S tou fragmentací adresního prostoru mi to pořád nejde moc do hlavy, už nyní naráží některý HW na svoje hranice. Přitom (pokud se dobře pamatuju) poskytovatelé služeb (LIRové?) dostávají příděly IPv6 o velikost /32, koncový uživatel (domácnost) by měl dostat něco mezi /64 a /58. Nebude to větší nápor na routing, když tu (teoreticky) můžeme mít tolik sítí, kolik je IPv4 adres celkem? Nebo se IPv6 routuje lépe a inteligentněji a já o tom nevím.
Ne to ten duvod opravdu neni. Duvodem je to, jak se jmenuje tohle vlakno. Aby se predeslo budouci fragmentaci, dostava kazdy hodne adres, ktere by mely stacit na veky ;) A ano IPv6 se routuje inteligentneji a opet kvuli rozdavani obrovskeho mnozstvi adres, diky tomu se da (a bude dat) dobre delat agregace.
3,4028236692093846346337460743177e+38
/ ( děleno)
10 miliard lidí (10 000 000 000 ) odhad rok 2030
= ( rovná se )
34028236692093846346337460743,177 IP adress
Závěr: každý člověk by měl právo disponovat s 34 028 236 692 093 846 346 337 460 743 IPadresami
Nerad bych se mýlil ale myslím si, že lidstvo je na nejbližších 1000 let vykryté. Přeci jenom vyrobit tolik routerů,směrovačů,apod.. nějaké to století zabere.
Článek se snaží vytvářet hodnotu ze starého(fukčního) formátů jenž je naprosto bezvýznamný.
Rozdíl je v tom, že u IPv6 by jeden subjekt měl mít souvislý blok adres. S IPv4 dostal nějakou síť, pak se rozrostl, dostal další blok (nenavazující na předchozí), pak IPv4 adresy začaly docházet, tak se začaly přidělovat menší bloky… Podobně i na vyšších úrovních. Takže tam, kde pro IPv4 bylo pro jeden subjekt několik routovacích záznamů, by pro IPv6 měl stačit jeden.
Ještě nedávno znělo doporučení pro operátory dávat zákazníkům bloky o velikosti /48. Pokud si polovinu bloku /32 použije operátor pro svoji infrastrukturu, tak mu zbyde pro zákazníky 32768 prefixů /48. To je poměrně málo, takže dnes se preferuje blok /56 pro koncové zákazníky, což je 256 sítí /64. To stačí většině zákazníků. Pro větší zákazníky a mini operátory stačí blok /48. Extrém je O2, kde koncový zákazník dostane pouze jeden prefix /64, takže si nemůže udělat ani třeba oddělenou WiFi síť od LAN. Pokud se to tedy nezměnilo... Toto je silně nedoporučovaná varianta RIPEm.
Pro point-to-point spoje se dřív používal prefix /64, ale teď již pár let existuje RFC doporučující prefix /127. Bohužel některé platformy (třeba Mikrotik) to neumožňují nakonfigurovat. Umí /126.
Mikrotik už umí prefix /127. To už bych psíše vyčetl nemožnost mít konfigurovatelné link local adresy (jak umí kde co jiné).
O2 dává stále jeden /64 na PPPoE linku a druhý přes DHCPv6-PD do LAN.
Naprostá většina malých ISPíků, co nabízí IPv6, tak také nedává víc jak /64 v základu. Pár rozumnějších dává koncáku /60 a firmě /56.
Proč bych měl spotřebovat půlku přídělu pro svoji infrastrukturu? Mám tuny routerů a nevyčerpal jsme na nich ani jeden celý /64. :-) Router má jen jednu globální adresu /128, na interfejsech k sousedům má jen link local adresy, které pro provoz OSPFv3 plně stačí. A ani na portech ke klientům netřeba globální adresy, dostávají to přes DHCPv6-PD, takže jsou i linkové adresy jako spojovák.
Jak to tak vypadá, s nedostatkem IPček se postupně efektivněji alokují, neb dnes jsou zjevně naprosto neefektivně přidělené stejně jako jiné vzácné zdroje na této planetě. Až ISP zjistí, že za 256 adres od někoho klidně dostanou 100k, tak jim to bude stát za pár úprav v síti a rozprodej nepotřebných adres. Jen zákazníci si holt budou muset zvyknout na poplatek za zavedení služby a bude to.
