Jsi zaspal, Vogo!
Vzdyt uz je draft na IPv10: https://tools.ietf.org/html/draft-omar-ipv10-03
A pro uplnost jeste IPv9 (z roku 1994!): https://tools.ietf.org/html/rfc1606
Sedmicky maji podporu do roku 2020 a Osmicky az do 2023. A v tomhle pripade nejde ani tak o to, co podporuje MS, ale co uzivatele pouzivaji. A tam je jasny, ze tyhle starsi verze jeste chvili vydrzi, takze kdybych chtel rozjet hypotetickou IPv6-only sit, na DNS v RA zatim spolihat nemuzu.
A XPcka do 2k19 ... ;D, pricemz i kdyz z tech XPcek mozna "na web" uz moc neleze (ale malo taky ne) tak se vesele ve velkym pouzivaji v internich sitich. A jeste par desitek let budou, protoze masinu za 100M nikdo nezahodi proto, ze nema dost khull system na kterym bezi nejaky ovladani.
BTW: Pro widle existuje https://sourceforge.net/projects/rdnssd-win32/
Co se tyka tunelovani, 6to4 je velka skoda, protoze to je nejbliz, jak jsme se dostali ke vzajemny kompatibilite IPv4 a IPv6. Mam verejnou IPv4 adresu = nemam problem s IPv6-only sluzbama, protoze mam automaticky verejnej IPv6 prefix /48. Teda teoreticky nemam problem. Technologie samotna by byla v pohode, je jednoducha, nestavova (= nenarocna), proste parada. Problem je v tom, ze to vsichni zazdili, nejsou 6to4 brany. Dejte si ze site beznyho ISP traceroute na 192.88.99.1 a skonci v lepsim pripade u CZ.NIC, v horsim nekde v ***. To samy v opacnym smeru, ze stroje s nativnim IPv6 na neco v 2002::/16, poleze to kdo vi kam. Pak to nema byt nespolehlivy. Kdyby si prumernej ISP rozjel 6to4 branu vlastni, mohlo by to valit skvele.
Proč by si měl ve světle následujících argumentů nějaký ISP rozjíždět nějakou bránu nebo nějaký překlad?
1. Ve vlastní síti je výhoda mít jeden protokol kvůli tomu, aby nedělal věci 2x.
2. Je výhodou mít traffic na protokolu, který používá veřejný IP adresy, protože
- nepotřebuje drahý CGNAT.
- nepotřebuje logovat traffic, prostě má tabulku prefixů.
3. Na jakoukoliv bránu nebo NAT potřebuje nějakou mašinu, která stojí prachy a žere prachy.
4. Využití brány potřebuje konfiguraci mašiny na konci - routeru nebo finálního zařízení.
5. Pokud se balení do jinýho protokolu dělá v routerech u zákazníka, musí router podporovat oba protokoly minimálně na straně LAN (+ samozřejmě tunelovací mechanismus).
6. Pokud je potřeba konfigurovat bránu na koncovým zařízení a "internet" pojede i bez toho, tak se na to 99% lidí vykašle, takže drahá tunelovací mašina skoro nic nedělá.
Podle těchto argumentů vychází nejlíp síť IPv6 only:
- Jeden protokol, bez NATů, bez překladů, bez tunelování (body 1 a 2).
- Je jedno, jestli za CGNATem bude IPv4 nebo IPv6. Stejně budou klienti schovaní za jednou IPv4.
- IPv6 traffic takový (nebo veřejná IPv4) CGNAT rovnou obteče a je klid - úspora úměrná tomu, jaká část provozu přejde na IPv6 (nebylo by špatný to vynutit přidáním jednoho hopu na CGNATu místo přikoupení HW při nedostačující kapacitě) (bod 2, 3)
- Koncový zařízení podporují IPv6 (Win, Apple, Linux, Srandoid, LWIP,...) (body 4, 5 - nastavení jenom XLAT464 na routeru pro koncový zařízení bez podpory IPv6).
A v takové síti je, jak jistě uznáš, tunelování typu 6to4 poněkud mimo.
Tunelovani pomoci 6to4 je prechodova technologie, docasna vec a hlavne pro prvni fazi. Je mi jasny, ze muj dnesni povzdech nad jejim osudem je s krizkem po funuse, hlavni smysl to melo pred patnacti lety.
Typickej ISP byl IPv4-only a rychly prekopani site nebylo realny. Pro efektivni 6to4 bylo potreba natahnout IPv6 jen ke hranici svy site, coz je urcite snadnejsi. Pak stacilo, aby to zacaly automaticky podporovat koncovy zarizeni, at uz OS (MS to udelal) nebo domaci routriky (tam se na to svorne vykaslali asi vsichni). A kdyby to byvalo vyslo, po par letech, az by se ty veci prirozene obmenily, bysme nezacinali z niceho, ale IPv6 by mel automaticky kazdej s verejnou IPv4 adresou.
