Internet věcí je víc než chytré ledničky, znělo na konferenci

Sigfox: bezdrátová síť pro internet věcí

Klasické mobilní sítě mohou být vhodné pro velmi chytré a náročné věci, ale co pro ty hloupější? Pro ně je tu např. technologie Sigfox, kterou v ČR využívá operátor SimpleCell. Ideální je pro zařízení, která se hlásí třeba jen několikrát denně nebo ještě méně často. Tato technologie a další obdobné pracují v úzkém pásmu (ultra narow band – 868 MHz), což s sebou nese řadu výhod: nízká energetická náročnost, prostor pro velké množství zařízení a velmi obtížné rušení komunikace.

Sigfox na druhou stranu není vhodný pro komunikaci v reálném čase a je pomalý. Sigfox je třikrát pomalejší než nejstarší faxy. Při tak nízké rychlosti nemá smysl využívat IP protokol, říká Jan John ze SimpleCell. John dodává, že pro IoT zřejmě vedle sebe budou koexistovat různé sítě, přičemž každá se bude hodit pro trochu jiný typ zařízení, resp. typ komunikace. Nám tady zatím chybí síť, která by umožnila real-time komunikaci.

Jan John (SimpleCell Networks)

Tomáš Poláček pak uvedl technické informace o síti SimpleCell. Aktuálně v ČR funguje 115 základnových stanic, které pokrývají asi 60 % populace. Pro dokonalé pokrytí se počítá s provozem cca 310 stanic. Dosah BTS je několik jednotek až desítek kilometrů v závislosti na struktuře krajiny. Jedna BTS zvládne zpracovat cca devět miliónů zpráv denně. Každý sensor má svůj klíč, šifrování payloadu je možné na aplikační úrovni, říká Poláček. SimpleCell spustí komerční služby ještě letos v květnu. Startupy mají možnost využívat síť pro vývoj zdarma.

Chytrá města? U nás vede Písek

Milan Hába z českého T-Mobile uvedl několik praktických aplikací IoT. V zásadě je lze rozdělit do pěti oblastí: chytrá domácnost, chytrá města, služby, průmysl, doprava, zemědělství, sledování polohy a facility management. Už brzy bychom se prý měli dočkat vzdáleného odečtu stavu elektroměru. Pod smartcity pak spadá hlavně organizace parkování, veřejného osvětlení atd. Nejchytřejším městem u nás se snaží být Písek, kde už běží několik pilotních provozů.

Milan Hába (T-Mobile Czech Republic)

Zkrátka jednotlivosti v IoT mnohdy působí hloupě. Chytrý je až systém, který jednotlivá zařízení spojí a dokáže jejich data využít. Z těch jednodušších aplikací Hába zmiňuje ještě plombu, která odesílá informace o (ne)otevření, nebo monitoring včelích úlů, díky kterému lze sledovat prostředí v úlu. A také to, zda vám neuletěly včely. Nemyslím si, že LTE včetně rozšíření nahradí Sigfox ani Loru. Tato řešení budou mít také výhodu cenové dostupnosti čipsetů, říká a upozorňuje na horší pokrytí klasických mobilních sítí např. ve vodovodních šachtách.

Věci už sledují parkoviště, brzy i vagony

IoT projekty mají také České dráhy, resp. jejich dceřiná společnost ČD Telematika, kterou na konferenci reprezentoval Miloš Mastník. Vlakové soupravy už se samozřejmě sledují dlouho, ale díky IoT bude možné sledovat např. jednotlivé nákladní vagony, a to i přes hranice, což je v současnosti dost problematické. Kromě informační hodnoty to přinese také úsporu nákladů – u každého vagónu bude možné přesně sledovat počet ujetých km, což umožní plánování servisních prohlídek podle skutečného opotřebení. Během léta se rozjede pilotní projekt.

Miloš Mastník (ČD Telematika)

ČD Telematika už si to vyzkoušela na menších projektech, hlavně managementu parkovacích míst. Zřejmou výhodou je možnost on-line sledování parkovišť. Nejen pro uživatele, ale i pro správce. Také tak lze dohlížet na placení parkovného – podle Mastníka v jednom městě stoupl výběr z 50 na 75 %. Díky získaným statistikám lze také lépe nastavit cenovou politiku. Instalace systému navíc příliš neomezuje běžný provoz: kvůli instalaci je jedno parkovací místo vyřazeno z provozu asi dvě hodiny a nic vám nebrání provádět instalaci místo po místě.