IPv6 pak ještě dalších 10 let počká, nebo se možná i zjeví něco lepšího, protože dokud na prodeji a spekulace s přebytečnými adresami půjde vydělávat, migrace na IPv6 bude svým způsobem nezajímavá.
Jako docela zajímavá představa se mi teď vyjevila možnost investovat do bloku IPv4 adres. Dnes koupíš, za dva roky budeš vyplacen zlatem. Finačníci na to brzo přijdou ;-). Snad se mýlím...
Nejsem tedy odborník kolem provozu ISP, ale v enterprise prostředí vidíme výměny HW po pár letech, takže nevidím důvod, proč by nové boxy nemohli snést výrazně větší směrovací tabulky. Co je dneska pár milionů záznamů. Chápu, že je to kvůli rychlosti implementováno asi v HW, ale i tak. Oni si vymyslí nějakou slušnou logiku, možná se nebude routovat nejoptimálnější cestou, ale pořád docela dobře...
Pro pobaveni:
Koupili jsme routery Juniper J6350 s 1GB RAM. Mame dva BGP peery a uz v roce 2011 routerum dosla pamet pro routy. Viz.
http://www.juniper.net/elqNow/elqRedir.htm?ref=http://www.juniper.net/us/en
/local/pdf/datasheets/1000206-en.pdf
BGP:
1GB 400k route
2GB 1000k route
Rozsireni originalni pameti stoji, cituji:
"Bud 2x J-MEM-512M-S 512MB Memory Module - Spare $1 000
Nebo 1x SSG-500-MEM-1GB 1 Gigabyte RAM Memory Upgrade for the SSG 500
series, SSG 300 series, J2320, J2350, J4350, J6350 $2 000"
Vynasob poctem routeru (u nas 2x).
Nejvetsi for je, ze jde o obycejne DDR2! Ale kdyz nekoupite original, mate smolika se supportem.
V tuhle chvili uz samozrejme mame vsechny 4 sloty pro pameti plne a vetsi moduly nez 512MB oficialne J6350 nepodporuji..
Řešení na bázi linuxu a Qagga menší operátoři používají. Problém nastane, pokud je třeba routovat desítky gigabitů. Tam je jediná možnost routovat v hardware. Pak tedy vybereme Cisco, Juniper, nebo Alcatel, zaplatíme pár milionů korun a máme vystaráno. Bohužel díky rostoucím tabulkám to obvykle znamená router vyhodit a vyměnit za nový, i když se starý ještě zdaleka nezaplatil a výkonově by i stačil. Většina i hardwarových routerů donedávna používala 32 bitový operační systém a naráží prostě na omezení velikosti paměti (třeba cisco GSR12000).
Jenze on nepotrebuje zvedat vykon, potrebuje mit v pameti (kazdyho modulu) celou routovaci tabulku, a to je ten problem. Vetsina routeru umoznuje bez problemu pridat dalsi kartu/modul pro routovani dalsiho Gbitu provozu, ale ne uz rozsireni pameti tak, aby vsechny moduly mohly routovat. A to, ze si dneska koupis HW kterej to zvladne vubec neznamena, ze za rok ci dva se prostor nezdvojnasobi.
Vieš čo to znamená preadresovať celú sieť? Nieje to len tak že zo dna na deň switchnem celú sieť na nové adresy . Zbaviť sa jedného C IPv4 adries nám trvalo viac ako rok. Pri väčších sieťach a väčších blokoch si to radšej ani nechcem predstaviť.
HP má k dispozícii dva bloky /8 IPv4. Vyjadrili sa že by aj boli ochotný jeden blok /8 pustiť , len ked si spravili analýzu tak z časového a finančného hladiska by to bolo takmer nemožné
Coz je samozrejme nesmysl, takovy prachy za ty adresy nikdo neda, jednoduse proto, ze bude srovnavat cenu Ipv4 vs Ipv6. Dojde to na maximalne nejakou rovnovaznou cenu.
Uvedom si predevsim to, ze ceny konektivity celkem razantne klesaji (per Mbit), a ISP jaksi potrebuje bejt v plusu. Takze nebude davat litr za adresu, kterou pak prideli pripojce ze ktery vydela 50Kc mesicne.
zejmena kdyby se s IPV4 hospodarilo rozumne viz
http://www.root.cz/clanky/botnet-proskenoval-cely-internet-pouziva-se-jen-tretina-ipv4-adres/nazory/
Staci kdyby "otcove zakladatele" uvlonili nepouzivane rozsahy ..
