Vlákno názorů k článku Internetový termostat: stavba sítě teplotních čidel na 1-Wire sběrnici od pepa - Zdravim, take si doma hraju, a nema tu nekdo...
-
pepa (neregistrovaný)
Zdravim,
take si doma hraju, a nema tu nekdo zkusenost ci napad jak bezpecne merit hdo, presneji z hodin nam jde kabel pres pul baraku hned vedle trifaze az do technicke mistnosti, nechce se mi ten kabel jen tak pripojit na gpio pin protoze pokud neni levny tarif tak se tam indukuje docela vysoke napeti. -
Petr M (neregistrovaný)
Jo, HDO se na GPIO připojit nedá. Ty logický úrovně 230V AC nedělají procesoru moc dobře... HDO má navíc tak trochu specifický zapojení a můžou se dít celkem zajímavý věci. Bezpečně to jde, ale zas taková sranda to není. Je tam potřeba gavanický oddělení, pak splnit požadavky 33 2000-5-51ed2, souběh kabelů, bezpečný vzdálenosti, jsou tam nějaký požadavky na izolaci... Navíc i po oddělení je většinou potřeba brát ten nový indikační obvod jako FELV, takže potenciálně smrtící.
Rozhodně bych do toho nelezl, pokud na 100% nevím i bez nápovědy, co a proč dělám. Tam už to smrdí docela velkým problémem... Takový bastl může i zabíjet a stačí malinká chyba, aby na člověka baflo 400V.
-
pepa (neregistrovaný)
Tak kabel jde z hdo prijimace z hodin,
takze hodnota je nulak nebo odpojeno vysi to ve vzduchu a tu je prave ten problem s naindukovanym napetim.
Nic proti galvanickemu oddeleni zde me napadla jedine doutnavka s fototranzistorem.
Zase spotreba doutnavky neni take uplne minimalni -
Petr M (neregistrovaný)
"Nic proti galvanickemu oddeleni zde me napadla jedine doutnavka s fototranzistorem."
Nic proti, ale pokud tohle je všechno, co ohledně tohohle vymyslíte, tak je lepší to vzdát. Zrovna sledování kontaktu, který je spojený s libovolným pracovním vodičem rozvodné sítě, je z kategorie "sami to doma nedělejte" a neodpouští chyby!!!
Navíc, kde je HDO, tam jsou minimálně dva tarify. A pokud je to dělaný podle připojovacích podmínek, tak sice spíná proti PEN, ale v NT je na něm dost tvrdých 230V. Při použití šúatné fáze pro detekci budou logický úrovně 230V pro 0 a 400V pro 1...
Další riziko je výměna elektroměru, kdy může nějaký matla třeba vrazit vadasku mezi vodič HDO a tvrdou fázi...
Pak je tady další nebezpečí, v některých lokalitách na JM není TN-C, ale TT. A tam je to pak ještě divočejší... Mezi PE a N je v klidu dalších 20V, takže pokud bude cokoliv na automatizaci připojený na PE, budou se dít psí kusy....
A bez rizika není ani budoucí rekonstrukce nebo rozšíření, pokud o tom elektrikář neví a mlaskne tam klasický stykač pro další spotřebič...
-
Petr M (neregistrovaný)
Stabilní a bezpečné zapojení je ve vašem případě crontab.
Doutnavka právě žere celkem hodně, je nestabilní a tak jako tak 100x za sekundu blikne, takže je potřeba navíc synchronizovat SW, aby nečetl právě ve chvíli, kdy je zhaslá... Pochybuju, že někdo, kdo nezná rozdíly mezi i/y a v/f, dokáže napsat něco tak komplikovanýho.
Jinak já jsem to kdysi řešil, je to triviální. ALE vzhledem k tomu, že se podle české legislativy jedná o vyhrazené technické zařízení, tak sem NEBUDU DÁVAT KONKRÉTNÍ ŘEŠENÍ. Nabádání k porušování předpisů a zákonů snad do veřejné diskuse nepatří.
Uvedu snad jenom to, že potřebný znalosti mělo přesně 90% spolužáků z průmky na konci druhýho ročníku (dva propadli a třetí to vzdal). Pokud ani takový základy neznáte, nehrabte do VTZ. Může to špatně skončit, nejedná se tady o 3.3V z LVTTL GPIO!!!