Nekteri sli jeste dal, napr. DJB (autor qmailu a rejpal do IPv6) navrhoval, aby se to "prodratovalo natvrdo" primo v OS, kdy sluzba poslouchajici na 1.2.3.4 by transparentne byla dostupna i na 2002:102:304::1, aby IPv6 zacalo fungovat kouzelne samo, bez potreby toho moc konfigurovat, protoze lidi jsou jak znamo lini. To uz by mozna bylo za hranou, ale nelze poprit, ze kdyby se takova vec zapnula sama v ramci aktualizaci, pozitivni efekt na rozsireni IPV6 by to melo.
Celkove nemohlo byt 6to4 univerzalni spasa, protoze neresi NATisty, kterych uz tenkrat bylo hodne. Ale stale vyrazne min nez dneska, takze to byl mensi problem. Proste z myho pohledu je 6to4 promarnena prilezitost. Dneska uz se vyvoj vydal jinam a tunelovani ma smysl spis naopak, IPv6 nativne a v nem IPv4.
Přesně tak. V ideálním případě by měla být 6to4 brána v každé dualstackové službě, tak aby cesta zpátky z nativního IPv6 byla co nejkratší. Veřejné anycastové brány by pak sloužily jen pro dopředný směr a to jen v případě, že by služba nepublikovala 6to4 adresy v DNS.
Bohužel mi připadá, že právě tenhle geniální princip distribuovaného bezestavového překladu zároveň stojí za praktickou nepoužitelností. Protože se to chová pro různé páry adres nekonzistentně a když už odhalíme konkrétní problém, stejně není koho za něj potrestat. Posledním hřebíčkem do rakve pak byla zabugovaná implementace 6to4 brány v MS Windows, která při aktivaci fungovala správně, ale poté se zapomněla vypnout, když uživatel změnil konfiguraci.
ale vždyť to jsou stejné podmínky jako má ISP - vlastní sítě, vlastní konfigurace, vlastní infrastruktura. Tady je důležité, že to lidem fungovalo na jejich zařízeních, to pod kontrolou neměli.
Vždyť i u ipv4 se poměrně dlouho řada věcí ladila a dodělávala, tyhle technologie jsou živé, proto jsou živé i specifikace. Nic v současné době nebrání nasazování ipv6, to že funguje lze vidět na mnoha místech.
"Koncákům" to valilo. Počítám, že si nekupovali foun/noťas jenom na tuhle akci, a stejný stroj povalí i doma.
Turris je na úrovni domácíího routeru/AP. Tam to taky valilo (ok, nepojede to na potvoře za tři stovky z druhé ruky a nejspíš bude potřeba OpenWRT nebo něco podobnýho)
No a kabel do Turrise, to je to samý, co vyleze z bridge od ISP. Takže pokud tohle řešení nefunguje doma a router to podporuje, problém IPv6 je čistě na straně ISP.
Já dodnes nepochopil proč ipv6 s podporou ipv4 prostě nepočítalo, měla být vyhrazena adresa nebo adresy s patřičným prefixem ve které by byl skován ipv4 prostor a tím by byl jasně definováno co s ipv4, na světe mohlo vzniknout několik bran 6to4 a bylo vystaráno. DNS by automaticky poskytovaly AAAA zaznam i pokud by meli jen A zaznam.
Nieco take existuje, je tam prefix ::ffff:0:0/96
Problem je ze by ten preklad musel urobit niekto cestou. V internete si to viem predstavit, horsie by to asi bolo v lokalnej sieti ale admin pri implementacii IPv6 by to mohol pripravit a postupne migrovat jednak klientov jednak servre. Je tu niekto kto to skusal? Je s tym nejaky problem?
Ano, ale NAT64 a DNS64 by mely být služby buď ISP nebo klidně ještě dál, ne abych kvuli tomu potřeboval ještě ipv4. Většina lidí potřebuje z ipv6 světa do ipv4 protože jejich oblíbený web s koťátky jede jen na ipv4.
Já jen říkám, že se na toto mělo myslet na začátku a také k tomu měli vzniknou patřičné nástroje včetně knihoven a návody, ne že si to každý pytli-kuje po svém.
