Názory k článku Jak dopadla evoluce?

Jenom chci uvest na pravou miru chybnou informaci o nefunkncnim ceskem tisku. Problem autora pravdepodobne bude ve spatnem nastaveni fontu gtkhtml pro tisk. Ubezpecte se, ze mate v control panelu pro tisk iso latin 2 font. Novy gnome-print (od verze 0.31) podporuje krome Type1 i TrueType fonty.

Takže tohle musím potvrdit. Evolution už korektně tiskne, ovšem musel jsem updatovat gnome-print z verze 0.31 na 0.34. Pokud tedy používáte RH 7.2, nezapomente updatovat.

Velmi děkuji za upozornění

Ten poslední screenshot nemá nic společného s Evolution, ale, jak si mohli všichni přečíst, s gpilotem. Nechápu, co tím chtěl autor říct...

Jenom to, že daná chyba vznikla při práci s programem nic víc, nic míň. V praxi bude uživateli zhroutivšího se programu docela jedno, jestli se tak stalo kvůli chybě vlastního programu nebo byla chyba v některé propojené komponentě.

Daným obrázkem jsem chtěl dokumentovat také to, že s podobnými dialogy se setkáváme u nových programů čím dál tím častěji a děje se tak i ve formálně stabilních verzích (jak Evolution tak i gpilot), na což uživatelé Linuxu zatím příliš nebyli zvyklí.

Protože samozřejmě vím, že správný postup je nikoliv stěžovat si, ale chybu izolovat a reportovat nebo ještě lépe opravit, tak jsem se to snažil zlehčit smajlíkem.

Evolution sice necha cloveka napsat cesky dopis, ale uz neumi ceske znaky prijmout drag&dropem z neGNOME aplikace a co je jeste horsi, pri Import Text File cestinu taky ztrati. Je to v bugzille, jen je otazka, kdy se k tomu pres ty desetitisice jinych chyb propracuji.

Podle meho subjektivniho nazoru je to skoda, ze je vazba na Gnome. Jednak Gnome nepouzivam - je to tlusta pomala mrcha, ktera zere pamet - a za druhe Ximian zacina windowsovatet - MS word si taky nenainstalujete nikde jinde nez ve MS windows.

Mel jsem za to, ze Linuxovi programatori se snazi tvorit aplikace, ktere jsou PRENOSITELNE do jinych prostredi a ne ze mam KDE, XFCE a cokoli jineho, tak si nemuzu dat Evolution, ktere se mi navic libi, protoze to takhle blbe naprogramovali!

A ozelel bych DRAG&DROP a jine zbytecnustky, velmi rad. Neexistuje neco podobneho jako Evolution i pro jine Window managery ? ( A nemam na mysli Mozillu)...

A to je takovy hrozny problem s k tomu WindowMakeru, E, nebo cemukoliv, si ty GNOME knihovny priinstalovat? Stejne jako KDE aplikace (az na nektere specialni vyjimky) pobezi v pohode v GNOME nebo kdekoliv jinde, pokud maji svoje knihovny, tak stejne by melo jit i pouzivat Evolution kdekoliv, nejenom v bezicim GNOME. Zkuste si trochu zkontrolovat fakta.

Co se tyka te prenositelnosti, myslim, ze vys nez prenositelnost obvykle byvaji veci jako pouzitelnost, bezchybnost, konzistentnost a podobne (cemuz pouzivani knihoven pomaha, na rozdil od znovuvynalezani kola). Proc si vlastne nestezujete, ze treba Gimp vlastne neni neprenositelny, vzdyt on potrebuje k fungovani Gtk+ a tam kde Gtk+ neni, tam nepobezi. No to je skoro jako v MS Windows!

Je.

Jsem asi neschopnej parchant, ale postupoval jsem nasledovne (chtel jsem Galeon => gnomelibs):

1) gnome.org
2) download
3) forward na ximian
4) marne patram po necem rozumne downloadovatelnem na ximian, po par minutach si myslim neco o windows a linuxu a jdu pryc.

Chapu, ze zrejme kdo chce psat jist, hulky si najde, ale me to znechutilo.

T.

Nic proti, ale z ximianu si muzete stahnout downloader, ktery vam nainstaluje
presne to, co potrebujete. (Ze je to udelano ponekud mene bezpecnym zpusobem je jina vec, ale jde to bez problemu)

hmm, asi ze nie... mam Mandrake 8.1, ximian ma verziu len
pre mdk8.0, a ani po experimentovani s /etc/mandrake-release som to moc nerozchodil. este ze maju pristup aj cez ftp: ftp.ximian.com, trochu zle sa tam hlada, ale clovek sa nauci ...