Nevím, jak to skutečně souvisí s vyčerpáním IPv4 adres, ale na novou adresu pro pobočku jsme u velkého nadnárodního poskytovatele čekali víc než měsíc a podle dostupných informací šla žádost až do centrály mimo ČR. Nedávno jsme si nechali nainstalovat Lync od MS a dodavatel nám oznámil, že na to potřebuje pět veřejných IP adres. Tak nám došlo, že rozsah šestnácti adres, kterým disponujeme víc než deset let, je opravdu malý. :-)
Jde o to ze tyto americke produkty jsou designovane na jine pomery. V USA jsou doted cele site desktopu,tiskaren a programovatelnych zasuvek se svoji ipv4 adresou. Nejdal to dotahly univerzity kde ma svoji verejnou ipv4 snad i kvetinac na okne.
U nas jeste neni takovy problem jako treba v cine kde se jede uz u ISP pres nekolikanasobny nat.
O rok sa pri rovnakom článku stretneme znovu...
Celý problém podľa mňa je, že IANA sa snažila urobiť "strašne revolučný" IPV6 namiesto toho, aby len rozšírila IPV4 o väčší adresný priestor. Keby volila evolučný krok, k rozšíreniu by došlo postupne a prirodzene a už sa ukazuje, že v konečnom dôsledku omnoho rýchlejšie.
Ale nie, zvíťazili inžinierske ambície, takže implementácia je teraz náročnejšia na plánovanie, prácu aj hw, čo sú všetko náklady a do toho sa nikto hrnúť nebude, kým naozaj nemusí.
Zaprvé IPv6 nevzniklo v IANA, ale v IETF.
Tenhle názor „stačilo jen rozšířit adresy“ se objevuje zas a znovu, ale je tu jeden zásadní problém: bylo by potřeba kvůli tomu projít úplně stejné martyrium jako kvůli IPv6. Stejně by musel být ten upravený protokol nějak označen, stejně by se musely zavést přechodové mechanismy, stejně by se musela vyměnit většina hardware. Jen by se tomu říkalo třeba IPv4.1.
Když budeš nad IPv6 přemýšlet jako nad rozšířeným IPv4.1 (hodně věcí je tam opravdu stejných) o delší adresní prostor, tak dojdeš k tomu, že to tak vlastně proběhlo. Nenech se zmást tím, že v IPv4 se adresy zapisují desítkově a v IPv6 hexa. Můžu začít říkat, že moje nová IPv4.1 adresa je 158.154.11.138.244..1. Je to jen otázka pohledu na věc.
Ok a co to udělat tahle:
Přiřadili bychom další oktet tzn že ze standartní adresy 8.8.8.8 by se stala 0.8.8.8.8 s tím že pokud 0 by byla nepoviná.
V IPv4 headeru je místo options které se bežně nepoužívá - stačilo by se domluvit že pokud na určitém místě v options bude řekneme jeden bit co bude označovat zda se jedná o rozšířený(ipv4.1 paket) nebo ipv4 paket.
v případě že by tam byla 1. tak by routr věděl že v datech nebudou data ale ještě jedna malá slupka co ho informuje o 1.oktetu zdroje a 1.oktetu cíle.(nebo by se to teoreticky vše dalo nacpat do options v ipv4 hlavičce).
Díky tomu by byla zachovaná nativní zpětná kompatibilita kde by stačilo vyměnit hlavní routry na infrastuktuře a ostatní zařízení by o nějaké změně ani nevěděla a o vše by se staral NAT. Ve chvíli kdyby se nám paket dostal na rozcestí internetu se nám hlavní routru podívá a řekne hele tohle je novej IP paket tak kouknu na nový prefixy a budu ho routovat tam a tam.
Tohle by zajistilo 254*4 miliardy adres tedy DOSTATEK na dost velkou budoucnost, a zároveň plynulý přechod a možné dosloužení starých zařízení.
.....
Jestli se vám na IPv4 nelíbí NAT a myslíte si že s IPv6 bude automaticky všichni mít obrovské p2p možnosti tak tomu opravdu nevěřím - stejně bude muset ISP nakonfigurovat každému TVRDÝ firewall jinak by stačil šikovný virus a kupa BFU pro které je domácí firewall "takové to otravné klikátko povolit" a teď si představte že se to rozeseje do miliardy mašin a všichni pustí DoS útoky ..... konec internetu ;)
„že IANA sa snažila urobiť "strašne revolučný" IPV6“
To bude asi nějaká mýlka, tohle bych na IANA neházel.