Celej /48 je asi overkill pro vetsinu uzivatelu. Ale /64 znamena pouze jeden segment site a clovek si pak neudela ani obycejnou oddelenou sit pro hosty. A to je zrovna vec, ktera musi fungovat automaticky jednim kliknutim v administraci routeru (bavime se o necem domacim blbubzdornym), nebo rovnou uplne sama. A tam zase vyrobci routeru potrebujou mit jistotu, ze vetsi prefix je standard. Neco nastavovat rucne a zadat o vetsi prefixy bude 0,00<neco malo>% obycejnych uzivatelu, takze pokud by se zlozvyk s pridelovanim /64 vic rozsiril, bude to akorat brzdit vyvoj. Takovi poskytovatele by se meli hodne stydet.
stačí, když bude vícegenerační domácnost, pár technických hraček a už máš nedostatek. Přidělovat adresy s myšlenkou, že za rok je budu měnit nechce snad nikdo rozumný.
Proč posuzuješ vše jen podle sebe a svého okolí? Nepřipadá ti, že žiješ ve svém bublině a nezohledňuješ, že někdo jiný má jiné potřeby a možnosti? Očividně se v sítích nepohybuješ, nenavrhuješ je, ale naprosto přesně víš, co každému stačí.
Tady jde o budoucnost. Pokud bude respektovanej standard, ze kazdej ma doma minimalne /56, muzou se potom vymyslet novy veci, ktery to nejak rozumne vyuzijou. Podstatna je u toho jistota, ze to drtivy vetsine uzivatelu pujde, aby to melo smysl delat. Pokud se ale ve vetsim meritku uchyti pridelovani /64, tak "prostor k rozletu" proste nebude. Ani /60 neni zadnej zazrak, na prvni pohled to muze vypadat dostatecne, ale zadna velka rezerva v tom neni. A pritom je to uplne zbytecny omezeni, IPv6 adres je opravdu dost pro vsechny.
No snad je rozumný základ WiFi pro hosty (jedna podsíť) a jedna síť pro obyvatele (s tiskárnou, NASem,...) , síť pro interní věci (třeba streamování ze sat stb, který routuješ do vnitřní sítě a ne ven kvůli bezpečnosti), u paranoiků síť pro kamery a DVR, u bastlířů experimentální síť,... VLANů můžu mít 4096. Čemu pak vadí prefix /56, kde je 16x míň prefixů, než můžu mít na jednom portu VLANů? Proč to redukovat jenom na jednu /64 síť?
Rozumný minimum je /56 na domácnost. A třeba když se známí rozvedli a rozdělili si barák na přízemí (ona) a na patro (on), najednou je z jednoho kabelu potřeba dvojnásobek podsítí... A jak zaznělo od Starapy, rozumný ISP nechá rezervu na rozšiřování, takže by stejně alokoval /48 na linku, ale povolil používat jenom /56 a zbytek řešil byrokraticky. Není to jednodušší udělat rovnou a dát /48?
Jenže si tam ten dotyčný nesmí dát třeba tplink archer C7. On má totiž při každém bootu (možná i při každém renew) nové IAID. Takže se klidně stává, že pokaždé dostane nový prefix ... A třeba v Kutné Hoře to někdy znamená patnáct denně. A v případě DHCP serveru mikrotiku to také znamená, že nelze přiřadit segment staticky.
Přitom se to honosí logem "IPv6 ready".
Jasně, zrovna za tohle návrh ipv6 nemůže. Ale je to jeden z klacků, co od implementací odradí hned v první hodině ...
Kolikrát jste popsaných několik VLAN v jedné domácnosti už viděl ? V jedné z CZFree sítí mám na starosti cca 200 členů od bytů kde bojím opřít abych něco nechytil po nové vily s několika AP, kamerami atd jen jednou jsem viděl použitý HW, který by VLAN mohl umět ale stejně tam všechno jelo v jedné síti.
Doma mám momentálně tři sítě. Všichni známí se diví, že vidí dvě WiFiny, po vysvětlení pro a proti by to brali taky, ale jejich maketa routeru nepodporuj ani oddělenou WiFinu pro návštěvy. Ale pár lidí jsem už přesvědčil, aby si WiFi zaheslovali. Jeden pán si pak chválil, že má 3x rychlejší net, akorát za tři dny zazvonil soused a ptal se na heslo k WiFině...
Ale tady jde o stanovení standardu - pokud třeba vznikne rozumný RFC (nebo jiný požadavek) pro SOHO routery s požadavkem oddělené guest WiFi, tak z /64 není kde brát.
A viděno zpětně - proč vůbec dávat domácnosti nějakou, byť jen natovanou, IPv4 adresu, když stejně má domácnost jenom jeden počítač, modem přímo na COMu a v datacentru ho vidí jako tty[x]?