Jenze jake knihovny a kolik jich ta aplikace potrebuje?
Kolik knihoven potrebuje treba Mozilla? Gnome knihovny imho ne, nebo se pletu?...
Co se tyce predchoziho prispevku, pro KDE existuje podobny projekt s nazvem Aethera, ktery vyvyji spolecnost The Kompany ( http://www.thekompany.com ), ale nevim v jakem je stadiu pouzitelnosti...

Nainstaluj si Debian, APT tohle vyresi za tebe. Mas-li KDE prostredi staci Ti napsat # apt-get install evolution
a to je vsechno.

Jeste k tomu Gimpu. To nebyl zrovna nejlepsi priklad. Ten, narozdil od Evolution pouziva "standardni" knihovny gtk a nepotrebuje ani Gnome, ani KDE a spustite ho pod X v jakemkoliv WM.
A BTW k te prenositelnosti: Gimp existuje i ve verzi pro MS Windows a pokud se nepletu, nekomu se podarilo rozchodit ho i v MacOSX.

Udelam z toho jen jednu odpoved:

To, ze nainstalovat vsechny potrebne balicky GNOME pro spusteni jedne GNOME aplikace je fuska, za to prece autor te aplikace nemuze, to je zkratka rozhodnuti toho kdokoliv, kdo takhle ty balicky udelal (kdysi me kdosi presvedcoval, ze te trosku vetsi sbirce balicku pro GNOME se rika flexibilita). Co se tyce Aethery, u KDE je balicku daleko min, staci mit qt, kdelibs a melo by stacit, hotovo, muze se instalovat i aplikace. A i kdyz se pripocitaji nejake mozna nenainstalovane zavislosti typu libmng nebo fam, porad tech balicku pro nainstalovani KDE aplikace bude mene nez 10.

Jenze kdyz tedy vynechame ten fakt, ze GNOME ma hlediska nekterych uzivatelu udelane blbe balicky, je tohle stejne fuk. Na KDE/GNOME se da divat jako na 2 veci: a) vlastni desktop, tj. panel, ikony na pozadi, atd., a b) vlastni knihovny. Tu prvni vec, tj. bezici desktop, nepotrebuje skoro zadna KDE/GNOME aplikace, zatimco tu druhou, knihovny, potrebuji vsechny (ponechme stranou tzv. GNOME aplikace typu gqview, ktere GNOME nepotrebuji naprosto vubec).

No a proto jsem si jako ten priklad vybral Gimp, vim, ze existuje jeho verze i pro Windows. Jenze i tam potrebuje Gtk+ a bez toho ani ranu. Gimp se da pustit na Linuxu i na Windows, ale potrebuje Gtk+. KDE/GNOME aplikace se daji spustit i ve svem desktopu, i bez nej, ale potrebuji svoje knihovny. No, jaky ze byl ten duvod, proc jsou KDE/GNOME aplikace spatne? (Argumenty, ze KDE nebo GNOME knihovny jsou vetsi nez Gtk+, se neuznavaji, musime si rikat proc?).

Ted by se mozna jeste patrilo napsat sem neco ve stylu jako napsali niz Miroslav Petříček a JB, ale oni to napsali uz dost dobre, tak se nebudu unavovat vymyslet vlastni.

Je todano tim ze gtk+ knihovna je mala, rychla, jednoducha ale hlavne uz dlouhou dobu stabilni (tim myslim vyvoj). verze 1.2.8 vysla 25.5.2000 a dalsi dve verze pouze opravuji nektere chyby. A i starsi verze jsou vetsinou kompatibilni s novejsimy GTK aplikacemi. Oproti tomu treba takova knihovna Qt je sice lepsi jak graficky tak poctem featur jenze kazdy mesic vychazi nova verze ktera vetsinou byva nekompatiblni s temi starsimi takze treba starsi program vyzaduje Qt 2.2.x a s 2.3.x ani nejde zkompilovat. Stejna situac je i u kde-libs a gnome-libs. Tedy prakticky nemate jistotu ze po upgradu bam bude fungovat vsechno resp. ze vam bude fungova alespon neco :)

Mohu mít podobný názor jako vy, ale zkuste se na to podívat z jiného úhlu.

Vývojářům Windows trvalo mnoho let a stálo to obrovské investice než dali dohromady použitelný application-framework, díky kterému dnes může snadno vznikat tolik uživatelsky přívětivých programů pro tuto platformu. Programátor dnes může nejen grafické rozhraní, ale i další pokročilejší funkce (podpora tisku, vstupní/výstupní filtry, kontrola pravopisu, síťové propojení, apod.) svěřit systémových knihovnám a věnovat svoji energii na vlastní účelovost programu, místo toho, aby pořád do kolečka vymýšlel stokrát vymyšlené.