„namiesto toho, aby len rozšírila IPV4 o väčší adresný priestor.“
Pár kontroverzních změn tam proběhlo, ale fakticky největší problém všem dělá právě ten zvětšený adresní prostor, který má za následek, že je IPv6 takřka samostatná síť.
„k rozšíreniu by došlo postupne a prirodzene“
Obávám se, že je to dost naivní představa. Potenciální implementátoři měli možnost se do vývoje zapojit někdy od roku 1996 a měli možnost se vyjádřit ke kontroverzním změnám. Pokud by nebyli vyslišeni, měli možnost předložit vlastní návrhy a připomínky. Pokud by autoři kontroverzních změn stále trvali na svém, stačilo aby několik významných implementátorů přišlo s interoperabilními implementacemi a kontroverzní změny ignorovali.
Ti, co radši zvolili zdržovací taktiku, dneska mají, co si zaslouží..
„Ale nie, zvíťazili inžinierske ambície,“
Takový je život ve světě, kde manažeři plánují jen krátkodoběosí., protože to je přece to, za co jsou placeni. Myslet na několik let dobředu se nenosí. Navíc se všichni poplácávají po zádech, jak skvěle se potýkají s problémy, a už se nemluví o tom, že si je sami způsobili.
Manažérska krátkozrakosť je jedna vec, ale IPV6 mi pripadá ako pokus ktorý kým sa dostatočne rozšíri, prestane byť aj aktuálny (a to aj z dôvodu problémov, ktoré sú pomenované tu v diskusii). Aby sa nakoniec nestalo, že sa nakoniec presadí až nejaký "opravený nástupca", nazvime ho IPV6.2, a tí, ktorí ako prví (viac či menej nadšene) nasadzovali IPV6, si nakoniec užijú 2 prechody.
Aj vývojári od kernelu tvrdili pred 5 rokmi, že NETFILTER je už neaktuálny. Medzitým už sa vystriedali najmenej 2 potenciálne náhrady a žiadna nedokázala zaujať natoľko, aby ho nahradila.
Chcem tým povedať, že istá dávka konzervativizmu nie je ani v technickej oblasti na škodu. Súvisí to so skúsenosťou a efektivitou. Niekedy najdôležitejšie rozhodnutia sú práve o tom, na čo sa treba vykašľať :-)
Samozrejme, keď niekto IPV6 nasadiť MUSÍ, tak ho nasadí. Ale tí, ktorým nechýba, už sú po tých rokoch strašenia dosť odolní...
Problémy pojmenované v této diskusi plynou z většího adresního prostoru IPv6. Takže by byly úplně stejné, i kdyby se ten protokol s rozšířeným adresním prostorem jmenoval IPv4.1. IPv6 totiž podle mne vedle rozšířeného adresního prostoru přidává jen volitelné vlastnosti, takže pokud někdo chce implementovat jenom IPv4 s rozšířeným adresním prostorem, IPv6 mu žádné problémy nevytváří.
„IPV6 mi pripadá ako pokus ktorý kým sa dostatočne rozšíri, prestane byť aj aktuálny“
Co týden mě lidé krmí různými prognózami v různých oblastech IT. Tahle prognóza mi subjektivně přijde jako jedna z těch méně pravděpodobných, ale budiž.
„Aby sa nakoniec nestalo, že sa nakoniec presadí až nejaký "opravený nástupca", nazvime ho IPV6.2“
Je velmi rozšířený omyl, že IPv4 a IPv6 jsou do kamene vytesané protokoly. Ve skutečnosti protokoly, které se souhrnně nazývají IPv6 prošly už tolika revizemi, že název IPv6.2 nelze chápat jinak než jako vtip.
I při velmi striktním chápání IPv6 jako „technologie“ je RFC 6434 tím IPv6.2, pokud bychom obsolete RFC 4294 považovali za IPv6.1 a stav IPv6 před vydáním node requirements jako IPv6.0.
„a tí, ktorí ako prví (viac či menej nadšene) nasadzovali IPV6, si nakoniec užijú 2 prechody.“
Všichni, kdo nějak vážně nasazovali IPv6 si prošli několika etapami už z důvodů technologických a dalšími etapami si projdou, vzhledem k současnému stavu software a hardware například z hlediska bezpečnosti. Ale ani nasazení IPv4 ani v dnešní době se vždy neobejde bez etap.
