Vlákno názorů k článku Jak dopadla evoluce? od vaclavp - Podle meho subjektivniho nazoru je to skoda, ze...

Podle meho subjektivniho nazoru je to skoda, ze je vazba na Gnome. Jednak Gnome nepouzivam - je to tlusta pomala mrcha, ktera zere pamet - a za druhe Ximian zacina windowsovatet - MS word si taky nenainstalujete nikde jinde nez ve MS windows.

Mel jsem za to, ze Linuxovi programatori se snazi tvorit aplikace, ktere jsou PRENOSITELNE do jinych prostredi a ne ze mam KDE, XFCE a cokoli jineho, tak si nemuzu dat Evolution, ktere se mi navic libi, protoze to takhle blbe naprogramovali!

A ozelel bych DRAG&DROP a jine zbytecnustky, velmi rad. Neexistuje neco podobneho jako Evolution i pro jine Window managery ? ( A nemam na mysli Mozillu)...

A to je takovy hrozny problem s k tomu WindowMakeru, E, nebo cemukoliv, si ty GNOME knihovny priinstalovat? Stejne jako KDE aplikace (az na nektere specialni vyjimky) pobezi v pohode v GNOME nebo kdekoliv jinde, pokud maji svoje knihovny, tak stejne by melo jit i pouzivat Evolution kdekoliv, nejenom v bezicim GNOME. Zkuste si trochu zkontrolovat fakta.

Co se tyka te prenositelnosti, myslim, ze vys nez prenositelnost obvykle byvaji veci jako pouzitelnost, bezchybnost, konzistentnost a podobne (cemuz pouzivani knihoven pomaha, na rozdil od znovuvynalezani kola). Proc si vlastne nestezujete, ze treba Gimp vlastne neni neprenositelny, vzdyt on potrebuje k fungovani Gtk+ a tam kde Gtk+ neni, tam nepobezi. No to je skoro jako v MS Windows!

Je.

Jsem asi neschopnej parchant, ale postupoval jsem nasledovne (chtel jsem Galeon => gnomelibs):

1) gnome.org
2) download
3) forward na ximian
4) marne patram po necem rozumne downloadovatelnem na ximian, po par minutach si myslim neco o windows a linuxu a jdu pryc.

Chapu, ze zrejme kdo chce psat jist, hulky si najde, ale me to znechutilo.

T.

Nic proti, ale z ximianu si muzete stahnout downloader, ktery vam nainstaluje
presne to, co potrebujete. (Ze je to udelano ponekud mene bezpecnym zpusobem je jina vec, ale jde to bez problemu)

hmm, asi ze nie... mam Mandrake 8.1, ximian ma verziu len
pre mdk8.0, a ani po experimentovani s /etc/mandrake-release som to moc nerozchodil. este ze maju pristup aj cez ftp: ftp.ximian.com, trochu zle sa tam hlada, ale clovek sa nauci ...

Jenze jake knihovny a kolik jich ta aplikace potrebuje?
Kolik knihoven potrebuje treba Mozilla? Gnome knihovny imho ne, nebo se pletu?...
Co se tyce predchoziho prispevku, pro KDE existuje podobny projekt s nazvem Aethera, ktery vyvyji spolecnost The Kompany ( http://www.thekompany.com ), ale nevim v jakem je stadiu pouzitelnosti...

Nainstaluj si Debian, APT tohle vyresi za tebe. Mas-li KDE prostredi staci Ti napsat # apt-get install evolution
a to je vsechno.

Jeste k tomu Gimpu. To nebyl zrovna nejlepsi priklad. Ten, narozdil od Evolution pouziva "standardni" knihovny gtk a nepotrebuje ani Gnome, ani KDE a spustite ho pod X v jakemkoliv WM.
A BTW k te prenositelnosti: Gimp existuje i ve verzi pro MS Windows a pokud se nepletu, nekomu se podarilo rozchodit ho i v MacOSX.

Udelam z toho jen jednu odpoved:

To, ze nainstalovat vsechny potrebne balicky GNOME pro spusteni jedne GNOME aplikace je fuska, za to prece autor te aplikace nemuze, to je zkratka rozhodnuti toho kdokoliv, kdo takhle ty balicky udelal (kdysi me kdosi presvedcoval, ze te trosku vetsi sbirce balicku pro GNOME se rika flexibilita). Co se tyce Aethery, u KDE je balicku daleko min, staci mit qt, kdelibs a melo by stacit, hotovo, muze se instalovat i aplikace. A i kdyz se pripocitaji nejake mozna nenainstalovane zavislosti typu libmng nebo fam, porad tech balicku pro nainstalovani KDE aplikace bude mene nez 10.

Jenze kdyz tedy vynechame ten fakt, ze GNOME ma hlediska nekterych uzivatelu udelane blbe balicky, je tohle stejne fuk. Na KDE/GNOME se da divat jako na 2 veci: a) vlastni desktop, tj. panel, ikony na pozadi, atd., a b) vlastni knihovny. Tu prvni vec, tj. bezici desktop, nepotrebuje skoro zadna KDE/GNOME aplikace, zatimco tu druhou, knihovny, potrebuji vsechny (ponechme stranou tzv. GNOME aplikace typu gqview, ktere GNOME nepotrebuji naprosto vubec).