Protože holé X ani jednodušší frameworky nejsou na něco takového stavěny, tak se autoři Gnome snaží o vytvoření něčeho podobného, ovšem na bázi open-source technologií. Dodejme, že Gnome je knocipován jako multiplatformní záležitost (prostředí můžete provozovat jak pod Linuxem, tak i třeba *BSD nebo Solarisem) a ani není nesnášenlivý - můžete si nainstalovat jenom příslušné knihovny a přitom používat třeba KDE.

Popravdě řečeno připadá mi, že budoucnost GUI aplikací patří spíše jednodušším programům propojeným ála Gnome, než izolovaným hyperfunkčním obrům typu Mozilly nebo Star Office (o GNU Emacsu zde nepadlo ani slovo :)

S timnto zcela souhlasim, problem ale vidim ve velikosti a rycholsti. V dobe Athlonu 1,5GHz zanedbatelne, ale mnoho lidi ma jeste sva stara Pentia 150, o neco mladsi celerony 300 ( k tem starsim ani uz nejde levne dokoupit pamet).

Pokud se mi zalibi jedina aplikace od GNOME, a treba dalsi pro KDE, pak musim mit pochopitelne oboji knihovny. Takze "overhead" budu mit rekneme 200 MB ( netusim, jak jsou ty knihovny velke, kdyz tak mne opravte)- v dobe 80GB disku nuda. Ale kdyz ma nekdo disk 1GB ? Na tomhle Windowsy bezi jako vino (95/98). Sice jsem je vymytil pred rokem a pul kompletne (diky tomu mi porad nejde prenos fotek z meho starickeho dig. HP) ale semtam mi pripada, ze na stejne uzivatelske funkce je treba na Linuxu daleko lepsi stroj ( Mozilla x IE, Star Office x Office). Takze pouzivam dovedne zkonfigurovane fvwm2 a o Evolution si muzu cist na rootu (mimochodem, tisknout jde i z jinych aplikaci normalne, az na to ze si nevybirate tiskarnu mysi, ale rucne -> -Dtiskarna_1)

Nemuzete srovnavat X11 + Gnome/KDE s W95/98, to je jako kdyby jste s nimi srovnaval WXP. V mnozstvi funkci a prizpusobitelnosti Linux hodne vede dokonce i nad WXP a to s mensimi naroky na hardware. Nastesti muzete pouzit mutt + fvwm presne jak pisete (at ziji standardy). A StarOffice (Mozilla) je kapitola (platforma) sama pro sebe, na tom se shodneme vsichni. O Evolutionu si ostatne muzete nechat na 486 zdat at by byla naprogramovana nad cimkoli - prilis mnoho funkci zabudovanych v jedne aplikaci.

Vázat soft na konkrétní verzi okeního manažeru a jeho konkrétní komponenty je opravdu velice nešťastné řešení. Podle mého to celý projekt v dohledné době zabije, je to stejná cesta jako u Win$.

S okenim manazerem to samozrejme nema nic spolecnyho, asi jste chtel rici zavislost na gnome knihovnach ;-). Nastesti mnoho z tech knihoven jsou samostatne projekty a s gnome maji spolecneho pouze to, ze se shromazduji pod nazvem gnome a ze nekdy pouzivaji glib. Takze v podstate muzeme z vasi reakce vyvodit, ze zavislost aplikace na nejake knihovne predurcuje jeji zanik :-)

Muze mi prosim nekdo vysvetlit, jaky je tedy rozdil mezi Gnome a KDE. Nekde jsem cetl, ze se jedna o odlisny nahled na stejnou vec, co to znamena? A taky co jsou ta prosterdi vubec zac, jsou to x-windows s nejakou nadstavbou jako WIN API, existuje nejaka literatura? Pouzivam je, ale netusim. Dekuji

sevas

asi by som zacal na www.gnome.org a www.kde.org

A jeste http://developer.kde.org a http://developer.gnome.org .

Obě prostředí jsou knihovny (a související data) pro vývoj desktopových aplikací, plus aplikace na nich postavené.

Gnome je shluk knihoven s hierarchickou závislostí, kde podstavu tvoří nezávislé knihovny programované v co nejvíce nízkoúrovňovém jazyce (v C) s maximálně efektivním rozhraním (holé funkce) a další vrstvy tvoří nadstavby ve vyšších jazycích (glib object system, C++, Python, Ruby, Java, ...). Nejnižší patra mohou být až na výjimky použity samostatně (dokonce i v nedesktopových projektech) a vyvíjí se jako samostatné projekty. Některé části jsou lepší, jiné horší, každá si žije svým vlastním životem. Snaha je aby se staly nedílnou součástí systému a měly jedinou funkci, kterou budou dělat dokonale (po způsobu Unixových utilitek).