„Chcem tým povedať, že istá dávka konzervativizmu nie je ani v technickej oblasti na škodu.“
Já se v síťové oblasti považuju za velmi konzervativního.
lol ... dalsi co trepe ptakoviny ... co asi tak je IPv6 nez rozsireni prostoru na nekolikanasobek? Tak jako tak pro to potrebujes zcela novy HW. A kdyz uz se vymenuje HW, tak je dobry do toho implementovat i veci, ktere s IPv4 nikdy fungovat nebudou.
K rosireni by nedoslo tak jako tak, protoze utraceni za HW se bude branit kazdy v kazdem pripade.
A mimochodem IPv6 tu je uz temer 20 let.
To by bylo hodně smutné čtení. :-)
Velcí by asi mohli, pokud mají už trošku slušnější techniku. Viz O2 a ADSLka.
U těch malých, co jedou něco jako MikroTik, tam plně chápu, že s ejim do toho moc nechce. Hlavně dáno tím, že chybí pár funkcí pro rozuné nasazení v ISP sektoru. Takže jich řada má IPv6 končící na jejich routerech a neví, co dál s tím, aby to pro ně nebyla hnusná práce. A rozhodně se MikroTIk tváří, že není pro něj priorita řešení IPv6 nedostatků...
Na straně koncového klienta, jako domácí router, je MikroTik (např modely RB951) už plně uspokojující.
Na straně firemního sektoru, také stále chybí pár IPv6 vlastností, al epokud není složitější firemní infrastruktura, tak se dá.
„Velcí by asi mohli, pokud mají už trošku slušnější techniku. Viz O2 a ADSLka.“
Zatímco malí mohli už dávno a spousta z nich je ochotná IPv6 na základě žádosti přidělit.
„A rozhodně se MikroTIk tváří, že není pro něj priorita řešení IPv6 nedostatků...“
Je potřeba se smířit s tím, že Mikrotik na IPv6 dlouhodobě tak nějak sere. Oni zprovoznili spoustu jednotlivostí, ale o ucelenou podpora IPv6 CPE z linuxových routerů snad reálně usiluje jen OpenWRT. Zase na druhou stranu, OpenWRT má podporu IPv6 CPE pokud vím hotovou a řeší se už jen případné chyby.
Ano, malí dávají na žádost, protože to musí ručně domlátit. Chybí rozumná podpora pro centrální správu potřebnou v přístupové síti, abych se to dalo hroutit ve velkém, tak těch otrav je pár, tak se ručně vyřídí. Už jen spolupráce s RADIUS serverme z pohleud IPv6 je u Mikrotiku "dosti skromná".
Jako domácí CPE u MikroTiku z pohledu IPv6 už vůči tomu nemám námitek. Jsem si i párkrát zkoušel, když je Mikrtik i jako CPE na IPv6 only síti a bez námitek na doma.
Suhlasím s předchozím, že MikroTik není žádné multimediální Hi-Fi, tam neuspokojí.
U firemního sektiru to už tak radostné není a v přístupové síti k pláči. Ano, je to prioritou požadavků a majorita míří zatím jinam...
Stejní provideři dávají na požádání i IPv4 a většinou ji ani neroutují, ale používají 1:1 NAT. Nejspíš nebude CPE na Mikrotiku jako CPE na OpenWRT, ti druzí se skutečně docela snažili.
Rád bych někdy u Mikrotiku udělal nový test, protože nezdokumentovanou konfigurace DNS jsem při tom minulém zjevně neodhadl:
http://www.abclinuxu.cz/blog/pavlix/2012/9/mikrotik-ipv6-a-dobry-obed
Dopravení veřejné IPv4 pomocí NAT1:1 je jedna z věcí, co člověka slušně rozzuří v mém případě (z důvodu komplikací s IPsec a podobnými).
Ano, Mikrotik v roli CPE o něco pokročil. Je trochu zrada, že DNS servery posílané v ohlášení routeru a i v bezestavovém DHCPv6 (to už také umí, takže se dá dostat nastavení IPv6 DNS i do Windows) bere z konfigurace DNS klienta pod "/ip dns". Sám si umí vzít dynamicky pro sebe IPv6 DNS adresy jen v roli DHCPv6-PD klienta, neumí to z ohlášení nadřízeného routeru. Ale v praxi asi vždy bude použita DHCPv6-PD klient funkce u routeru, takže to nevnímám jako problém (není podpora pro vysílání a příjem nastavení NTP serverů v DHCPv6).
Umí i to, co požaduje RFC pro domácí CPE routery, že si globální adresu na WAN straně a i adresu default routy vezme dle ohlášení nadřízeného routeru, opět trošku schovaná funkce v "/ipv6 settings set forward=yes accept-router-advertisements=yes".
