíněné generace Zen 4 by mohlo nastat ne někdy koncem tohoto roku (takto si prozatím můžeme konzervativně vykládat údaje z AMD o druhé polovině 2022), ale rovnou právě v jeho polovině. To by teoreticky mohlo znamenat, že ohlášení by mohlo proběhnout na letošním Computexu, nicméně stejně jako v případě neoficiálních informací výše platí: berte to prozatím s rezervou.

Faktem je, že ač jde stále o skvělý procesor, nejvyšší Zen3, tedy Ryzen 9 5950X, byl uveden na trh začátkem listopadu 2020, tedy téměř před rokem a půl. A pokud AMD nechce chytit od Intelu tu nepříjemnou nemoc jménem usnutí na vavřínech, nemůže ubrat plyn příliš, i když jí zatím konkurence nepřekonala (výkonem možná, poměrem výkon/spotřeba ani omylem). Já jsem v tomto spíše skeptický, nepřijde mi moc pravděpodobné, že v době Computextu se na pultech obchodů objeví Ryzeny pro AM5, tedy v provedení LGA1718, s novým pouzdrem a podporou stále málo dostupných DDR5 pamětí, vyráběné 5nm EUV FinFET procesem u TSMC. Rozhodně ale tyto zprávy přispívají k vráskám Pata Gelsingera.

Velké grafické karty generace Xe nakonec v létě

Na setkání s investory Intel potvrdil, že velké grafické karty rodiny Xe, tedy Arc Achemist, máme v desktopech čekat ve druhém kvartálu. Konzervativně si to přeložme jako v červnu s oznámením na Computexu. Ve třetím čtvrtletí pak přijdou do pracovních stanic. Intel přitom má plán dodat letos na trh 4 milióny karet s velkými GPU.

Internetem však kolují i neoficiální informace, které toto oznámení staví do horšího světla a reálně se prý karet Arc dočkáme tak jako tak až na podzim. Jaká bude nakonec pravda, se ukáže. Dle kolujících informací jsou karty odloženy proto, že nejsou hotové ovladače (zejména vyladění pro AAA hry na Windows) a daleko více jsou na vině problémy s hardwarem, zejména příliš vysokou spotřebou navzdory 6nm výrobě u TSMC. Kde bude ležet pravda, se nechme překvapit.

Radeony generace RDNA3 bude tvořit slepenec až 18 čipletů

Výše jsme naťukli vrstvení čipů a zmínili např. i Ryzen s vrstvenou 3D cache. Intel se poslední měsíce prsí svými chystanými produkty rodiny Ponte Vecchio, kde Intel pracuje na univerzální technologii k vrstvení čipů vyrobených různými technologiemi u různých výrobců. Ani AMD s TSMC nelení a výsledkem pokračujících prací na vrstvení čipletů bude příští velká generace GPU pro Radeony, známá jako RDNA3. Opět jde o úniky informací bez oficiálního vyjádření AMD, každopádně informace odpovídají současné filozofii, kdy je jednodušší vyrábět menší čiplety („kousky čipů“) a ty pak nějakou metodou spojovat/lepit dohromady, než se pokoušet vše vyrobit v podobě velkých monolitických jader. Špatné pro zachování Mooreova zákona, dobré pro obcházení limitů ve výrobě EUV litografií, která pomalu směřuje k návratu multi-patterningu. RDNA3 má být vymyšlena tak, že je klidně možné, že se objeví varianta s 18 poslepovanými čiplety. Nikdo neříká, že půjde o desktopovou grafickou kartu, ale je jasné, že AMD nenechá Intel Ponte Vecchio jen tak napokoji.

Na Optane Intel krvácí o půl miliardy USD ročně

Za rok 2020 vytvořila divize produktů Optane Intelu ztrátu ve výši 576 miliónů dolarů. Čísla za rok 2021 ještě nejsou kompletní, ale z proporcí čísel známých lze odhadovat, že i za loňský rok překročí ztráta 500 miliónů dolarů. Produkty rodiny Optane se jako takové Intelu nevyplácejí, maximálně můžeme spekulovat o tom, zdali nedělají nějaké dobro v rámci podpory prodejů platforem. Tak či onak s těmito výsledky nemůže být vedení společnosti spokojené.