V Německu už IoT pomáhá v zemědělství

Ernst-Joachim Steffens, který vede výzkum v Deutsche Telekom, uvedl počáteční zkušenosti z Německa. Posláním operátora je podle něj umožnit, aby věci mohly mluvit, což se tolik neliší od současného byznysu. Jako hlavní výzvy jmenuje vyřešení segmentace, rychlejší spouštění soukromých sítí a také B2B. Mezi trendy pak patří vylepšování sítí (např. low power LTE), sjednocování standardů a zlepšení bezpečnosti. Bezpečnost uživatelského internetu není pro průmysl dostatečná, říká Steffens.

Ernst-Joachim Steffens (Deutsche Telekom)

Steffens použil příklad IoT, který se řadí do tzv. čtvrté průmyslové revoluce. V Německu fungují kombajny, které pomocí dvou set senzorů sbírají důležitá data o prostředí a posílají je na server. Je to ale také o tom, že se přes IoT mohou koordinovat kombajny s vozy pro sběr obilí, aby docházelo k minimálním prodlevám. Díky tomu a úspoře paliva se efektivita zvyšuje o cca 10 %. IoT už využívají také v hamburském přístavu pro řešení logistiky, která se přibližuje pokročilé logistice známé např. z letišť.

Microsoft zve věci do cloudu Azure

O fenomén internetu věcí se zajímá také Microsoft, konkrétně nabízí třídění a analýzu dat v cloudu Azure. Věci předají data do IoT hubu a pak s nimi můžete pracovat. Hub je místo, do kterého vysypete data a ta vám tam vydrží sedm dnů, říká Štěpán Bechyňský. Řešení od Microsoftu je vhodné spíš pro středně a více chytré věci, na jednoduché senzory je to trochu kanón na komára, což Bechyňský připouští. Azure mimo jiné vyžaduje, aby s ním zařízení komunikovala přes IP a zabezpečeně. Používají se protokoly IMQP (sofistikovanější, obousměrný) a MQTT (jednodušší).

Štěpán Bechynský (Microsoft)

Azure zvládne pobrat i stamilióny zpráv denně. Data se samozřejmě ukládají do databáze, ideálně NoSQL. Mají tu výhodu, že umí horizontálně škálovat. To znamená, že je databázi možné rozdělit na více fyzických serverů, vysvětluje Bechyňský. Součástí Azure je také nástroj Stream Analytics, který dokáže příchozí data analyzovat v reálném čase. Platforma dále umožňuje posílání notifikací, napojení dalších aplikací atd. Azure už např. používá jedna velká firma pro sledování výtahů, opět zejm. jejich opotřebení.

Inteligenci věcem dodají neuronové sítě

Konference se nesla spíš v duchu jednoduchých věcí, se kterými se běžně budeme setkávat už velmi brzy. Pavel Konečný, šéf Neuron soundware, trochu odbočil a zaměřil se na futurističtější a opravdu inteligentní zařízení. Ve firmě vyvíjejí technologii, která se učí rozumět lidskému hlasu. Používá se k tomu neuronová síť, která vytváří jakýsi digitální mozek, počtem neuronů srovnatelný s mozkem mravence. Konečný demonstroval, jak se po tisíci posleších technologie naučí téměř dokonale zopakovat vyřčenou větu.

Pavel Konečný (Neuron soundware)

Hlas je v tomto případě použit spíš jako ukázka. Nemělo by to ale trvat dlouho a věci se mohou naučit rozpoznávat např. zvuky indikující poruchy strojů atp. A to bez toho, aby jim to prvně museli vysvětlit lidé. Konečný také poukázal na enormní rozvoj neuronových sítí v posledních letech. Např. vývojový čip IBM Synapse má aktuálně 16 miliónů neuronů. Před dvěma roky to byl pouze jeden milión a v roce 2011 dokonce je 256 neuronů. Nedávno dokonce bylo uvedeno zařízení Fathom, které neuronové sítě nabízí ve standardním USB donglu. Cena by se měla pohybovat kolem sta dolarů.

Autorem fotografií je Karel Choc.