Defaultní bránu také umí získat tak, že jako bránu použije adresu DHCPv6-PD serveru, co mu odpoví na WAN straně, což j pro řadu konfigurací asi akceptovatelné.
Takže pro domácí CPE snad jen chybí, že když nemá aktivní default routu, že má posílat do LAN segmentu ohlášení routeru s životností 0, ale je to řešitelné třířádkovým schedulovaným skriptem.
> A nějaký článek, jak probíhá testování IPv6 a kdy už konečně ISP spustí celoplošné přidělování IPv6 by nebyl?
No, mimo end-user oblast uz je situace o dost lepsi nez pred par lety - kdyz jsme pred par mesici delali konkurz na vyhrazene 150 Mbps pripojeni k Internetu, tak vsechny oslovene firmy az na jednu nabizely IPv6 v cene a ta jedna planovala zprovozneni IPv6 do roka.
V IPv4 by za normálního vývoje včetně populačního a kulturního mohly stačit při vědomí, že adresy pro subsítě mohou uvnitř těchto subsítí pokrývat nárůst připojených zařízení se subadresami jako podmnožinami. Dále lze při mobilizaci přidělovat jednomu uživateli s více zařízeními pouze limitovaný počet pro současně zapnutá. Jenže pokud bude internet jako protokol použit i pro přímý kontakt s RFID chipy a kdejakým jednoúčelovým ovladačem čehokoli, pak může i v IPv6 docházet k problémům při správné adresaci. Osobně ale soudím, že z lidí roboti nebudou, byť o to kdejaký globální elitář velmi usiluje, neb bez napájení není přenosu ani signálu a dostupné napájení zdaleka není pro budoucnost samozřejmostí. Už dne je peněz nedostatek a ekonomiky se potácejí nad propastmi. Na dluh dlouhodobě nelze ani žít ani komunikovat...
Tohle nemůže dlouhodobě fungovat z jednoduchého důvodu: počet IPv4 < počet lidí na planetě. A to ani nepočítám servery, které taky potřebují svoje IPv4.
K jakým problémům s adresací bude docházet v IPv6? IPv6 má dost adres na to, aby každý člověk na planetě mohl mít svoji vlastní /48 síť, kterou může rozdělit na 65 536 sítí /64, a ještě zbude skoro 40 000krát více sítí /48 pro další využití.
K vyse uvedenymu jen toliko, ze koncovi uzivatele problem naopak vnimaji, a to cim dal razantneji, jen si jednoduse neuvedomuji, ze ten problem je zpusoben nedostatkem adres.
Lidi, kteri se nejen na me obraceji s tim, ze jim "neco" nefunguje je cim dal vic, a cim dal castejs narazim na to, ze jim to "neco" nefunguje proste proto, ze nemaji ... internet.
Nekdy je resenim nejaky ten nekrestansky peniz za prideleni adresy (o2, upc ...) nekdy staci providera pozadat, nekdy to nema reseni zadny (provider sam nema).
Samo ze stale plati, ze ta stadni vetsina, co pouziva tak maximalne http, a jejich hitech vyuziti netu je fb to, ze nema realne net nepozna. Ale ta vetsina se zmensuje, stim jak pribyva vsemoznych predevsim mobilnich aplikaci. Lidi najednou zjistujou, ze by (trebas) chteli doma zapnout topeni pri odjezdu z prace, ze by se chteli pripojit na svuj domaci PC a neco si z nej stahnout, ze by chteli ... a odpoved v pripade IPv4 je casto "sorry, smula, nejde".
já bych si ani nedivil kdyby se místo veřejných IP začali přiřazovat porty :) A tak někdo kdo by chtěl jen zapnout topení a ta aplikace by mu umožnovala použít prakticky jakýkoli port by mohl být zavodou prakticky za par kaček ale pro změnu někdo kdo by chtěl provozovat http server na portu 80 by měl trošku dražší srandu :)
Říkáte to dobře. Plno zastánců IPv4 argumentuje tím, že veřejná adresa není potřeba, protože ji většina síťových aplikací nepotřebuje, protože pracuje jako klient, ale už jim nedochází, že jako klient je navržena, protože jako server by měla problém (obzvláště u BFU). Osobně tipuju, že po rozšíření IPv6 silně naroste počet aplikací pracujících jako server nebo p2p, a to už jen proto, že to jednoduše půjde.