-
pepa (neregistrovaný)
gratuluju k dokonceni prumky,
ja zas na prumce delal uplne jine veci nez elektro, a mozna to bude ten duvod proc sem se obratil o radu nebo nasmerovani kde si mam co nastudovat.to ze existuje elegantnejsi reseni nez doutnavka tusim, proto sem se zeptal
o tom ze mi ulitava i/y vim moc dobre a nejak nechapu jakou to ma souvislos stim co sem a nejsem schopen naprogrmaovat
-
Petr M (neregistrovaný)
Začni studiem literatury:
Vyhláška 73/2010 sb, Vyhláška 50/1978 sb., občanský zákoník, trestní zákoník. To abys měl motivaci to udělat pořádně. Elektrika je sviňa a tohle může zabíjet, zapálit a dělat pěkný problémy. Bez elektro vzdělání v tom fakt nemáš co dělat!!!
V druhé etapě základy elektrotechniky. Bez těch se nikam neposuneš. Minimálně aktivní a pasivní součástky, admitance, impedance a výkon střídavýho proudu.
A až bude jasno ohledně principu, vlez na stránky distributora. Jsou tam připojovací podmínky a v nich uvidíš, co by do toho ovládacího kabelu mělo jít a odkud.
A potom už jde "jenom" o to, udělat to bezpečně a spolehlivě. Zabudování do rozvaděče v případě průšvihu musíš obhájit podle ČSN EN 61439, provedení části na malý napětí musí vyhovět ČSN EN 33 2000-4-41, potom to vedení od rozvaděče musí splňovat ČSN EN 33 200-5 ed2. No a ochrana proti přepětí podle ČSN EN 62305 ed3.
A nejde jenom o schéma zapojení, někdy je potřeba i vědět, jak a kama tahat dráty. Viz třeba http://www.kniska.eu/animace/spatne%20zap.%20rozvadec-NEW.flv/view - na belsku je to vidět nejlíp, ale týká se to i rušení, přeskoku,...
Samo o sobě je to relativně jednoduchý, ale hlavně ohledně bezpečnosti a spolehlivosti se toho může hodně pokakat...
-
Petr M (neregistrovaný)
Pokud už tam stykač je, tak pomocný kontakt bude stačit. Ale držte to nejmíň centimetr od silařiny, izolaci kabelu na 450/750V a rozhodně ne přímo na GPIO, to by hodně blblo. Ideálně optočlen (stačí PC817) na oddělení (samo, že LED s odděleným zdrojem), 5-10mA LEDkou tomu rušení celkem odolá... A nechte si to zkontrolovat!
-
Karel (neregistrovaný)
Připojím se k Petrovi. Ačkoliv se jedná o celkem jednoduchý zásah, tak pořád se bavíme o nebezpečném napětí. Pokud nemáte vyhlášku 50, paragraf 6, tak se prosím o nic nepokoušejte. Nejhorší úrazy a nehody jsou důsledkem toho, že někdo udělal něco nestandardně a někoho jiného po letech ani nenapadlo, že tam nějaká taková past je.
-
Petr M (neregistrovaný)
Hmm, tak to u vás asi platí jiná fyzika, než u nás.
1) Aby došlo k indukci, musel by vodičem protíkat proud. Pokud bude ten fázový vodič naprázdno, nepoteče proud, nekoná se magnetický pole,... Ale proud tam posílat z nějakýho záhadnýho důvodu nechce.
2) Pokud se ta fáze zatíží, proud poteče a objeví se magnetický siločáry v rovinách kolmých na osu vodiče. Vtipný je, že v rovině magnetickýho pole leží detekční vodič a magnetický pole v něm nemůže vytvořit proud.
3) Jediná možnost detekce napětí je kapacitní vazba skrz izolace. Ale tam je to o hubu, stačí blesk někde blízko (počítej do cca do 2km při zásahu vedení) a GPIO jde do kytek.
4) Ať indukčně nebo kapacitně, vždycky z toho vyletí střídavina a ta procáku nedělá moc dobře.
5) MOSFETy se neřídí proudem, ale napětím. A k jejich destrukci stačí málo - indukovaný impuls.Proto říkám, tohle chce trochu znalostí elektrotechniky a fyziky, jinak z toho bude víc škody než užitku.