No a proto jsem si jako ten priklad vybral Gimp, vim, ze existuje jeho verze i pro Windows. Jenze i tam potrebuje Gtk+ a bez toho ani ranu. Gimp se da pustit na Linuxu i na Windows, ale potrebuje Gtk+. KDE/GNOME aplikace se daji spustit i ve svem desktopu, i bez nej, ale potrebuji svoje knihovny. No, jaky ze byl ten duvod, proc jsou KDE/GNOME aplikace spatne? (Argumenty, ze KDE nebo GNOME knihovny jsou vetsi nez Gtk+, se neuznavaji, musime si rikat proc?).

Ted by se mozna jeste patrilo napsat sem neco ve stylu jako napsali niz Miroslav Petříček a JB, ale oni to napsali uz dost dobre, tak se nebudu unavovat vymyslet vlastni.

Je todano tim ze gtk+ knihovna je mala, rychla, jednoducha ale hlavne uz dlouhou dobu stabilni (tim myslim vyvoj). verze 1.2.8 vysla 25.5.2000 a dalsi dve verze pouze opravuji nektere chyby. A i starsi verze jsou vetsinou kompatibilni s novejsimy GTK aplikacemi. Oproti tomu treba takova knihovna Qt je sice lepsi jak graficky tak poctem featur jenze kazdy mesic vychazi nova verze ktera vetsinou byva nekompatiblni s temi starsimi takze treba starsi program vyzaduje Qt 2.2.x a s 2.3.x ani nejde zkompilovat. Stejna situac je i u kde-libs a gnome-libs. Tedy prakticky nemate jistotu ze po upgradu bam bude fungovat vsechno resp. ze vam bude fungova alespon neco :)

Mohu mít podobný názor jako vy, ale zkuste se na to podívat z jiného úhlu.

Vývojářům Windows trvalo mnoho let a stálo to obrovské investice než dali dohromady použitelný application-framework, díky kterému dnes může snadno vznikat tolik uživatelsky přívětivých programů pro tuto platformu. Programátor dnes může nejen grafické rozhraní, ale i další pokročilejší funkce (podpora tisku, vstupní/výstupní filtry, kontrola pravopisu, síťové propojení, apod.) svěřit systémových knihovnám a věnovat svoji energii na vlastní účelovost programu, místo toho, aby pořád do kolečka vymýšlel stokrát vymyšlené.

Protože holé X ani jednodušší frameworky nejsou na něco takového stavěny, tak se autoři Gnome snaží o vytvoření něčeho podobného, ovšem na bázi open-source technologií. Dodejme, že Gnome je knocipován jako multiplatformní záležitost (prostředí můžete provozovat jak pod Linuxem, tak i třeba *BSD nebo Solarisem) a ani není nesnášenlivý - můžete si nainstalovat jenom příslušné knihovny a přitom používat třeba KDE.

Popravdě řečeno připadá mi, že budoucnost GUI aplikací patří spíše jednodušším programům propojeným ála Gnome, než izolovaným hyperfunkčním obrům typu Mozilly nebo Star Office (o GNU Emacsu zde nepadlo ani slovo :)

S timnto zcela souhlasim, problem ale vidim ve velikosti a rycholsti. V dobe Athlonu 1,5GHz zanedbatelne, ale mnoho lidi ma jeste sva stara Pentia 150, o neco mladsi celerony 300 ( k tem starsim ani uz nejde levne dokoupit pamet).

Pokud se mi zalibi jedina aplikace od GNOME, a treba dalsi pro KDE, pak musim mit pochopitelne oboji knihovny. Takze "overhead" budu mit rekneme 200 MB ( netusim, jak jsou ty knihovny velke, kdyz tak mne opravte)- v dobe 80GB disku nuda. Ale kdyz ma nekdo disk 1GB ? Na tomhle Windowsy bezi jako vino (95/98). Sice jsem je vymytil pred rokem a pul kompletne (diky tomu mi porad nejde prenos fotek z meho starickeho dig. HP) ale semtam mi pripada, ze na stejne uzivatelske funkce je treba na Linuxu daleko lepsi stroj ( Mozilla x IE, Star Office x Office). Takze pouzivam dovedne zkonfigurovane fvwm2 a o Evolution si muzu cist na rootu (mimochodem, tisknout jde i z jinych aplikaci normalne, az na to ze si nevybirate tiskarnu mysi, ale rucne -> -Dtiskarna_1)

Nemuzete srovnavat X11 + Gnome/KDE s W95/98, to je jako kdyby jste s nimi srovnaval WXP. V mnozstvi funkci a prizpusobitelnosti Linux hodne vede dokonce i nad WXP a to s mensimi naroky na hardware. Nastesti muzete pouzit mutt + fvwm presne jak pisete (at ziji standardy). A StarOffice (Mozilla) je kapitola (platforma) sama pro sebe, na tom se shodneme vsichni. O Evolutionu si ostatne muzete nechat na 486 zdat at by byla naprogramovana nad cimkoli - prilis mnoho funkci zabudovanych v jedne aplikaci.