IPv6 byl záměrně navržen tak, aby se s adresami plýtvalo. Protože z technického hlediska není pro internet podstatný absolutní počet adres, ale míra jejich „rozdrobení“ – to určuje velikost routovacích tabulek. Takže to vaše řešení „další až na požádání“ je přesně to, čemu se chceme vyhnout (protože to „další“ znamená další záznam v routovací tabulce). Navíc z prostoru IPv6 se rozděluje jen malá část – když se ukáže, že je to špatně, může se vzít další část a začít to rozdělovat jinak. A i kdyby se ukázalo, že je těch IPv6 adres nakonec málo, může se další část vyhradit na nějaké přechodové mechanismy na ještě delší adresy. To s IPv4 už nebylo možné, protože prostor IPv4 byl vyčerpán dřív, než by bylo možné nějaký rozumný rozsah pro přechod na IPv6 vyhradit. Navíc doporučení je dávat „každému joudovi“ /56 a /48 dávat jenom těm, kdo o to požádají.
Protože těch adres je tolik, že každý jouda na Zemi může dostat 35 000 /48 bloků.
A kdyby náhodou nebylo … v současnosti se přiděluje maximálně jedna třetina IPv6 adres. Zbylé dvě třetiny jsou vyhrazené, pokud by hrozilo, že se adresní prostor vyčerpá dřív než za několik století.
Adresy prostě jsou. To si lidé v 80. letech u IPv4 mysleli taky.
Bylo to spíš v 70. letech a bylo to proto, že každý IPv4-ready počítač zabíral sál velikosti tělocvičny. U IPv6 někdo rozpočítal, kolik adres je možné přidělit na 1 cm^2 povrchu planety a pořád vyšlo dost velké číslo. Nehledě na to, že 5/8 IPv6 prostoru dosud není (a nejspíš nikdy nebude) nijak využito, takže když se současný model adresování ukáže jako příliš lehkomyslný, stále je možné obsadit zbytek prostoru smysluplněji a přitom být stále interoperabilní se současnými IPv6 sítěmi.
Proč by se měl každému joudovi přidělovat rozsah /48, který stejně nikdy nevyužije? Proč se v defaultu nedává (nemá dávat) jedna /64 síť, a další až na požádání?
Třeba proto, že to požádání je pro vás jako ISP výrazně dražší, než přidělit rovnou dostatečně velké množství adres rovnou a o zákazníkovi už nikdy neslyšet. Nebo třeba proto, že jeden plochý systém je jednodušší na správu než diferencované kategorie zákazníků, podle toho, kdo kdy požádal. Nebo třeba proto, že nutnost zákazníka o něco žádat, byť by to bylo zadarmo, zhoršuje jeho komfort. Nebo třeba proto, že zákazník sám tomu nerozumí, ale třeba mu domů přijde montér namontovat dejme tomu EZS a nebude mu to moci předvést, protože bude muset počkat, až někdo na straně ISP vyhoví žádosti a zavede kratší prefix.
Tyvole a ty ty adresy nekde tezis krumpacem nebo co jako? Fakt demnti tohle ... kdyby ipv6 melo kbit ... tak budou resit, ze prece 10 adres musi stacit kazdymu ... Vis ty mamlase cemu se rika navrh site? Mimo jiny i adresplanu .... a abys moh udelat adresplan, tak pro nej potrebujes ... PROSTOR.
/56 == dotycnej ma k dispozici JEDEN byte .. neboli, DVA znaky v ty IP. Na tom se toho moc vymejslet neda aby to bylo prehledny a zdokumentovatelny co?
/48 == ma CTYRI znaky.
To je zbytecne moc ... vis jakou to da praci dostat jednu adresu? A vis co je to teprv za fachu kazdou jednu napsat do firewallu? No neblbni ... prece nebudu nekam vopisovat miliardy adres ... dyk ten firewall jde dopr.dele uz s milionem ...
Ja bych to udelal takhle ... v souladu s RFC1149 by si kazdej zakos dodal svuj transporter dat (tudiz nemusim resit ze data nekde zabloudej, je to mimo moji sit) a pokud by nahodou chtel i IPcko .. tak leda za priplatek. Dyk ho venkoncem nanic nepotrebuje, kdo by chtel nejaky hausnumero, jeste ktomu hnusny a nezapamatovatelny zejo.
Je nějaký důvod, proč nedat víc? Argumentů, proč neskrblit, tady už zaznělo celkem dost.
A není se třeba bát ani toho, že se zkomplikuje síť tím, že bude víc podsítí na jednu linku.
ISP zpracovává píše to samý, co za CGNATem pro jednotlivý klienty. Jenom místo IPv4 adres jsou IPv6 bloky /56 nebo /48... Ušetří při tom za mašinu pro CGNAT.
Když na požádání přidělá k /64 další /64 a jiným prefixem, najednou má v routovací tabulce dvojnásobek záznamů pro klienta.
Do firewallu u koncáka se přece napíše /56 nebo /48 jako DROP.
A pak se píšou prefixy podsítí, který si přidělí a můžou ven (třeba HTTP klienti s PX), jedno privilegium/přidělenou síť. A za to vypíšu jednotlivý stroje, který poslouchají na některým portu a chci, aby slyšely, co se děje venku. A tím je síť nakonfigurovaná. S minimálním rozdílem.