Tržní kapitalizace AMD překonala tržní kapitalizaci Intelu (díky Xilinxu)

AMD utratila necelých 50 miliard USD, dokončila akvizici společnosti Xilinx a tím logicky stoupla o hodně její tržní kapitalizace. Aktuálně dokonce natolik, že přesáhla tržní kapitalizaci Intelu. Nahlíženo touto optikou je tedy AMD momentálně „větší než Intel“. Tržní kapitalizace obou firem se pohybuje těsně pod 200 miliardami USD. Pohled na růst ceny akcií AMD musí těšit každého, kdo v roce 2015 nakoupil za ~2,70 a dnes může prodávat za ~150, tedy 55× dráž. Pohled na akcie Intelu sice říká, že před splasknutím dot-com bubliny před více než 20 lety sice byly akcie výše, ale firma vlastně nikdy pořádně neklesla na dno, určité období nízké hodnoty zažila kolem roku 2009, od té doby víceméně jen roste navzdory všem průšvihům.

Nevypadá to špatně (ale ani dobře)

Stručně si to tedy optikou desktopů a notebooků shrňme. Na poli CPU se Intelu podařilo zarazit přechod úpadku v pád. Nadále pokračuje jen pozvolný úpadek. Core i9–12900K je zajímavý, konkurenceschopný produkt, nižší modely jako Core i5–12400F pak nemají na trhu žádnou konkurenci, AMD prodává až ve vyšších cenových segmentech. Naopak AMD se snaží zoufalými čipy reagovat na jinak běžící tažení všech těch Celeronů, Pentií a Core i3 v nízkých cenových segmentech a kancelářských sestavách, kde jde o procesory dostatečné. Avšak pravdou je, že pokud někdo dnes kupuje pořádný desktopový stroj, typicky už volí spíš AMD, pročež podíl AMD v desktopech roste.

Viditelnější je problém Intelu v mobilním segmentu. Tam, kde dnes nabízí své 4jádrové procesory Tiger Lake, AMD umí nabídnout 8jádrové Ryzeny, navíc s výrazně výkonnější GPU částí a úspornějším chodem. Proti tomu možná pomohou blížící se mobilní procesory rodiny Alder Lake. Uvidíme.

Na poli GPU jsou karty jasné: trhu PC vládne výrazně většinovým podílem Nvidia, trhu konzolí vládne 100% podílem AMD. Ano, Intel má významný podíl, ale jeho integrovaná jádra nelze považovat za součást herního segmentu. A jeho velké grafické karty mají velké problémy, které, obávám se, nemají rychlé a snadné řešení. Už nyní probíhají médií články (jak jsme si uvedli výše), že ovladačové opravy chyb ve hrách jsou nad síly Intelu, že nemá zkušenosti a toto není něco, co zákazník – hráč rád slyší. V tu chvíli raději sáhne po Radeonu či GeForce, i kdyby stál(a) dvakrát tolik. My nehráči/linuxáci můžeme být relativně v klidu, lze předpokládat, že velké grafické karty Intel budou na Linuxu fungovat stejně jako integrovaná jádra rodiny Xe.

Intel potřebuje dostat co nejdřív na trh generaci Raptor Lake a potřebuje, aby byl povedená a také běžně dostupná. Právě horší dostupnost je něco, s čím AMD nepříliš úspěšně bojuje u generace Zen 3 a dovolím si predikovat, že ani u Zen 4 to nebude lepší. Zde je výhoda Intelu v jeho vlastních výrobních kapacitách. Ale jestli se AMD povede dostat Zen 4 na trh výrazně dříve a ve slušném množství průběžné dodávaných čipů, bude to pro Intel složité.

