Já se vůbec kolikrát divím, jak mohl Intel takhle vyrůst s jeho přístupem. Oni se totiž takhle sebevraždili už dávno před x86.
Například I8080, NMOS, 2MHz max. Tři napájecí napětí 9+5V, -5V, +12V), dvoufázový hodiny s amplitudou 9V. Ke své činnosti potřeboval další dva brouky, generátor hodin a řadič sběrnice. Nemluvě o tom, že na všechno musely být obvody kolem.
O rok pozděj konkurenční Z80, taky NMOS, ale 2,5MHz (pozděj Z80A 4MHz a Z80B 6MHz), napájení prostě +5V, hodiny TTL. All in one v DIP40, včetně interrupt kontroléru se 128 zdroji a 128 prioritama a refreshem DRAM na čipu. Instrukční set binárně kompatibilní s I8080 (ve smyslu, že program kompilovaný pro I8080 běžel na Z80, ale nevyužil jeho schopnosti naplno) a rozšířený o index registry, druhou sadu registrů pro rychlejší přerušení a booleovský operace s bity.
Jo, a I8080 dělal v podstatě jenom Intel (i když třeba Tesla Bratislava měla klon MHB8080, nevím, jak moc byl licenčně čistý). Z80 měla několik alternativních zdrojů krytých ofiko licencí - Toshiba, Sharp,... Kdybych v té době měl vybírat CPU pro kompl s CP/M, byla by volba celkem jasná.
Nekdy lepsi nebo levnejsi reseni neznamena uspesnejsi reseni. Kdyz jsem videl jake sracky se nekde pouzivaji jenom kvuli tomu ze treba konkurence neni schopna garantovat dostatecnou produkci, nebo neni ochotna poskytnout bezplatne support pro technicke konzultace, atd. To vse ma vahu u rozhodovani a rozhodovani obvykle dela par lidi kteri do toho az tak nevidi.
To je pravda. Už jsem byl v situaci, kdy zákazník chtěl mlčenlivost o projektu a výrobce procesoru, co tam seděl jak zadek na hrnec, podmínil předání dokumentace detailama o projektu s tím, že to může použít okamžitě jako referenční projekt na webu a nesmím dokumentaci sdílet ani se zákazníkem nebo s kolegou, který měl na projektu spolupracovat. Tak se tam holt hodilo něco "o chlup horšího"...
Tím, kdo poskytuje horší řešení, ale za to s nepoužitelnou podporou, byla v praxi vždycky trojice Intel, Atmel a Marwell.
No nemusime jit daleko od firmy... Kdyz vidim s cim zapoli vyvojove oddeleni na toho prasopsa co mi bezi v kotli... A to nezminuju aferu s kondenzatorama do ktery jsme taky namoceni. Nejak nechapu co muze trvat 10 sekund na nacteni par kB zakladnich hodnot... Uz jen tech delayu kolik tam musi byt aby nelezl bordel...
Problem je ze proste jeste za 20 let budem mit skladove zasoby pasky s cipama na opravu nebo dovyrobu tech dementnich ridicich jednotek. Protoze proste ten vyrobce to vyrabi jak rohliky a nejspis i po 20ti letech delat bude. On je tam totiz jeste dalsi faktor. A to je ochrana investic do know how vyvojoveho tymu a odladene desky. Proste vyvoj nefunguje tak ze jeden den najmes nekoho na atmel a druhej den reknes ze tam vlastne das nejaky armko...
A to neni jeste automotive. Ridici jednotka v zakladni konfiguraci(bez nadrazeneho rizeni) stoji nejak kolem 5-6kkc. Ridici jednotky motoru do nekterych aut se u nas prodavaji i za 20-30tis kkc. To je marze panove...
Nazapomen, že 8080 byla první od Intelu. Všichni koukali jak opaření i Zilog. Že měla tři napájecí napětí, to souviselo s technologií, která byla použita, tehdy jediná možná.
Když se vzpamatovali, tak uvedly řadu 8bitů CPU. Intel odpověděl rovnou 16bitem 8086 a pak byla pecka jedna za druhou 80286,80386,486 .. Ostatní firmy byly vzadu. Tady byl Intel ještě vpředu a nastoupil cestu zvyšování taktu.
Jo, a čistě technicky, I8080 nebyla první, ale až po I8008, ta po I4004, ...
8086 museli licencovat, protože IBM chtěla second source, jinak by to do PC nedali. Takže z donucení museli dát licence AMD, Cyrixu,... A co se třeba 386ky týká, tak tu jsem od Intela ještě na vlastní oči neviděl, zato s AMD Am80386 měli stroje všichni okolo.
My meli original Intel 386/33Mhz v serveru, dokonce mel v patici i 387 koprocesor. par krat sme delali den otevrene bedny kde se lidi na to sli kouknout a po chyceni radiatoru si na to mohli i sahnout :-) Moc netopila, tehdy jeste ani chladice na procaku nebyly. Zbytek labu frcel na AMD386, ktere byly kupodivu mensi nez Intel a nektere kousky dokonce sly na 40Mhz.