Důvod nedat víc je často ekonomický, zkrátka tak oddělují SOHO segment za 250 Kč/měsíc od firmy za spoň litr/měsíc.
A když bude koncák chtít víc, tak si připlatí nějaký jendoráový poplatek. ISP potřebuje vydělávar, takže se bude snažit chatit každé možnot, pokud to situce dovolí...
A prosím, ta diskuse o CGNAT, že nasazením IPv6 ušetří, že nemuí mít železo na CGNAT. Realita většiny alterntivních ISP v Česku je, že jestli NATuje neo ne, tak to na výkon potřebného železa nemá parkticky vliv. Stejně obvkyle někde na hlavní bráně, co dělá CGNAT, tak jedou i shaping datových toků (pro IPv4 i IPv6), které mají mnohem větší dopady na výkon železa, ten CGNATing se už v tom ztratí. Rozhodně jich to většina nacpe raději do jedné výkonejší mašiny, než několik za sebou, protože to vyjde levněji na nákup, místo i spotřebu elektriky, tak i administraci, protože řada těch debilních systémů pro administraci ISP sítí nepočítá ani s variantou, že by to bylo jinak. Jen pár uvěomělých má ty mašiny spoň 2, kdyby jedna chcípla, že mají hned zálohu v druhé...
Důvod nedat víc je často ekonomický, zkrátka tak oddělují SOHO segment za 250 Kč/měsíc od firmy za spoň litr/měsíc.
A když bude koncák chtít víc, tak si připlatí nějaký jendoráový poplatek. ISP potřebuje vydělávar, takže se bude snažit chatit každé možnot, pokud to situce dovolí...
Tohle by podle mne bylo proti pravidlům RIPE. Myslím, že ISP nemůže požadovat platbu za další IPv6 adresy. A těžko to schovají za administrativní poplatek, když si to přidělováním malých rozsahů sami komplikují.
> Realita většiny alterntivních ISP v Česku je, že jestli NATuje neo ne, tak to na výkon potřebného železa nemá parkticky vliv. Stejně obvkyle někde na hlavní bráně, co dělá CGNAT, tak jedou i shaping datových toků (pro IPv4 i IPv6), které mají mnohem větší dopady na výkon železa, ten CGNATing se už v tom ztratí.
Na shaping staci per-user stav, zatimco na NAT je treba per-flow stav. A per-flow stav je obecne problem - zere to spoustu pameti, komplikuje to dynamicky failover, je to nachylne na ruzne nestandardni situace. A treba na linuxovych routerech je vykonovy dopad connection trackingu potrebneho pro NAT nezanedbatelny.
Nu, v reálu ale u těch ISP vidím, že s NATem nemají problém, dokonce kolikrát síť przní tak, že vůbec veřejky dovnitř neroutují a i když má člověk "veřejku", tak mu ji doručují přes NAT1:1 a ne se srát s nroutováním.
V podstatě jim to zvládá kde co. V reálu nejčastěi nějaký Mikrotik s RouterOS,(čili trochu upravený linux) přípdně PC na kterém je RouterOS nainstalován. Problémy s výkoností jim začnou ve chvíli, kdy začnou shapovat. Dokud jen brány NATují, tak v pohodě, le shaping je pro ně zabiják výkonu a je jedno, zd shapují IPv4 nebo IPv6, z tohodle pohledu v reálu problém CGNAT nepociťují.
A něco jako failover při selhání je řadě z nich k smíchu, na to se u SOHO nehraje.
Predstav si na chvili, ze jsi inzenyr u ISP a prijdes s navrhem zavedeni IPv6 za nekym z ekonomickeho. Ten se te jako prvni zepta, co nam to prinese a kolik to bude stat. Po 5ti minutach te vyzene ze dveri, ze jsi idiot a budes rad, ze te nevyhodili. A jeho argumenty budou nasledujici:
1) Takze vy chcete zavest system, kde nam lidi nebudou muset platit za verejne IP adresy ? Maximalne jim muzeme dat platbu za pevnou IP ?
2) Dobre, rikate, ze usetrime na poplatcich RIPE, protoze dostaneme za mensi penize stejne mnozstvi adres. Ale proc pak jimi chcete plytvat a kazdemu pridelit /48, proc jim proste nedame tech /64, ja bych jim dal i min, ale pry je to minimum. Jenze stejne jim platime rocne 2k Euro jenom za to, ze jsme poskytovatel.
3) Rikate, ze usetrime na zelezu, protoze nebudeme provozovat CGNAT. Jenze ten uz tady mame a kompletne prejit na IPv6 nemuzeme, protoze spousta veci je jeste v IPv4, pockame na ostatni a pak se pripojime i my.