-
Kolemjdoucí (neregistrovaný)
Fázovým vodičem střídavý proud prochází trvale a to mezi distribučním transformátorem a kapacitou a indukčností vedení. U stejnosměrného proudu by to nefungovalo.
MCU mají na většině pinů zabudované zenerky proti GND a VCC, naindukovaný proud zvládají.
Na pinu se to jeví jako 100 Hz střídání nul a jedniček bez nějakých problémů.
Blesk neřeším, to by chtělo dodat alespoň transil.Potenciální škoda omotáním drátu je minimální, oproti jiným nápadům amatérů kutit něco přímo na fázi. Asi nejlepší by bylo amatéry přesvědčit na relé s cívkou na 230 VAC, to ale stojí 120 Kč a to se ti jen tak nepodaří.
-
Petr M (neregistrovaný)
Opravdu je na GPIO Zenerka? Nedestruktivní průrazy na čipu s takovou integrací, to by byl zajímavý oříšek. A navíc, Zenerka je hodně pomalá na chytání špiček, tam by muselo být spíš nějaký TVSko a to se integruje hodně blbě...
Špice navíc klidně prolezou do celýho procesoru a sejmou ho. Je to CMOS, CG ty špičky propustí až moc ochotně na můj vkus :( NA zkušeně s tím bývalo hafo problémů, i když byl filtr na vstupu...
-
Kolemjdoucí (neregistrovaný)
Tady to máte písemně, když mi nevěříte ;-) http://www.atmel.com/images/doc2508.pdf
-
Petr M (neregistrovaný)
NA čipu jsou obyčejný diody.
Ne každá dioda je zenerka. Zenerova dioda je takový specifikum, funguje trochu jinak než obyčejná. V propustným směru je to stejný, ale v závěrným je definováno napětí, při kterým dojde k nedestruktivnímu průrazu.
Zenerka se do procáku neintegruje, protože je tam jednak trochu jiný složení materiálu (technologický kroky navíc), druhak se při průrazu krásně ohřívá. To by procesoru zrovna moc nepomohlo z pohledu životnosti (difúze v pevné fázi atd.).
Takže kolemjdoucí, až pudeš kolem knihkupectví, zastav se tam a kup si něco o polovodičích. Je to zajímavý čtení.
P.S. Pokud někdo bude realizovat tohle zapojení z aplikační poznámky, tak tím zařízení pasuje do kategorie FELV podle ČSN 33 2000-4-41. Zařízení pak musí být vybaveno dvojitou nebo zesílenou izolací, musí mít odpovídající krytí min. IP2x (horní strana IP4x) a galvanickým oddělením komunikačních linek, použití interního zdroje atd. Pokud tyhle požadavky nesplní, tak riskuje šatlavu. Zapojení navíc nechrání před rušením od přechodových jevů a může způsobovat padání procesoru.
-
Petr M (neregistrovaný)
Vyšší napětí s malou impedancí znamená tvrdý zdroj s velkým zkratovým proudem. Pokud je to napětí vyšší než Vcc, tak z těch součástek uteče všechen stlačený dým. A bez něho součástky moc dobře nefungují...
Pokud to má navíc být jako proudový trafo, tak to nesmí mít proudovou smyčku uzavřenou skrz polovodiče. Hádej proč?
-
Petr M (neregistrovaný)
Tam je velkej odběr, to by se mu nelíbilo. A navíc potřebuje ošetřit vstup proti zákmitům. Navíc k požadavkům na prostorový oddělení obvodu a na izolaci přibude i požadavek na chlazení, protože docela dost topí a to cvakání a bzučení může taky někdy vadit. Takže tohle je zrovna cesta, kterou bych nešel...
-
Karel (neregistrovaný)
Dají se sehnat SSR relé, které těch 400V zvládnou. Necvaká to, ale stojí to 300Kč a víc. Největším problémem je ale ta spotřeba, tam to bude typicky kolem 5W. To sice nevyžaduje aktivní chlazení, ale trochu volného prostoru to chtít bude. Plus tu elektřinu musí někdo zaplatit. Takže ani to SSR by nebylo řešením.
-
Petr M (neregistrovaný)
To opravdu není. Ale paradoxně ne kvůli spotřebě, to je to poslední.
