Vzhledem k tomu, že jsem přijel ve středu, bylo všude neuvěřitelné množství středoškoláků, kteří mnohdy lezli i přes plot, jen aby si mohli nasbírat letáky a cédéčka a popít pivo ve společnosti businessmanů. Fronty u pokladen byly vcelku přijatelné, nicméně v některých pavilonech se nedalo téměř hnout a hluk byl místy skoro hmatatelný. Proto jsem se rozhodl zredukovat své záměry na návštěvu a průzkum LinuxHallu plus vyslechnutí přednášek a zjištění úmyslů IBM stran Linuxu do dalších let. LinuxHall nebylo problém najít, ale pro obležení davy příznivců Linuxu bylo obtížné doň proniknout. Ještě počátkem týdne to vypadalo, že LinuxHall bude mít celou budovu F pro sebe, ale to trvalo jen do dob, než halu podélně i příčně rozdělili a na druhé polovině plochy vyhrazené přednáškám stvořili druhý přednáškový prostor. Složení lidí v tomto druhém sále bylo na první pohled odlišné od LinuxHallového, neb nažehlení distinguovaní pánové v padnoucích oblecích, kteří jako by jeden druhému z oka vypadl, lehce znuděně poslouchali jakési povídání. Obsah těchto přednášek ostatně možná, narozdíl od záběrů z LinuxHallu, uvidíte v televizi, a jistě si jej přečtete v jiných médiích, neb byl přítomen např. i pan Miloš Čermák (ten ze zavináče). Tyto přednášky byly každopádně mnohem hlučnější, než by se slušelo, takže vedle občas nebylo moc slyšet. Smutné. Zvláště, když vedle, tedy v LinuxHallu, bylo 4× tolik lidí hltajících každé slovo přednášejících. Jistý vliv mohl mít i nedobře nastavený systém ozvučení LinuxHallové místnosti. Sám jsem absolvoval přednášky dvě, usazený na zemi mezi dalšími posluchači, přičemž trsy zájemců se tísnily i u vchodů do místnosti, v níž pro ně již nezbylo místo. O LinuxHall byl zájem tedy opravdu veliký, médii však pramálo pokrytý. Proto v televizi spíš spatříte usměvavý obličej ministra bez skrupulí, který se účastnil videokonference v jednom ze stánků v pavilonu Z, kde bylo neobvykle lidmi nepřeplněno, zatímco pro nás nejzajímavější událost zůstala téměř nepovšimnuta.
Bohužel Linuxhall byl také prakticky jediným místem, kde jste se na Invexu mohli potkat s Linuxem. Ještě jsem nalezl v jednom prospektu zmínku, že jakýsi velký databázový systém má i Linuxový klon, ale to opravdu nelze brát jako výhru. Proto jsem zamířil k IBM. To však na Invexu pro jistotu chybělo a stánek IBM byl nahrazen stánkem IBM Partners City, určeným pro firmy s IBM spolupracující. Zde jsem na Linux bohužel též nenarazil. U dvou náhodně vybraných, volně postávajících pánů jsem zvěděl asi toto: žádné tištěné materiály o linuxových aktivitách IBM v češtině nemáme. Ano, nějaké jsou, ale IBM je vydala jen v angličtině, a tudíž to nemá smysl na Invexu prezentovat. Tedy úhrnem, firma, která vydala za Linux přes miliardu dolarů, o tom na Invexu nesdělila ani slovo. Jakési stánky IBM, vždy s jednou slečnou, kupou materiálů o firemních strojích a vázou s modrými umělými růžemi, byly rozmístěné po celém výstavišti. Růže však byly jen na ukazování a slečny je nesměly dávat (přesto kdesi uvnitř pavilonu bylo možné růži získat). Na dotaz, proč tam vlastně ty růže mají, jsem zvěděl, že by slečna byla raději, kdyby je tam neměla. Zřejmě proto, že 99 % lidí se zajímalo jen o ně a zbylé procento zaujaly samotné hostesky.
Stánky Microsoftu, Nokie, Eurotelu a dalších chvílemi budily dojem, že všichni zmínění něco rozdávají zadarmo, alespoň soudě podle davů, které je obléhaly. Překřikující se hudební produkce, která si chvílemi hlasitostí nezadala s diskotékou, pak připomínala Matějskou pouť. Ten, kdo přijel skouknout hardwarové a softwarové novinky, také příliš potěšen nebyl, neboť téměř vše bylo již prezentováno jinde, dříve, případně se příslušné akce odbyly v novinářských dnech. Upřímně věřím, že spokojeni byli ti, kdo něco vyhráli v nespočetných soutěžích, jimiž téměř každá větší firma lákala potenciální zákazníky. Také lidé, kteří přišli, aby se potkali a pozdravili s přáteli a známými (zdravíčko Marku), zde našli ideální podmínky, případně získali cenné kontakty. Oproti dřívějším letům přibylo několik občerstvoven a některé dokonce na vyšší úrovni než obligátní bistro-párkovny. Můj dojem z Invexu je prostě poněkud rozpačitý. Zejména je mrzuté, že LinuxHallu bylo přiděleno tak málo místa, neboť zájem posluchačů by bezproblémů zaplnil obě posluchárny zároveň. Jak si již posteskli lidé přede mnou, chyběla i jakákoli prezentace běžícího Linuxu, například s KDE či Gnome a StarOfficem pro laickou veřejnost. Zkrátka místo, kde by si mohli osahat a okouknout, v jakém stadiu dnes Linux či (výborně na přednášce prezentované FreeBSD) je. (Taková akce probíhá dnes. Jmenuje se „Dotkněte se Linuxu“ a v prostorách Linux Hallu jsou veřejnosti k dispozici čtyři počítače s Linuxem. Pozn. redakce). Doufejme, že organizátoři pro příští ročníky věnují Linuxu a ostatním více prostoru a podpory. Též nadále platí, že pokud chce člověk z Invexu něco mít, musí přijít v pondělí či úterý.
Tip dne
Pokud hodláte po Brně cestovat prostředky MHD, plaťte. Brněnští obyvatelé, potažmo revizoři považují Invex za ideální příležitost, jak vybrat nějaké pokuty. Smutné je to, že i tramvaje, které na první pohled vypadají jako určené jen pro Invex, a tedy bezplatné, zřejmě bezplatné nejsou. Ti, kdo se nechali zmást a předpokládali, že město svým návštěvníkům vyjde vstříc, mohou osobně zjistit výši pokut v této metropoli. Sám jsem viděl jeden lov a revizorka, pokud byla pravá, vydělala městu nemálo peněz, i když místo počátečních 500 Kč/kus chtěla posléze 300 Kč/kus.
Přeji krásný den a Invexu třikrát hurá. No možná dvakrát bude stačit.
ČLÁNKY DO MAILU