4) Takze vy jim date tolik adres, ze se pak z nich budou moci stat poskytovatele internetu? Proc by nam pak cely panelak platil 400kc mesicne za net, kdyz si muzou poridit jeden takovy internet a rozdelit si ho a porad budou mit vsichni verejnou IP ? Ja bych jim nejradsi ten bridge mod zakazal, aby to nemohli udelat ani nyni.
A toho chudaka co tam musel za UPC fakt lituju :D Ten bud musel udelat neco hodne spatneho nebo proste mel smulu pri losovani. Docela se divim, ze po tech vsech prednaskach jak je DHCPV6 na prd, jak se maji pridelovat vetsi bloky. Tam vystoupi s jejich /64 DHCP netem. Se divim, ze ho neukamenovali notebookama.
Ale pragmaticky je to jejich reseni asi nejrychlejsi cesta, pokud fakt chceme prejit na IPv6.
I kdyz nejjednodussi reseni by samozrejme bylo, kdyby RIPE brutalne zvysilo poplatky na IPv4 a snizilo (nebo nechalo tak jak to je) poplatky za IPv6. Do roku bychom na IPv6 bezeli uplne vsichni...
A za 1/2 roku ho majitel povesi za kule do pruvanu, protoze mu pocet zakazniku klesne na 50%, paac se nedostanou na guugl ...
Zcela pratkicky stoji naprosto cokoli od UPC zcela zahovno, a je jedno jestli je to net nebo tv nebo cokoli (poskytujou i - taky nefunkcni - telefony). Nezapomenu jak se mi znamej chlubil, jak ze ma od teho UPC to HD ... a mel krabici, z ni ... analogovej koax ... do svy HD TV ... lol.
Ne. Není žádný problém mezi RA a DHCP. RS-RA je poměrně jednoduchý protokol, který dává vašemu počítači vědět jak vypadá síť. Dozví se jaký router je primární, sekundární a terciální, jaká je místní doména, místní rekurzivní servery a jestli je v síti zapnutá izolace klientů. Jediný problém mají uživatelé starších Windows, kteří se doménu a DNS z RA nedozví. To je spíš virtuální problém kvůli nedostatku IPv6-only sítí, protože seznam DNS se sestavuje z obou protokolů. Navíc to není chyba návrhu IPv6 ale konkrétní implementace (MS).
DHCPv6 potřebujete pouze pokud potřebujete:
- Delegovat prefix pro CPE (to ale nezávisí na přidělení adresy, DHCPv6-PD se použije i pokud se použil SLAAC)
- Vynutit pro zařízení pouze jednu konkrétní adresu
V ostatních případech je DHCP zbytečné. Navíc nakonfigurovat RA je poměrně rychlé a jednoduché. Chybou bylo, že DNS nebylo v RA od začátku, ale to už je poměrně dlouho napraveno. V IPv6 je jen trochu jiná filozofie pokud jde o DHCPv6. V případě IPv4, která původně neměla autokonfiguraci vůbec, se nenakonfigurovaný stroj aktivně dožaduje DHCP. V případě IPv6 má od začátku svou adresu (link-local), rovnou dostane RA (případně se před tím zeptá přes RS) a v tu chvíli ví jak vypadá topologie sítě. DHCP použije jen pokud mu router řekne, že ho má použít a v případě, že je CPE a chce prefix.
Zkrátka RA je jednodušší (jen otázka-odpověď) a většinou dostačuje. Není třeba lpět na DHCP protože se to tak dělalo na IPv4.
Ehm ... tak specielne M$ site spis odjakziva bojkotoval, a bojkotuje je dodnes ...
Kam az moje pamet saha, tak se do vsech widli 9x musely instalovat klienti tretich stran aby to vubec nejak fungovalo (o DOSu nemluve), A to, ze s velkou slavou v posledni verzi widli uvedli ... jak jinak nez opet polonefunckni rdnss, staci samo o sobe. Jo, zkousel sem to ... pokud je v siti dhcp (v4) tak to 6tkovy DNSa z RA proste ignoruje, nazdar bazar.
Ohledně toho RDNSS ve Win10 asi musím s j souhlasit. Chová se to divně. Navíc zatáhli nějakou chybu typu, že pokud je v sítí používáno víc prefixů vedle sebe (např globální a ULA), tak po nějaké době Wokna10 zblbnou a přestanou zcela brát zřetel na to, co ohlašuje router. Sice IPv6 adresu dle autokonfiguace si přidělí, ale na RDNSS i bezestvové DHCPv6 (propagovné v RA) s DNS a prefixy začnou kašlat a začnou natvrdo trvat na použití stavového DHCPv6. Když ho dostanou a přidělí si IPv6 adresu dle DHCPv6 (k tomu patříčný počet IPv6 adres dle autokonfigurace), tak vezmou na milost i DNS severy a prefix sítě z DHCPv6. Problém se na pár dní vyřeší rebootem, cca týden šlapou jak mají.