- Vstup SSR je obvykle 4-30V DC, on potřebuje 230V AC.
- Na výstupu je triak. Ten se nedá použít, potřebuje o dost víc než 5V.
- Triak při spínání DC nevypne.
- Z principu reaguje na přechodový jevy, třeba když bude soused svařovat a je velká Zs...
- Reaguje i na teplo.
- Snadno se odstřelí
- Nestandardní mechanika
- Cena úplně jinde - kvalitnější od 800 nahoru... -
Petr M (neregistrovaný)
Nemá. To je na digitálním elektroměru, LEDka s definovaným počtem bliknutí na kWh.
Počítám, že tazatel má dvoutarif. Takže verze s jedním relé s přepínacím kontaktem. Společný je na PE nebo na N, jeden kontakt přepíná sazbu na elektroměru, druhý spíná nulu pro blokovací stykač. Takže při tomhle provedení, i kdyby tam pustil bezpečný malý napětí, musí se to po technické stránce brát jako FELV. Se vším, co z toho vyplývá.
A i kdyby to tak bylo, tahání dalšího kabelu přes půl baráku by taky mohlo být hodně veselý...
Elektrika je zákeřný zabiják a chce to opravdu vědět, co děláte a jak to funguje. Pokud něko nemá znalosti silnoproudu, měl by použít plán B. Opsat si kód na HDO, podíva se na stránky distributora a dostane časy vypnutí a zapnutí. Ty stačí nasázet do CRONu. I kyby to o dvě minuty netrefilo přepnutí, tak z osmi hodin denně je to ještě v toleranci....
-
pepa (neregistrovaný)
Asi neco takoveho, pod elektromerem je jeste hdo prijimac, jestli hodiny spina on nebo to elektromer umi sam nemam paru.
Ale do technicke mistnosti mi jde kabel z toho hdo prijimace, ten opravdu spina proti N.No asi to to tema uzavru ze tam vazne narvu doutnavku a k ni foto-tranzistor prijde mi to jako nejednodusi a nejfunkcnejsi reseni. Stykac zavrhuju pro jeho zravost, spotreba 2-5W mi prijde trosku moc to temer nesezere ani cele rizeni vcetne relatek.
Asi pro spoustu lidi resim kravinu, ale to mozna bude ten duvod proc si cim dal vic lidi resi automatizaci sami, protoze to nepovazuji za kravinu a znat hdo je pro me dulezite, damozrejme seznam kdy je sepnuto vypnuto mam, ale to neznamena ze to tak v realu je. A pokud se clovek snazi o trosku inteligentni rizeni, bojleru a solarniho prihrevu (tekutinou) tak znalost hdo je dulezita, protoze jak rikam spotreba klasickych stikacu mi prijde jako mrhani.
-
Hany (neregistrovaný)
Zdravím,
zkus AC optocoupler, např. zde: https://github.com/Miceuz/triac-bloc autor používá LTV-814 na čtení fáze AC pro řízení triaku.
Rozhodně bezpečnější a jednodušší je ale standardní AC relé na DIN, doma to tak mám.
Jinak super články a výborná diskuze. :-)
-
pepa (neregistrovaný)
Dik za radu,
nezavisle jsem také našel, že řešením by mohlo být zapojení pro zero cross detector
s menší úpravou, a to buď hw nebo i soft, takže to by mohla být správná cesta.
ještě jednou dík, nad použitím relé se ještě zamyslím, vim že to není zas tak moc, ale ta spotřeba rele mě prostě leží v žaludku a to ani nemluvím o ceně za něco tak hloupého.Jinak napadlo mě ještě další řešení, a to že se píchnu na opentherm zběrnici u kotla a budu si vyčítat hdo z něj.
-
Petr M (neregistrovaný)
Pepo, ta spotřeba je něco, žeho se nezbavíš. Kabel od HDO je jako velkej kondík mezi žílama, pokud tam neproženeš pořádný proud, tak tam furt bude něco, co nechceš. Třeba doutnavkou teče tak maej proud, že nepoznáš rozdíl...
Ale co, bude u vás sranda... Minimálně než se naučíš rozdíl mezi výkonem a jalovinou.
ČLÁNKY DO MAILU