Vlákno názorů k článku IT: ženy nejsou vítány (?) od Šárka - Někdy se opravdu není čemu divit. Po ženách...

Někdy se opravdu není čemu divit. Po ženách v IT se žádá celkem mnoho - kromě toho, aby byly na výši po odborné stránce, taky musejí být "duševně odolné". Na "vtipné poznámky" od kolegů jsem si už zvykla a v rámci své kultivovanější mluvy jim to oplácím, taky pomáhá, že znám manželky těch "nejvtipnějších" (ne že bych se jim chtěla nějak mstít, ale v jedovatých odpovědích na jejich smeče se to někdy hodí). Ovšem ne-IT kolegyně s námi na oběd moc chodit nechtějí, u jídla mají radši klid. Člověk s tou bandou musí být neustále ve střehu a vážit každé slovo, případně plácnout po ruce, která míří tam, kam by neměla :-)
Taky jsem zažila jednoho (dnes už bývalého) kolegu, který se zřejmě moc nemyl, deodorant nepoužíval a nosy v jeho přítomnosti dostávaly zabrat (z jeho přítomnosti prchali i chlapi, nejen ženské citlivky). Naštěstí jsem pracovala v jiné místnosti.
Další věc - setkala jsem se s názory, že ženské v IT nemají co dělat. Když jsem dělala doktorát, jistý vyučující mi to zřejmě chtěl nepřímo vysvětlit. Poslala jsem mu program, který jsem naprogramovala přesně podle jeho (v některých ohledech od praxe odkloněných) požadavků. Odepsal mi, že program nefunguje, ale když jsem přijela a zjišťovala, v čem je problém, ejhle, program fungoval (chyba mezi klávesnicí a židlí, to se holt stává). Jeho reakce byla "ale stejně ten program vlastně nevyužiju". Fajn, následovala zkouška. Měla jsem dokázat, že umím pracovat s jistým softwarem, a ukázalo se, že počítač, na kterém je aplikace nainstalovaná, nefunguje. Takže příkazy zpaměti. Pak po zkoušce z teorie, když už mu bylo jasné, že mě neodradí, mi s povzdechem zkoušku udělil. Pokud jsem slyšela od spolužáků, nikdo s ním takové problémy neměl, i když s ním všichni od začátku komunikovali stejně jako já. Třeba od ženy očekával jiný způsob komunikace.
Dívčiny jsou vůbec vedeny spíše k tomu nechat techniku na někom jiném a věnovat se jemnějším činnostem, což jsem taky zakusila - rodina mě po základce vyštvala na ekonomku, a až na vysoké jsem se "technicky realizovala". Po zkoušení (kdy tedy zkouším já) si někdy se studenty a studentkami popovídám, a od studentek hlavně na dálkovém studiu slýchám ledacos. Ono není zrovna jednoduché zvládat zároveň rodinu, IT zaměstnání, které většinou bývá časově náročné a se spoustou přesčasů, a ještě k tomu studium. Jedna se při studiu rozvedla, další opustil muž, když zjistil, že čeká dítě, další dělá manžel doma peklo, protože ona něčemu technickému (počítači) začíná rozumět líp než on a to vadí jeho egu...
Je pravda, že člověk pracující v IT musí mít příslušné vlohy a vztah k technice, dědičnost je důležitá (to mi došlo, když jsem na třídních schůzkách v první třídě slyšela "vaše dcera mi první školní den vysvětlovala, jak to funguje ve sluneční soustavě", a taky mi občas dá celkem práci napravovat, co dceruška napáchá zatím v grafickém rozhraní Windows i Linuxu). Taky jsem měla studentku, která byla dobrá v programování, ale v sítích u mě prošla s odřenýma ušima, teď se živí programováním. Prostě není přímo na techniku a hrabání se v hardwaru, ale programování jí jde a je v něm úspěšná. V průměru se studentky kloní spíše k programování než k čisté technice.

Neodpustím si to - když si přečtete tu sáhodlouhou diskusi, kdo v ní má na svědomí ty nejhádavější komentáře? Ženy ne, ty se zapojovaly jen na místech, kde se diskuse trochu uklidnila. Jsem celkem otrlá, ale i tak jsem toho hodně přeskočila. Malicherné hádky a urážky nejsou nic, co by ženy zajímalo (ani tu spoustu čtenářů serveru root.cz), tak se nedivte, že ženy do mužských kolektivů nespěchají. Nebylo by lepší se pohádat v soukromí po mailu?

Naprosto s Tebou souhlasím :) .

"Malicherné hádky a urážky nejsou nic, co by ženy zajímalo"
Pravda, je to až k vzteku. Od přírody se vyvarovat konfliktnímu jednání. Na své holce a kamarádkách to nemám rád :-) Žádná argumentace a diskuze, jen ústup aby se "nehádalo".