KDE je také soustavou knihoven, které jsou ale mnohem více provázány mezi sebou. Jedna část KDE je vyvíjena tak, aby vyhovovala potřebám jiných částí a dohromady tvoří velké objektové kompaktní API v C++, které efektivně obaluje celý systém. Jedná se vlastně o platformu pro jazyk C++ nad vlastním systémem. Díky provázanosti knihovny neobsahují tolik duplicit, nadbytečných částí a chyb. Zároveň ale nelze použít pouze malou část knihoven bez zbytku KDE, například nemůžete použít komponentový subsystém mimo KDE.

Obecně lze říci, že zatímco je Gnome flexibilnější, KDE je jednodušší na použití. Je to typický boj filosofií stylu: mnoho malých utilitek versus jeden integrovaný systém, práce v terminálu s množstvím různých programů versus práce s myší v neustále stejném prostředí, Unixy versus Windows, množství víceméně kompatibilních systému versus jeden unifikovaný, mnoho programovacích jazyků, které se hodí na odlišné věci, versus jeden téměř univerzální, nutnost naučit se, jak daná věc funguje versus přijít a používat, ...

Obě filosofie mají svoje opodstatnění a jejich výběr záleží hlavně na situaci a na zkušenostech. Osobně si myslím, že z první varianty lze nadstavbami vytvořit varianta druhá, ale je k tomu zapotřebí spousta práce. Při práci s platformou jste omezeni na to, co pro vás její tvůrci připravili a když to nestačí, je nutné platformu modifikovat (viz. výměna poloviny systému při instalaci IE). Z krátkodobého hlediska vždy zvítězí platforma a jednoduchost jejího použití, při běhu na dlouhé tratě má pro změnu jednoznačně navrch flexibilita. Klidně se ale také můžu mýlit.

No to jsem rad, ze tu konecne nekdo rekl, ze Gnome neni wm. Jeste bych rad poznamenal, ze Gnome je spis system, urceny pro objektovou komunikaci programu pomoci technologie CORBA. Na rozdil od KDE je tedy nejen nezavisly na platforme, ale i na konkretnim stroji ;-). Bezne se to sice moc nepouziva (coz je skoda), ale muzete vyuzit v programu na svem pocitaci funkce z programu, bezicim na pocitaci jinem (a tam muze byt i jiny os nez je ten vas).

Zdravicko,, neznate pls nekdo nejakeho jineho mail klienta pro Exchange server 5.5 nebo 2000 ?? 59 dolaru mi pripada docela dost jenom za connector.,,,

Muzete si Exchange zkonfigurovat tak, aby podporoval IMAP a SMTP.

Mno to je mi jasne. o] ale jednalo se mi predevsim o zobrazovani verejnych a sdilenych slozek, bohuzel formulare v ASP se mi nezobrazuji,, tj. budu dal pouzivat outlook web access..,,

LDAP, freshmeat.net a hledat webove rozhrani (planova, mail client, ... sdileni planovace, "slozek", kontaktu ... vetsinou to jede pod php&mysql)

Hm, proc linuxovy vyvojari kopiruji m$, kdyz ho nesnasi ?

Jak jste přišel na to, že linuxoví vývojáři nesnášejí MS?

Já používám Linux ne proto, že bych nesnášel MS, ale protože je pro moji práci lepší alternativou než Windows.

To, že linux přejímá některé životaschopné prvky z Windows je logické.

Kdyz to ctu, radeji si koupim ten Windows XP a Outlook jako soucast MS Office 2003. Problem Linuxu je proste totalni nejednostnost, kazdy si pouziva co chce a jak chce... Dokumentace stoji za <|> kdo to ma furt louskat, MS ma MSDN a Knowledge Base a tam vsechno najdu hned. Snad studenti maji tolik casu se s tim srat??? A ja nemam rad anarchii a nemam cas si vybirat a zkouset co je lepsi, to za to radeji nekomu zaplatim (MS).

Navic autor keca, Outlook neni deravi ani nestabilni, to ze umi VBScript jako vsechno ve Windows beru jako + a to ze nekdo provadi socialni inzenyrstvi na beznem uzivateli a ten mu na to skoci neberu jako chybu aplikace. A take si myslim, ze kdybi tito uzivatele zacali pouzivat Linuz, tak by se dostali jeste do vetsich sracek. Sere mne to jak se tucnaci serou do Windows. Tak ja se ted budu srat do Linusu. Sam pouzivam Linux Debian s Apache a PHP jako web server, ale ta jeho anarchie mne zacina srat, asi prejdu na MS IIS a ASP.NET (na 4 GB masine se ctyrmi procesoty je to rychlejsi, kdo KUA ma ten Linux porad stelovat aby vyuzil i ty 4 procesory a nesral se se 4 GB RAM naplno... Koupim Windows Server 2003 a du od toho).

Uzij si ty wokna, na Linux nemas dost inteligence