Ještě tam bylo vystoupení pána od UPC - pročpak o něm není ani zmínka? V kostce řekl toto: naprosto kašleme na stávající zákazníky ("termín dostupnosti IPv6 pro ně není stanoven"), noví zákazníci by měli mít IPv6 v době dnů až týdnů (sic!), volba padla na DS Lite, zákazník dostane reálně pouze /64 (!), vše podstatné se rozhoduje ze zahraničí.
Že by pro to, že je o tom celý samostatný článek? UPC začne brzy přidělovat IPv6, zákazníci ale přijdou o veřejnou IPv4
A je mozna konfigurace kdy router pomoci RA oznamuje jenom to, ze je default gatewayi, oznamuje treba i M a O flag, ale neoznamuje prefix? A klient musi pouzit jenom dhcpv6 pro konfiguraci IP adresy - Proste se chci vyhnout tomu, aby klienti pouzivali random temporary adresy.
Prefix v RA být nemusí. A i když je, tak pokud RA obsahuje flag M, nastavuje IP adresu DHCPv6 server. Tedy pokud klient DHCPv6 vůbec umí. Otázka je, k čemu je to dobré. Bezpečnost to nepřináší žádnou, k tomu potřebujete 802.1x, a to funguje i s SLAAC a privacy extensions (a na zařízeních, které DHCPv6 neumí). Pokud chcete pevné IP adresy pro příchozí spojení, tak všichni klienti s privacy extensions naslouchají i na IP adrese odvozené z MAC, takže tu máte.
Zdravím, lítají tu samé záhadné pojmy, ale pořád postrádám odpověď na úplně jednoduchou otázku - když mám dnes síť /24, řízenou DHCP, kde mám přehledně uloženy VŠECHNY konfigurační údaje - prefix, výchozí brána, DNS, rezervace IP/MAC, mohu pak stejného efektu dosáhnout na IPV6? Rozhodně nechci, aby zařízení náhodně lovila adresy z rozsahu /64, naopak potřebuji stálé adresy - třeba pro tiskárny. Mezi námi, pro domácnost nebo firemní pobočku je /64 celkem naprd - rozsah nebude využit, jen se dané zařízení bude hůř hledat.
Ano, dosáhnete toho stejného. Záleží, co tiskárna umí a co použijete pro konfiguraci. Pokud SLAAC, tak si odvodí svoji adresu od ohlášeného prefixu routeru a své MAC adresy a ta bude v dané síti pořád stejná. Při SLAAC si zařízení svoji IPv6 adresu odvozuje zcela deterministicky. U některých zařízení, které mají podporu pro private extension si pak navíc ještě generují další temporary IPv6 adresu používanou pro odchozí spojení (což obvykle platí pro klientské počítače, nevybavuji si, že by nějaké tiskárna, co používáme a IPv6 měla, tak používala i PE nebo jde vypnout).
Jestli-že použijete stavové DHCPv6, tak také můžete zajistit, aby tiskárna měla pořád stejnou adresu také a pak i přesně předepsat její hodnotu (pokud tiskárna bude DHCPv6 podporovat). U DHCPv6 se ale dle původních představ nepáruje MAC a IPv6 adresa, le DUID identifikátor zařízení a k němu IPv6 adresa (pak záleží, jak dané zařízení DUID hodnotu odvozuje nebo má nastaveno,).
Můžete to zkusit (tiskárny DHCPv6 typicky umí, s mobily je to horší), ale je s tím spousta práce a IMO je to zbytečné. Místo toho nechte ta zařízení, ať si nějakou adresu uloví sama. Dokud nezměníte prefix nebo zařízení nepřeinstalujete, bude mít jednu, která je pořád stejná. Tu pak můžete uvést do DNS, nebo se na DNS vykašlat a používat mDNS (či UPnP, pokud máte Windows).
Ano, používám IP, protože to (zatím) celkem jednoduše funguje. 30 tiskáren, rozsah X.X.X.150-X.X.X.179, 30 tiskových front vázaných na tyto IP adresy. Když tiskárna nefunguje, dám jinou, změním rezervaci na DHCP a vše běží dál. Ve všech zprávách od tiskáren je IP adresa obsažena. Rozhodně nepotřebuji v adresách více chaosu, než je teď.
Ano, je to možné, ale IPv6 bude fungovat jen na zařízeních s podporou stavového DHCPv6 (nebo kde to nakonfigurujete ručně). Co umí jen SLAAC, tak zkrátka IPv6 adresu mít nebude. Takže je třeba si ověřit, zda máte v síti jen věco, které tomu vyhoví (prozatm platí, že všichni klienti musí podporovat SLAAC, ale podpora stavového DHCPv6 je dobrovolná).