Doma jsem měl nějakou dobu Cyrix 486SLC (16 bit. externí sběrnice, bylo ještě DLC s 32 bit.), což byla architekturou 386 s instrukční sadou rozšířenou o 486 instrukce a 1 kB L+ cache. Výkon jako 486 to rozhodně nemělo (hlavně ta SLC, nevím jak by si vedla DLC), ale i ten 1 kB cache udělal proti 386 docela divy, poměrem cena/výkon to nebylo zlé. Špatné to ale bylo tím, že to hřálo a s chladičem se nepočítalo, takže při přehřátí deska zatuhla. Ale člověk mohl na střední dělat ramena, že má 486, když borci měli 386 DX a 286 nebo XT ti ostatní :-).
Intel i386 jsem mel sizenou SX - tuto http://www.x86-guide.com/en/cpu/Intel-386SX-40-cpu-no3772.html, Am80286 byla predtim toto. Obe cpu byly hodne male potvory. Mensi nez zbytek cipsetu:)
Obe CPU stale vlastnim i s funkcni deskou. Otec tenkrat prodal auto, koupil v reichu pocitac a jezdil na babete:)
kurwa sere me jak sem starej. Proslo mi rukama vsechno...dokonce mam funkcní desku s 286. i386, amd 386....
jednou to hodim na aukro....stejne to jen na pude zabira plac
ale docela bych se vratil do takovýho 1993, když jsem jako íigr jel na ČZ175 na invex a pak obdivoval prvni LCD na kterým běžel jurský park...
....
"(i když třeba Tesla Bratislava měla klon MHB8080, nevím, jak moc byl licenčně čistý"
MHB8080 vyrabala Tesla Piestany (Tesla Bratislava vyrabala spotrebnu elektroniku, napriklad radia). Ziadna licencia tam nebola, vsetky "zapadne" cipy u nas boli skopirovane bez vedomia originalneho vyrobcu (na VS ma zaciatkom 90. rokov este ucili ludia co to kopirovali). Licenciu by kvoli embargu aj tak nebolo mozne ziskat. Vzhladom k tomu, ze tieto cipy boli urcene vyhradne pre "socialisticky trh", neexistencia licencie nebol problem.
Presne tak sa to kopirovalo. Schema sa nemusela skladat, ale z fotografii sa vyrabali masky na vyrobu.
Spominam si na prihodu jedneho prednasajúceho (neviem, ci to nebol doc. Vladimír Áč) - ked si dokladne prezeral fotky cipu vtedy novej 256k DRAM na vystave, tak mu povedali "to neskopirujete" a on nam povedal "nakoniec sme to skopirovali" (do vyroby sa ale nedostala, lebo po 1989 uz na trhu nemala sancu).
Hlavne tehdy to jeste pri te urovni integrace nevyzadovalo hi-end litografii. Nemuseli resit treba interferenci odrazenych fotonu a maska +- odpovidala tomu co se "otisklo" na druhe strane.
Dnes yohle samozrejme uz davno neni pri dnesni miniaturizaci pravda. Maska musi byt upravena/prepocitana a obraz na masce vlastne tak docela nepripomina to co se ve skutecnosti "otiskne" po prosviceni.
Dederoni vyvinuli (ci okopirovali) vlastny klon 80286 aj 1 megabit DRAM.. oboje pohltilo velku cast rozpoctu ich polovodicoveho priemyslu.. takze Tesla bola v tomto smere nic moc (ano, leptanie cipov vo vriacej koncentrovanej HNO3, aby sa dostali k samotnej litografii, to dokazali..).
Tipnem si, ze to bolo okopirovane, rovnako ako okopirovali Z80. Moj prvy pocitac, co som si postavil, bol zalozeny na vychodonemeckom UB880D (klon Z80). Faktom je, ze v DDR zacali vyrabat klon Z80 v 1980 (4 roky po originale), kym v Tesle MHB8080 az v roku 1982 (8 rokov po originale).
Vychodni Nemci boli v RVHP specializovani na kopirovanie zapadnych technologii, boli teda o nieco popredu. Najcastejsie to kopirovali od svojich "zapadnych bratov", tam nemali jazykovu barieru a spion bol tazko odhalitelny.
Na zapade sa uz ale vtedy zacala vyrabat 4mbit DRAM (prve vzorky boli okolo 1986), teda ani ta DDR 1Mbit pamat (ak mali mizernu vytaznost) nemala po "pade mura" sancu, pretoze Azia uz dokazala vyrabat 1Mbit s dobrou vytaznostou za nizke ceny.
Je zaujimave, ze prvu 4mbit DRAM na svete na trh uviedol europsky vyrobca - Siemens, vtedy sa este Europa stihala udrzat na spicke v mikroelektronike. Ak by socializmus vydrzal este 2-3 roky, tak by to sudruhovia z NDR urcite skopirovali tiez.
https://www.siemens.com/history/de/aktuelles/1115_4-mbit-dram.htm
ukradli? a uz som dufal ze sa tu ziaden kopirovanie=kradnutie vyznavac neukaze
a odhliadnuc od toho, neviem preco by si svojmu nepriatelovi (berme ze bola studena vojna +/-) mal platit nejake licencne poplatky (a tym podporovat financne ten zapadny rezim) ked tu tech si vies sam rozobrat a zanalyzovat a postavit