Intel samozřejmě funguje dál a nemusí se o svou budoucnost bát. Je příliš provázán s americkou ekonomikou, zaměstnává příliš velké množství lidí po celém světě, je zkrátka too big to fail. Firma investuje desítky miliard dolarů do budování nových výrobních kapacit (a ač to tak možná poslední roky nevypadá, i do nových výrobních technologií). A celý západní svět rozhodně potřebuje firmu Intel, protože všechny čipy se prostě nemůžou vyrábět jen v jihovýchodní Asii i firmy, která léta bojuje s průběžnými odchody špičkových expertů za lepšími penězi do Číny. Jednoho dne se snad dozvíme, co všechno se nepovedlo na 10nm procesu a proč se tak stalo. Protože i na Alder Lake (vyráběn 10nm procesem zvaným nově Intel 7) je zjevné, že stojí na chabých základech a přes všechny optimalizace prostě nestíhá kvalitám TSMC.

Pokud tento článek působí dojmem obav o budoucnost Intelu, o to jak si chudáček poradí s tou agresivně rostoucí AMD, pak je potřeba dodat ještě klíčovou myšlenku otce Fura: toto je stav trhu, o kterém jsme mnoho let snili. V dobách Bulldozerů jsme všichni doufali, že se AMD zase vzchopí a přinese konkurenceschopnou CPU architekturu na bázi konkurenceschopné výroby. Tehdy AMD zbastlila Bulldozer/Piledriver a vyráběla jej ve svých továrnách starším 32nm procesem, zatímco Intel prováděl vítězné tažení první generací FinFET procesorů na Ivy Bridge architektuře. Sen vypadal jako prosté sci-fi.

Nyní o 10 let později je realitou. AMD má stále rostoucí podíl v desktopech a zančně ukusuje Intelu i v serverech/HPC. Intel se musí výrazně více otáčet, protože AMD je schopna navrhovat lepší čipy a vyrábět je v lepších továrnách. Na trhu x86 je opět POŘÁDNÁ konkurence, která hýbe cenami. Procesory Intel už nejsou dvakrát dražší než AMD, naopak jsou dnes cenově často výhodnější. Intel Core i9–12900K stojí 15 tisíc Kč, zatímco AMD Ryzen 9 5950X přes 18 tisíc Kč. Šestijádro Intel Core i5–12400F vyjde na 4 a půl tisíce, starší šestijádro 10400F dokonce jen na 3 a půl tisíce Kč a AMD proti tomu nemá v nabídce vůbec nic. Ještě pře 5 lety by toto byl naprosto nemyslitelný stav trhu. Mezi notebooky naopak přibývají solidně poskládané nabídky s procesory AMD, opět ale spíše ve vyšších cenových segmentech, zatímco Intel opanuje i segmenty s cenami třeba i jen polovičními.

AMD patří dík za to, že kvalitou svých produktů donutila Intel vylézt z té smradlavé bažiny čtyřjádrových procesorů a rozhýbala tak celý trh. AMD patří dík i za to, že rozhýbala Intel i v jiných segmentech, od automotive, přes AI, FPGA až po superpočítače. Všude, kde se Intel nyní trápí, je potenciál k tomu, aby se vzchopil a začal AMD zase válcovat a procesory se posunuly zase dál- Léta jsme byli zvyklí, že jsme kódovali kvalitní videa rychlostí desítek fps, ať již šlo o x264 nebo později x265. S formátem AV1 se do těchto rychlostí nejsme schopni posunout a na vině je nízký výkon současných CPU. Ať už to dříve stihnou produkty vybavené hardwarovou podporou komprese do AV1 (či také H.266), nebo procesory během příštích dvou-tří let výrazně zrychlí, výsledek bude stát na konkurenčním boji, ve které Intel zatím stále nevyhrává – spíše naopak – ale má slušnou šanci zase naskočit na potřebné tempo.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Příznivec open-source rád píšící i o ne-IT tématech. Odpůrce softwarových patentů a omezování občanských svobod ve prospěch korporací.