Ok dik. Mam v siti jak jsem psal jenom linux a windows a nemam je pod kontrolou na urovni spravy OS. Jelikoz windows maji defaultne PE zaple, tak timto chci docilit toho, ze kdyz neoznamim prefix, tak PE se na windows nenakonfiguruji a dostanou jenom adresu od dhcpv6 (at uz dynamickou nebo statickou). Ziskam tim to, ze pak muzu v siti pouzit ipv6 source guard na swichich.
Prefix může router ohlašovat, ale prefix by neměl být s flagem A (autonomous - použij pro autokonfiguraci). Pokud bude ohlašován prefix s A a k tomu bude v RA i M, tak host si přidělí IPv6 adresu dle DHCPv6 (protože to M) a přidělí i přes SLAAC (protože A). A wokna v tom připadě si přidělí i IPv6 PE adresy (takže mají IPv6 adresu od DHCPV6, od SLAAC dle MAC a i od SLAAC dle PE) a budou pro spojení ven upřednostňovat PE adresy (aspoň W10 se nám tak chovají, vybavui si, že možná starší dal přednost té IPv6 od DHCPv6?).
Funguje to jednoduše stylem kdo dřív přijde, ten dřív mele, stejně jako dynamické DHCP. Když si zařízení vygeneruje SLAAC nebo PE adresu, předtím, než ji začne používat, pošle Neighbor Solicitation, aby detekovalo případné kolize. Switch to zachytí, a pokud tu adresu nikdo nepoužívá (a není vyhrazena pro určité zařízení např. v DHCP), přiřadí si ji tomu zařízení, v opačném případě pošle Neighbor Advertisement a zařízení si vybere jinou adresu.
Taková funkce nemá moc velký praktický význam. Nikde není předepsáno, že si zařízení musí vygenerovat identifikátor rozhraní z MAC adresy. Pokud tedy nemáte všechna zařízení pod kontrolou s možností vynutit na nich výhradně použití takových adres, filtrováním byste jen způsobil nefunkčnost IPv6 konektivity. Pokud naopak všechna zařízení pod kontrolou máte, můžete na nich nakonfigurovat ručně mnohem hezčí adresy, třeba <prefix>::1 – <prefix>::200.
No treba v urcitych situacich to ulehcuje zivot prip. konfigurace firewall pravidel atp. V nekolika linux sitich jsme to pouzivali tak, ze se na linux routru zapnul eui64 checking a zaroven byla jeste vazba mac na port na L2 a nemuseli se resit zadne firewall pravidla atp. Bylo dano pravidlo, ze vsechny bedny maji mit eui64 derivat a kdo nemel, tak mel smulu. A vsem to vyhovovalo:)
Tak zjednodusene:
- na switchich zapnu 802.1x mac
Radius nebo port-security s mac locking
- na routru zapnu kontrolu EUI64 adres, takze nic jineho nim neprojde
U takoveto konfigurace neni pak potreba resit nejake firewall pravidla, ze kdo muze s jakou IP adresou pres router, protoze to ohlida prave jedna featura.
Jenom EUI-64? Pochybuju, třeba Windows je pro SLAAC nepoužívají a systém se zapnutým PE by se neustále dokola pokoušel generovat nové adresy (ten switch mu může říct, že si má vybrat jinou adresu, ale ne že má použít EUI-64). Asi by se dalo kontrolovat, zda adresy se zapnutým universal bitem odpovídají EUI-64, ale nevím o tom, že by to nějaký switch uměl. Ono to zřejmě ani není důležité, buď tu adresu máte pevně přiřazenou, pak ji nikdo jiný použít nemůže, nebo vám je jedno, jakou adresu si to zařízení vygeneruje, pak je jedno, jestli tam je universal bit nebo ne.
Jak jsem psal, byly/jsou to vetsinou linuxove site, tech nekolik windowsaku si to nastavili podle navodu pouzitim netsh, ale hlavne to byli lidi, co o tom alespon trochu neco tusili, takze nebyl/neni problem to takhle provozovat. V podstate to byl jenom dotaz na to, jestli to neco krome linuxovych iptables umi takhle kontrolovat, dal bych to neresil.
Jen pro zajimavost jeste schvalne, je mozne pomoci dhcpv6 priradit EUI64 adresu? :) Treba situace, ze nechci aby si cokoliv klienti generovali, proste musi pouzit dhcpv6 (schvalne se bavme jenom o linux a windows klientech) a ja jim pres dhcpv6 cilene priradim prave EUI64 format. Mate nekdo zkusenost?